Epizoda 3.:Paddock

25. listopadu 2010 v 20:32 | Keigh |  Život ve Scuderia Ferrari
Fandom: Reálné žijící postavy
Prostředí: Scuderia Ferrari Marlboro sezona 06/07/08
Pár: Kimi Raikkönen/Felipe Massa

Název cyklu: Život ve Scuderia Ferrari
Název dílu: Paddock

Autor: Kayleigh McCamyo a Společnost Dr. Zlouna a Nepřátel s r.ž. (s ručením žádným)
Žánr: Komedie, romantika, fiktivní vývoj fiktivního vztahu reálných postav ve fiktivní přátelství a možná i něco víc (většina dílů jen pro zasmání)





12. 39 mč, boxy stáje Ferrari, Šakir - Bahrajn


"Tjá da dí… tjá da dá…" poskakuju paddockem a prozpěvuju si blíže neurčenou melodii.
"Felipe…?" osloví mě Kimi, sedící pod slunečníkem, kde si v klidu jí nanuk a čte knihu, druhou rukou si podpírá hlavu.
"Hm…," otočím se k němu a připoskakuju blíž.
"Jsi v pořádku?" ptá se, tak nějak… starostlivě, ale slyším v jeho hlase zřetelný podtón pobavení.
"Zcela!" usměju se a zase odhopkám původním směrem.
Jistě že mám dobrou náladu. S Raf jsme se usmířili, no, trochu jsme se sice přitom usmiřování ještě jednou rafli (xD Nemohla jsem odolat - čeština je nádherná xD) ale pak už to bylo v pohodě, hodně jsme se objímali a taky si řekli plno …hm… krásných věcí… uhn, no nic. Jé, hele, paddock tady končí, takže se zase vrátím..
"Tjá da dá… tjá da dá… tjá di dá… tjá da dí…" vrátím se k původní melodii, mám vážně dobrou náladu, teda, jako, ne že by to u mě bylo divné, ale dneska mám nějak obzvlášť dobrou náladu… A vlastně, proč ne? Svítí slunce, zítra pojedu první trénink v nové sezoně, mám perfektní auto a tým, kterému věřím, vypadá to, že budu týmová jednička a můj parťák je celkem ready. Uhn, můj parťák… vyhledám pohledám pohledem Kimiho, ale sotva ho uvidím, nechápavě se zamračím: Kimi teď leží čelem v té knize na stole, jeho ruka s nanukem je stále opřená v lokti, jako předtím, volná ruka leží na stole a podivně se mu chvějou ramena. Nakloním hlavu na stranu a chvíli ho sleduju, než se rozhodnu dohopkat zpátky k němu.
"Kimi…? Jsi v pořádku…?" oslovím ho stejně, jako on před chvílí mě.
Zvedne hlavu s podivně zarudlým obličejem a podívá se mi do očí, přičemž mu trochu zacukají koutky: "Zcela."
Hej! On se mi směje!!!
Zamračím se: Proč se mi směješ?"
"Oh, ne, Felipe,"protře si smíchy slzící oči. "nesměju se tobě…"
"Jo…? A komu? Tomu roztopenému nanuku?" kývnu k jeho ruce.
Kimi se zatváří přistiženě a já se na něj zaškaredím, no, možná až tak ready nebude. Chci se otočit a odejít, ale Kimi mě chytí za paži: "Já se vážně nesměju tobě, Felipe,"
"A komu jinému?!" zopakuju prudčeji než jsem chtěl, teď chci vážně odejít. A to jsem si myslel, že budeme kámoši!
"Směju se, protože jsem si vzpomněl na ten náš rozhovor v Alpách před dvěma týdny, pamatuješ? Ptali se nás, jaký bude náš vztah, ty jsi řekl, že já jsem inteligentní a klidný… teď taky v klidu sedím a čtu si knížku. A sám o sobě jsi řekl, že jsi roztěkaný a ztřeštěný… poskakuješ tady po paddocku jen v plavkách a zpíváš si ujetý popěvek na ujetou melodii. Prostě, chápej, není to směšné, Felipe, je to vtipné." usměje se a pustí mě. "Nemyslím to špatně."
"Hm," kývnu a trochu zčervenám. Já jsem vtipný? To mě potěšilo! "Hej, musel jsem vypadat jak puberťačka!" dojde i mně vtipnost té situace.
"Jen ti chyběly ty dva zapletené copánky… a důvod pro horní díl plavek…" změří si mou postavu.
"Haha," utrousím ironicky.
"Můžu se zeptat," posadí se zase, ani jsem si nevšiml, že stál, když mě chytil… "jaký účel mělo to hopkání kolem celého paddocku…?"
"No," poškrábu se v zátylku. "to je jako… rozcvička… na nohy…" mumlám a je mi jasné, jak směšně to zní.
"Jako… než vlezeš do formule…?" zeptá se.
"Jo," kuňknu. "tak se zasměj, já počkám…"
"Proč bych se měl smát…?" nechápe. "Je to chytré…"
 


Komentáře

1 keishatko | 1. března 2011 v 10:20 | Reagovat

to sme se pobavili :D dobre to vystihol :D

2 Karin | 5. září 2014 v 22:44 | Reagovat

Mysli že se budu dobře bavit při každém díle. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama