Epizoda 1: Seznámení

17. listopadu 2010 v 13:14 | Keigh |  Život ve Scuderia Ferrari
Fandom: Reálné žijící postavy
Prostředí: Scuderia Ferrari Marlboro sezona 2006/07/08
Pár: Kimi Raikkonnen / Felipe Massa
Autor: Kayleigh McCamyo a Společnost Dr. Zlouna a Nepřátel s r.ž.

Název cyklu: Život ve Scuderia Ferrari
Název dílu: Seznámení
Žánr: Komedie, romantika

Upozornění: Slash, bez omezení (většina dílů je jen pro zasmání...)
Poznámka: Většina údajů a celý děj je kompletně smyšlený a mým záměrem nebylo žádnou ze zde zmíněných postav poškodit, urazit či zneuctít.




Pátek 12.35 mč. Okruh F1 Maranello, Itálie



Ts, já už tady jsem nějaký ten rok, ale že by někomu lezli do prdele tak, jako teď jemu, to jsem tady ještě nezažil. Ts, pochybuju, že je tak dobrý, zázraky se nedějí a rozhodně ne ve Formuli jedna, tady se nehraje na jména, ale na talent a nadání, Schumacherem taky všichni opovrhovali, když přišel do F1 a dneska je to nejslavnější jezdec… Ale o tomhle Kimim dost pochybuju. Vím o něm od Barichella, že je chladný, protivný a nepřátelský a skoro s nikým se nebaví. Sere mě to. Konečně odešel Michael a já se těšil, že teď budu stájová jednička, ale přijde si nějaký iceman ze severu a hovno z toho, zase jsem dvojka. A teď po mně ještě navíc chcou, ať s ním a celým týmem jedu na hory!!! Se zbláznili, ne?! S tímhle idiotem nechci mít nic společného! Sere mě to, strašně moc mě to sere. Protočím oči, vezmu si z přihrádky ručník a vodu - a nejvíc ze všeho mě štve, že při dnešním tréninku byl lepší než já!!
Otočím se k tomu hloučku mechaniků kolem Raikkönnena zády, nemám to přece vůbec zapotřebí, samé 'Kimi sem' a 'Kimi tam', se klidně poserte, jo… Tse, Kimi… zní to pěkně gaysky, jo… rozepnu si kombinézu, je v ní fakt horko, jo… a tak y bych se mohl konečně napít a měl bych taky jít za šéfinženýrem a říct mu o té převodovce… tož jo, jdu za ním. Ale- … ale to znamená, že musím projít kolem toho cukrujícího kroužku! No co, prostě se frajersky otočím a projdu kolem nich, jako by tam vůbec nebyli - a taky že tam pro mě nejsou!!! Už je mám za zády, když uslyším z toho směru rozpačité zakašlání.
"Uhn, Felipe…?"
Neochotně se otočím, rysy ve tváři stáhnuté, čekám s čím můj nový stájový kolega vytasí - urážka, posměch…?
"Byl to dobrý trénink," pronese trochu váhavě. "Jsi dobrý jezdec."
He? Překvapeně zamrkám - rysy ve tváři mi změkly, možná se dokonce mírně červenám, ale jen malinko: "Jo, … no, díky… ale nic jiného se od jezdců nejlepší stáje seriálu nedá čekat, že?"
Pousměje se: "Jo… tak to těm McLarenům zítra natřem víc, ne?"
"Nah," přikývnu s úsměvem - no co, je slušný on, budu slušný i já.
Otevřu dveře a vyjdu na chodbu. No,… třeba nakonec nebude až tak špatný…



Pátek 18.53 mč Pracovna Šéfa Ferrari Maranello, Itálie

Asi z mého přestupu nemá radost… škoda, myslel jsem, že bychom mohli být přátelé. Ale je pravda, že já bych byl taky pěkně naštvaný, kdyby mi někdo vlezl do mého rajonu.
"Prosím tě, Kimi, Felipeho teď vůbec neřeš, znám ho, on bude pár dní protivný, ale pak ho to přejde a zas bude v pohodě." Uklidňuje mě Jean. "věř mi, Kimi, ta jeho…ehm, brazilská povaha… on je takový velice výbušný, abych tak řekl, ale je to skvělý kluk, tím jsem si jistý."
Uhn, já jen, aby mě v těch Alpách nezabil… prý máme pokoje vedle sebe…! To mi připomíná, že se musím jít ještě sbalit, zítra se mi beztak nebude chtít…
"Jeane? V kolik je odjezd?" zeptám se ještě.
"No, v deset, ne?" pozvedne obočí. "Vždyť jsem vám to už dneska oběma říkal…"
"No jo, sry," plácnu se do čela. Hlava děravá.
"Jo, a…" otočím se ještě.
"Co?" pomůže mi Stefano.
"Budou tam novináři…?"
Jean si mě přeměří tím pohledem samozřejmě-proč-se-na-to-ptáš-ty-idiote?!: "Jistě."
"Uhn," polknu na sucho a zdvořile se rozloučím. Myslím, že je mi trochu špatně, ale ještě pořád se můžu hodit marod, že jo? No že jo!!!


Sobota 15.45 Horská chata Santiago Di Santiago, Alpy, Itálie

"Moc sebestředný…" poukážu na Raikkönnenovu adresou. Aby ne, sedí na baru, pije čistou vodu, kolem něj spousta novinářů, našich lidí, VIP hostů, hostesek.
"Mě nepřijde," zamračí se Jean. "Je to pohodář, nemá rád novináře, vidíš, jak je nejistý? Budete si rozumět, uvidíš, Felipe," ujišťuje mě.
Nah, to jo. Už se vidím, jak s ním kámoším a přenechávám mu svůj titul…!
"Běž za ním, zkus říct něco hezkého a hlavně přesvědč novináře, že proti sobě nekujete pikle, ale naopak spolupracujete, jasně? Je mi jedno, jestli se spolu budete nebo nebudete kámošit, ale tisku ani slovo!" plácne mě přátelsky do zad a postrčí tak směrem k baru.
"Felipe, Felipe!" zvolají ti, kteří mě uvidí, nějak mě procpou doprostřed toho chumlu a vysadí mě za stoličku vedle Raikkönnena. "Dovolíte nám pár otázeček?" oxidujou.
"Jistě," přisvědčím s hraným úsměvem.
"Co říkáte na Kimiho přestup k Ferrari?"
"Myslím, že Ferrari je nejlepší stáj ze všech a jako taková si nemohla nechat ujít takový talent, jako je podle všeho Kimi." Vsadím na neupřímnost a oslovení křestním jménem, sice jsme si ještě nepotykali, ale to je vedlejší.
"Jaký spolu máte vztah? Co je jiného oproti Michaelovi?"
"No, vztah, zatím jsme ještě neměli čas si spolu nějak promluvit, takže se všechno teprve uvidí." Nepřestávám se usmívat. Asi chytnu křeč.
"Budete spolu vycházet?"
"Myslím, že si budeme rozumět, Kimi je inteligentní, tichý a a klidný, já jsem hlasitý, roztěkaný a ztřeštěný, takže se budeme dle mého dobře doplňovat." Svým tvrzením pobavím celý postávající hlouček, dokonce i Kimi se zatváří tak nějak… jinak, než jen ledově, vypadá svým zvláštním vyrovnaným způsobem pobaveně. Uhn, no, když už nebudu jednička týmová, tak alespoň stájová, ať všichni vidí můj humor a povznesenost nad faktem, že si nyní ve Ferrari připadám méněcenný, nepotřebný a horší ještě víc, než když jsem jezdil za Michaelem.
"Co myslíte vy, Kimi?"
"Souhlasím s Felipem, vypadá to, že si budeme rozumět, jsme dospělí a jsme profesionálové. Každý jsme jiný, ale nemyslím, že by vůči sobě měli být z jakéhokoli důvodu nevraživí." Řekne klidně a pomalu.
"Ani kvůli zisku titulu mistra světa?"
"To už vůbec ne." Zavrtí hlavou. " Jsme kolegové, komu se bude v průběhu sezony dařit lépe, tomu bude věnována větší pozornost. Nebudu lhát, přirozeně jsem ve Ferrari kvůli zisku titulu, ale nepůjdu po něm i přes svého stájového kolegu."
"Ani kvůli postu jedničky v týmu?"
"Oh, tak o té je jasno, ne?" podiví se Kimi, řekl bych, že upřímně. "Felipe je jednička týmu, minimálně z toho důvodu, že je v týmu déle a že si to za svůj výkon ve stínu Michaela zaslouží." Nechá se slyšet.
Hn, to se mi líbí, mluví o mě, jako bych byl vážně dobrý, asi fakt nebude tak hrozný…
"Nehledě na to, že je lepší než já." Pokračuje a já se nestačím divit, jeho řeč mě nutí k úsměvu.
"Z čeho tak soudíte?"
"Hm, co třeba z výsledků loňské sezony? Felipe nedojel jen dva závody kvůli technickým chybám, já svůj monopost třikrát rozflákal tak, že už se nerozjel, jednou mi ho rozflákal Dave Couthard a jednou jsem nedojel kvůli technické chybě. Kromě toho jsem na stupních vítězů stál šestkrát, zato Felipe sedmkrát, to už o něčem svědčí, nemyslíte…?"
Spolek se zasměje a já cítím vlnu vděku k tomu člověku, kterého jsem ještě před chvilkou považoval za nepřítele číslo jedna - mluví o mně tak hezky…! Tak…. S úctou a s respektem, nikdy o mně takhle nikdo ve stáji nemluvil… líbí se mi to. Vážně, konečně si připadám, že tady patřím, tady, do Ferrari, do nejlepší stáje světa.
"Jaký názor na to máte vy? Felipe,"
"Stejný, jsme tým, musíme pracovat společně, abychom předešli chybám. A co se jedničky a dvojky v týmu týče… tým si sám rozhodne až po několika závodech, kdo je lepší. Myslím, že i tohle pomyšlení nás bude vybízet k lepším a lepším výkonům."
"Takže žádná nenávist či závist v týmu?" zeptají se trochu zklamaně, řekl bych. No jo, žádná senzace se nekoná…
"Ne," řekneme oba svorně a lidé kolem se opět rozesmějí.
Kimi mi posunkem přenechá slovo, a tak jen dodám: "Nenávisti a závisti je kolem dost a dost, my se v týmu potřebujem podpořit, ne pozabíjet."
"Přesně tak. Doufám, že sis Felipem budeme i přes naše rozdíly rozumět." Doplní mě Kimi.
"Myslím, že ano." Přikývnu.
"Děkujeme za rozhovor." A tisk se rozprchne.
"Konečně," vydechneme oba zároveň a krátce se tomu zasmějeme.
"Hej," zvedne Kimi svou sklenici vody. "Na sezonu."
"A konečně na tykání," nahne se ke mně a krátce mě obejme, trochu se zarazím, ale objetí mu oplatím, proč ne.
"Felipe, já nechci, abys měl pocit, že jsem u Ferrari proto, abych z tebe udělal stájovou dvojku, to vážně nechci." Zadívá se mi do očí. "Na titul máme stejné šance."
"Jo, já vím. Promiň, byl jsem fakt pokrytec, když jsem tě chtěl soudit, aniž bych tě znal." Omluvím se.
"To je v pohodě, taky bych byl naštvaný, kdyby mi někdo vlezl do mého rajonu…" mávne rukou.
"Hm,…" kývnu trochu tupě, připadám si vážně jako idiot. Nebo jako puberťačka. Nebo obojí.



Konec 1. části, doufám, že se líbila, pokud se našel nějaký blázen, který ji četli... *namyšlená až na půdu, co?* xD
 


Komentáře

1 Lucinka Naomi Deidarinka-chan | 17. listopadu 2010 v 23:10 | Reagovat

asi jsem blázen, protože jsem ji četla a líbila se mi moc...vážně to bylo super a už se těším na pokračování,un... ^_^

2 keishatko | Web | 1. března 2011 v 10:07 | Reagovat

keď som konečne na tretí pokus prečítala, lebo ma Oliver neustále otravoval, tak usudzujem že začína super...som hrozne zvedavá na ďalší diel :D

3 Karin | 5. září 2014 v 22:25 | Reagovat

Moc se mi líbí. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama