Junior World Cup, část VIII.

12. června 2011 v 13:59 | Společnost Dr. Zlouna a Nepřátel s r.ž. (s ručením žádným) |  Junior World Cup



"Tak co?"
"Našel jsem ho."
"Kecáš!" vykřikne Naruto v takové té směsici překvapení, úžasu, uznání a nadšené nevěřícnosti.
Minato se do mobilu zasměje: "Ne, nekecám. Jsem v Chigasaki, na jihu Tokia."
"Tam jsem snad nikdy nebyl…" zamumlá Naruto. "A kde jsi ho našel?"
"Ve věznici s mírnou ostrahou."
"To si děláš srandu?!" vyjekne.
"Ne. Nedělám. Skládám za něj kauci a do Hamburgu přijede na finále se mnou."
Naruto si nemůže pomoct, šťastně zapiští: "Díky, Minato!"
"Ještě neděkuj, jsi si jistý, že ho bude chtít Sasuke vidět?"
Naruto horlivě přikyvuje, ačkoli jej otec nemůže vidět, a dychtivě odpovídá: "Určitě ano, ptal jsem se ho a říkal, že okamžitě jak přiletí do Japonska, pokusí se jej najít. Usnadnil jsi mu práci."
"Jo, já vím. Ale, Naru," začne Minato vážně.
"Hm? Co?"
"Neměl bys to Sasukemu říct, jaké pro něj chytač překvapení? Aby se tam někde nesložil…"
Naruto se zasměje: "Ne… Sasuke není cíťa." zatají tu proplakanou noc, kdy se neodvážil spát s ním v pokoji.
"A Naruto… měli bychom si promluvit ještě o něčem."
"Poslouchám," ujistí jej syn.
"Jak to vyřešíme s jejich bydlením?"
Naruto zatají dech . bude k tomu vůbec táta ochoten, starat se o dva naprosto cizí lidi? "No…"
"Opravdu ti nebude vadit, že s námi zůstanou?"
"A ty…" začne nevěřícně Naruto. Že by měl vážně takové štěstí…? "A ty bys… to udělal? Nechal bys je u nás doma?"
"No samozřejmě," přisvědčí Minato. "s Itachim jsem se bavil, je to velmi inteligentní mladý muž…zaměstnám ho u sebe ve firmě, už jsme domluvení. Nechtěl ani slyšet o tom, že by u nás bydleli oba zadarmo," uchechtne se. "I po tom všem, co mu život nachystal, má kuráž a lidskost a sebeúctu. A Sasukeho vychvaluje až do nebe."
Naruto uvolněně a šťastně vydechne - už mu nezáleží na mistrovství světa, ani na fotbale… ale na tom, že pomohl zlepšit hned dva životy najednou. "Díky, tati."
"No páni, neřekl jsi mi tati od dvanácti let…"
"To víš, hrdí puberťáci," zasměje se Naruto. "musím jít. Jsme se sasukem v restauraci, a já zdrhnul na záchod, abych ti mohl zavolat. Musím se vrátit, aby mě nešel hledat."
"Jasně, tak já ti ještě napíšu, kdy odlétáme, dobře?" domlouvá ještě Minato.
"Jó, jasně, ozvi se. Ahoj, tati."
"Ahoj, kotě. A hodně štěstí."



*^.^*



"Jasně, ale tentokrát hrajeme proti Portugalcům."
"To, že jsou favoriti, neznamená, že je můžeme porazit levou zadní."
"Neříkám levou zadní, ale porazíme je."
Sasuke se zasměje: "Chtěl bych mít tvé sebevědomí."
Naruto uraženě nafoukne tváře, ale hned se zase usměje: "Vždyť máme jeden z nejlepších týmů."
"To rozhodně."
"Hele… trefíš zpátky do hotelu…?" vyhrkne Naruto. "Jako… já totiž vůbec nevím, kde jsem…"
"No jasně že trefím. Támhle podél té silnice, pak nahoru kolem toho památníku ke 2. světové válce a jsme v centru. No, a Hilton uvidíš z dálky, je nasvícený."
"Aha…" hlesne Naruto tupě. "Hehe, kdybych tě, jako, totálně nasíral, tak mě tu nech - já totiž vůbec nevím, kde jsem…"
Sasuke protočí oči: "Připadám si jak Jeníček a Mařenka."
"Můžu být ta ježibaba?"
"Ne, tahle role už je obsazená."
"Koho mám zabít?"
"Gaie."
Oba chlapci propuknou v smích, načež si začnou vzájemně sdělovat, jak si to oba dokáží živě představit. Tisíciletá baba Jaga mluví o síle mládí, jak je háže do pece.
"Ale já myslím, že ta jeho příšerně zelená kombinéza je nehořlavá…" dodá zamyšleně Naruto.
"V tom případě už mám i konec té pohádky."
"Spíš hororu," uchichtne se Naruto. "jaký?"
"A zbyla z ní jen nehořlavá zelená kombinéza."
"Vystavená v mauzoleu."
"Hned vedle mumifikovaného Stalina."
A zase oba propadnou v bláznivý smích.
"Tenhle tvůj humor mě jednou zabije." poznamená Naruto popadaje dech.
"Nestraš!" zděsí se Sasuke naoko. "Já sám Portugalce neporazím!"
"…Divný, co?" zamumlá Naruto.
"Co?"
"Nic, nic… že z Gruzíncema to bylo v celku v poho."
"Jó, ale to byli jenom Gruzínci."
"No tak, to zvládnem… nebude problém!"
"A co když prohrajem?" zeptá se Sasuke vyzývavě.
"Celý den budu tvůj otrok."
Sasuke se zarazí - je si tak jistý? Nebo to má ještě jiný podtext…? A co ten jeho podivný úsměv?
"A co když vyhrajem?" zeptá se opatrně, ale s jistým zájmem.
Narutovu zasvítí oči: "Pak budeš ty můj otrok."
Sasuke hlasitě polkne. Trochu se začíná bát. A taky doufat, že Portugalci zápas vyhrají.




*^.^*




"Kabuto," vydechne Gaara roztouženě.
Kabuto, skloněn nad Gaarovým klínem se pousměje a vezme Gaarovu chloubu do úst. Hraje si s nám, tak jako vždycky, a přesně tak, jak to umí jen on. Pomalu, líně, požitkářsky svého přítele uspokojuje, hladí jeho bříško a stehna, pomáhá si druhou rukou, bere jej do úst co nejhlouběji a saje tak silně, jak je to jen možné.
Gaara se vzpíná a sténá milencovo jméno, drtí v dlaních prostěradlo a podvědomě tlačí klín co nejblíže Kabutovým ústům a Kabuto se nehodlá bránit, ochotně přijímá Gaarův penis hlouběji a hlouběji mezi své rty, jakoby mu to nečinilo žádné potíže. Někdy to vypadá, že postrádá dávivý reflex.
"Kabuto, miluj se se mnou," vyzve jej Gaara.
Kabuto se nehodlá zdržovat dalším pozváním či ujištěním, sáhne na noční stolek pro gel a kondom, Gaara se upraví do nejpohodlnější pozice a nechá Kabuta, aby se o něj postaral (což on moc rád). Nechá si vetřít do těla chladivý gel, nechá se roztáhnout jeho starostlivými prsty a nechá Kabuta, aby nasadil vlastní tempo přírazů, jen co do něj pronikne.




*^.^*




"Hele!" ukáže Naruto nad hlavu. "Podívej, ohňostroj!"
"No jo," vzhlédne i Sasuke. "Co se to jen může dít…?"
"Řekl bych, že Němci postoupili do osmifinále." míní Naruto.
"Jo, to je dost dobře možné."
"Páni, tomu říkám oslava," uzná Naruto. "pojď, vezmeme to oklikou, tohle chci vidět z blízka!" zavýská, vezme Sasukeho za ruku a rozběhne se.
Sasuke je nejdříve trochu zmatený, ale po pár krocích se usměje, srovná s Narutem krok a společně doběhnou na náměstí, ze kterého se rakety odpalují. Prodírají se skrz lidi, smějí se střídavě zvrácejí hlavu a sledují barevné obrazce na obloze, otáčejí se na sebe, usmívají se na sebe i na lidi kolem. Uprostřed náměstí se zastaví, postaví se vedle sebe, ale jejich ruce zůstanou spojené. Naruto okouzleně hledí nad sebe, ale Sasuke hledí více na Naruta, než na krásu barev kolem, stoupne si za Naruta, chytí i jeho druhou dlaň a proplete si s ním prsty. Naruto se o svého kamaráda uvolněně opře. Zdá se, že Německo bude jeho nejoblíbenější zemí.




*^.^*





"A jste si jistí, že se jim nemohlo nic stát?"
"Ano. Ti dva si spolu poradí."
"A co když už nejsou spolu? Co když se pohádali a rozdělili?"
"Pochybuju. Kdyby se pohádali, Sasuke už by tady byl. Naruto by se ztratil, ale Sasuke by tu už dávno byl, věřte mi, znám je docela dobře." ušklíbne se Gaara.
"Ale kde můžou tak dlouho být, už je po půlnoci." strachuje se Gai.
"Klídek, kouči. Oni jsou stopro v pohodě. Možná si zašli někam na jídlo, nebo si užívají procházky. Naruto i Sasuke jsou romantici, vsadím se, že se potulují někde kolem přístavu, nebo tak." ujišťuje jej Shikamaru.
"No…" pochybuje Gai.
"Opravdu. Ale jestli chcete, můžu jim zavolat." nabídne Gaara.
Gai se zamyslí(!): "Ano… ano, to je rozumné."




*^.^*





"Tohle je úžasné," vydechne Naruto okouzleně.
"Ano," usměje se Sasuke. Zdá se, že Naruto je Sasukeho chováním velmi nadšen.
Sasuke se proto osmělí, vztáhne ruce, stále ještě propletené s těmi Narutovými, a obejme blonďáčka okolo boků, přičemž jejich spojené dlaně položí na jeho bříško. Chvíli se nic neděje, ale po chvíli se Naruto přisune s Sasukemu blíže a zakloněnou hlavu si opře o jeho rameno. Sasukemu se rozbuší srdce dvojnásobnou intenzitou - znamená to, že- …
Sasuke skloní hlavu k Narutově skráni a vtiskne na ni polibek: "Děkuju."
Naruto se pousměje - a to ještě netuší, co pro něj udělal…! Otočí se v Sasukeho náruči čelem k němu pohlédne mu do očí, pustí jeho dlaně, obejme ho okolo krku a přitáhne si ho pro polibek. Jakkoli to Sasuke nečekal a jakkoli mu to připadalo nepřijatelné, neodporuje, ani není překvapen, ani nezatuhne na místě - radostně polibek okamžitě vrací.
Nad hlavou jim bouchají ohňostroje, okolo nich se ozývá tleskání a výskot, oni oba se co nejtěsněji objímají a líbají se, jako by jim šlo minimálně o život.




*^.^*





"Sakra…"
"Co?"
"Nezvedají to…" zamumlá Gaara. "Ani jeden…"
"Zkus to ještě jednou."
"Jasně."
Chvíli je v místnosti ticho, Gai se snaží nepropadnout panice, Shikamaru vypočítává, jaká je šance, že se vzájemně pozabíjeli nebo právě teď šukají v nejbližším křaku a Gaara si nervózně skousává rty - opravdu se jim nemohlo nic stát? Dva mladí kluci uprostřed přelidněného Hamburgu? Navíc zrovna oni dva?
"Ano?" ozve se náhle a nečekaně v Gaarově mobilu.
"No hurá! Snažím se vám dovolat už dvacet minut, kde jste?"
"Jsme na náměstí, kousek od hotelu, díváme se na ohňostroj,"
"Aha…" hlesne Gaara. "A kdy se hodláte vrátit? Nezapomeňte, že zítra v osm hrajeme s Portugalci o postup do semifinále."
"My víme, Gaaro." uklidní jej Sasuke. "Do půl hodiny jsme tam."





*^.^*




"Ale nic, jen o nás měli strach…"
"Jó, to je jim podobné…"
"No, je pravda, že ještě před měsícem bychom se snad zabili, kdybychom někde zůstali sami,"
"To sice jo, ale… taky mohli prokázat trochu důvěry, ne?"
"Ano, ale je půl jedné ráno a my se touláme po cizím městě na jiném kontinentě…"
"No jo… to jo."
"Tak pojď." uvolní jej Sasuke ze svého objetí, ale ruku s propletenými prsty nepustí. "Vrátíme se, než nechá Gai vyhlásit celostátní pátrání…"





*^.^*




"No…"
"Takže… jak jste se měli?"
"Gaaro, jedna ráno. Nechceš tohle vyslýchání nechat na jindy…?"
"Ne."
"Fajn. Byli jsme v restauraci, pak jsme se prošli na náměstí, líbali se pod ohňostrojem a pak přišli sem." shrne to Sasuke.
Gaara se nadechne, jakože řekne jo, fajn, dobrou noc, ale pak mu dojde význam toho jednoho prapodivného slova: "…líbali?"
"Jo, Gaaro. Líbali. Můžu ti to přeslabikovat. Lí-ba-li. Nebo vyhláskovat. Když chvíli počkáš, přeložím ti to do angličtiny, španělštiny, italštiny, možná i němčiny-" nabízí Naruto.
Ale Shikamaru ho přeruší: "Počkat, takže vy spolu… jako, to…? chodíte?"
"Jo." uzavře to Sasuke, ačkoli si to vzájemně s Narutem ještě neřekli. Ale zdá se, že na to mají oba stejný názor.
Gaarovi vypadnou oči z důlků a rozkutálejí se po podlaze, Shikamarovi se protočí trencle naruby a Dr. Zloun se spláchne do záchodu.




*^.^*





"Nechápu, co je tak překvapilo," zamumlá Sasuke k Narutovi.
"No… asi nečekali takový obrat."
"Jo, ale proč na nás tak blbě koukaj?"
ba se rozhlédnou po spoluhráčích. Všichni (včetně trenérů a mediků) jakoby se zastavili v čase. A to jim jen Naruto a Sasuke oznámili, že spolu chodí.
"Tak co je?" snaží se je probrat Gaara a Shikamaru, kteří o tomto vztahu vědí již od včerejšího večera.
"Jdeme hrát, děcka!"
"Jasně, čekají nás Portugalci,"
"Musíme je rozstřílet."
"Co ty na to, Naruto?"
"Pokud prohrajem, budu ti dělat celý den sluhu…" připomene mu.
"A pokud vyhrajeme, budu dělat sluhu já tobě," zašeptá těsně u Narutova obličeje.
Naruto zamrká, přivře oči, skloní trochu hlavu a pohlédne na svého přítele svůdně zpod řas. Sasukemu se zvedne tlak - chodí spolu jeden den a Naruto je už na něj tak nažhavený? Tohle si nechá líbit! "Tak to bych se měl setsakra snažit, abychom vyhráli…"


 


Komentáře

1 Kana~♥~ | Web | 12. června 2011 v 14:19 | Reagovat

sugoiiii, seš genius. prostě nádhera já jen zírám XD
jsme zvědavá, co Sasuke řekne na Itachiho, no snad bude rád =)

2 keishatko | E-mail | Web | 12. června 2011 v 14:29 | Reagovat

jáj to bolo krásne :D hlavne tie ich reakcie :) som zvedavá ako dopadne to prekvapko :) oni sú fakt chutný :D

3 Yuuko | 12. června 2011 v 17:57 | Reagovat

Jóó! Krutě! *skáče po pokoji a skanduje hurá* To sou fofry :-D :-D Ale tak co..já si nestěžuju :-D Hej jako..tohle mě totál dostalo..ale měla sem menší následky než jejich tým :-D  :-D

4 Yonade | Web | 12. června 2011 v 21:29 | Reagovat

Dr. Zloun se spláchl do hajzlu? :D Doufám že v tom má praxi, protože není většího úchyláka :D
Posledních pár kapitol se to nějak urychlilo. Doufám že to bude ještě dost dlouhý :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama