Epizoda 6.: Jezdec či monopost?

22. ledna 2011 v 15:10 | Keigh |  Život ve Scuderia Ferrari

Slovníček pojmů:


  • Pitlane = paddock, neboli boxová ulička nebo též boxová zídka, tedy vymezené prostory souběžné, avšak oddělené od trati, vymezená pro stáje, mechaniky, a jiné (sem zajíždí formule tankovat, přezouvat pneumatiky, aj.).
  • Cockpit = vnitřek formule, to, kde jezdec sedí/leží, odkud formuli řídí
  • Monopost = samotná formule (mono = jeden, post = místo)
  • Sektor = vymezená a přesně daná část trati, každá trať je rozdělena na tři sektory
  • Šéfinženýr = člověk, který má na starosti všechny mechaniky jednoho jezdce stáje. Každá stáj má dva aktivní jezdce, tzn každá stáj má dva výkonné šéfinženýry. Stará se o formuli, sestavuje strategie, sežizuje a kontroluje chování vozu jak při vývoji auta, tak i v průběhu závodu
  • Stefano Domenicali= momentálně výkonný ředitel Scuderia Ferrari F1, tehdy pouze zástupce ředitele Ferrari F1
  • Jean Todt = momentálně šéf FIA, tehdy výkonný ředitel Scuderia Ferrari F1
  • FIA = mezinárodní automobilová federace (sponzoruje týmy, dohlíží na pravidla a jejich dodržování, pořádá mítinky automobilových společností atd., v příštím díle bude hrát velkou roli xD)
  • Poleposition = start nedělního závodu z prvního místa, získaný v kvalifikaci den předem




Sobota 14: 11 mč., okruh Melbourne, Austrálie




"Všichni ti věříme, Kimi," slyším kolem sebe, všichni mě plácají po rameni a přejí mi štěstí, ačkoli to, co sedí v Kimiho cockpitu a s jeho helmou na hlavě není Kimi, ale já. Až teď si uvědomí, pod jakým tlakem se nyní Kimi nachází: nová stáj, nové povinnosti, noví kolegové, obrovská zodpovědnost a hlavně téměř nesplnitelná očekávání týmu. Umíním si mu pobyt tady zpříjemnit co možná nejvíc.
Běží první minuty první části kvalifikace, sleduju, jak celý tým chaoticky pobíhá kolem a tak různě, načež šéfinženýr vyzve Kimiho, tedy vlastně mě, aby vyrazil na dráhu. Netrvá to ani půl minuty a i já jsem poslán na první kolo.
"Je to dobré, Kimi," hlásí mi šéfinženýr z radiokomunikace. "Máš lepší čas než Felipe a Alonso, Lewis je v prvním sektoru rychlejší jen o tři desetiny vteřiny. V osmé zatáčce příštího kola můžeš zrychlit a nezapomeň na nájezd do dvanácté zatáčky."
"Ok," ohlásím ležérně a jedu nadoraz po jediné rovince na okruhu. Miluju tenhle pocit, žel bohu nemám moc času filosofovat, musím se soustředit na dráhu: levá zatáčka, vyřadit, hej, Felipe, v klidu a soustřeď se. Pravolevá šikana, nájezd do pravotočivé zatáčky na plný plyn, zařadit trojku a pořádně sešlápnout pedál, pět vteřin, spojka, přeřadit, dupnout na brzdy a projet levotočivou zatáčku asi devadesátikilometrovou rychlostí. Tenhle okruh moc nemusím, většinou je tu zima a prší a závod se tak táhne přes dvě hodiny, přičemž je každých dvacet minut přerušován. Jo, vzpomínám, kdy jsem taky tenhle okruh celý dokola prošel s Michaelem, on mi radil a prozrazoval své jezdecké triky…
"Opatrně, Kimi, máš za sebou Felipeho, hlídej si zrcátko a pravou stranu v nájezdech do zatáček."
"Rozumím." řeknu srozumitelně a letmo kouknu dozadu na svou milovanou formuli, řízenou Kimim. "Kdo má nejlepší čas?" zeptám se, když projíždím cílem.
"Stále Lewis, druhý je Felipe, pak ty."
"Kde je Alonso?" optám se ze zájmu.
"Čtvrtý. Mezi vámi jsou jen setiny sekund, možná si můžeš dovolit trochu riskovat." zazní z komunikace.
To si ze mě dělá srandu?! Hej, jakto, že nás nepoznají po hlasech? … Ale asi mají jiné starosti, než to kontrolovat. Navíc, radiokomunikace hodně zkresluje, to je pravda.
"Konči a vrať se do boxů, lepší čas už nenajedeš,"
"Rozkaz, šéfe," projedu pátou zatáčkou, projedu obě šikany za sebou a zamířím si to zpátky do pitlane, kde se nechám zatlačit do boxů.
Vlastně ani nevím, co mi šéfinženýr říká, chce, abych si vytáhl hledí, ale ani mě nenapadne, podle očí by nás poznal, takže místo toho si sundám rukavice a asi pět minut si sklo hledí otírám hadříkem. Kouknu vlevo, kde se kolem mého vozu a Kimiho, skutečného a reálného Kimiho, točí můj tým mechaniků, inženýrů a šéfinženýr a asi s ním probírá stejné hlouposti, jako tem jeho se mnou.
"Druhá část právě začala, hoši. Vidíme to tak na deset minut a začne pršet, takže dejte všechno už do toho prvního kola, gumy máte zahřáté, všechno seřízené, počkejte si na znamení a jeďte." udílí rozkazy Domenicali.
Znovu se podívám vlevo, a ačkoli přes hledí helmy jeho pohled nevidím, jsem si jistý, že zrak upírá ma mě: "Víš, co děláme?"
"Naprosto." ujistí mě a já i přesto, že jej nevidím, rozpoznám, že se směje.
"Dají nám to pěkně sežrat!" strachuju se.
"Neboj." uklidňuje mě. "Jestli vyhrajem, vyžehlím to za tebe."
Ušklíbnu se: "Beru tě za slovo, … Felipe,"
"Jasně, Kimi!" vyprskne smíchy.
Druhá část kvalifikace je náročnější než první, oba jedeme jen na jedno kolo, přičemž já skončím pátý a Kimi sedmý.
"O nic nešlo, hoši, do třetí části kvalifikace jste se oba dostali a to je důležité." hlásí nám šéfinženýr.
Když vjíždím do poslední části za Kimim, cítím takovou… jistotu. Jako, že to zvládnu neposrat a vyhrát tuhle debilní kvalifikaci. Mám opět jen dvě kola, takže to musí doslova letět. V prvním sektoru jsem rychlejší než všichni ostatní, byť jen o desetinu vteřiny než Fernando, druhý sektor je moje slabina, tam jsem až třetí, ztrácím asi dvě desetiny sekundy na Roberta a necelé tři na Hamiltona, třetí sektor ale proletím rychlostí blesku, což mi ale překazí Kimi, který mě předběhne o, proboha, snad setinu vteřiny! Takže Hamilton je první, já druhý, Robert třetí a čtvrtý Kimi, dobré je, že Fernando udělal kdesi chybu a je až šestý.
Do druhého kola vjíždím odhodlaně a vztekle a podle toho, že prosvištím první dvě zatáčky tak, že mě to málem vyhodí mimo trať, usoudím, že i zbytečně zbrkle.
"Víš, Kimi, když kromě zuřivosti do té jízdy zapojíš i mozek, možná se i dožiješ cíle," upozorní mě něžně a nesarkasticky Kimiho šéfinženýr. Nojo, musím mu dát za pravdu, mrtvej Felipe by byl dost na nic Felipe.
V prvním sektoru jsem zase nejrychlejší, v druhém asi desetinu vteřiny ztratím, Kimi je rychlejší, ale ve třetím sektoru si to vynahradím a ačkoli je přede mnou asi o osm setin rychlejší Hamilton, stejně mám celkově víc než pět desetin náskok! Vyhrál jsem kvalifikaci! A co je ještě lepší, Kimi o necelých šest setin porazil toho zatraceného Hamiltona a je druhý! Jó, zítra startujeme vedle sebe! Mám poleposition v Austrálii! Jó! - uhn, teda, já jako Kimi Raikkonnen mám poleposition…
"Paráda, kluci!" gratulují nám šéfinženýři. "Teď ještě takhle dojet zítřejší závod a jsme v cajku."
Jedeme za sebou do boxů a jsem v takové euforii, že mi ani nevadí, jaký průser nás čeká. Nechám se zatlačit do boxů a pak bez bázně a hany vylezu z cockpitu, namontuju zpátky volant a sundám rukavice, ohlídnu se a vidím, že Kimi stojí za mnou a zase je vidět, jak je mu moje kombinéza krátká. Zápasím s dalším záchvatem smíchu, načež naši mechanikové umlknou a podivně se na nás zadívají.
"Felipe, ty jsi nějak… vyrost…?" nechápou.
"Kimi, ty ses nějak zmen… šil." dořekne druhý ve chvíli, kdy si Kimi sundá helmu.
"Vy jste - co jste… vy… co… a…- jak… c-co…?!" koktá jeden přes druhého, i já si sundám helmu z hlavy a to už na nás kouká celá stáj, včetně asi pěti kamer.
"Vy dva zatracení idioti!" rozlehne se celou stájí Domenicaliho hlas. "Co když nás vyloučí ze závodu!?!"
"Že jsme si prohodili helmy a kombinézy a monoposty…?" podivím se, hraje si na nevinného.
"A jména a strategii a šéfinženýry a čísla formulí a posty na startu?!" vzteká se Domenicali.
"Ale vždyť se nic nestalo!" směje se Kimi.
"Utahovat si z FIA, to je fakt sranda!" štěkne.
"Tu pokutu si budete platit sami, je vám to jasné?!"
A naštvaně odkráčí.
Podívám se na Kimiho zpocenou, ale spokojenou tvář s hravým a trošku zlobivě vypadajícím výrazem, a neodolám touze se rozesmát na celé kolo. Kimi následuje jeho příkladu a za chvíli už se směje celá stáj, já si musím sednout, jak mě začala bolet bránice.
"Takže… počkat… počkat…kvalifikaci vyhrál… Felipe… v Kimiho formuli, je tak?" ptá se můj šéfinženýr.
"Jo," kývá Kimi, přemáhaje smích.
"Sakra… pak ale… kdo se zítra postaví na poleposition?" přemítá jeden z mechaniků. "Jezdec, nebo monopost?"
"Samozřejmě jezdec,"
"Samozřejmě monopost!" vyhrknou současně oba naši šéfinženýři.
 


Komentáře

1 Tom | 24. ledna 2011 v 18:27 | Reagovat

... zatraceně, chtěl bych vidět, kdy tyhle hovadiny píšeš, fakt. Miluju tvůj humor, víš? Je takový... jednoduše rozpoznatelný... xD

2 keishatko | Web | 1. března 2011 v 10:42 | Reagovat

tak to sa ti podarilo :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama