Junior World Cup, část IX.

12. června 2011 v 22:51 | Společnost Dr. Zlouna a Nepřátel s r.ž. (s ručením žádným) |  Junior World Cup





Věnováno Yonade, protože tohle je jeden z posledních dílů, opravdu, děti.











"Sasuke!"
"Díky!"
"Zpátky, zpátky, Sasuke!"
"Jo!"
"Do centru, Naruto!"
"Já vím…" zamumlá si pro sebe chlapec, když se šikovně vyhne míči, aby měli příležitost kopat roh.
"Sasuke, na Shikiho." zamumlá černovlasému chlapci, který jej právě míjí.
"Pokusím se," odpoví mu.
Sasuke si počká na hvizd píšťaly rozhodčího, využije tří kroků k rozběhu a vší silou kopne směrem, kterým tuší rozbíhajícího se Shikamara.
Sleduje míč, který sice nenašel Shikamara, zato ale našel Leeho, který zpracoval, poslal poměrně přesnou střelu na Naruta, který se pokusil, vystřelit z ostrého úhlu, ale nepovedlo se, míč se odrazil od jednoho z Portugalských střelců, Shikin zareagoval naštěstí dost rychle a dostal se k míči rychleji než portugalský útok, zpracoval, napřáhl se a -
"GÓL!!!" ozývá se ze všech tribun. Fanoušků je tu hodně, z různých států a zemí, kterým je jedno, kdo s kým hraje. Chtějí se jen podívat na kvalitní fotbal.
Japonský tým naskáče na jednu hromadu, zdá se, že jsou naprosto neporazitelní.


*^.^*



"…Ne."
"…Ne, já to nechápu."
"Byli jsme jeden z těch týmů, nad kterými všichni mávali rukou."
"A… a dneska…"
"A dneska jsme totálně rozstříleli Portugalce."
"Totálně."
"… Mně je špatně."
"Můžete mi někdo říct, jak je možné, že jsme Portugalce rozstříleli šest nula?"
"Proč jsme se nesnažili dát ty dva dohromady už dřív?!"
"Jsme v semifinále… v semifinále…!"
"Chápete to někdo, prosím?"
"Ne… ne."
"Ne. Nechápu, že jsme se dostali tak daleko. Nechápu, že jsme v semifinále, nechápu, že jsme porazili Portugalce."
"Teď jen počkat dvě hodiny, abychom věděli, koho musíme porazit… abychom se dostali do play of… "Poslední čtyři týmy, které bojují o Pohár..."
"A my jsme mezi nimi."
"Jen díky Sasukemu a Narutovi."


*^.^*


"Ne ne ne," položí mu Naruto prst na rty. "Teď jsi můj otrok, miláčku,"
Sasuke polkne - není na tyhle hry ve vztahu ještě brzy…?
"Pojď sem," pokyne mu Naruto k posteli.
Sasuke svůj předchozí názor přehodnotí - ne, je to akorát. Tahle hra se mu prozatím líbí. Sasuke poslechne a sedne si na okraj postele. Naruto se usměje, postaví se nad něj a dlaně položí na jeho ramena, ze své výšky se mu podívá do očí: "Svlékni se."
Sasuke nasucho polkne, cítí, jak se mu po těle rozlévá ta neidentifikovatelná vlna něčeho - je to příjemné, studené, zvláštní a zanechává to pocit vlhka v boxerkách - vzrušení. Udělá všechno, co Naruto chce. Koneckonců - prohrál sázku, musí být Narutovi po vůli. A co víc, Sasuke přímo touží, aby jej ten blonďatý dráček nad ním ovládal. Sasuke se svému úžasu zjistí, že se mu líbí představa, být někým manipulován. Ne kýmkoli, nebo snad někým cizím, To ne. Jen… jím. Jen Narutem. Nikým jiným.
Svými třesoucími se prsty sevře lem svého trika a pevně je uchopí. Naruto stáhne dlaně z jeho ramen, o krok ustoupí a udělá totéž, co Sasuke, svlékne si triko jediným plynulým pohybem. Sasuke odhodlaně sáhne na svůj poklopec, ale Naruto jej zastaví: "Ne, to stačí. Zatím," zablýskne se mu v očích.
Sasuke se uvolní, trocha napětí z něj vyprchala - je rád, že na něj Naruto nespěchá. S ničím takovým ještě zkušenost nemá. Ostatně, on to Narutovi řekl už včera večer - veškerou aktivitu nechal na něm. V tomhle se nevyzná a v otázkách vztahů potřebuje vést. Zdá se, že Narutovi toto rozdělení "rolí" vyloženě sedí, vyžívá se ve svém dominantním postavení. Nutno však dodat, že taktéž i Sasuke v tom pasivním.
Naruto se položí na postel a posunkem naznačí Sasukemu, aby jej následoval. Ten nelení a položí se vedle něj, jen několik centimetrů vedle těla jeho přítele.
"Proč tak daleko?" podiví se tiše.
"Diskrétní zóna?" nadhodí Sasuke.
Naruto se zasměje: "Ty jsi součást mé diskrétní zóny, Sasuke."
Černovlasý chlapec se začervená a Naruto natáhne paži, aby si ho mohl přitáhnou blíže k sobě. Sasuke se rád poddá, nechá se přitulit na Narutovo pevné tělo, opře si hlavu o ohbí mezi jeho ramenem a krkem, jednou rukou nejistě obejme jeho pas a druhou si složí za hlavu.
"Víš… myslím, že nejsme normální… museli jsme přeletět půl světa, abychom se dali dohromady,"
Naruto se mu zadívá do očí a pomalu přikývne: "Myslím, že být normální je nuda."
"Jo… to jo."
"Sasuke… jak teď smýšlíš o svém bratrovi?" nadhodí.
"Hrozně se stydím." přizná. "Vůbec… vážně, ani na chvíli mě nenapadlo, že… že by mohl žít hůř než já, Že… mě vlastně unesl, dá se říct, kdoví, co si ty sociální pracovnice myslely, když mě viděly… až když jsem se dostal do děcáku, našel si mě skaut a já mohl hrát za národní dorost." vysvětlí.
"Ano, to jsem si spočítal," přisvědčí Naruto. "Nedokážu si to představit…"
"Chci ho najít. Hrozně moc doufám, že až se vrátíme, dostaneme nějaké prachy navíc… pokud… pokud je opravdu ve vězení, doufám, že budu schopný složit kauci. Doufám, že mi odpustí. A že si mě vezme legálně do opatrovnictví. A že budeme rodina."
Naruto se na něj usměje: "Slibuju, že tenhle sen se ti splní, Sasuke."
Vždyť už se mu splnil. Itachi je právě teď na cestě do Německa. Svobodný, volný, nadšený, zvědavý na svého brášku.
"Díky." zamumlá chlapec v jeho náruči. Naruto jej obejme pevněji a něžně ho políbí na čelo. Na nos. Na tvář. Na spánek. Do vlasů. Ještě jednou na čelo. Obrátí se na bok a posune si Sasukeho pod sebe, polovinou těla leží téměř na něm, dlaní jej hladí po tváři, druhou rukou podpírá jeho hlavu, rty se jemně dotýká jeho překrásné tváře, až nakonec zakotví na jeho rtech. Podívá se Sasukemu do očí, mírně přivřených, a hluboce, vlhce, procítěně, láskyplně jej políbí.
Sasuke nehodlá zůstat pozadu, pevně jej obejme okolo krku, do polibku se plně položí a oddá se Narutovi. Takhle to má být. Takhle a nijak jinak.

*^.^*



"No konečně," vydechne do telefonu Minato.
"jak to myslíš - konečně?" nechápe Naruto.
"Proboha, bylo mi to jasné, že vy dva spolu nakonec skončíte. Vždyť… všechny ty vaše hádky, a pak taky snaha týmu vás dát dohromady, a vůbec…! Jen, že vám to tak dlouho trvalo, než jste pochopili, že k sobě patříte.
Naruto se nervózně zasměje: "Asi jo. Hele, máš tam někde u sebe Itachiho?"
"Jo, mám… chceš ho slyšet?"
"Jó!"
"Fajn. Itachi…? Itachi, chce s tebou mluvit Naruto."
Chvíli ticho a šum a tlumený hovor, pak se ve sluchátku ozve velice příjemný hluboký hlas: "Ahoj, Naruto. Já jsem Itachi."
"Ahoj, strašně se na tebe těšíme, Itachi. Já i Sasuke."
"On… on se na mě… těší?" zeptá se Itachi nevěřícně.
"Ano," přisvědčí Naruto s radostným úsměvem. "nemluví o ničem jiném, než o tom, že chce, abyste vy dva zase byli rodina. On o tomhle ještě neví. Chci, aby to bylo překvapení. A… taky bych tě chtěl požádat o svolení s ním chodit…"
"Vy dva spolu…?" zalapá po dechu. "No… to je jedna lepší zpráva než druhá!"
"Což beru jako svolení…" usoudí Naruto a Itachi se do telefonu zasměje a mimo něj řekne nejspíš vedle stojícímu Minatovi: "Máte skvělého syna."
"Já to slyšel!" upozorní ho Naruto se smíchem.
"Těším se, až tě poznám, Naruto."
"Neboj, ještě si mě, teda, nás obou, užiješ, až ti bude špatně." ujistí ho Naruto a oba se rozesmějí. "Dej mi ještě tátu, jo? Opravdu se na tebe těším, Itachi. Zatím se měj."
"Ty taky, ahoj!"
"Zlato, domluvil jsem to s koučem, vezmeme si pokoj nad vámi. Měli bychom přiletět zítra ráno, tedy, u vás pozítří ráno. Ještě se ti ozvu, jo?"
"Jasně, Minato. Hlavně už přijeďte, nemůžu se dočkat Sasukeho reakce…"



*^.^*


"Je až těžko uvěřit, jak moc se tady jejich vztah změnil, že?"
"Vím, že Naruto je dobrá duše, ale… co všechno pro Sasukeho udělal…!"
"Je to neuvěřitelné."
"A Sasukeho osud taky není žádný med."
"Už se nedivím, proč byl vždycky tak háklivý na rodinu a všechno kolem…"
"Tak děcka, je rozhodnuto!" vřítí se do místnosti Gai. "Našim soupeřem v semifinále je Itálie, porazili Francouze s přehledem dva nula."
"…sakra."
"Myslím, že naše vítězná štace tady končí."


*^.^*


"A ráz, dva. ráz, dva, ráz, dva. Ráz dva, ráz, dva, ráz, dva, …"
"Jestli to řekne ještě jednou, připlesknu ho na stůl." zamumlá Kabuto.
"Já už fakt nemůžu," zasténá Kankurou."
"Šéfe, za tři hodiny máme být na focení." houkne Naruto s šibalským úsměvem.
"No a?" nechápe Gai a už se nadechuje k dalšímu počítání.
"A to tam máme jít jako upocená hovada?" pokračuje. "Musíme se osprchovat, splašit řidiče autobusu, a taky se musíme najíst."
"Aha," promne si kouč bradu. "aha… hm… no to se podívejme, to mě vůbec nenapadlo… výborně, Naruto, pravda…! Nemůžeme dovolit, aby vyfotili naši sílu mládí špinavou a hladovou! konec tréninku, jdeme!"
"Díky, Naruto," přikloní se k němu Gaara."ještě chvíli a vypustil bych duši, přísahám."
"Jo, kliky mám rá, ale 200 denně je moje maximum," přidá se Kabuto.
"A já mám rád tvoje tělo." odpoví mu Gaara s leskem v očích.
"Naruto se zasměje a zvedne se ze země. "No, já snad abych radši šel, ne?"
Gaara na něj vyplázne jazyk. "Najdi si Sasukeho!"
"Toho nemusím hledat," pousměje se Naruto, když ucítí na rameni dotek.



*^.^*


"Sakra, Naruto!"
"Jó, přestaňte se tam ocicmávat, sakra."
"Přesně, jdeme na ty fotky, vy hovada."
"No jo," odtáhne se od Sasukeho.
"A přestaň se tvářit tak ublíženě."
"A ty by ses netvářil, kdyby tě někdo takhle blbě vyrušil?"
"A co jsem měl dělat, poslat ti esemesku?!"
"Jo!"
 


Komentáře

1 Yonade | Web | 12. června 2011 v 23:32 | Reagovat

Noo...dneska mám sdílnou náladu a nebudu nijak nadávat že je to jeden z posledních dílů :D Tím věnováním a vůbec celým tímhle dílem jsi mě úplně odrovnala :D
Doufám že až zkončíš s tímhle tak se pořádně vrhneš na Osud?! a taky na Život ve Scuderia Ferrari. Dneska po těch F1 bych si strašně ráda něco přečetla :D:D

2 keishatko | E-mail | Web | 12. června 2011 v 23:40 | Reagovat

jáj..jak ja ich zbožňujem...som zvedavá na Sasukeho reakciu na Itachiho...xi...krásny diel

3 Kana~♥~ | Web | 13. června 2011 v 13:16 | Reagovat

sugoiiii,taky sem zvědavá na tu sasukeho reakci =)

4 Yuuko | 13. června 2011 v 16:58 | Reagovat

Esemesku!! Bože kam na to chodíš? :-D  :-D Já z tebe jednou umřu smíchy!! Fakt! ..hele na náhrobku chci mít napsáno : udušena vlastním smíchem, důvod -> Keigh a její myšlení! ... :-D  :-D

5 Lucinka Naomi Deidarinka-chan | 13. června 2011 v 23:37 | Reagovat

že mám ti poslat esemesku? Jo! xDDD to mě dostalo xDD Hej jako Keigh, jestli brzy nepřidáš další dílek tak zešílím, jo!!! Honéém!!!

6 Karin | 16. srpna 2014 v 0:01 | Reagovat

Tak ten konec mě rozesmál. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama