All right

11. června 2011 v 2:58 | Společnost Dr. Zlouna a Nepřátel s r.ž. (s ručením žádným) |  Podsvětí
Zdarééééc borci!

Takže, stihla jsem dokonce dílek Podsvětí. Omlouvám se, že je tak krátký, ale má to zcela praktický důvod - příští díl bude asi tak 21 +, haha, prostě totálhí slash, nebo yaoi, jak chcete. Doufám, že se bude líbit :)






"Casi?" ozve se ode dveří náhle Hoshigawův hlas.
"Jo," houkne jmenovaný a jemně stiskne Axelův zadeček v dlani.
"Dole je všechno v pohodě, v apartmánu taky," podá tiše hlášení.
Jedině před ním a Van der Vaarentem se nikdy nebál projevit některé emoce. Například vděk: "Díky."
"Nemáš za co." ujistí jej Hoshigawa. "Mám počkat vedle, nebo na chodbě…?"
"Mohl bys… počkat vedle a rozestlat malému postel?"
"Jasně." a zavřou se za ním dveře od koupelny. Casi zastaví proud vody, pohladí svého syna po tváři a zjistí, že chlapec již opět téměř spí. Tiše tedy otevře zástěnu sprchového koutu, vezme Axela do náruče a položí na poličku s ručníky, rychle vezme jeho osušku a celého jej do ní zabalí. Chlapec se opět na chvíli probere, rozkošně zamrká těmi svými smaragdy a zase upadne do stavu apatické manipulativnosti. Casi co nejněžněji a nejopatrněji otírá jeho tělíčko od kapek vody, přes velkou osušku jej pevně, přesto láskyplně a něžně objímá a snaží se potlačit své vzrušení, které při tom cítí. Cípem jemné látky osuší i Axelův obličej, pak mu osušku svlékne z těla a oblékne mu kraťásky a nátělník na spaní. Opět si jej vyzvedne do náruče a vejde do pokoje. Hoshigawa právě načechrává polštáře a zkoumá povlečení.
"Vypadá unaveně," zhodnotí Hoshigawa, když mu pohled padne na polospícího chlapce.
"To ten časový posun… a už je pozdě."
"Casi… já ti do toho nechci kecat, ale… víš jistě, že je to dobrý nápad?" zapochybuje. "Nechávat ho tu samotného?"
"Co navrhuješ?"
"Podplatit ty dva, co stojí přede dveřma?"
Casi se pousměje.Už ví, proč ho nezastřelil. Potřebuje lidi, jako jsou Van der Vaarent a Hoshigawa.
"Zařídíš to?"
"Of course," ujistí ho Hoshigawa s frajerskou pózou. "Nějaký limit?"
"Ne. Žádný. Ať žádají co chtějí. Dej jim dvakrát tolik, než budou chtít."
"Myslíš, že neumím obchodovat, nebo co? Casi, zapomínáš na akci Strinitti?" strčí ruce do kapes, v hlase stopy mírného zklamání.
"Ale tehdy šlo jen o mně. Teď jde o mé dítě."
Hoshigawa se zatváří vážně, možná trochu zahanbeně a poslušně přikývne. Ještě se povzbudivě usměje, než vyjde ze dveří: "Neboj. Všechno bude v pořádku."
Casi trhne koutky úst vzhůru: "Já vím."
Sotva se za Hoshigawou zavřou dvoukřídlé dveře, složí Casi opatrně, aby jej snad nevzbudil, malého chlapce do postele na černé hedvábné povlečení. Přikryje jej peřinou až po ramínka, ruce položí nahoru, pohladí toho kocourka po vláskách a políbí na čelo. Skloněný nad postelí rovná dítěti pod hlavičkou polštář, užuž se chce narovnat, když se Axel opět probudí a natáhne po tatínkovi ruce: "Casi,"
"Copak," zašeptá.
Chlapec jen zavrní a chytí Casiho okolo krku.
"Mám si lehnout k tobě?"
"Jo,"
Casi zazmatkuje, jeho vzrušení viditelně opadlo, ale citově nezmizelo. Axel ani neví, jak moc svého tátu trápí. Casi chce být synovi sice na blízku, ale zároveň si uvědomuje, že pokud překročí hranici únosnosti, už nebude cesty zpátky - udělá synovi velmi nemravný návrh, čímž by mohl zcela zničit jak jeho nevinnost a dětskost, tak i důvěru. Nikdy ale by syna k ničemu nenutil, to věděl jistě. Šlo čistě o chlapcovu důvěru, o jeho psychickou a mravní stránku, nikoli o tu fyzickou.
Casi si skousne rty a zavře na chvíli oči, snaží se myslet na něco zcela asexuálního, ale marně. Nad vším nechutným a zlým vítězí představa té aristokratické tváře s jemnými rysy a blonďatými vlásky. Vzdává své snahy, skloní se a položí se na bok vedle chlapce. Tuší, že tenhle nápor fyzicky nezvládne, své vzrušení bude muset zanedlouho někde ventilovat. Axel se náhle otočí se na bok čelem k otci a hlavu schová do Casiho podpaží a tělíčko schoulí co nejblíže k tělu Lucase. Casim projede neuvěřitelná zvířecí touha své vzrušení někde vybít. Kdyby chlapec tušil, jak moc svým tulením tátu trápí, jistě by se od něj držel co nejdál.
Casi zatne svaly a přinutí se zhluboka dýchat, tohle nezvládne. Objekt jeho sexuální touhy, o které ví, že nebude nikdy naplněna, jej nyní tak dráždí! Musí pryč, musí odtud utéct, musí zmizet s některým z chlapců či dívek, které Grüber na jejich počest jistě připravil, nemůže tady zůstat dlouho, nemůže se dívat na své dítě, tak nevinné, krásné, neposkvrněné…
Zaposlouchá se do jeho dechu - zdá se, že konečně usnul spánkem spravedlivých. Musí jít, nutně potřebuje kohokoli, kdo by ukojil jeho narůstající a již téměř nesnesitelnou touhu. Vstane z postele co nejtišeji, nechce chlapce opět probudit, důkladně jej přikryje, naposledy se skloní a políbí ho na čelo, rychle se otočí a odejde z pokoje.
"Tak?" vybafne na Hoshigawu, který vykecává s ochrankou u pokoje.
"V cajku." odpoví. "Zařízeno."
"Ano, pane. Nepustit nikoho za žádnou cenu."
"Výborně." zamumlá si Casi pod noc. "Za pár hodin se sem vrátím, do té doby - nikdo nesmí dovnitř, nikdo nesmí ven."
"Ano, pane,"
"Díky." otočí se na Hoshigawu. "Jdeme?"
"Of course."
 


Komentáře

1 Kana~♥~ | Web | 11. června 2011 v 9:36 | Reagovat

sugoiiii....tak jsem zvědavá, co se bude dít dál XD

2 Yuuko | 11. června 2011 v 9:57 | Reagovat

Eee..tak moment..tak moment tys řekla že to bude mít 21+?!! Honem já chci další!! Ale fakt honem, chci to tady mít rychlostí světla..a to je hodně rychle, ale kuš s fyzikou..Prosííím! :-D  :-D

3 Pompe | E-mail | Web | 16. listopadu 2011 v 9:44 | Reagovat

Ale jo, proč ne....:-)

4 keishatko | Web | 8. ledna 2012 v 14:05 | Reagovat

bojím bojím...čo prinesie pokračovanie?...Casi to má ťažké

5 Lukiňo | E-mail | Web | 7. března 2012 v 2:38 | Reagovat

Moc pěkný blogík. Ještě juknu

6 Karin | 9. září 2014 v 21:56 | Reagovat

Nemá to lehký když tak moc miluje syna ale ne jako otec. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama