Díl 8.: Trošku schíza?

23. dubna 2011 v 14:28 | Keigh |  Osud?! (Yaoi)
á vás mám ráda, víte? A hlavně moje milovaná SBéčka, oblíbená, skvělá, jedinečná, ale vždyť vy víte, o kom mluvím.
Tenhle dílek věnuju , Keishatko, páč je na téhle povídce snad závislák, Luli, protože ji žeru xD, Naruto nee-chan, páč za dva týdny maturujem(pomóóóóc!!!), Yonade, páč ze smíchu rodí ježky v igelitu, a taky Pajčas, až mě zase seřve, že musela na tenhle díl tak dlouho čekat xD

Tak si to užijte, děti, a čtěte pomalu, další díl zase dlouho nebude xD






Sasuke:
"Vážně je tu hezky," musím uznat a rozhlédnu se po celé vesnici.
"Jo," vydechne Naruto, vypadá klidněji, než když jsem ho potkal. Což je pozitivní. Myslím.
"Chodíš sem často?" navážu další konverzaci.
"Hm… naposledy jsem tu byl noc před započetím jouninské zkoušky." posadí se.
"To je poměrně nedávno," posadím se vedle něj.
"Hm… mě přijde, že je to strašně dávno. Víš? Jako… moje největší starost byla uspět ve zkoušce a v soubojích. A teď…" povzdechne si. "Ale, to je jedno," mávne hned na to rukou, mluví poněkud zahořklým tónem, řekl bych.
…Kdo by to byl řekl, že? Sasuke, ale, jako, to by stačilo. Běž se někam léčit, tyhle myšlenkové pochody a stagnace fakt nejsou normální. Tobě už nepomůže ani sprcha, ani vana. Ale jezero by mohlo… a dost! Sebevražedné sklony tady asi bude mít někdo jiný než ty! A jistě z mnohem vážnějších důvodů než ty! Víš, kdo by to tak mohl být?… Můžeš dostat nápovědu. Ale povoluje se jenom přítel na telefonu. Páč možnosti jsou jenom dvě, jako, to bys měl moc jednoduché, Sasuke, a publikum tu žádné není, takže nápovědu diváků taky nedostaneš. Smůla.
A sakra věnuj se mu, nebo ti uteče, otec tě sežere a Minato zahrabe pod zem. A otec tě z ní zase vyhrabe, abys vykopal hroby pro celý klan. To už jsi tu řešil, Sasuke, jednou to stačilo, nemyslíš? A udělej něco s tím Narutem, sakra!
"Není to fér," povzdechnu nakonec. "Ty máš být hokage, ne kojná."
Sakra. To možná vyznělo dost… no, jako… že… se to do téhle situace moc nehodí a taky to mohlo být trochu netaktní, ale… Naruto se zasměje! A docela vesele, řekl bych!
"Vážně si myslíš, že bych mohl být hokage?" zeptá se.
"Mluvím vážně, Naruto," ujistím se tím tónem jako - ses posral v kině, nebo jenom viděl kvést brambory na sakuře…? "Kdo jiný by jím mohl být? Líný Shikamaru? Nenažraný Chouji? Uječená Sakura? Vychloubačná Ino? Frustrovaný Neji? Nebo Tlustoobočnatec s tím střihem podle kastrolu?! Proboha, před ním by utekl i Brežněv! Nebo omdlívající Hinata? Nebo snad - a proboha to si ani nedokážu představit - Ledovci Uchiha?! No promiň, ale to by z těch jednání všichni utekli, … nebo by zmrznuli. Jó, myslím, že v Konoze by 365 dní v roce bylo mínus dvě stě padesát jedna stupňů. Fahrenheita, samozřejmě. Toho čtvrt dne by bylo mínus dvě stě padesát jedna stupňů a navíc by sněžilo."
A jsem strašně rád, že se Naruto směje. Je to hrozně krásný pocit, vědět, že je aspoň na chvíli venku ze své depky. A vlastně je poměrně jednoduché ho rozesmát.

Naruto:

Ten kluk má vážně smysl pro humor. Nikdy by mě nenapadlo, že se Sasuke umí smát a navíc umí být i vtipný. Že by… že by přece jenom někdo z klanu Uchiha měl city? Aspoň soucit a uznání? I to by bylo více, než jsem od toho ledoborcového klanu čekal.
"Mluvím vážně, Sasuke." napomenu ho s úsměvem.
"Já taky." ujistí mě. "nikdo jiný si nezaslouží být hokagem víc, než ty, Naruto, věř mi. Ty to zvládneš. Ale… ne sám. Sám nezvládne nikdy nikdo nic."
"Heh, hezká aliterace," pochválím ho. "Ale já už… nikoho nemám, zdá se. Matka a otec… hm, prodali vlastního syna, aby nemuseli pro vesnici hnout prstem, přátelé… mě budou mít za totálního loosera a Jiraya… jo, ten snad. Ten by mi asi mohl zůstat."
"Zapomínáš na mě, Naruto," upozorní mě měkce. "proč? To mě vážně tak nenávidíš?"
Zastydím se. Když to řekl tímhle tónem, znělo to, jako by to to vážně mrzelo a já si připadám jako hovado.
"N-ne, samozřejmě…, že ne, jen… tuhle situaci… a otce… a sebe, že se tomu neumím lépe postavit." zavřu pevně oči - zase se mi chce brečet. Ne! Před ním ne! Nikdy před ním nesmím ukázat slabost, že mě to bolí, že to nechci. Ještě si v tom najde zálibu a … bude mě tím čím dál víc trápit.
"Naru," zašeptá a ucítím na ramenou jeho paži.
"Promiň, neposlouchej mě, já jenom blbě žvaním, mě… to přejde, jsem nadapovanej těma hormonama, asi je to kvůli tomu, chovám se jako idiot… v pohodě, vážně budu v pohodě, jenom,… potřebuju jenom chvilku, uklidním se a můžem pokračovat… vybrečím se doma a-!"
A ocitnu se v jeho náruči. Zase.
…Ne že bych si stěžoval, to ne, ale… zase vypadám jako ta největší padavka. Jako, já vlastně ani moc nevím, co vlastně dělám, proč to dělám, proč neuteču, nebo proč se o to aspoň nepokusím nebo proč vůbec nechci utéct, všechno je strašně divné, ale mně se v té náruči líbí, já v ní chci být a chci, aby, až otevřu oči, byl Sasuke ten, který mě objímá.

Sasuke:
Sakra! Zase ten pocit, kdy si připadám jako brutální vrah malinkých roztomiloučkých růžových koťátek! A ještě jim šlapu po jejich krásném, zeleném, neporušeném trávníčku! Sakra! Vypadni, ty divný pocite! Vždyť ho objímám, tak co ještě mám dělat?!
"Naruto, prosím tě, neplač… bolí mě to, když pláčeš." a teď nelžu, Ten pocit fakt není příjemný. Nó, možná trochu zveličuju. Ale to je jedno, každopádně chci, aby přestal plakat, protože si připadám jako hovado, ničící jeho sny. To není dobré - jsem Uchiha, jak to, že mám takové pocity? Co se to sakra děje?! Zatraceně, Sasuke, dělej se sebou něco, protože jestli to tak půjde dál, otec tě zahrabe - … jó, já vím, co bude dál, už to tu párkrát bylo s tím hrabáním pod zem…
Jenže jak ho mám uklidnit, co mu mám říct?! Je jasné, že dokud mi tu bude každých deset minut brečet, moje zmatené pocity nezmizí, Tákže, co z toho plyne, Sasuke? Že musíš Naruta držet v klidečku, pohodě, vyrovnanosti a mírném úsměvu. Což vůbec nebude v jeho těhotenství problém, že… Sakra Sasuke nechej už toho pokryteckého sarkasmu, páč tě někdo sejme a zahrabe - ale jó pořád s tím zahrabáváním sakra, už to není vtipné. Jak to teda udělat, aby byl Naruto v pohodě? Co to říkal Itachi o tom, jak se s Narutem sblížit? …Hm… Ošukat ho a už s ním nikdy nepromluvit…? Ne, ne… vyzkoušet BDSM…? Ne, to taky ne. Sakra, co to jenom ten batmanovský magor říkal…? Hm… uvažuj, Sasuke, čas se krátí a na rozhovor po telefonu už máš jenom třicet vteřin - ale Sasuke, co jsme si to před chvíli řekli o tom sarkasmu?! A kromě toho… nezdá se ti, že trpíš takovou, jako, mírnou schízou? …Ale jenom trošku, viď, však ti to vůbec nemůže uškodit, hádat se sám se sebou a sobě samému neustále vyhrožovat smrtí. Takže, kde jsem to ...? Jo, jasně, co to Tsunade a Itachi plácali o tom, jak se dostanu na kobylku Narutoci? Hm... na kobylku ... na koníčka... nó, to bych si nechal líbit, jo - ale no tak, Sasuke! Nech si tihle nechutné choutky ( a divné oxymorony) na později, třeba na svatební noc, jasně?! Ještě než ho znásil- é, chtěl jsem říct pomiluješ, musíš si nějak... já nevím, ochočit si ho? Když pořád plácám ty hovadiny o králíčkách... nebo... prostě ho nějak šetrně a zcela nenásilně (ach jó, když já vanilku nerad - Zatraceně Sasuke!!! Soustřeď se, kurde!) přinutit, aby mě měl rád... - huh, bez šance. Dobře, tak aby... mi věřil... - před tím, nebo po tom, co ho znásilníš, Sasuke? A tak ale sakra už! Stačilo, Sasuke! Ty tvoje myšlenkové stagnace už fakt lezou všem na nervy!
Udělej s tím něco, páč si o tobě budou všichni myslet, že nejsi normální. ...Ale to já nejsem. No a, nemusí to všichni vědět! - Sakra, tohle není už jenom trochu schíza, tohle už je totální schíza!
Sakra, Sasuke, přestaň všecky nasírat a už něco řekni, udělen, namaluj, zatancuj, cokoli, ale věnujse Narutovi, protože ten chlapec má záchvat přímo hysterického pláče.
"Naruto, prosím, moc tě prosím, neplač už... strašně mě to bolí..." a teď nelžu. Ani nepřeháním. Naruto mi skoro leží na hrudi a je fakt docela těžký.
Ale zpátky k problému. Co to ten Itachi hovnil...? Už vím!!! No jasně, vždy%ť je to úplně logické!!! Musím na něj být hodný a pomáhat mu a dělat, že mě zajímají jeho problémz! No jasně, když tohle budu dělat, nebudu mít pocit té největší svině ve vesmíru" Jó, jsem frajéééér!!! To si taky musím zapsat do deníčku!
"Naruto, poslouchej mě, prosím. Slíbil jsem ti, že budeme na všechno dva. Vždycky budeme na všechno dva, ano? Nic jiného po tobě nechci, jen… abychom byli přátelé. Šlo by to? Co myslíš?" hladím ho po zádech a asi mluvím dost naléhavě, protože Naruto na mě krátce koukne a - přikývne.
Zaraduju se, zdá se, že tohle na něj platí: objímání a hlazení a slova útěchy! Ha! Výborně, no to je skvělé, zdá se, že tohle ho vždycky klidní! To je výborné, musím si to zapsat do deníčku jako úspěch numero uno dneška, jo!
"Dobře…" vydechnu, už trochu uklidněn a taky potěšen svým úspěchem, jsem prostě frajééér! "a neboj se. všechno bude v pořádku. I kdyby proti nám stál celý svět, Naru. My to spolu zvládneme, ano?" domlouvám mu. Ale vlastně se spíš snažím přemluvit a ujistit sebe, než jeho. Ale pokud to u něj zabere, budu spokojený. On je priorita. Co se stane se mnou - jebal to pes, ale… on je důležitý. Já nechci skončit v sedmnácti pohřbený zaživa vlastním otcem!

Naruto:
Je tak milý! V téhle chvíli by mohlo udělat cokoli a pro mě by stejně zůstal úžasný. On… je tak… ochranitelský! Říká mi věci, které se hrozně dobře poslouchají a … očividně… mu na mě trochu záleží! Je to od něj… tak hezké, že se o mě stará ve chvíli, kdy se na mě celý svět vykašlal a ten zbytek se proti mně spiknul!
"Děkuju, Sasuke," zamumlám do jeho trička.¨


...děti, v těch Sasukeho pochodech, uhn... nó, prosím vás, neberte mě vážně xD
 


Komentáře

1 Luella-chan | Web | 23. dubna 2011 v 16:00 | Reagovat

*mrtvá smíchy*.......Jóóó SasUKE opět nezklamal....etóóó....onee-chan nezklamala XD.....XD...jo ouch!...bezva...jako....brutální díl!Hej uplně!...já zase chcala smíchy,jak furt.....třískala jsem hlavou do stolu,jak furt.....vypadala jsem u toho jak debil..........jak furt XD....holka ta jsem fakt machr jako ale...totální!!!!!....že.....já fakt nemůžu s těch tvích povídek!!....já tě fakt žeru onee-chan....jo!My se asi seřerem navzájem....což?....Nééé bože od úchyláctví ke kanibalismu...ne...to radši ne.......asi mi začíná fakt pořádne jebat že?.....já vám....ale pochop mě...právě jsme s mamčou dopekli na Velikonoce a takovej trapas jako my dvě v kuchyni...no jako...ne že bychom neuměli péct (na to jsme machři) ale dneska byl total den blbec jako XD

Hej jako ale!...Totálně bychom se měli potkat!...Hej ale...bychom přibrali i Naru onee-chan ne?...ona je taky totálně ujetá!...a jako....čím víc úchyláku tím líp ne?....Jistě že jo jako!Co říkáš????

2 Kana~♥~ | Web | 23. dubna 2011 v 17:19 | Reagovat

božeeee, já snad umřu smíchy XD takové keci a ty jenho myšlenkové pochody,to nestíhám pobírat XD prostě super dílek, a strašně se těším na další díleček, a teď jdu brečet smíchy, jinak budu mít zasviněnej a mokrej počítač(tedy olepenou klávesnici a zamazanou obrazovku), zase XD

3 Pajčas | Web | 23. dubna 2011 v 18:21 | Reagovat

Aaáá paráda. Já že řvu? To mě neznáš, jen ráda lamenuju.
Kdy ukojíš mé netrpělivé čekání? :-D

4 Naruto nee-chan | Web | 23. dubna 2011 v 19:30 | Reagovat

Kyaaaaaaaaaaaaa (třísk třísk hlavou do pelesti postele...já si ji jednou o tu postel rozbiju):-D
Jáj, to zas bylo dokonalé!!! Arigatooooo...btw, Jashine-sama, stůj při nás (psí oči)!

5 Jituí | Web | 23. dubna 2011 v 20:05 | Reagovat

měl/a by si tam dát: Pozoz! Hrozí výbuchy smíchu!!
ale jinak je to super ty jeho myšlenky no prostě super XD tak je se jdu zase po tom přečtení uklidnit ať si lidi nemyslej že jsem utekla z blázince :-D  :-D  8-O

6 Jituí | Web | 23. dubna 2011 v 20:12 | Reagovat

[5]: ještě se chci zeptat jestli bych to mohla dát na svůj blog SAMOZŘEJMĚ SE ZDROJEM prosííím

7 keishatko | Web | 24. dubna 2011 v 3:03 | Reagovat

tie Sasukeho pochody sú naj naj naj...to ako fakt :D a arigatou za venovanie...to víš ja závislák :D

8 Jituí | Web | 24. dubna 2011 v 12:44 | Reagovat

spřátelit se můžem ale nevim jakej blog myslíš já jich měla už moc že si to ani nepamatuju a jsem ráda že si můžu dát na svuj blog tvoji povídku XDDD

9 Yonade | Web | 25. dubna 2011 v 15:27 | Reagovat

Ooooh..děkuji že jsi tam napsala taky mě :)))...Moc jsme teď neměla čas, ale dneska jsme to přečetla všechno od začátku jedním dechem :D..ty Sasukeho myšlenkové pochody mě dostávají :D...měl by si pořídit nějakýho osobního psychologa :D:D

10 Ross-chan | Web | 9. března 2012 v 16:06 | Reagovat

Já ty Sasukeho pochody fakt žeru xD Takhle povídka je skvělá dattebayo xD

11 Karin | 24. srpna 2014 v 15:05 | Reagovat

Ty Sasukeho pochody to je husryyyyyyyyyyyyyy. :-D  [:tired:]

12 Lucy | 25. srpna 2014 v 15:25 | Reagovat

preboha živého (teda Jashina), ty niečo húliš? :-D :-D :-P

pár Sasu/Naru moc nemusím, ale toto je haluz 8-)

13 Majo | Web | 29. ledna 2017 v 11:11 | Reagovat

Náhodou jeho myšlenkové pochody na tom nejvíc miluju! :3 je to boží :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama