Díl 11.: Co jsem prospal...?!

26. května 2011 v 14:45 | Keigh |  Osud?! (Yaoi)
Tááák, tady mě máte xD (jsem se činila...) a vyčinila jsem 11. díl Osud?!u.

Věnováno: Mojí milé Mamči (Keishatko) a taky mmé drahé Předrahé (luli aka Luella-chan) a jako tradičně všem těm, kteří tuto slátaninu čtou :) Well, enjoy!







Naruto:

"Jistě, s tím počítáme." přikývne Minato.
Jo, hlavně že už mě budeš mít z krku, co, ty hovado? Hlavně že ty jsi v pohodě, však vyhodit syna z domu není tak zlé, že… ale co, bez toho idiota to zvládnu, navíc… díky Sasukemu… mi pořád zůstali mí přátelé, tak… to bude dost v pohodě. Doufám.
"Obřad tedy uspořádáme za dva týdny v sobotu, ano?" ujišťuje se Kushina.
"Ano, přesně tak, v deset dopoledne v Uchiha čtvrti." ujistí ji chladně Fugaku.
…Proč si myslím, že Sasukeho a moje přítomnost tady je stejná, jako funkce prezidenta? Stát bez něj nemůže fungovat, ale žádnou funkci na hradě nemá. Jenom podepsat.
"Mám otázku," ozve se Minato. "můžeme chodit Naruta navštěvovat do vaší čtvrti?"
"Samozřejmě," usměje se Mikoto mile. "na to se vůbec nemusíte ptát."
…Pochybuju, že mě někdy přijdou navštívit. Pěkně se na mě oba vybodli. Však co, teď už je to stejně jedno. Budu žít mezi ledovci, třeba se to od nich taky naučím, tu přetvářku, ten klid, ten zatraceně existencionální postoj. Už teď ledovatě jízlivím. Kurde!!!
"Naruto, děje se něco?" všimne si mamka.
"Co…?" zaměřím svou pozornost zpátky na realitu. "Ne, ne, v pořádku. Jen… jsem si na něco vzpomněl…" odvedu pozornost a rychle přeletím místnost pohledem. Matka se tváří starostlivě, otec naštvaně, Mikoto mile, Fugaku kamenně, Sasuke krotce a Itachi pobaveně. Ha, nenapadlo mě, že tady bude i Itachi. Až pak mě napadlo, že on je vlastně taky součást Uchiha klanu, tedy jeho hlavní rodiny. Divné, že?
"Sasuke," osloví jej Fugaku.
"Ano, otče?" Sasuke užije snad ještě chladnějšího a bezbarvějšího tónu, než jeho otec.
"Proběhlo již zasnoubení?" otáže se. Zvláštní, vůbec to nepůsobí jako otázka.
Sasuke přikývne: "Ano, otče."
Podívám se na prsteníček na levé ruce. Diamant. Co taky jiného čekat, od nejlepšího klanu, že?
"Tedy na naše snoubence," pozvedne Mikoto sklenku.
"Na naše snoubence," napodobí jej ostatní a Sasuke a já (vážně my oba!!!) zčervenáme.
"Pusa bude?" zeptá se Itachi.
Proč ne, chtěli to, tak to mají. Otočím se k Sasukemu, ten se pousměje, pohladí mě po tváři, zvedne mi bradu a krátce, měkce a trochu vlhce mě políbí. Vrací se to. Ten úžasný pocit, že Sasukeho líbám. Vrací se mi moje zamilovanost a moje nešťastnost z toho všeho. Pryč je všechna moje jízlivost… miluju člověka, který mě nikdy milovat nebude.



Sasuke:

Paráda, tohle dám Itachimu totálně sežrat. Nebo ho sežeru sám. Nebo mu to dám sežrat a pak ho sežeru. Sakra Sasuke! Vzpamatuj se už konečně! Máš být super-coolácký-emařský superhrdina, ne super mstitel ve super žraní svého bratra!
"Hezké," ohodnotí, když náš polibek ukončím a začnu se věnovat jídlu. Nedá mi to a podívám se, co ostatní u stolu. Kushina po očku kontroluje Naruta a tváří se starostlivě, Minato se podivně ušklíbá, táta nepohnul svým kamenným výrazem, co jsem se narodil, máma se usmívá a Itachi mi věnuje uznalou úklonku, když se naše oči střetnou. Protočím oči, čímž mu naznačím, aby se věnoval svému jídlu a mě nechal žít.
Možná je až moc ticho. Jen instrumentální hudba a typické zvuky pro jedení večeře. Nic moc.
"V pořádku, Naruto?" zašeptám.
"Proč?" nechápe.
"Ty a Minato…" naznačím.
Teď už narážku pochopil, nakloní se blíž ke mně a nenápadně odpoví: "Nepromluvil se mnou ani slovo. Myslím, že mě chce vidět co nejdál od svého domu."
Ne že bych se Minatovi divil, Naruto mi řekl, co se mezi nimi stalo, a upřímně, být na Minatově místě, nejspíš mu jednu vrazím, zas ale na druhou stranu, chápu i postoj Naruta. Pochopil jsem, že Naruto to dělá jen proto, že se chce stát Hokagem - kdyby nepomohl, mohlo by mu to postup na tento post velice ztížit. Přesto jej nikdo nenutí.
"Jeho to přejde," ujistím ho, ačkoli si to tak docela nemyslím.
"Naruto?" osloví jej máma. Moje máma.
"Ano?" věnuje jí Naruto taktně pozornost.
"Už ses definitivně rozhodl jak velkou si představuješ svou svatbu?" usměje se.
Ha, vidím, jak Narutova relativně v pohodě nálada poklesla na … no, jaké číslo je mínus nekonečnu…?
"…No," začne neurčitě a mrskne po mně očima. Chce pomoct, nebo co? To si hošek musí rozmyslet sám, nechci mu do toho kecat. Pravda, já bych raději, jako, malou svatbičku, naše a Narutova rodina a konec. Haha, vlastně to bude docela vtipné, páč oddávat nás bude Minato. Anebo Tsunade. A nebo Jiraya. Jó, to je taky docela dost dobře možné, ten starý páprda by nás mohl oddat. Teda, ale jenom pokud u toho může být Dr. Zloun a Oroxicht. A myslím, že tolik saké se v Konoze nenachází. Takže Tsunade… hm, co jsem to říkal o tom saké?
"Pokud chceš pozvat nějaké přátele, musíš se rozmyslet rychle. Abychom stihli rozeslat pozvánky." dodá máma.
Aha, to mě nenapadlo. A Naruta asi taky ne, podle jeho zmateného pohledu.
Napiju se ze svého šálku saké. Hej, možná bych to měl přestat pít…? Nebo začít pít víc.
"Mimochodem, Sasuke," začne odměřeně otec.
"Ano?"
"Zítra máš jít za Tsunade. Chce si s tebou o něčem promluvit." dodá tajemně. Sakra, jak hrad v Karpatech. Co mi asi tak může …to… no… chtít? Sakra, Sasuke, už ti vypadávají slova. To není dobré. Měl bys přestat tolik pít. Anebo začít pít víc. Jo, to je dobrý nápad. Kde je ta lahev, sakra?!


Naruto:

Nenápadně loupnu očima po Sasukem, co mu je? Tváří se jak Light, když chtěl vyskočit z okna…
"Sasuke?" zamumlám.
"No?" otočí se ke mně, stále s tím beznadějným pohledem.
"Je ti něco?"
"Mně?" zamrká. "Ne." ujistí se a zase se začne rozhlížet, skoro hystericky.
… Tak sakra… wtf?!


Sasuke:

Možná bych se měl začít chovat jako člověk, Naruto se tváří dost divně.
Na konci stolu Itachi zahýká smíchy a spadne pod stůl. Naruto se tváří ještě zmateněji a otec po mě šlehne výhružným pohledem. Sakra, co jsem udělal?!
Naruto zachrochtá smíchy, Minato schová za šálek saké a Kushina skloní hlavu a dělá, že pokračuje v jídle, přitom ale vidím, jak se jí třesou ramena. Ale sakra, čemu se vlastně smějeme? O něco jsem přišel? …Proč spadl Itachi ze židle? Jako…? Wha? Asi jsem… trochu mimo…?



Naruto:

Sakra, nějak jsem ztratil pointu. Proč se smějeme?! Nějak mi to ušlo. A proč spadl Itachi ze židle? O co jsem přišel? Já to fakt trochu nepochopil… ale všichni kolem stolu - vyjma Fugaku a Mikoto, samozřejmě - se svíjejí smíchy. Co jsem kurde prošvihnul?


Sasuke:

No nic, možná bych měl odvést řeč jinam. Třeba na okurky.
Zatraceně, Sasuke… co to sem zase pleteš?! Jaké okurky?! Ty, ale už… dělej se sebou něco, tohle fakt není normální. Měl bych něco říct. Ještě chvíli a budu vypadat jako Dr. Zloun bez vody z hajzlu.
"Tak co ta svatba, Naruto?" vymáznu ze sebe první, co mě napadne. Divím se, že je to vůbec k tématu. "Chceš i hosty?"
"Já… já nevím." zamumlá.
Tváří se při tom jak na božím umučení. Sakra. Co jsem komu udělal, že si tohleto musím vzít a žít s tím?! Za co mě trestáš, Jashine? Málo jsem se k tobě modlil? Napsal málo yaoi povídek na pár ItaDei? Spáchal málo rituálních vražd? Zapomněl zamknout Dr. Zlouna na hajzlu? Zapomněl nakrmit hladové sirotky? sakra, dej mi aspoň znamení, co z toho jsem nevykonal! Nebo moc masturbuju? Matka mi našla pod postelí fotku Doly Buster, nebo co?
Potlačím nutkání protočit oči a místo toho nasadím poměrně příjemný úsměv: "Tak se jich zítra zeptáme, jestli by na naši svatbu přišli, co ty na to?"
Trochu podezřívavě si mě přeměří, ale nakonec se pousměje: "Tak… jo."
Sláva. Aspoň něco. Sakra. Paráda! Když jsem opilý, nemám pocit, že když jsem na něj špatně podívám, zabíjím krásné růžovoučké nevinné koťátka a králíčky a duhu. A je mi líp! Měl bych být opilý častěji. Rozhodně nudu neustále v lihu potom, co si ho vezmu. Nebo aspoň než se narodí moje dítě.


Naruto:

Připadá mi, že je se Sasukem něco špatně. Pořád se tak divně kouká. A taky… se mnou skoro nemluví. Nevím, co jsem čekal, ale možná, že… projeví více zájmu, nebo tak něco. Ale… asi jsem byl pěkně naivní.
Zatraceně, ty hormony se mnou pěkně zamávaly. Byla blbost, myslet si, že… se něco změní,že… se on změní… Vždyť proč by se měnil? Já do jeho života nemám právo zasahovat. To on do mého zasáhne ažaž. A teď se tváří, jakoby ho to příšerně štvalo, nudit se se mnou. Ale s tím jsem měl počítat, je to moje vina. Byl jsem idiot. Ne, hůř - já JSEM idiot. Myslet si, že se Sasuke změní. Kvůli mně. Kvůli ničemu. Kvůli dítěti, které spolu musíme mít. Které spolu budeme mít. Ne. Nebudeme. Já ho porodím a ono bude JEHO. Nikdy nebude moje, natožpak NAŠE.
Jsem naivní bláhový idiot. Co jsem si o sobě zatraceně myslel?! Že změním jejich klan, nebo co?!
"Naruto, je ti něco?" zeptá se s účastí Mikoto. "Tváříš se tak… smutně,"
Sarkasticky se ušklíbnu. "Nacvičuju si pózu, abych zapadl do Uchiha-klanu," vstanu od stolu, sundám si prsten, položím ho na stůl a uteču. Z místnosti, z domu, z Uchiha čtvrti. Hlavně pryč. Pryč od všech těch pokrytců, v mysli jedinou myšlenku: Pryč.
 


Komentáře

1 keishatko | E-mail | Web | 26. května 2011 v 16:11 | Reagovat

chudáčik Naruto s tým tie hormóny pekne mecú :D inak tie Sasukeho pochody nemajú chybu...fakt asi veľa masturbuje :-P

2 Kana~♥~ | Web | 26. května 2011 v 17:13 | Reagovat

pockaj, jako sundal prsten a zdrhnul? co to melo znamenat!!!! chjo, všechno taky prospí a jestli bude Sasuke furt v lihu, tak...no, asi se moc nezmění XD
jo a málem bych zapomněla....sakra, honem další díl XD

3 Naruto nee-chan | Web | 26. května 2011 v 18:37 | Reagovat

JO!!! JO!!! JOOOOO!!! Oni se políbili!!! Oni se políbili!!!!!!! Oni se políbili!!!!:D
Ale ne! On zdrhl!!!:D:D:D
Jestli příští díly budou taky tak bombovní, tak mi vybuchne komp:D

4 Luella-chan | Web | 26. května 2011 v 19:00 | Reagovat

ňáááááh Onee-chan!!!...zaprvé-jsem vděčnáza to věnování!To je ještě lepší jak badend (víme,o čem řeč,což XD)

Zadruhé: Kyáááááá SasUKEho pochody myšlenkové šílené jsou dokonalé XD Buhehehehehehe

Zatřetí: Všichni chcípali smíhy jo?...Tak tě informuju: Seděla jsem tam taky-vedle Itachiho a po te zemi jsme se smíchem váleli oba

Začtvrté:Naru odložil prstýnek?Vysral se na to?...Jo!Já schi štrajk!Pořádnej štrajk!Já chci aby Uchihy šlak trefil!!!!!Krom Itachiho....a Možná SasUKE taky může přežít.....jo...to by šlo

Zapáté: Miluju tuhle povídku,miluju Kayleigh-onee-chan,miluju Naruta a miluju YAOI!...a Taky miluju nejvíc na světě Heechula,ale to jde mimo...XD

Zašesté: Končím,bo už mě nic nenapadá a zas tak dobře ani počítat neumím,abych ty body nespletla......

Zasedmé: Jen sama sebe ujišťuju,že vím,že po šestce je sedmička.....

Zaosmé: To stejné jako v bodě 7

Zadeváté: Jen nemám ráda číslo 8,devítka je hezčí a taky je to moje oblíbené číslo,takže tenhle nesmysl ukončím jím....tak se měj,zlato a pozdravuj tu tvoji partu i Dr.Zlouna....buhehehehehe Pa!

5 Jituí | Web | 28. května 2011 v 19:03 | Reagovat

dobrý nejvíc mě překvapil ten konec ale to nemění skutečnost že je to bomba :-)  :-)  :-)  :-)  :-)

6 Majo | Web | 29. ledna 2017 v 11:25 | Reagovat

Napsal málo povídek na ItaDei...To mě totálně rozsekalo :D miluju ten pár :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama