Naposledy

9. října 2010 v 15:53 | Společnost Dr. Zlouna a Nepřátel s r.ž. |  Death note yaoi
Fandom: Death Note
Název: Naposledy
Autor: Kayleigh
Beta: Claire
Pár: Ryuuzaki/ Light
Upozornění: nevhodné do 15 - 18 let
Žánr: Shonen-ai,
Poznámka: Uhm, ono tam toho děje moc není, spíš jen citové rozpoložení vraha a milence…

*^. ^*
"Ryuuzaki, jsou ta pouta nutná?" protáčí oči Light.
"Ano, Lighte, jsou. Věř mi, nedělám to pro své potěšení, ale proto, že jsi hlavní podezřelý v případu Kira." Připomene mu L.
"Jo, jo, já vím…" povzdechne si Light. "Ale potřebuju si odskočit, Ryuuzaki."
"Jistě," Převeze jej L. "Tak pojď."
"Co…?" nechápe Light, ale uposlechne svého věznitele a následuje jej do horního patra. "K-kam to jdeme, Ryuuzaki…?"
"Chtěl jsi na toaletu, ne?"
"T-to ano, ale…"
"Tak běž," pokyne mu, když zastaví přede dveřmi. "ale nech je pootevřené."
"Jako bych je zavřít mohl…" prohodí Light uštěpačně a zachřestí řetízkem, který pouta spojuje.
"Dávej si pozor na jazyk, Lighte," zamumlá L nepřítomně a opře se jednou teniskou a zády o zeď a čeká, než Light vykoná svou potřebu.
"V pořádku?" optá se konverzačně, když Light vyjde z toalety.
Light si jej změří velice nehezkým pohledem, ale nic neřekne, nehodlá se s ním hádat nebo se s ním znova poprat, dolů po schodech však schází jako první a navíc docela rychlým tempem, takže z pohledu ostatních vyšetřovatelů to vypadá, jakoby za Lightem L tak jako povlával, a Light je momentálně natolik nevrlý, že když už stojí na pevné podlaze, možná ne až tak úmyslně rukou s pouty prudce trhl, aby si odhrnul ofinu z očí, a L, nečekaje ten výpad, spadne z výšky pěti schodů na zem Lightovi k nohám a bolestivě zanaříká. Light, snad jako by si uvědomil, co udělal, se k L vyděšeně vrhne.
"Proboha, Ryuuzaki?! Nestalo se ti nic?! Promiň, já se omlouvám, to jsem opravdu nechtěl, mrzí mě to!" bere L kolem ramen a chce se mu podívat do obličeje, L mu v tom však urputně brání. "Ryuuzaki, no tak, omlouvám se, vážně jsem ti nechtěl ublížit!"
L se tedy přestane vzpouzet a odtáhne ruku od svého nosu, ze kterého vytéká krev, stejně jako z úst.
"Kapesník, kapesník, potřebujeme kapesník!" zmatkuje Matsuda.
"Mlč," zamumlá Light a přiloží k Ryuuzakiho nosu cíp vlastního trika. "Mrzí mě to, L, opravdu se omlouvám."
"Tse," ušklíbne se L, ale ani se nepohne a nechá Lighta, aby si svlékl své triko a jemně jím otíral jeho zkrvavenou tvář.
"Zranil jsem tě ještě někde? Co nohy, můžeš vstát?" ptá se Light a pomáhá L se postavit, L se netváří zrovna nadšeně, ale přijme Lightovo tělo jako oporu a se skuhráním, že jej bojí pravé zápěstí, levá lopatka, tři žebra a asi má lehký otřes mozku, se nechá odvést do odedneška jejich společné ložnice.
"Donesu ti - ah, vlastně nedonesu," zle si přeměří řetízek mezi pouty. "tati!" zakřičí směrem dolů. "Dones Ryuuzakimu studený obklad, prosím!" a pomáhá mu posadit se na postel.
"To byl na Kiru docela chabý útok, nemyslíš, Lighte?" zamumlá.
Light se v úlevě, že je L relativně v pořádku, lehce zasměje: "Nezapomeň, že Kira může před smrtí ovládat své oběti… třeba chtěl, abych to udělal, a já za pár minut zemřu… Nebo pokud jsem Kira já, jen si s tebou hraju a zabiju tě až… teď!" vykřikne a polechtá L oběma rukama na bocích na hrudníku, ale dává pozor, aby se vyhnul zraněným místům, která L avizoval. A L se kupodivu zasměje! Light nevěří svým uším a lechtavý manévr zopakuje, čistě z touhy slyšet ten uchu lahodící zvuk ještě jednou… a ještě… a ještě!
"Lighte, dost…!" směje se L, ačkoli svou žádost myslí vážně, nevěděl, že je lechtivý.
"Dobře, dobře… ale pravidla určuje Kira!" výskne Light a z legrace do něj ještě jednou šťouchne.
"No tak!" zamračí se L.
"Ne, usměj se ještě…" Light si v duchu fackuje - co to proboha zase řekl?! Ale co, nechá to být, vždyť s Ryuuzakim je docela zábava!
"Co?" nechápe L.
"Sluší ti úsměv…" pokračuje Light, teď už zcela záměrně.
L se nechápavě zamračí, v tom však do pokoje vstoupí Yagami a podá Lightovi mokrý obklad.
"Jste v pořádku, Ryuuzaki?" optá se Yagami s účastí.
"Ano, jsem, jen si potřebuji odpočinout… a možná si dát sprchu." Zauvažuje nahlas a přitiskne si obklad k nosu.
"Tak pojď," vstane zase Light a pomůže vstát i Ryuuzakimu.
"Děkuju, Lighte." Zamumlá L, když jej Light dovede až ke dveřím koupelny, kde jej chce nechat a odejít - když si uvědomí, že nemůže, má tendence se sebrat a do zápisníku smrti napsat "pouta".
"Ty mi děkuješ?! Vždyť nebýt mě, nikdy by se ti to nestalo…" nechápe Light.
"Děkuju ti, Lighte." Zopakuje L a nevypadá to, že by mu chtěl cokoli vysvětlovat, jen z kapsy kalhot vytáhne klíč od pout, odemkne je a beze slova si je stáhne ze zápěsí. Light je za to jen rád, avšak rovněž to neokomentuje, popravdě je nyní dost zmatený, ale když vidí, jak L zápasí se svým oblečením, začne se mu opět věnovat.
"Počkej, pomůžu to se svléknout, opatrně na to rameno… počkej, chytím ten rukáv… jo dobře, teď opatrně na zápěstí, tak, ještě že je ta mikina tak volná… a přes hlavu, počkej, nešermuj mi taky s tou svojí packou… opatrně, nebo si ještě ublížíš, Ryuuzaki… dej mi ten obklad, položím ti ho tady… tak, zvládneš si sám svléknout kalhoty…?" optá se Light, ačkoli tuší, že ne. L dle očekávání zakroutí hlavou a Lightovi nezbude nic jiného, než si hlasitě povzdechnout a ujmout se odepínání Ryuuzakiho pásku u kalhot. L vypadá, jako by byl někde úplně jinde s někým úplně jiným, Light toho využije a stáhne mu kalhoty i se spodním prádlem najednou.
"Un, L…?" zamává mu Light rukou před očima. "Jsi tady?"
"Co…?" protáhne L, jako by se právě probouzel. "Jo, co je?"
"Zvládneš se osprchovat sám?"
"Uhn…" Light přímo viděl, jak L počítá percentuální pravděpodobnost toho, že sebou v horké vodě sekne. "Ne, myslím, že by to bylo příliš riskantní, mohl bych omdlít a uhodit se do hlavy… ale to by Kirovi vlastně strašně nahrálo, takže bys mě tu možná měl nechat, zabil bych se sám…"
Light si povzdechne a během vteřiny je také nahý: "Proto tě musím chránit za každou cenu." A pomůže L do sprchového koutu, zatáhne za nimi matnou zástěnu z kouřového skla a vezme do ruky sprchu, aby nastavil správnou teplotu vody, aniž by Ryuuzakiho spálil nebo zmrazil, to už by mu L asi neodpustil. Když si je teplotou vody, kterou pouští na vlastní dlaň, jistý, namíří hlaveň sprchy na Ryuuzakiho nohy: "Dobrý?"
"Jo…" zamručí L, stále ještě asi naštvaný, … nebo zaražený nad Lightovým prohlášením a taky tím, že teď stojí oba v jedné sprše zcela nazí… tedy, L sice stojí k Lightovi zády, ale i tak…
Light tedy zachytí sprchu do držáku nad jejich hlavami a položí obě dlaně na Ryuuzakiho ramena: "Odpustíš mi to…?" zašeptá mu do ucha. "Mě to opravdu mrzí…"
"Hm…" udělá L a vypadá, že jej Light strašně moc obtěžuje.
"Ryuuzaki, co mám udělat, abys na mě nebyl naštvaný?" ptá se Light a opatrně promasírovává Ryuuzakiho naražené rameno.
"Já se na tebe nezlobím, Lighte," zavrtí hlavou L. "Bolí mě z toho pádu hlava. Mnohokrát ti děkuji,"
"Za co?" ptá se tiše Light, snad mu nechce ještě přitížit.
"Že… jsi mě tady nenechal."
"Jsi ten jediný, kdo může Kiru porazit, nemůžu dovolit, aby se ti něco stalo, natož abych ti ublížil já… což se už stalo…" povzdechne si.
"To je v pořádku, neměl jsem tě tolik naštvat… a nechat ten řetěz delší."
"Anebo kratší," zavrní napůl z legrace Light. L se pousměje, což Light nemůže vidět, ale nic si z toho nedělá, sáhne pro sprchový gel, trochu jej rozetře v dlaních a pak dlaně položí zpět na Ryuuzakiho ramena. "Nebolí tě to…?"
"Uhn… trochu," vydechne L. "dá se to vydržet."
Light přikývne a ještě doteky zjemní, přesune se na krk masážními krouživými pohyby, kterými se snaží uvolnit Ryuuzakiho ztuhlé svaly. L se citelně uvolní, svěsí ramena a skloní hlavu - tohle je tak příjemné… nikdy nic takového nezažil…! Light se pousměje, dělá mu nevysvětlitelně dobře, když může přinést Ryuuzakimu úlevu - cože?! On, Light, je přece Kira a nepřeje si nic jiného než Ryuuzakiho smrt! Tedy… aspoň si tím byl až do nynějška jistý. Když o tom tak přemýšlí, je pravda, že mu nyní L připadá jako velice přitažlivý mladý muž…jeho vypracovaná záda, jejichž muskulatura není normálně pod jeho vytahanou mikinou vidět, ale teď má Light krásný výhled na všechny ty Ryuuzakiho skrývané svaly, a že ten pohled stojí za to! Záda tvoří dokonalý trojúhelník, rýsující se svaly v umělém světle tvoří na jeho pokožce viditelné stíny a nevypadá tak bledá, jaká je doopravdy.
"Měl bys chodit víc na slunce, Ryuuzaki," poznamená Light.
"Mám na slunce alergii." Zamumlá Ryuuzaki, myšlenkami někde úplně jinde.
Co se asi stane, když se ho pokusím svést? Bude mě pak stále podezřívat? Napadne Kiru.
Co se asi stane, když se mu přiznám, že po něm toužím? Že ho chci? Bude ještě potom můj přítel? Přemítá L.
No, za zkoušku nic nedám, uzná Light.
No, zkusit to můžu, i když pravděpodobnost, že Light cítí něco podobného, je jen 6%, a pokud s tím bude souhlasit, je Kira na 89% s přihlédnutím ke všem událostem, pokusí se mě pomocí nalhaných citů obelhat a pak mě zabít. V prvním případě pokud budu neúspěšný, mohu své chování svést na otupělost z té rány do hlavy, když jsem spadl ze schodů, usoudí L.
"Lighte…" vzdychne L.
Light zastaví své pohyby a nechápavě zamrká, co-…? Načež jej napadne, že se mohlo L přitížit a starostlivě jej otočí čelem k sobě, jeho přivřené oči jej vyděsí. "Ryuuzaki! Ryuuzaki, co je ti?"
L otevře oči a zasněně se na Lighta zadívá. "Nic… nic mi není, opravdu, jen… nepřestávej," pronese nepřirozeně zastřeným hlasem. Light neví, jestli je to dlouhou absencí sexuálního vybití, tím, že je Amanová absolutně nepoužitelná, nebo tím, že ho L prostě začal přitahovat, každopádně mu po zádech přeběhne mrazivá vlna vzrušení.
"D-dobře," pronese Light poněkud nakřáplým hlasem. Otočí si tedy L zase zády a pokračuje tam, kde před chvílí přestal, krouživými pohyby na krku podél krční páteře, stejnými krouživými pohyby obou palců se přesune na šíji a z ní postupuje zpět na ramena.
"Uhn… Lighte," vzdychne L znova. Light vytuší původ a důvod toho podivného tónu, ale nedokáže si vysvětlit, jak je možné, že se L dokázal při jím vedené masáži vzrušit. Zalituje, že se před chvílí, kdy k tomu měl příležitost, nestihl podívat do Ryuuzakiho rozkroku a potvrdit si tak tuto hypotézu…
Rozhodne se, že zatím nebude na Ryuuzakiho reagovat, pokud přestane, bude to přisuzovat onomu pádu a lehkému otřesu mozku, který si L sám diagnostikoval. Avšak intervaly mezi jednotlivými vzdechy se zkracují a Light si je jistý, že jsou stále naléhavější, hodlá si svou hypotézu nejdříve potvrdit, než podnikne něco určitého, přitiskne se tedy k jeho zádům a dlaně přesune na Ryuuzakiho hrudník, takže nyní L pevně objímá: "Děje se něco, Ryuuzaki?" zašeptá hlubokým, mystickým hlasem.
"N-ne…" vydechne L poněkud trhaně, Light si téměř jistý, povedlo se mu L vytrhnout z jeho ledové racionality! Ano, potřebuje ještě trochu přitvrdit, vyvést jej kompletně z rovnováhy… ale co pak?! Co může udělat tady, bez zápisníku, na hlavním ústředí? Nic. Vůbec nic. Tak… jaký má význam hrát tuhle hru? Moment, hru? Ryuuzaki to jen předstírá? Ale pokud ano, čeho tím chce dosáhnout? Jak chce dokázat, že jsem Kira? Jako, že… se z něj pokusím vytáhnout nějaké informace? Třeba jeho jméno? Hloupost, takhle neopatrný nemůže L nikdy být… tak co teď, Lighte? Co teď, Kiro? Co uděláš…?
"Ryuuzaki…" zašeptá Light, hladíce jeho hruď a jakoby mimochodem mezi prsty stiskne i bradavku, L se syčivě nadechne.
Nejlepší bude, usoudí Light, když tomu nechám volný průběh. Proč si neužít, že? Navíc… s někým tak přitažlivým…
"Lighte," zasténá L táhle. "co mi to děláš…?"
"Promiň mi to, Ryuuzaki… ale já už nemůžu déle čekat…" zašeptá Light a políbí L na šíji, a vedle znova a kousek níž ještě… a stiskne Ryuuzakiho bradavku tak, aby i L pochopil, že tentokrát je to záměrné.
Tse, tohle bych měl dělat já, jako starší a zkušenější, napadne L, ale ani se nepohne a nechává se hýčkat - tohle ještě v životě nezažil, vlastně… jeho jediným partnerem vždycky byla a dodnes je pravá ruka, a když byl mladší, nějaké ty hračky, nikdy neměl potřebu do svého intimního života vodit někoho jiného, ať už muže či ženu, tedy, je pravda, že na škole byl mezi dívkami pro svůj velice hezký a tajemný vzhled obdivován a dnes by mohl říct, že i milován, ale nikdy, opravdu nikdy neměl chuť svou intimitu s někým sdílet. Nikdy, až teď.
"Lighte…" protáhne chtivě, když Light jazykem vykreslí cestičku od ucha až ke klíční kosti, tam svůj průzkum zakončí lehkým skousnutím a L tím vzruší na téměř neúnosnou míru.
Proboha, Lighte… jak to jen děláš?!
Light se pro sebe pousměje, to, že se s ním vyspí, může mít na celou věc jen kladný dopad, vybije svou touhu a navíc L utvrdí v tom, že on Kira jednoznačně není, protože L miluje a chce mu být po vůli, nikdy by přeci nešel proti svému miláčkovi, že… A celou dobu mu šlo jen o to, aby mu L věřil a taky ho miloval… ta Amanová byla přece jen k něčemu dobrá, jen díky ní jej toto napadlo!
"Ryuuzaki…" zašeptá a kousne roztouženého L do ucha. L jen polohlasně zasténá a otočí se k Lightovi čelem, aby mohl konečně spojit jejich rty v dravém, chtivém, nedočkavém polibku. Žádné ochutnávání, žádné zkoušení, ačkoli to bude pro oba poprvé, líbají se rychle, jako zkušení a sehraní milenci. Kira a L, dobro a zlo se svíjí v jednom toužebném rytmu, líbají se, hladí, otírají jeden o druhého a přitom spolu i nadále bojují.
"Ryuuzaki…" zasténá Light, když L přesune své polibky na krk a ramena, kouše jej, vsává jeho kůži do úst a tvoří tak na nich tmavé otisky, značky, že je Light jeho a ničí jiný. Light nezůstává pozadu a sesune se na kolena, aby mohl políbit Ryuuzakiho bříško a pokračovat níže, přes podbřišek, podél proužku tmavých chloupků až k jeho plně ztopořeného penisu, který bez váhání pojme hluboko do svých úst a náruživě jej saje a pohybuje hlavou tak zkušeně, až L zapochybuje, že tohle dělá Light poprvé. Je tomu tak?
L se vzmůže jen na vzrušený dech a polohlasné sténání, Light si počíná vskutku zkušeně, hladí jazykem citlivý žalud, rukou si udává tempo a druhou přidržuje kořen Ryuuzakiho penisu, spokojeně poslouchaje Ryuuzakiho zrychlený dech a občasné nezadržitelné steny. Ryuuzaki si opře hlavu o studené kachličky za sebou a zaboří dlaně do Lightových vlasů, snaží se Lighta poněkud nešetrně přimět k rychlejšímu tempu. Light vzhlédne, k Ryuuzakiho zděšení vypustí s hlasitým 'plop' jeho penis ze svých úst a upřeně, zcela oddaně se na Ryuuzakiho zadívá: Dostanu tě, L!
"Miluju tě, Ryuuzaki."
Kdo má teď navrch, L?!
Ryuuzaki překvapeně zamrká - cože?! Jaká je šance, že mluví pravdu? Stejná, jakože není Kira? A nakolik procent je nyní Kira?! A proč Lighta vlastně vůbec podezřívá?! Protože nemá žádného jiného podezřelého? A proč teď přemýšlí o Kirovi, když před ním klečí objekt jeho touhy a vyznává mu lásku?
"L-lighte…" zalkne se Ryuuzaki, získávaje čas na rozmyšlenou.
"Já-já vím, že ty si se mnou chceš jen užít, ale prosím, dovol mi myslet si, že mě máš taky rád…" žádá Light s tak upřímným výrazem, až se L zastydí, jak někoho tak upřímného mohl považovat za Kiru.
"Lighte…" zašeptá L něžně a klekne si vedle něj. "Lighte, já… já tě mám vážně rád."
Light se navenek zatváří užasle šťastně, vypískne a padne L kolem krku, uvnitř sebe se však ďábelsky rozesměje: Dokázal to! Teď jen si získat Ryuuzakiho důvěru, jistě mu pak řekne své jméno, nebude přece lhát svému miláčkovi, ne? A potom… potom se konečně dočká - zabije ho!
Teď jen se nesmí ničím prozradit, musí se chovat zamilovaně, být roztomilý a zbavit se podezření, předat zápisník smrti třetí osobě, která bude vraždit zločince za něj, a pak využít Misiny oči boha smrti a stát se bohem nového, lepšího světa. Jen nic nepokazit.
"Lighte," vydechne L a pohladí jej ve vlasech. "Taky tě miluju."
"Ryuuzaki…" zašeptá Light předstíraně okouzleně a odtáhne se od L natolik, aby se mu mohl podívat do očí. "Mluvíš… mluvíš vážně?"
"Ano, Lighte, mluvím vážně, o těchto věcech se nežertuje."
"Nemyslím, že o nich žertuješ, ale že…" brání se Light.
"Vážně si myslíš, že bych byl schopen jen využít tvých citů ve svůj prospěch?"
"Pár lidí už to udělalo," rozhodne se hrát Ryuuzakimu na city.
Jak Light čekal, L překvapeně zamrká: "Už… už ti někdo takhle ublížil…?"
"Ano," lže Light. "několik slečen se mnou chodilo jen proto, aby mohly říkat svým kamarádkám, že jsou moje přítelkyně. A hodně kluků se mnou kamarádilo jen proto, že jsem jim pak pomáhal s učením a dohazoval jim holky, protože se jich kolem mně motala spousta. Ale nikdy jim nešlo o mě… jen o můj vzhled."
"To mě mrzí, Lighte,"
"Jen mi řekni, že mě máš rád a já ti uvěřím, Ryuuzaki."
"Miluju tě, Lighte Yagami."
Light se zaculí a nabídne mu své rty k polibku, L neváhá a jemně je spojí, načež si uvědomí, že jej přestalo všechno bolet - je pravda, že láska léčí? Zvedne se z pokleku a vytáhne na nohy i Lighta, který se zatváří starostlivě: "Opatrně, L,"
"To je v pohodě… už to nebolí," zalže trochu, protože se mu zatočila hlava a aby nespadl, zapřel se naraženým ramenem o stěnu.
"Ale…-" snaží se namítnout Light.
"Je to v pořádku, vážně," přesvědčuje jej L a zastaví vodu, vyleze se sprchového koutu a sáhne po ručníku, ale Light jej předběhne.
"Pomůžu ti," pousměje se a opatrně jím otírá Ryuuzakiho hruď, ramena a paže, pak se sesune na kolena a osuší jeho boky, načež mu zrak padne na Ryuuzakiho stále vzrušený penis - málem na něj při všem tom předstírání zapomněl…! A tak jej tedy znova pohltí do úst a začne náruživě sát, Ryuuzaki překvapeně zasténá, on na své vzrušení zapomněl taky…
"Ah… Lighte…"
Light jen zavrní, s Ryuuzakiho penisem ve svých ústech toho ostatně moc říci nemůže, zvedne k němu svůdný pohled a následně jeho úd, který je mimochodem o dost větší, než ten Lightův, pustí z objetí svých růžovoučkých rtů a postaví se na nohy: "Nepůjdeme do ložnice?"
"A-ano," přisvědčí L zaskočeně a už sahá po spodním prádle, ale Light ho zastaví.
"Tohle nebude potřeba, L."
L překvapeně zamrká a nakonec usoudí, že má Light pravdu, zhasne tedy světlo a následuje Lighta chodbou do jejich společné ložnice a celou dobu uvažuje nad tím, jak je možné, že z Lightova chování nikdy nepoznal, že do něj zamilovaný, nakonec ale usoudí, že s tímto neměl nikdy zkušenost a navíc si Light asi dobře střežil své chování, dost dobře možná měl také strach z toho, že by jeho lásku L nepřijal.
"Ryuuzaki?" osloví je Light.
"Ano?"
"Měl jsi někdy někoho…?" vyzvídá.
"Uhn… no…" zarazí se L. Proč to chce vědět?
"Já jen," zarazí se Light. "jestli aspoň jeden z nás…"
L pozvedne obočí - tak on nikdy s mužem nespal?
"Ty…" začne L. "Nikdy…?" počká si na Lightovo záporné zavrtění hlavy. "Ani se ženou?"
"Ne," přizná Light a teď výjimečně nelže.
L vycítí Lightovu nervozitu a nejistotu, přistoupí k němu a láskyplně a možná trochu ochranitelsky jej sevře v náruči. "Neboj se, Lighte."
Light se pousměje: "S tebou se nebojím."
Ryuuzakiho rysy změknou, vždyť Light je tak něžný a tak upřímný, jak by mu někdy mohl lhát? Jak by mohl být Kira? Vždyť působí tak nevinně, tak sladce! Přivine si k sobě jeho tělo pevněji a políbí ho do vlasů, vážně jej miluje.
"Pojďme si lehnout," navrhne L a Light mu přikývne, skoro s dětskou radostí se zasměje a skočí do postele, Ryuuzaki se usměje a následuje ho, lehne si na bok čelem k němu a Light se k němu hned přitulí, aby si uzmul další polibek, dlouhý, mělký a vlhký, zamilovaný.
Light se položí na záda a L se nad ním sehne, aby mohl v polibku pokračovat, Light mu vychází vstříc, hladí ho dlaní po tváři a přemýšlí o nastalé situaci, až sem to bylo jednoduché, teď jen vymámit Ryuuzakiho jméno a pak… do polibku se pousměje, Ryuuzakiho život je zpečetěn.
"Copak…?" zaregistruje L jeho úsměv ve svých ústech.
"Nic," zalže zase Light. "jsem jen šťastný."
Ryuuzaki mu úsměv opětuje a znova ho políbí, ale Light mu naznačí, že chce víc, když pod peřinou opět nahmatá jeho úd.
"Vážně to chceš…?" zeptá se L a uchopí jeho tvář do dlaní.
"Ano," přisvědčí Light a L se zase usměje a zase ho políbí, kdyby to nebylo tak riskantní, Light by protočil oči, svůj první sex je ochoten obětovat člověku, jenž je jeho úhlavním nepřítelem, ale co by neudělal pro dokonalý svět, že.
"Lighte," vydechne L skloní se k jeho krku, aby jej celý zulíbal, sice s tím neměl žádnou zkušenost, ale jeho tělo reagovalo samo, nechal se vést svým instinktem, jeho racionalita a obezřetnost byly otupěny, ba přímo zapomenuty, nyní tady byl jen on a Light, nic a nikdo jiný. L sice nevěděl, jestli to připisovat té ráně do hlavy, nebo Lightem a tím, co k němu cítí, každopádně měl pocit, že je poprvé v životě opravdu šťastný a spokojený, a že je to úplně jiný pocit spokojenosti než ten, který cítí po vyřešení případu, při dopadení zločince, při chuti sladkého na jazyku… mmm… sladké… už dlouho neměl v puse nic sladkého… že by si nechal zavolat Watariho, aby mu donesl nějaký dortík…? Ale ne, to by asi nebylo vhodné, teď, když tady má Lighta. Vrátí se myšlenkami zpět ke svému milému a skousne jeho ušní lalůček tak, jak to udělal Light jemu před chvílí ve sprše a Light, podle Ryuuzakiho očekávání, polohlasně zasténá.
"Ryuuzaki…"
L se sám pro sebe pousměje a skousnutí zopakuje, a udiví ho, jak skvělý pocit to je, působit někomu slast. Posune se ještě níž a svým sametovým jazykem olízne Lightovu bradavku čistě ze zvědavosti, co to s Lightem udělá, jeho sten v něm vzbudí pocit zadostiučinění, takže líznutí zopakuje, vsaje ji do úst a něžně kouše, Light má co dělat, aby své vzrušené vzdechy udržel v sobě, přeci jen, o patro níž je celé ústředí a on nepotřeboval, aby jeho otec věděl, že spí s L. Tedy, vlastně… když se bude o jeho vztahu s L vědět, když potom L zabije, nikoho ani nenapadne, že by to byl Light. Vždyť proč by proboha zabíjel svého milence?!
"Lighte…" zašeptá L a sevře v dlani Lightův penis. Tentokrát je to Light, kdo bezděčně zalapá po dechu a zasténá, přivřenýma očima sleduje Ryuuzakiho výraz ve tváři, když se sklání a bere Lighta do úst.
"Bože, Ryuuzaki…!" zvolá, když nasadí mučivé, pomalé tempo a zapojí i svůj jazyk, zkoumá Lightův žalud, olizuje jej, saje a pomáhá si rukou, Light zvrátí hlavu a vzmůže se jen na občasné zasténání, v hlavě má úplně prázdno, i jeho racionalita je pryč, teď není bezohledným Kirou, tvořícím nový svět, teď je studentem Lightem, zažívajícím první sex. L pozoruje a vnímá s pozorností sobě vlastní všechny Lightovy reakce a dojde k absolutnímu závěru, Light nic nepředstírá a skutečně L miluje. Och ubohý L, kdybys jen tušil…
"Ryuuzaki…"
L se zachvěje, jak krásně to z jeho úst zní! Ale jeho pravé jméno by z jeho úst znělo mnohem lépe…
L vypustí z úst Lightovu chloubu a připlazí se k jeho obličeji: "Lighte…?"
"Uhn…?" zamrká Light mírně nepřítomně.
"Jmenuju se Lawliet." Zašeptá L. "Lawliet L."
Light vytřeští oči - cože prosím…?! On mu… on mu prozradil své pravé jméno?! Sakra, co teď?! Co teď, Lighte?!? Co teď, Kiro!?!
"Je mi jedno, jak se jmenuješ…," usměje se Light a L překvapeně zamrká, takovou reakci vskutku nečekal, myslel si, že to Light vezme jako důkaz důvěry, že bude překvapený, že… co, že ho na místě zabije?! Bože, Light přece není Kira! Napomene se v duchu L. "… dokud ti můžu říkat miláčku." dokončí Light myšlenku a L se potěšeně zasměje.
"V tom případě budu já tobě říkat lásko,"
"Ano, prosím…" zavrní Light a dá L dětskou pusu na rty, načež se tomu stejně dětsky zasměje. "Zná tvé pravé jméno vůbec někdo…?"
"Jistě…" přikývne L a políbí Lighta na ouško. "ty," špitne do něj a pak se od něj oddálí.
Light k němu zvedne pohled: "Jen já…?"
"Jen ty a Watari." Upřesní L.
"Uhn…" kývne Light. "Myslel jsem si to." A nadzvedne hlavu, aby jej mohl L políbit.
L mu vyhoví a na pár okamžiků spojí jejich rty, než se zase rozdělí. "Říkej mi mým jménem, prosím, Lighte,"
Light jen nechápavě kouká, co se to s L děje? Normálně takhle nenaléhá! A proč mu vlastně své jméno řekl? Co tím sleduje? Chce snad Lighta nachytat, jak se ho snaží zabít? Proč tolik riskuje? Celý život si své pravé jméno a identitu pečlivě střeží, proč je nyní tak neopatrný? A… je to vůbec jeho pravé jméno?
"Nevěříš mi, viď?" spíš oznámí, než se zeptá L.
"Um, ne že nevěřím… spíš nechápu důvod, proč mi říkáš něco, co jsi nikdy nechtěl, aby někdo věděl? A proč to říkáš právě mně? Nejsem snad podle tebe Kira?" vyčítá mu naoko Light.
L posmutní: "Víš, dlouho mi nikdo neřekl mým pravým jménem… a myslel jsem, že můj přítel by mi tak říkat mohl. A co se týče toho zatraceného Kiry," uleví se L. "Ty jím být nemůžeš… prostě… nemůžeš. Odpusť mi, že jsem tě kdy podezříval, Lighte."
Light se nadzvedne na lokti a políbí Lawlieta na rty: "Odpuštěno."
L pozdvihne obočí: "Tak snadno…?"
"Jistě," přisvědčí Light. "chápu, proč jsi mě podezříval, ale tím, že jsi mi prozradil jméno, jsi mě utvrdil v tom, že mi důvěřuješ… a toho si cením."
"A já si cením tebe, Lighte." Pohladí ho po tváři a zasměje se. "Takže… co bude teď?"
"Teď bychom konečně mohli dokončit to, co jsme začali v koupelně, nemyslíš?" navrhne Light. "Lawliete…" dodá tiše a jmenovaný se zachvěje. Nevěděl, že na něj jeho jméno z Lightových úst bude mít takový vliv.
"Ještě…" špitne.
"Co bys chtěl slyšet, Lawliete?" usmívá se Light vesele.
L se nepřestává usmívat, stejně jako Light, znova se políbí, tuto noc již po několikáté a rozhodně ne naposled.
"Miluju tě, Lighte," zašeptá L a pokračuje tam, kde před chvílí přestal, skloněn nad Lightovou hrudí saje jeho bradavky, zatímco do dlaně uchopí jeho už ochabující penis, aby jej navrátil do předchozího stavu. Pomalým tempem přejíždí celou dlaní po jeho délce, zuby a jazykem dráždí Lightovy bradavky, dlaní se opírá vedle jeho hlavy a Light spokojeně sténá, všechno mu vychází podle plánu a on dá Lawlietovi co nevidět šach mat, už se na to nepředstavitelně těší, ale teď je ještě brzy, ještě by to nebyla ta správná legrace, ale teď už dost přemýšlení, teď si může užívat rozkoš, kterou si po těžce vykonané práci zaslouží a že se Lawliet snaží! V dlani něžně hněte Lightova varlata, ústa přesunul zpět na jeho penis a náruživě, pravidelně jej saje a pomáhá si rukou, Light se uvolní a užívá si tu slast, cítí, jak se v jeho těle uvolňuje vzrušení a hromadí se v jeho podbřišku, nebrání se polohlasným stenům Lawlietova právě zjištěného jména a drcení prostěradla v dlaních, je to tak silné, tak intenzivní, tak skvělé, cítí, že ta slastná muka už dlouho nevydrží, ale nenamáhá se to Lawlietovi jakkoli naznačit, jen se v nejvyšší extázi rozkoše napne jako luk, hlasitě zasténá a zůstane ležet. Jo, na orální sex si zvykne, byl to skvělý pocit.
"Uhn… promiň, Lawliete…" zamumlá naoko zahanbeně, když sleduje Ryuuzakiho, kterak s jeho semenem v ústech zápasí, Light vidí, jak se mu dělá nevolno, přesto se přemůže a všechno to spolyká, do poslední kapky. Trochu se zašklebí a zatřese, ale hned se skloní k Lightovi: "To nic, lásko…"
Z tohohle se zase obrátí kufr Lightovi, sakra, tohle předstírání lásky moc dlouho nevydrží! … - Načež se podiví, kde zmizel ten pocit, se kterým se vrhl na Ryuuzakiho v koupelně - to už ho L nepřitahuje?! Co se to zatraceně děje? Kde je ten pocit, kde je ta touha, která jej ovládla, když spatřil Ryuuzakiho nahé, vzrušené tělo? Byly to jen hormony…? Pouhá potřeba těla? Bylo mu v té chvíli jedno, kdo bude ta osoba, která ho uspokojí? Bylo mu v té chvíli jedno, jestli je s Matsudou nebo Misou? Vážně jej jeho tělo takto zradilo? …?! Zatraceně, sedmnáct je vážně divný věk…!
Dejme tomu, že ano, že to byly jen hormony a chvilkové zatemnění mozku a lítost nad tím, že zranil L, ale co teď?! Vedle něj leží vzrušený Ryuuzaki a očekává od něj, že udělá přinejmenším totéž, co před chvílí udělal on… jak z tohohle vycouvat? Jak utéct, na co se vymluvit?! Na nezkušenost se vymlouvat nemůže, Ryuuzakiho už v ústech měl a on věděl, že je v tomhle Light hodně dobrý, na strach taky ne, to on tohle rozpoutal, tak jak z toho ven?!
"Jsi unavený, miláčku?" zavrní mu L do ucha.
Spásný to nápad! Díky ti, Lawliete!
"Ano, jsem…" už přestal rozlišovat, kdy mluví lež a kdy pravdu, už to není důležité. "Moc se omlouvám, Lawliete…" zamumlá co nejplačtivěji.
"To nic, Lighte, klidně spi, já … uhn, já budu v pohodě." Prohlásí s mírným zaváháním Lawliet a přilehne si těsně za Lighta, aby jej mohl pevně obejmout. "Dobrou noc, lásko."
Sakra, nemůžu ho takhle nechat, je to nelidské… navíc, tohle je pravděpodobně jeho poslední noc v životě… Zatraceně, Lighte Yagami, rozmysli si, co vlastně chceš a pak si to vezmi! Chceš Lawlieta? Chceš s ním mít sex? Chceš, aby byl tvůj první a poslední milenec? Chceš mu dopřát pocit lásky, aspoň jednou v životě? Vždyť ti to sám říkal, jsi jeho jediný přítel, uvědom si to a zařiď se podle toho. Ať si říkáš, co chceš, Lawliet ti vstoupil do života a významně ho ovlivnil a tobě na něm záleží, přesto si jsi vědom toho, že ho musíš dříve či později zabít. A raději dříve, než později. Znáš jeho pravé jméno, sám ti ho řekl. Dnes v noci, až bude spát, napíšeš jeho jméno do Death note a navždy tak ukončíš život nejznámějšího a nejlepšího detektiva všech dob. Tohle přece chceš, ne? Tohle chceš už tolik měsíců, nad nad čím teď váháš?! Chceš se vzdát svého cíle? Chceš nechat svět tak prohnilý, jaký je teď?! Co tvoje vize o stvoření nového světa bez násilí, to ti ji tenhle… Lawliet vymazal z hlavy?! Už to nechceš? Lighte, měl by sis uvědomit, co od života očekáváš, máš jen dvě možnosti, tedy, realistické možnosti: zaprvé: spálíš Death note a vše ohledně něj zmizí, bude to, jakoby těchto několik měsíců vůbec neexistovalo. Nebo zadruhé: zabiješ Lawlieta a celé ústředí, včetně Watariho, jehož pravou identitu nebude těžké odhalit, a svého vlastního otce. Vyber si, Lighte… Vyber si, Kiro!
"Lawliete?" zašeptá po více než hodině ticha Light.
"Ano?" zamumlá L rozespale, ale ochotně se zvedá na pažích, aby viděl Lightovi do obličeje.
"Miluj se se mnou, prosím."

Naposledy.
 


Komentáře

1 Luella-chan | Web | 27. října 2010 v 0:36 | Reagovat

Pání!...tak to byla snad nejlepší povídka na death note,co jsem kdy četla!....úplně dokonalá!!!...*nadšeně svítí očka*....Fakt že jo!.(kam se já na tebe hrabu?! XD)

2 Tracy | 27. října 2010 v 18:24 | Reagovat

naprosto užasný!!!! brala bych i pokračování tahle povídka byla vážně skvělá :-D

3 Maki | Web | 1. listopadu 2010 v 11:02 | Reagovat

omg!! Tahle povídka byla fakt nejlepší co jsem na tento pár četla!! :-D

4 Kayleigh McCamyo | Web | 17. listopadu 2010 v 13:28 | Reagovat

Danke schön!!! *Dr. Zloun se červená...* xD

A možná, když tak hezky komentujete, napíšu pokráčko.... ale jenom možná....

5 Tifa | 23. ledna 2011 v 21:53 | Reagovat

Ou moooc hutokrutopřísný :-D  :-D L a Light achh *slint* :D  :D

6 Ilay^^ | Web | 21. července 2011 v 9:01 | Reagovat

Božeee to je naprosto dokonalee...xD jako vždycky že, ty píše vážně užasně *smeká před tebou klobou* :D prostě božské, ty Lightovy pocity a všechno, to jeho rozhodování, to mě opravdu dostalo, jen doufám že ho třeba nezabil :D to asi doufám blbě žee :D no ale to pokračování to by se hodilo :D pokud jdi ho už nenapsala :D:D:D

7 keishatko | E-mail | Web | 31. července 2011 v 2:05 | Reagovat

tak toto bolo parádne :D vyschlo mi v hrdle :D

8 Naru nee-chan | Web | 25. prosince 2011 v 22:21 | Reagovat

Kyaa!!! To bylo nádherné!!! Sladké, kawaii, krása :3 Eloušeeeek!!! Haah, ten Light je takový hajzl!!! Kira! Do háje s ním! Ryuzaki rules!!!
Ňuhuuu, ale takhle to ukončit...to se dělá?! xD No jo, ale koukám, že tohle je starší povídka xD Tos asi ještě nebyla takový úchyl jak teď xD
Hehe, ale...ten Kira...já bych ho sama zapsala xD Ryuk to vůbec nemusel dělat xD A když už, tak se s tím neměl tak srát a neměl mu to dávat a měl ho tam zapsat rovnou xD
RYUZAKIIIIII!!! Dortíčky, sladkosti, sladké povídky, slaďoušek, cukrovkaaaaa! xDDDDDDD
Hehe...tenhle koment vůbec, ale vůbec, ale fakt vůbec, ale fakt opravdu vůbec, ale fakt už opravdu vůbec, ale fakt už OPRAVDU VŮBEC, DO PRDELE, neřeš. Mně pravděpodobně hrabe z cukroví a sama tu cukrovku asi mám (a zřejmě jsem si zapomněla píchnout inzulin), páč to cukroví žeru dneska celý den. Já vím, že cukrovku nemusíš dostat, ale či já vím, jestli to k tomu může přispět xD

9 Syrinox | 23. června 2012 v 3:33 | Reagovat

Uhíííí, přesně něco takového jsem potřebovala... Po přečtení té deprimující povídky od Luly mi tohle opravdu přišlo v hod... Uhuhu... i když bych tu mohla vyhrábnout něco fakt... psychózního... A jo... asi si jdu znovu přečíst Untitled... hehe, ale toto bylo dokonalé.... takové... hííííííík... prostě.... uááááááá waaaa huhuhu... twe... asi bych měla jít spát... Hueeee... Tolik hodin zas... sakra... Když... to je tvoje chyba mami! (můžu ti tak říkat že? :D ) Sakra... kdyby to nebylo tááák strašně napínavííí... Hueeee XD

10 Keigh | Web | 23. června 2012 v 14:56 | Reagovat

[9]: Jasně že mi můžeš říkat mami, když ti říkám bejby.

No, nevím, jestli jsi tu povídku dobře pochopila. Oni se spolu vyspí, ale Light L zabije, až usně.

11 MariSe | 24. června 2012 v 8:55 | Reagovat

Pohopila jsem to dobře že si ještě naposledy s L užije a pak jej zabije? To je smutné, je mí L líto, zároveň se mí líbí Lightovo chování, vypustil chvílemi Kiru ná povrch. Všechno dělá jsen pro svůj prospěch! Ale fandím mů taktéž xD
Naprosto dokonalá povídka! Hodně emotivní. U jednodilovek mě mrzí že je jen jeden díl, chjo ...

12 Keigh | Web | 24. června 2012 v 11:19 | Reagovat

[11]: Ano, pochopila jsi správně. Tuhle povídku mám na fandom Death note nejraději, podle mě je nejlepší.

Můžu tě poprosit, abys nepsala ve 3. pádě mi s dlouhým í? Strašně mě to štve.

13 Natsu~chan | E-mail | Web | 17. listopadu 2012 v 11:33 | Reagovat

No, Keigh... Úplně totálně úžasný!

Nečetla jsem sice nějak přehnaně moc povídek na Death note, ale tahle je opravdu bombová!
Chvilkama jsem se ztrácela v tom, co teda Light chce, ale nakonec mi to teda docvaklo (správně), podle toho, co jsi tady napsala... :-D

14 Ryuzaki♥ | Web | 28. prosince 2012 v 14:58 | Reagovat

Toto bylo dokonalé :D :D

15 Shuno Miyeko | E-mail | Web | 3. září 2013 v 21:13 | Reagovat

Aáách jo! proč se maj milovat naposledy XD

16 Enari | E-mail | Web | 15. listopadu 2013 v 18:44 | Reagovat

To bylo... extra mňamózní. Skvěle napsané. Moc se mi to líbilo... a WTF JE TO ZA KONEC?!?
Naposled? NAPOSLED?!? OMG v tento moment tě tak nenávidím Kayleigh... vidíš to? Dokonce používám tvé celé jméno! To znamená, že je to smrtelně vážné!!!
Co to děláš s našema srdíčkama? Baví tě to nás takhle psychicky rýrat?
OMG that was so good and sad and OMG hate ya so much!

17 Keigh | 15. listopadu 2013 v 22:33 | Reagovat

[16]: *devil laughter from a closet*

18 Karin | 23. září 2014 v 21:35 | Reagovat

Taky mě to napadlo proč naposledy mohlo by byt pokračko. :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama