Duben 2011

Momentka 1.: Dogmata

27. dubna 2011 v 14:00 | Keigh |  Bomba II. Momentky
Upozornění: Stejně jako pro Život ve Scuderia Ferrari, i tady platí, že Momentky na sebe nenavazují, mnohdy se doplňují, některé jsou retrospektivní (tzv. Flashbacky), jiné jsou z daleké minulosti, ale nebojte, časem v tom i vy uvidíte příběh...


Název cyklu: BombaII.
Název dílu: Momentka 1.: Počátky...
Omezení: 15+
Upozornění: opravdu blbé kecy (ale vždyť vy mě dobře znáte...)

Romantické ráno

26. dubna 2011 v 15:33 | Společnost Dr. Zlouna a Nepřátel s r.ž. (s ručením žádným) |  Death note yaoi

Děti... vůbec mě tady, jako, nevnímejte. Todle je takový úchylácký výkřik do tmy.

Pochopíte až při poslední větě. Možná.. Myslím, že to asi ani nepochopíte, páč i já se v tom ztrácím... xD ... Kayleigh už nikdy, NIKDY nekuří vodní dýmku, nepije ferneta s kolou a nežere paralen dohromady!




Díl 9.: ...Co vy tu?!

24. dubna 2011 v 14:14 | Keigh |  Osud?! (Yaoi)


Co říkáte na nové záhlaví? xD

No nic, vy víte, že vás miluju, že? Takže tady máte další osud, ať si zase Pajčas nestěžuje... xD Tenhle dílek věnuju Jituí, mému novému SBéčku, kteráž si vyžádala má autorská práva a dává povídku i se zdrojem k sobě na blog. xD

Přeju příjemné počteníčko a já se s vámi loučím, slibubu, že zítra zase něco přibude (muhehe), Bomba nebo JWC (Junior World Cup), kdoví xD...

Díl 8.: Trošku schíza?

23. dubna 2011 v 14:28 | Keigh |  Osud?! (Yaoi)
á vás mám ráda, víte? A hlavně moje milovaná SBéčka, oblíbená, skvělá, jedinečná, ale vždyť vy víte, o kom mluvím.
Tenhle dílek věnuju , Keishatko, páč je na téhle povídce snad závislák, Luli, protože ji žeru xD, Naruto nee-chan, páč za dva týdny maturujem(pomóóóóc!!!), Yonade, páč ze smíchu rodí ježky v igelitu, a taky Pajčas, až mě zase seřve, že musela na tenhle díl tak dlouho čekat xD

Tak si to užijte, děti, a čtěte pomalu, další díl zase dlouho nebude xD


Epizoda 16.: Přestanu chlastat

16. dubna 2011 v 18:36 | keigh |  Život ve Scuderia Ferrari

Víte, děti,
Já vás mám ráda. ...Hehe.
Napsala jsem vát, teda, jako, povídku, tentokrát Život v SF. Dneska je to... nó, dle mého totálně vtipné. Jako, já si totiž nepamatuju, že jsem to psala, byla jsem dost...é... v náladě... uhn, no, a když jsem si to přečetla za střízliva, jako, děti, já se kácela každou chvíli na zem. Tak nevím, jestli to bylo tím paralenem (já nepotřebuju drogy, mi stačí paraln, jsem po něm radioaktivní rybička, fakt! Moje matka vám to potvrdí), nebo jsem fakt byla tak vtipná... inu, posuďte sami, no...



Bomba, část 9.

15. dubna 2011 v 23:28 | Společnost Dr. Zlouna a Nepřátel s r.ž. (s ručením žádným) |  Bomba

Děti, mně se stala příšerná věc. Chybí mi u povídky "Bomba" 9. díl a vy jste mě na to neupozornili! Až teďka, jako, dost uhn, v náladě, projíždím blog a Tom na mě, jako - ty neumíš počítat nebo co? ... xD No, tak se teda omlouvám a tady máte ten díl, který, teda, je docela, jako, klíčový...



"Kde je Cloud?"
"Ptali jsme se mediků, miláčku."
"Miláčku, nevíme, jestli je… nevíme, jestli je ještě naživu, nebo ne."
"Já vím. Je určitě mrtvý." souhlasí Sephiroth a vypadá opravdu zničeně, ale… jakoby smířeně, zlehčeně dodá: "Zabil jsem ho."
Zack a Reno po sobě koukají čím dál zmateněji.
"O čem to mluvíš, miláčku?"
"Zabil jsem ho… tím, že jsem ho chtěl zachránit. Že jsem… ho neodhodil dál od sebe… mohl přežít… nemusel se mnou skončit pod těmi sutinami… neměl dost kyslíku… praštil jsem s ním o zem… je to moje vina… moje… moje… zabil… zabil jsem… mladého chlapce…" a rozpláče se.
Zack i Reno konečně pochopí, proč po něm Seph tak pátrá. Cítí vinu.
"Ne, Sephy, to… nebyla to tvoje vina. Chtěl jsi ho zachránit, ne ho zabít." přisednou si k němu blíže, skloní se a obejmou ho.
"Běžte pryč! Copak to nechápete?! Jsem vrah, nic než vrah!" shodí je oba z postele.
"Sephy…" začne Reno opatrně.
"Ne! Nechápete to?! Jak při Gaii můžete chtít trávit čas s takovým monstrem, jako jsem já?! Běžte pryč, běžte všichni-"
"Ehm, ozve se ode dveří pokoje, a medikovi se naskytne vskutku zvláštní pohled. Na VIP pokoji si generál, který zde má odpočívat, vytrhává jehly kapačky z těla, vyhazuje při tom své milence, kteří oba pláčou, ze svého dosahu, přitom při příjezdu jen opakoval jejich jména a to, že je chce u sebe. "Generále, pane, našli… našli jsme toho chlapce… Clouda Strifea. On je sice… ve vážném stavu, ale… ale vypadá to, že bude v pořádku, pokud se o něj budeme přednostně starat…"
Sephiroth se zarazí, přestane si vytrhávat kapačky z těla a trochu zbledne. "On… on… žije…?" vysloví nakonec nevěřícně.
"Ano, pane. Zachránil jste ho tím, jak jste ho skrčil a přitiskl jeho tvář na vaše tělo. Vytvořilas e tak kapsa, díky níž mohl dýchat déle než vy, mnohem čistší kyslík než vy. Přestal dýchat ve chvíli, kdy jste přestal vy. Nevíme jak je to možné, pane, ale… zachránil jste mu život. Vaši vojáci jsou… na vás pyšní. Přežiti tři kadeti, z nichž jednoho jste zachránil s nasazením svého života, generále, pane," vysvětlí medik. "Mám tu toho chlapce nechat?"
Sephiroth není schopen pohybu. Očima lustruje chlapcovo obvázané tělo, hlavu, ruce, všechno. Jediné, co je z něj vidět jsou jeho blonďaté vlásky a nádherná alabastrová tvář, sešité obočí a obvázané čelo. Oči má sice podlité, ale každý si musí všimnout a i přes zranění vidět, jak je nádherný.
"C… co je s ním?" zeptá se po chvíli nevěřícného ticha Sephiroth.
"Otřes mozku, zlomené zápěstí, vyvrtnutý kotník, pohmožděniny a odřeniny po celém těle. Teď spí." odpoví medik.
"A… a bude… v pořádku?" ujišťuje se Seph.
"Ano, pane, zcela." nenechá jej medik na pochybách a převeze lůžko s pacientem vedle lůžka Sephirotha.
Seph se jako v mrákotách zvedne z postele, vytrhá si tak i poslední jehly z těla, a skloní se nad blondýnkem.
"Při Gaii," zamumlá Seph. "ty žiješ… Cloude… Cloude…" pohladí ho něžně, tak něžně, že se jej téměř nedotkne, po blonďatých vláskách a… rozpláče se.
Reno a Zack nerozumí, co se to s jejich miláčkem děje, ale - nyní k němu cítí náklonnost a ochranitelství je silnější než kdy dřív.
"Sephe…?" osoví jej opatrně Reno, zvedaje se na nohy. "Sephy…"
"Ne… já… nechci, … nechtěl jsem - omlouvám se, miluju vás, jen… jen jsem…" mumlá Sephiroth. Neporazitelný, velký, skvělý, krutý, vždy vyrovnaný a dokonalý Sephiroth… je najednou křehký, manipulovatelný a … ten, kdo potřebuje utěšit.
"Já… já se omlouvám, mrzí mě to, nechtěl jsem… nechtěl-" natáhne ruku směrem k Renovi a Zackovi, ale hned jak si uvědomí, co dělá, rukou rychle cukne zpátky. Jako by měl nějakou smrtící chorobu, která se přenáší dotekem. A Sephiroth byl přesvědčen, že ji má.
"Sephy… nic se… nic se neděje." ujistí ho opatrně Zack.
"Jo, chápeme… asi chápeme, jak se cítíš. Všichni z nás už to na bojišti zažili." přizvukuje mu Reno. "Pocit, že jsi mohl udělat víc. a ty jím pravděpodobně trpíš nejvíc."
Jako vždy, když jde do tuhého, se Zack podiví, že Reno umí být i vážný a racionálně uvažující, mnohem víc než Zack.
"Já… já…"
"Ššš, Sephy. Já i Zack jsme tu u tebe. A ty jsi zachránil toho chlapce. Jsi hrdina, Sephy. Pro vojsko… pro nás dva… a úplně nejvíc… pro toho chlapce. Posloucháš mě, co ti říkám, Sephy? Ty jsi ho nezabil." zdůrazní Reno. "Ty jsi ho zachránil, miláčku. Zachránil jsi toho nevinného kadeta."
"Zachránil…" zopakuje Seph, jakoby to nechtěl zapomenout.
"Sephy," zašeptá Zack.
"Zacku… Reno… moc mě… moc mě to mrzí, nechtěl jsem křičet, nechtěl jsem…"
"To nic, Sephy." ujistí ho Reno. "nic se neděje, jsi jen rozrušený. To je z těch léků, co ti dávají. Neboj se, bude ti lépe, když si zase lehneš a budeš chvíli odpočívat. Ano?"
Seph se téměř hystericky přimkne k tomu chlapci: "Ne! Já od něj neodejdu!"
"Dobře, dobře, miláčku, poslouchej, mám návrh," přidá se Zack. "Přisuneme tvou postel co nejblíž té Cloudově, ano? Budeš ležet hned tuhle vedle něj, šlo by to?"
Seph chvíli kouká z jednoho na druhého a na třetího, chvíli mlčí a nepřestává pomalu hladit Cloudovu hlavu. Po chvíli přikývne. "Dobře."
Reno a Zack si v duchu oddechnou, navenek ale nedají nic znát. Ani strach, který cítí více, než kteroukoli jinou emoci - co se to s ním děje? Jen mix vyděšení, léků a hormonů a extrémní provinilosti? Ale vždyť on toho chlapce zachránil! Tok co se tedy děje? Co to má znamenat? kde je jeho vyrovnanost, jeho pověstný klid? Ale nezahálejí a udělají všechno tak, jak řekli, přisunou postele k sobě a Sephirotha uloží tak, aby dosáhl na chlapcovu hlavu, načež se do toho vloží medik, čekající na pokyn, že už se může přiblížit, který znova napojí generála na přístroje.
"Bude to v pořádku." ujišťuje Reno, ale není si jistý, koho vlastně. Nejspíš sebe a Zacka.

Díl 7.: Proč ne?!

1. dubna 2011 v 7:00 | Keigh |  Osud?! (Yaoi)


Zdavím, mí milovaní úchyláčci

Hehe, tááákže, děti, vzhledem k tomu, že my, Kayleigh McCamyo a Dr. Zloun, (hlasitý potlesk) máme dnes, 1. 4., slovy prvního dubna, (fanfáry prosím!) své 19., slovy devatenácté narozeniny, vám všem, tedy příznivcům a fanouškům:

Yaoi, banánů, Dr. Zlouna, Moudrého klobouku, debility, hodin dějepisu s Pjotrovem Pjotrovovičem Pjotrovovskim-Šímanským, Žlutýma Kalhotama (to je Dr. Sova, Adélko, kterého jsme přezdili na Hedviku, pak na kouzelkou hůlku, pak na moudrý klobouk a potom na modrý klobouk - protože nám Pjotrov Pjotrovovič špatně rozuměl - a potom na červenou košili... nó a pak jsme se opili a udělali z něho Žlutou Kalhotu...), tělocviku s Dwarfem (Protože se jmenuje Red a rád čučí na Červeného trpaslíka a měří dva metry) a Sašou (a neříkáme mu Saša proto, že vypadá jako Rašilov, ale kvůli té hlášce z filmu Pelíšky - "Sašo, neser!") a češtin s Dartaňanem (ano, Adélko, to je Bárťas - protože vypadá jako Portos z filmu Tři mušketýři, přezdíváme mu d'Artagnan - to je přece totálně logické, ne?) a taky fanouškům úchyláckých úchyláren a hlavně


MÉ SHOUNEN-AI POVÍDCE OSUD?!

věnuji další, v pořadí již sedmý díl. Speciálně pak Keishatko(moje mamčaaaaaa! - co má totálně sexy blog), Pajčas - hej, jako, holka, ty si ten díl dycky skoro násilně vynutíš xDDD, mojí trhlé Luli (segráááá! - tě baštim, čéče!), a taky všem Sbéčkům a těm, kteří mi napíšou koment!

Užijte si to a přejte mi všechno nejlepší a hodně štěstí a pevné nervy, za 6 týdnů maturuju! Hej, ale: Jebal to kot, ser pes!





Nováček, část 4.

1. dubna 2011 v 6:35 | Společnost Dr. Zlouna a Nepřátel s r.ž. (s ručením žádným) |  Nováček

K tvým devatenáctinám, Kayleigh a Dr. Zloune!!!

Jó, první povídka, kterou vám, mí miláčci, píšu ke svým narozeninám. xD Hej, jako, nemám náááhodou dostávat dárky já? (Dr. Zloun i já přijímáme pozvání na večeře, šeky, celoživotní zásoby toaletního papíru/banánů/šavlozubých bandarinek/úchyláckých povídek/úchyláckých yaoi/úchyláských SasuGaaraNatuIta/Úchyláckých yaoi SasuNaruGaaraIta povídek xD nadtandatrních hodin češtiny s Dartaňanem (zásadní pravidlo češtiny - piš jak slyšíš aneb Tokijo s J xDDD)/dějepisu s Moudrým Kloboukem a Pjotrovem Pjotrovovičem Pjotrovovkim-Šímanským/tělocviku s Dwarfem xD a Sašou xDD )



No, takže, tady máte Nováčka, moji drahocení návštěvníci...