Část 4.: RTS's Club

30. ledna 2011 v 13:13 | Kayleigh |  Podstata

Fandom: Originální
Název série: Podstata
Název dílu: Část 4.: RTS's Club
Autor: Kayleigh


*^.^*


"Jo, myslím, že to na ni udělalo celkem dojem," kývnu a Fi se zasměje.
"Jó, páč tys to řek tak dramaticky…."
Ušklíbnu se: "Vždycky jsem byl dobrý herec."
"Jo, a ona na to zabrala," plácne si se mnou.
"Na co pijem?" pozvednu svého panáka vodky.
"Hm, na úspěšné připojení Adélky k naší partě?" navrhne a taky svého zvedne.
"Jó," souhlasím. "Na Adélku…!"
A kopnem ho do sebe.
"Uf," vydechne Fi, když se napije džusu.
"Proč se mi ta vodka zdá čím dál hnusnější…?" zasměju se a zapálím si další kamelku.
"Zapálíš mi?" uzme mi jednu z krabky. Hej, ty jedna malá-
"To víš, že jo," natáhnu k němu ruku se zapalovačem a škrtnu jím, když si vloží cigaretu retkem do úst a skloní k zapalovači hlavu. Ani mě nenapadne ho pokárat, za drzost nebo za to, že si ničí zdraví, absolutně ne. Nejsem jeho matka a navíc, je to můj malý bráška… jó, mám ho rád a měknu kvůli němu, jo, já vím. Zapálím jemu a pak sobě a uvolněně vtáhnu nikotin do plic. Jó, to je pohodička. Miluju tenhle klub, mírné šero, žádné efekty, rudé a černé stěny, spousta zákoutí, měkké křesla a čtvercové stoly a snad jediný klub na Manhattanu, kde mi zahrají Lostprophets, zkráceně "Losty" a další punk-rockové kapely, ačkoli jsou to hity starší než dva měsíce… a uprostřed toho všeho pódium, kde se pár odvážlivců, nebo taky tanečnic a tanečníků svíjí a kroutí do - případně i mimo, záleží na stupni opilosti a zdatnosti - rytmu tance, na okraji, naproti vstupu se stkví nevelké vyvýšené pódium pro kapely, neznámé, rockové, mladé, začínající kapely, slyšel jsem, že tady měli před deseti lety jeden z prvních koncertů i mí milovaní Lostprophets - tohle je to jediné, co moje parta nikdy nepochopila, co se mi na nich líbí. Snad jen Fi se mi kvůli tomu nevysmívá, jemu se taky to poslední album docela líbilo… Zahledím se nahoru, na terasu v prvním patře, kde se svíjejí ty nejhezčí tanečnice před majitelem klubu a jeho přáteli, vidím, že se tam mihla Claire v ultra krátkých šatičkách a napadá mě, že tohle je fakt perfektní klub, protože … protože… no, vlastně už jsem všechny důvody vyjmenoval.
"Hej, Mathe," zamává mi Dave před očima dlaní. "Teď si můžem dát," připomene mi.
Ukážu mu cigárko, které jsem si před chvílí zapálil, ještě ho mám polovinu. "Deset minut, zabilo by mě to," uchechtnu se a Fi vyprskne smíchy zrovna když vdechuje nikotin a dehet a další hnusy, obsažené v cigaretce - což mimochodem nebyl nejlepší nápad, páč se málem zadusí, jak divoce se rozkašle. Jó a já, jak mi stoupají alkohol a nikotin do hlavy, se tomu směju jak debil, až málem spadnu pod stůl. Dave nad náma zakroutí hlavou a podá Filipovi sklenku s džusem, aby se napil.
"Hej, Mathe, ty se o náš nový přírůstek vůbec nestaráš!" plácne mě do ramene Amy, přisednuvši vedle mě z druhé strany.
"…Co…?" A jó, vlastně, "Adélka! No jo, kde je, kotě moje…?"
"Myslíš naše," prskne vesele Fi, který ještě stále mírně pokašlává.
"Jó, no jasně, naše…" opravím se rychle.
"Tady, miláčku…" ozve se za mnou mrazivě Alicin hlas.
É, já nemyslel Ali… já myslel… Adélka…? He, kdože to je za mnou? Otočím se, no jo, jasně že je to Ali, přece poznám její hlas, ne…? Uhn… a vedle ní stojí Adélka a nesměle se culí.
"Adélko, kolik ti vlastně je?" zeptám se a poplácám si na stehno, jako, aby se posadila. Adélka se začervená, Alic se usměje a postrčí ji ke mně, chytím si ji za boky, otočím a přitáhnu na klín, Adélka rozkošně vypískne, otočí se ke mně bokem a odpoví na mou původní otázku: "Patnáct, proč…?"
"No, jestli…" vytáhnu brčko. "si dáš s náma."
"Hn, a kolik je vám?" zasměje se a brčko mi uzme z ruky.
"Nó," protáhne Dave. "Sedmnáct, skoro všem. Že, Fi?"
No jo, naše šestnáctileté miminko, no…
"Hej, aspoň už nejsem v crew nejmladší, uhn…" pokrčí Fi rameny.
"No jo, teď si budem hýčkat Adélku, že…?" dojde Leovi, který před nás postaví asi deset plných skleniček. "To posílá šéf," mrkne na nás. Všichni se shodně zahledíme na terasu v patře a skutečně, z terasy nám mávne a v náznaku pozvedne svou sklenici s kdoví čím.
"Hej, díky, šéfe!" křikne Fi za nás za všechny.
"Yay," připojím se k němu. "tož děti," otočím se pak k našemu kroužku a pozvednu sklenici i k nim. "Na nás a hlavně: na našeho nového člena!"
"Jó!"
"Na Adélku!"
"Na nás,"
"Hej, totálně na Adélku," zamumlám, než se napiju a dlouze se jí zadívám do očí.
Adélka se mírně začervená, ale pohledem neuhne, kopneme do sebe to… něco… ani nevím, co to bylo a ona se ke mně nahne takovým způsobem, že nejsem schopný poznat, jestli je to nevinné nebo naopak velice kurevské - každopádně je to zatraceně sexy. Asi už vím, s kým skončím v posteli tuhle noc. …No, a podle všeho nejen s ní, páč, jako, ta ruka, která mi teď šahá na zadek je totálně Alic, aniž bych se musel ujišťovat - takhle mi sahá na zadek jenom ona. Nedám na sobě nic znát, típnu retko a napiju se džusu, nepouštěje zrak z Adélky, která mi uzme sklenku s džusem a dopije ji. Zasměju se a naoko ji pokárám.
"Hej, Mathe," přeruší nás Leo. "Nechtěl jsi nám jak, něco říct?"
"Postupně, sakra, postupně, děti!" okřiknu je, když se k Leovi přidají. "Nejdřív," zdůrazním a po všech se rozhlídnu. "si konečně zapálíme to brčko," mrknu.
Sáhnu do kapsy, abych našel zapalovač… kde jsem ho dal? Jó, aha, Fi.
"Díky, puso," vezmu si jej od něj, Adélka mi podá brčko, ale já jí ho strčím do té její rudé pusinky: "Máš právo prvního tahu," zasměju se.
"A ty první noci, že?" přimhouří oči zkušeně.
Kluci hvízdají a pokřikují a dávají ji za pravdu, holky kývají hlavami a smějí se a všichni jí gratulují k mé pomyslné porážce, ale mně to nepřijde jako porážka. Spíš jako přiznání a… pozvánka?
"Pokud jsou ochotné, pak ano," opět svážu naše pohledy a mluvím jasně, avšak tiše a tajemně, podmanivě, řekla mi jednou Ali.
Vidím, jak jí po nahých pažích přeběhl mráz. …Nejspíš se mi to daří, svádět ji. Podle toho, jak se Ali tváří, nejspíš ano.
"A pokud nejsou?" zašeptá s doširoka rozevřenýma očima.
Nevím co odpovědět. Nevím co chce slyšet. Bojí se? Nebo si jen hraje? Nebo -
"Každá, která by ho odmítla by do smrti litovala. Je nejlepší milenec na celém Manhattanu." pousměje se Fi.
"Jak to víš? Snad spí i s tebou, nebo co?" zasměje se Chris.
"Jistěže ne," protočí oči Leo, ví že není dobré mě dráždit.
"Ne, ale většina mých milenek jsou i jeho milenky. Každá o něm přede mnou mluví," řekne otevřeně.
"Teď mluvíš vážně, Fi?" zajímám se.
"Zcela vážně. Všechny tě vychvalují až do nebes… a pak mi říkají, že jsi jim mě doporučil. Že prý neprohloupí," pousměje se jízlivě. "A když to říkáš ty, musí to být pravda. - Od té doby nemám nouzi o sex."
"No tak, někdo takovému nováčkovi, jako jsi ty přece musí zařídit nějaké to povyražení, že?" nadhodím a parta se zasměje, Adélka si potáhne trávy a vyfoukne kouř, pootevřu pusu a čekám, že mi jointa vloží do úst, nespletu se. Potáhnu si, pomalu vdechuju kouř do plic, dlouze, pomalu, zhluboka, rozkošnicky chuť poválím na jazyku a až potom vyfouknu kouř. Předpokládám, že Adélka nechá brčko kolovat, ale ona se nahne tak, že se málem ocitnu celým obličejem mezi jejími trojkami a na vlastní kůži se přesvědčím, že jsou pravé. Otočím hlavu, abych viděl, ke komu se tak naklání a vidím, jak strká brčko do pusy Alic a obě se na sebe dívají takovým způsobem, že… uhn, jo, zase mám v kalhotách těsno a k tomu ještě navíc mám pořád obličej zabořený v Adélčiných kozách. Jó, začíná mi být docela horko.
"Hej, zatraceně, Mathe," pleskne mě po ruce Dave.
Adélka se zrovna narovnala a brčko už v ruce nemá, asi ho předala dál. No, ona se sice narovná, ale nijak zvlášť se ode mě neodtáhne, zdá se, že se ke mně ještě přisouvá!
"Co je?" zamumlám k němu nepřítomně.
"Slíbil jsi, že nám něco prozradíš, ty hovado! A prý to bude něco velkého!" připomene mi posměšně Alic, sedící vedle mě.
Zamrkám, jako bych se právě probudil: "Něco velkého…?" má mysl se okamžitě stočí k mému péru, které se mi v kalhotách zvětšuje... Adélka to přece musí cítit.
"Uhm," odkašle si Adélka, vymění si s Ali velice významný pohled a Adélka se na mém klíně posune tak, že mi sedí svým zadečkem úplně přesně na mým ptákovi. Zatraceně!
"Je ti něco, Mathe?" zeptá se nevinně Alic.
"Uhn…" polknu těžce. "ne, jen.. je mi trochu… horko, jo."
Adélka se na mě nevinně usměje.
"Tak sakra Mathe!" křikne na mě Leo.
"Co je zas?!" vystartuju.
"Co's nám to chtěl říct?!"
Jo, no jasně…aha, jo. Hm… ééé… mám v hlavě trochu prázdno… co jsme to řešili…?
No jo, už vím.
"Hele, děti, my jsme, jako, crew, že?"
"Jó, jako… myslím, že jo," protočí oči Amy. "A dál?"
"No… že už jsme se dlouho nikde nepodepsali," pousměju se.
"Jako…" svraští obočí Fi. "Myslíš…?"
"Co byste řekli Parku Sv. Heleny nahoře u kostela?" navrhnu a dopiju na ex celého panáka tequily, co přede mě postaví Cris a významně se odmlčím.
Předem vím, že neodmítnou, ale přesto jsem trochu nervózní.
Ale parta náhle vybouchne neočekávaným nadšením, hecováním, smíchem, sporadickým potleskem a provoláváním mě za génia. Ne že bych se tomu chtěl bránit.
"Hej, bejby," osloví mě Fi.
"No?" ozvu se.
"Jako, jak jsi přišel právě na svatou Helenu?"
"No, páč je tam taková velká zeď, na kterou se bude zatraceně dobře kreslit a za druhé... tam kolem nejsou kamery," sdělím do hrobového ticha.
"Kde nejsou kamery?" ozve se za mnou hlas Lea.
"Kolem kostela sv. Heleny," odpoví mu Alic s významnou intonací hlasu.
Leo se zatváří jako - Áha - a mrkne na mě: "Kdy?"
"To ještě nevím," pokrčím rameny. "Zeptej se crew, jestli s tím souhlasí."
Ozve se všeobecný nadšený souhlas.
"Tak je to jasné, ne?" zasměje se.
"Ok, ok, děti," přeruší ten kravál Amy. "Tak kdy?"
"Taková akce chce plán," zamumlá si Dave spíš pro sebe.
"A od čeho jsme crew?" pousměju se.
"No jo, ale cajti můžou chytit i crew, víš?" ušklíbne se Dave zpátky.
"Hn," kývnu souhlasně. "Já myslel to vymyšlení plánu."
"Jo tak," pokývá hlavou. "Jo, mohli bychom se tak nějak domluvit předem. Třeba na tom, co vlastně namalujem? Podpisy jsou na to dost málo, ne?"
Zajiskří mi v očích, to přesně jsem doufal. "Já jsem pro něco velkého a společného."
"Totálně," přikývne Adam. "A hlavně to musíme stihnout za jednu noc."
Banda mu souhlasně zamumlá a přikyvuje.
"A taky to musí mít něco společného se street artists," poznamená Alic.
"Jak to myslíš?" zamračím se nechápavě.
"No… že bychom… mohli namalovat sami sebe," navrhne s přezíravým úsměškem.
"Jako… myslíš naši crew?" ujišťuje se Claire, ani nevím, kdy se tu zjevila.
"Jo," přikývne.
"Hele a co to ještě přilepšit?" ozve se Adélka, dosud tiše poslouchající na mém klíně.
"Hm, poslouchám," ujistím ji.
"Co namalovat vaši crew - dobře, tak naši crew, no, ale to je jedno, prostě namalovat crew Street artists na ulici, jak maluje? Přímo sami sebe v akci?"
"Hej, to ale totálně luxusní!" vyhrkne Leo nadšeně.
"Hej, dobře ty, Adélko," protáhnu uznale.
"Yay, byl dobrý nápad, vzít tě do crew, kotě," kývne Mishell nebo Maria, tak nějak neumím poznat, která to je.
"Díky," začervená se trochu.
"Hele, abych navázal na Adélku," ozvu se do všeobecného hovoru. "Co třeba nás namalovat, jako… já nevím, třeba jen v obrysech? Jako… já to vidím asi takhle: Ulice, hodně z perspektivy, baráky, obchody, lidi, to celé na černém pozadí a v bílé barvě nás, street artists namalovat vždycky barevně, tak, jak sami sebe vidíme, nebo, hej, děti, teď mě napadlo, každý z nás by namaloval někoho jiného z crew!" vyhrknu tak nějak narychlo, aniž bych o tom nějak sebevíc uvažoval, jen uvnitř sebe vidím něco rozmazaného a nejasného a musím to rychle říct, než se mi to rozplyne.
"Ty vole," hvízdne Leo. "Jako, kluku, ty jsi totálně skvělý!"
"Díky, díky," ukloním se a holky mi ze srandy krátce zatleskaj. "Takže kdy?"
"No, zítra bychom mohli udělat náčrty," navrhne Kate.
"Jasně, třeba u nás, táta bude stejně pryč," vyfoukne kouř z cigarety Marie nebo ta druhá.
"Fajn, tak zítra u vás," ukončím debatu, páč mám teď jiné choutky.
"Proč ne?" uzná Alic a taky si zapálí.
"A my si půjdeme zatancovat," zavrním Adélce směle do ucha.
"Hej, Kasanovo," houkne na mě Fi.
"He?" otočím se za ním, možná se tvářím trochu tupě.
"Netvař se jak debil," zasměje se. "Hej, aspoň panáka si se mnou dej, ne?!"
"Jó, jasně, bejby," natahuju ruku a nechám si podat něco, co voní zvláštně po malinách. "Hele, kejmou, co to…?"
"Mlč a pij," poručí, ťukne si se mnou a naráz to do sebe vyklopím. Hej, …
"To není vůbec špatné," uznám. "Co to je?"
Pokrčí rameny: "Nemám šajn."
Rozesměju se a zavrtím hlavou, jako, ten kluk mě jednou zabije.
"Jdeme?" otočím se na Adélku a ona nevypadá, že by byla proti. Vstane a upraví si sukýnku, podám jí ruku a jako první jdu na parket, ona si to cupitá za mnou. Další věc, která je tady na tomhle klubu dokonalá - nikdy tu není tolik lidí, abych se nemohl protlačit k parketu, ale zase ani ne tak málo, abych musel tančit sám jediný uprostřed.
Chytím si ji okolo pasu, přitáhnu těsně na své tělo a začnu se mírně pohupovat do pomaloučkého nádherného ploužáku od Simple plan, jeden z mých totálně oblíbených.
"Tvoje oblíbená?" zašeptá mi do ucha.
"Jo," kývnu a pousměju se, vážně je dobrá v odhadování. Sakra, jak se tomu jenom říká… hm… empatie? Jó, to bude ono. I když, no, nevím, páč v tomhle stavu mírné opilosti mi každé slovo připomíná pornografii nebo tak něco.
"Hele… kdy se odtud trhnem?" zeptá se docela, uhn, chtivě?
É,… cože? To já normálně přemlouvám holky, aby si se mnou zašukaly! Sakra, tahle lolitka má zatraceně něco co do sebe, jo!
"Víš, vlastně mám otázku," sjedu rukou na její zadeček.
"Alic se k nám připojí?" zeptá se naoko nevinně a přitiskne se svým klínem k mému, je o kousek menší ne - … cože to ta malá lolitka řekla?!
"Eh -"
"No, já nevím, tak nějak mi to došlo, když se na mě nejdřív tak mlsně dívala a pak, když jsme stály u baru, ona stála za mnou a najednou jsem měla její ruku pod sukní," svěří se, načež se rozkošně zasměje.
"Takže…" začnu opatrně, ale ona mě zase přeruší.
"Jdeme pro Alic a potom… ke mně?" navrhne tajemně a podívá se na mě z pod řas.
"…Jo," kývnu tupě, omámen tím, co se děje. A co mě pravděpodobně čeká. Uf.
"Alic!" zavolá Adélka rozjařeně, když dotančíme a zamíříme zpátky ke stolu. "Pojď se mnou tancovat, Math už nemůže."
"Math že nemůže…? Neznám lepšího tanečníka než je - " zarazí se, jakoby jí došlo, co tím Adélka myslí. "Aha, chceš ho nechat nabrat síly? Samozřejmě, že si s tebou zatančím, Adélko."
"Uhn…" polknu a rychle padnu na židli vedle Fiho.
"Copak, kotě? To už teď tě to tak zmohlo…?" kývne k mým kalhotám. Hej - jak to ví?!
"Viděl jsem, jak tančíš s Adélkou, ta holka ti musela dát docela zabrat, páč měla pohyby jako - ty vole, sleduj je!" přeruší náhle svou původní řeč a strčí do mě loktem. Zvednu hlavu a kouknu směrem, který mi ukazuje. Adélka a Alic stojí uprostřed parketu, natisknuté na sebe, uprostřed hlubokého francouzáku a kolem nich hlouček pohvizdujících a tleskajících kluků i holek a hlasitě je v tom podporují.
Kopnu do sebe nejdřív Daveova a potom Leova panáka ani nevím čeho a pak se zvednu. Někdo si na ty dvě nárok udělat musí, ne?
 


Komentáře

1 Luella SB-nečko XD♥♥♥ | Web | 30. ledna 2011 v 13:43 | Reagovat

Hej dobřééé!!!...*tleská*....kde ty na to chodíš já u toho chcaju smíchy od prvního do posledního řádku XD...ty hlášky mě zabíjí a to totálně XD

2 Yuna | Web | 31. ledna 2011 v 11:47 | Reagovat

lol: da ja citam ze jaka spoločnosť:D boze nerob mi stavy:D nááá okey :D bude mna teba mysleit :D ...:)) dik za sb:)

3 keishatko | Web | 1. března 2011 v 11:50 | Reagovat

pááááni....

4 Vlastimil | E-mail | Web | 6. března 2012 v 14:21 | Reagovat

Dobrej blog

5 konii-chan | 10. června 2012 v 12:55 | Reagovat

Musím čítať čítať čítať ďaléééj ^^~
som zvedavá ako sa to bude vyvíjať... O.O

6 Keigh | Web | 10. června 2012 v 14:07 | Reagovat

[5]: Ou, nový čtenář! No ne!

7 Katharine Colt | 7. prosince 2013 v 16:21 | Reagovat

Milá Keigh,
Podstatu už jsem kdysi zkoušela číst, jenže se mi do toho něco vmontovalo a když jsem se k ní chtěla vrátit, tak už jsem jaksi nevěděla, kde jsem to byla.. Teď jsem se konečně odhodlala se k ní vrátit a zatím mám jednu připomínku.
Dave tady říká Adélce, že je jim všem 17, kromě Filipa, jestli jsem to tedy pochopila správně, jenže o pár kapitol později, přesněji někde, kde už je Math pryč, o sobě začíná mluvit také jako o šestnáctiletém.. Hm.. Tak kolik mu teda je? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama