Sen 2/3

26. října 2010 v 18:45 | Kayleigh |  Naruto yaoi
Název: Sen 2/3
Fandom: Naruto
Postavy: Sasuke, Naruto
Autor: Kayleigh
Žánr: Romantické Shonen-ai
Upozorněnní: 15+
Shrnutí: Sasuke se zraní a Naruto cítí morální - i jinou (muhehe) - povinnost se o něj postarat…


*^.^*


"Chceš se jít osprchovat?" houkne na Sasukeho.
"Jo," kývne a zkouší se sám postavit na zdravou nohu. Daří se, ale k většímu pohybu se neodhodlá, ani nemusí, Naruto už je u něj a opět jej bere do náruče. Sasuke chce něco namítnout, ale než si stačí vymyslet, co by mu tak mohl říct, už zase stojí na svých nohách v nevelké koupelně.
"Donesu ti ručník a čisté prádlo." Poznamená Naruto a odejde z koupelny. Sasuke si jen pro sebe pokrčí rameny a posadí se na okraj vany, aby se mohl svléknout. Špinavé a mokré šaty relativně poskládá a položí na poličku, o boty přišel už na chodbě, ochrannou pásku položí k ostatním věcem a s menším zabalancováním stoupne do vany, zatáhne závěs a pustí na sebe proud teplé vody. Jo, přesně tohle teď potřebuje, teplou sprchu, pořádně se zahřát, umýt a pak si dát zchladit ten zatracený kotník, který už stačil pěkně natéct a taky docela bolestivě tepal. Sasuke se poloslepě natáhne pro sprchový gel, trochu si ho vymáčkne do dlaně a rozetře jej po celém těle pomalými, táhlými tahy, miluje sprchu; mnohem více než koupel. Zastaví vodu, odhrne závěs a rozhlédne se po koupelně - dveře jsou pootevřené, ačkoli si je Sasuke jistý, že je za sebou prve Naruto zavíral, jeho promoklé oblečení, které nechal na poličce, je pryč, místo toho tam leží bílá osuška, čisté černé boxerky a obyčejné černé triko. Sasuke se zatváří nervózně. Nejde o nic vážného, prostě je jen nesvůj z pocitu, že Naruto byl mezitím, co se Sasuke sprchoval, v koupelně a Sasuke o tom nevěděl. Oblékne se tedy do půjčeného pyžama, dá-li se to tak nazvat, a s pomocí stěn se vypotácí z koupelny do ložnice. Huh, ani si nevšiml, že jej Naruto nesl právě tudy. Rozhlídl se po místnosti, kterou záhy uznal jako velice sympatickou: Oranžové stěny, červené až na zem dlouhé závěsy nad oknem, skříně, police i noční stolek a podlaha v tmavém dřevě, před postelí červený kobereček, a konečně velká dřevěná postel s nebesy evropského pozdně barokního stylu, s rudými nebesy i povlečením, jen plyšový polštářek a prostěradlo jsou oranžové.
"Sasuke…?" slyší Naruta asi z kuchyně. "Už jsi hotový?"
"Jo-o," houkne tím směrem a slyší, jak se jeho kroky přibližují.
"Super, pojď," podepře jej Naruto a odvádí jej zpět na pohovku do obýváku, kde jej posadí a podá mu sáček s modrým gelem uvnitř: "Snad to pomůže."
"Mělo by, nespadl jsem na to moc…"
"Máš hlad, nebo žízeň…?" nabídne mu Naruto a už se zvedá.
"Jo, trocha vody by bodla," kývne Sasuke a přiloží si obklad ke kotníku.
Naruto vytáhne z ledničky dvě lahve s vodou a vrací se zpět k pohovce, jednu vodu podá Sasukemu a druhou si sám otevře.
"Teď se půjdu osprchovat já, jo? Zapni si televizi, nebo… tady jsou nějaké časopisy a knihy, zvládneš to tu chvíli sám? Hned budu zpátky…" mumlá Naruto a už je na půl cesty do ložnice. Sasuke zavrtí hlavou, jak jen může být pořád tak aktivní?! Zadívá se na plazmovou televizi naproti sobě, natáhne se pro ovladač a zapne ji. Chvíli jen bezcílně přepíná programy, ale pak ho na jednom kanále zaujme animace jakéhosi pravděpodobně amerického filmu, ovladač tedy odloží a vžije se do té komedie natolik, že nevnímá, že šum puštěné vody utichl, ani to, že dveře od koupelny se otevřely a dokonce ani to, že Naruto se rukama opírá o horní opěrku pohovky nad Sasukem, až se Naruto zasměje jedné scéně v televizi, si Sasuke s leknutím a mírným trhnutím uvědomí přítomnost druhého chlapce. Naruto to přejde bez povšimnutí, možná mu vážně nevěnoval pozornost, ale Sasuke si byl jistý, že se Naruto díval přímo na něj. Nějak přestával rozumět tomu, co se to s Narutem děje.
"To je skvělý film… jmenuje se Madagaskar, muselo to před chvíli začít." Pronese Naruto a přeskočí opěrku sedačky, aby se posadil kousek od Sasukeho, který je od té chvíle tak nějak - ačkoli si to několikrát vymluví a v duchu si za to mnohokrát během toho filmu vynadá - nervózní. Asi v polovině filmu se přistihne, že sice sleduje film, dívá se dopředu, ale v nestřežených okamžicích periferně pokukuje po Narutovi, převážně ve chvílích, kdy se směje tak, až zaklání hlavu a chytá se za bříško, a že to není jen občas, film je přímo přesycen vtipnými scénami a komikou animovaným filmům vlastí. Sasuke by za normálních okolností nad takovou pohádkou ohrnul nos, ale po několika narážkách a hláškách musel uznat, že tenhle typ humoru by děti prostě nepochopily, a že je dělaný pro starší, několikrát se musí od srdce zasmát, tenhle film se vážně povedl, uzná Sasuke. Naruto to musí vidět již po několikáté, uvědomí si Sasuke, když opět periferně sleduje, jak se blonďák pochechtává s rukou u úst, snad v předtuše něčeho vtipného, a Sasuke jeho nadšený výraz, zadržovaný smích a jiskřičky v očích shledá velice zajímavými na pohled a v zápětí si opět vynadá. Stočí plnou pozornost na televizi, jako už několikrát před tím a zase chvíli sleduje děj; čtyři tučňáci stojí zády k pomyslné kameře, všude kolem nich bílo, v titulcích nápis "Antarktida", na tenhle neměnný záběr se chlapci dívají asi deset vteřin, Sasuke se snaží přijít na důvod tak dlouhé nesmyslné scény a v momentě, kdy se chce otočit na Naruta za účelem se zeptat, jestli to je chyba přenosu, nebo to tam patří, se nejmenší tučňák otřepe, otočí se na ostatní tři a skepticky prohlásí: "Tak tohle je na prd."
Sasuke se sesune ze sedačky na zem, jak se směje, Naruto na sedačku padne bokem a má problémy se nadechnout - podle něj je přesně tohle vrchol americké komiky, moment překvapení; několikrát zahýká, jak se snaží do zaneprázdněné bránice nabrat vzduch, povede se mu to až na pátý pokus, Sasuke už se uklidnil natolik, že může na jeden dlouhý nádech nabrat do plic vzduch a hned nato dýchat zrychleně a mělce, Naruto vleže složí hlavu do dlaní a ještě chvíli vydýchává svůj smích, než má odvahu se znova podívat na obrazovku, kde se děj naštěstí mezitím překlenul do vážnější polohy. Naruto se tedy posadí zpátky na své místo, stejně tak i Sasuke, který - jak si Naruto všimne - je v obličeji mírně růžový, a Naruto si uvědomí, že to bylo dnes úplně poprvé, co viděl Sasukeho se smát, a že se během jediného odpoledne stihl smát už třikrát. A Naruto si umíní, že se mu pohled, byť krátký a prchavý, do té zadýchané tváře líbil a ihned se mu v mysli mihne představa stejně zčervenalého a zadýchaného Sasukeho, jen při úplně jiné činnosti než je smích: Nahý Sasuke, sklánějící se nad jeho klínem bere do úst jeho - Dost! Zatřepe hlavou Naruto. Dost už, ty jedna pytlem praštěná palice, Sasuke je kluk, takže si nic takového nepředstavuj, jasný? Takže ty, ty zatracená představivosti, si na místo mého sexuálního partnera dosaď holku, a ty, ty jedna malá - eh, zvětšující se potvoro, lehni! Naruto nenápadně koukne Sasukeho směrem, jestli si náhodou nevšiml, jak je najednou Naruto nervózní a jak zoufale rychle si přehodil nohu přes druhou tak, aby to vypadalo frajersky a ještě navíc to zakrylo jeho stále se zvětšující problém - kso. Naštěstí je Sasuke teď již přesvědčen o kvalitách Narutova oblíbeného filmu a plně se položil do jeho děje, Naruta a vlastně ani nic kolem nevnímá, naštěstí. Naruto si uvědomí, že více než film sleduje svého týmového kolegu, což ho na jednu stranu docela vyděsí, ale na tu druhou se mu v těle uvolňuje adrenalin, a tedy zrychleně dýchá, a cítí jakési… nebezpečné vzrušení - šestnáct je strašně divný věk. A Sasuke si myslí totéž, neustále pohledem nenápadně kontroluje Narutův výraz ve tváři, porovnává je, vyhodnocuje ten nejroztomilejší, ten, který mu sluší nejvíc a dokonce pátrá i ve svých vzpomínkách na jejich mládí, kdy to byl ten hloupý, nechápavý, neschopný, otravný Usuratonkashi. Ale dnes jím již není, Sasuke si je dobře vědom jeho síly, jeho odhodlání, jeho odvahy a hlavně touhy po tom, stát se nejlepším ze všech, stát se Hokage. Pousměje se, ví, že jednoho dne se jím stane, z jejich generace je to on, kdo je nejsilnější. Ani Sasuke, ani Neji, a dokonce ani Shikamaru, ale právě Naruto je nejlepší z nich, toho si byl před třemi lety vědom pouze Kakashi a možná Tsunade, možná něco tušil i Jiraya, ale nikdo jiný na to ještě nepřišel. Sasuke náhle tak moc zatoužil říct Narutovi, že to dokáže, že na místo Hokageho má, že to nesmí vzdát a že mu věří! Ale neřekl nic z toho, jen dál seděl na svém místě, chladil si kotník a sledoval příběh. Ještě několikrát se rozesměje, nebo alespoň usměje nad uměním amerických tvůrců, ale tak nějak z něj opadlo předešlé nadšení, stále kouká spíše po Narutovi, přesto je přesvědčen o nepochybné kvalitě tohoto filmu.
"Nemáš hlad?" zeptá se Naruto, když film skončí.
"Jo," kývne Sasuke. "Docela jo," a je mu jasné, že před ním za tři minuty přistane instantní ramen, který zrovna moc nemusí, ale jednou to přežije.
"Ok," zvedne se Naruto a přesune se do kuchyně, otevře ledničku a vytáhne z ní rýžové kuličky - Sasuke nevěří svým očím, on má v ledničce rýžové kuličky! Rýžové kuličky!!! Sasuke cítí, jak se mu v ústech hromadí sliny - to je jeho nejoblíbenější jídlo, málokdo to ví, ale Sasuke se po tomhle jídle může utlouct stejně jako Naruto po ramenu. Naruto se vrátí k pohovce a položí krabičku s jídlem a hůlkami na stůl před Sasukeho, který se ke kuličkám vrhne tak rychle, až se Naruto vyděsí: páni, musel mít hlad i přesto, co říkal prve… Sám si sedne do křesla, napůl proto, aby neseděl tak blízko Sasukeho a napůl proto, aby na něj měl lepší výhled, nebolely ho tolik oči, křeslo bylo natočeno k sedačce a přesto Naruto viděl pohodlně na televizi.
"Mám pustit ještě nějaký film?" nabídne Sasukemu, když se pomalu pouští do svého jídla.
"Jasně," zamumlá Sasuke, který už má polovinu porce v sobě. Nechci, aby tu bylo takové ticho…
"Fajn…" kývne Naruto a zapne DVD pomocí ovladače, aniž by do něj vložil disk.
Sasuke se zamračí a nechápavě chvíli sleduje obrazovku, která začne zrnět - co má Naruto za lubem? Očividně už v přehrávači disk je, ale co pouští, když jsme se ještě na ničem nedohodli?
Naruto se vědoucně pousměje, Sasukemu naskočí na pažích husí kůže, ten výraz se mu nelíbil, na co se budou dívat? Snad ne na…
"Doufám, že se nebojíš, Sasuke." Pronese do ticha nepřirozeně hlubokým, mystickým hlasem, takový mužný hlas asi bude mít, až dospěje, napadne Sasukeho zcela scestně, protože až o několik vteřin později mu dojde význam Narutových slov - přichystal si pro něj horor. "Nemusím ty horory, kde za hodinu proteče víc krve, než jsem kdy v životě viděl, ale na slušné psycho se podívám rád. Jmenuje se to Kruh… americká verze, je lepší než ta japonská, prý… nevím, ještě jsem to neviděl. Chtěl jsem se dívat včera, ale po té misi jsem byl tak utahaný, že jsem neviděl ani úvodní titulky a usnul jsem…"
Sasuke nervózně polkne, ne že by se vyloženě bál, ale měl po nich v noci vždycky takové… ne zrovna veselé sny. Většinou se mu pak zdálo o té noci, kdy přišel o celou rodinu… budil se ze spaní promočený ledovým potem skrz naskrz, křičel a několikrát se i rozplakal, mohl si to v prázdném sídle Uchihů dovolit.
"V pohodě," řekne na to dost nepřirozeným hlasem, roztřeseným, přehnaně lhostejným a totálně neupřímným, tak moc, že si toho všimne i Naruto, ale nic neřekne, jen vstane a zapne zvuk přes reprobedny, (zvuk se line ze všech stran, ideální na horory a závody F1 - vyzkoušeno na vlastní uši XD) a usadí se zpátky na pohovku, intuice mu tak radila. A k tomu všemu se venku už setmělo a déšť, který započal před asi dvěma hodinami jako normální letní deštík, se změnil na monzun, nebude trvat dlouho a začne bouřka. Sasuke se instinktivně zavrtá do sedačky ještě hlouběji a pustí se do jídla ještě rychleji, Naruto si všimne jeho nervozity, ale nic neříká, nijak nereaguje, jen se zeptá: "Není ti zima?"
Sasuke chvíli přemýšlí, jestli náhodou ta otázka nemá nějaký vedlejší význam, ale když si vynadá, že žádný jiný význam ta otázka mít nemůže, kývne a na důkaz svých slov odloží chladící gel na stůl. Naruta něco napadne, znova se zvedne, odtáhne stolek dál od pohovky, pak se skloní a vytáhne zpod ní ještě druhou část, takže se pohovka změní v prostorné letiště. Sasuke pochopí, opře se a natáhne si nohy, dává při tom dobrý pozor na poraněný kotník, Naruto zaujme stejnou polohu jako Sasuke a sáhne po měkké dece, kterou Sasukeho přikryje, ten se zatváří děkovně a spokojeně se zavrtá hluboko pod ni, leží se mu sice příjemně, to ano, jen Naruto by mohl být mému tělu o něco blíže, ale to neznamená, že není nervózní - nevěděl, jestli víc z Naruta, nebo z toho filmu, nakonec usoudil, že pravděpodobně z obojího.
Naruto dělá, že jeho nervozitu nevidí, nechce jej ztrapnit, ale chce jej dostat do situace, kdy bude mít Sasuke strach, třeba by se o něm pak něco dověděl, třeba by mu něco o svém životě řekl, … to je skutečný, racionální důvod, proč Naruto pouští psychologický horor, nebo jen doufá, že se k němu bude Sasuke ve chvílích strachu a nejistoty tulit? Obě možnosti jsou správné, obě zamýšlené a Naruto doufá, že obě také vyjdou. Zapne film a opět se chopí své krabičky s jídlem, chce mít svou večeři rychle za sebou, kdoví, co ve filmu spatří a čeho všeho se může leknout, nechtěl strávit zbytek večera vyklepáváním rýže ze sedačky…
"Jdem na to," zamumlá a zmáčkne na ovladači tlačítko play. "Můžem?" ujišťuje se naposledy, dává Sasukemu poslední šanci říct ne.
"Jo," kývne docela rozhodně, až překvapí sám sebe, Naruta asi také, protože ten jenom pokrčí rameny a pustí se s chutí do jídla.
Sasuke si k obličeji přivine polštářek, pro jistotu, ať má do čeho tlumit výkřiky, začíná litovat, že se raději nevymluvil třeba na únavu a nešel spát, ale poslušně mlčí a čeká, přinejhorším se dívat prostě nebude, otočí se k Narutovi zády a bude dělat, že usnul. Zatím ale s malou dušičkou sleduje děj, hloupé holky koukaj na televizi, mluví o kazetě, která vraždí, se zatajeným dechem sleduje scénu v kuchyni a málem se mu zastaví srdce, když se televize zapne i po tom, co ta holka vytáhne kabel ze zásuvky - má strach už teď, a to uběhlo teprve pět minut filmu, co bude dělat za hodinu?!
Umírat strachy, to bude dělat za hodinu. Venku je již tma, světlo v pokoji vychází pouze z televize a filmu uběhlo čtyřicet minut. Sasuke se sice bojí, ale na druhou stranu je podle jeho mínění film natolik kvalitní, že prostě nemůže zavřít oči a předstírat spánek, natolik jej děj zaujme, že naň hledí s vytřeštěnýma očima, a ač pevně svírá okraj deky, kterou jej Naruto přikryl, ani jednou se pod ni neschová, sic po tom několikrát zatouží, lekne se mnohokrát. Natolik jej vtáhne děj do svého jádra, že nevnímá ani první záblesky zvenčí, kde se chystá jistě pořádná bouře, ani Narutovy občasné docela pobavené, mírně chápavé a velice starostlivé kradmé pohledy, Narutovi je jasné, že horor mu není zrovna po chuti, ale k vyplnění jeho plánu to snad pomůže, nakonec to bude dobré pro ně pro oba, takže je to vlastně fair, no ne?
 


Komentáře

1 Luella-chan-SBnko | Web | 29. října 2010 v 13:08 | Reagovat

Hej ty mě chceš zabít?.....že: Potvoro,lehni!...já se málem zkácela k zemi!!!!

2 keishatko | Web | 19. února 2011 v 1:51 | Reagovat

fuj ten horor nemám zrovna v láske...chudák Sasuke :-(

3 Kami | 25. září 2012 v 19:20 | Reagovat

muhehe, tak to ihned letím na třetí část, zajímá mě, jak tohle dopadne...a ty reprobedny bych dala taky...ta tvoje poznámka to zabila :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama