Junior World Cup, část XI.

25. června 2011 v 18:42 | Společnost Dr. Zlouna a Nepřátel s r.ž. (s ručením žádným) |  Junior World Cup


A je to tady!!! První dokončený cyklus na mém blogu! Jóóó, Kayleigh je frajéééér! Poznánka: Druhou řadu NEPÍŠU, děti.

Takže, konečná bilance této kapitolovky:

Název: Junior World cup
Prostředí: reálný svět, AU
Autoři: Paralen (scénář), Dr. Zloun (režie), Zoubková víla (námět), Moudrý klobouk (raiting), Kayleigh (nosič kafe)
Žánr: komedie, romantika
Postavy: SasuNaru, GaaKabu, GaaShiki, + jedno dnešní překvapení, nový, zcela nečekaný pár!
Upozornění: 15+, některé postavy jsou OOC (out of character), ale snažila jsem se je zachovat

Počet stran ve Wordu: 54
Počet slov: 15 343
Počet znaků: 89 636
Počet čtenářů: 893
Počet dílů: 11
Počet komentářů k povídce: 46
Povídku jsem psala: Od 9. prosince 2010 do 25. června 2011
Moje spokojenost s povídkou (Známky jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší): 2-3, myslím, že trošičku lepší průměr.

To vše za podpory Společnosti Nepřítel s r.ž. a The Kitties Killer k.c.


**** ^.^ ****

Takže, povídka je věnovaná všem, kteří ji četli celou, konečně jste se dočkali posledního dílu :) Doufám, že se vám představení líbilo, můžete zatleskat a jít domů, jak by pravil Octavianus Augustus, 1. císař římský.








*^.^*

"A…?" nechápe Gai.
"Tak… potřebuju, aby to Sasuke měl jako překupko."
"No jasně… Ale co chceš po mně?" nechápe Gai.
"Abyste svolal trénink, přesně za půl hodiny."
Gaiovi se rozsvítí očka: "To nebude problém."
"Já tam nebudu." pokračuje Naruto.
"A co mám říct Sasukemu?"
"Správná otázka." pochválí jej. "Že se stěhuju do pokuje k otci."
"Ale ty ubytuješ Itachiho a Minata."
"Přesně tak."
"Jo… to zvládnu. Takže, za půl hodiny, říkáš?"




*^.^*


"Minato!" Naruto se rozběhne a vletí otci do náruče.
"Hej, zlato," zasměje se Minato a pevně jej stiskne. Měsíc svého chlapce neviděl.
Naruto se zasměje, zavře oči a zhluboka se nadechne otcovy vůně. Takový rituál, když se dlouho nevidí. "Jaký byl let?"
"Nekonečný."
Naruto se jej pustí, upraví si košili a podívá se na druhého příchozího.
Itachi se usměje: "Itachi, ahoj, Naruto." a natáhne k němu ruku, Naruto však na tyhle patolízalské gesta nikdy nebyl, proto staršího chlapce obejme.
"Strašně rád tě vidím, Itachi."



*^.^*



"Kde je Naruto?"
"Stěhuje se do pokoje k otci,"
"A…aha."
"Jistě si toho mají hodně co povědět."
"Ano… to ano."
"Děje se něco, Sasuke?"
"C-co? Ne, nic," ujistí svého kouče.
Je přece Narutova věc, s kým chce trávit volný čas, že?




*^.^*




"Ne, počkáme až na konec tréninku."
"Naruto! Víš jak mě trápíš?"
"Vím."
"Sakra, Naruto!"
"Trápili jste se oba dost dlouho, tak těch deset minut to ještě vydržíš, ne?"
"Ale-"
"Mlč."




*^.^*




Musí se osprchovat, cítí se příšerně. Ani neví, čím přesně to je. Možná jen tím tréninkem. Možná tím, že Naruto jej nechá dva dny a dvě noci v pokoji samotného a bude se svým tátou. Ne že by mu to Sasuke nepřál, prostě jen… žárlí. Žárlí, že má Naruto rodinu, alespoň jednoho jejího člena, alespoň někoho, kdo by se o něj staral. Má jeho plnou podporu, pozornost, má tátu a jen pro sebe. Proč on, Sasuke, nemám tátu? Nebo normální mámu? Proč mu zatracený osud vzal i brášku? Proč?!
"Sasuke?"
"Hm?"
"Nad čím přemýšlíš?"
"Ále, že jsem v minulém životě asi musel být Hitler, nebo co…"
Gaara se zasměje "Proč, proboha?"
"Že se mi teď osud tak mstí."
"Sakra, Sasuke, budeš v pohodě. Je to teď… jen taková krize. Uvidíš, za pár hodin ti bude líp."
Sasuke se pro sebe ušklíbne, Gaara pousměje. Na rozdíl od něj Gaara ví, kdo už nyní bejvákuje v Sasukeho pokoji.
Sasuke povzdechne a zaleze do sprch, smyje ze sebe aspoň pot, když už ne onen pocit podřadnosti. Stojí pod proudem horké vody dlouho, zdá se, že v šatnách už nikdo není. Možná by tady měl přestat tak tupě postávat a vrátit se na pokoj. Možná Narutovi stihne ještě dát pusu, než se odstěhuje. Jo, a měl by si pohnout, aby ho pak nerušil.




*^.^*




Hlavně v klidu, Itachi, v klidu, dýchej. Je to jen tvůj bratr. Tvůj milovaný bráška, kterého jsi přes dva roky neviděl. Nesměl vidět. Uhn.
Itachi zpozorní, slyší na chodbě kroky…? Zpotí se mu ruce. jak bude Sasuke reagovat? Co se stane? Vyhodí ho? Nebo se na něj vážně těší, jak říkal Naruto? A co bude dál? Bude chtít být rodina? Bude Narutovi vděčný, nebo se s ním pohádá? A co pak? Budou žít šťastně až do smrti, nebo si pro ně osud a zoubková víla chystají ještě něco?
Vidí, jak se posouvá klika u dveří směrem dolů, otře si o stehna zpocené dlaně - tohle je ten nejhorší pocit na světě - čekání.
Přijde mu, že dveře se otevírají několik vteřin. Sakra, to se zastavil čas?! Připadá si jako v nějaké pošahané nekonečné telenovele - José nepřijel. Vidí dlaň na rámu dveří, paži, rameno, nohu, bok, -
"Naruto, jsi ta-!" Sasuke přejde v plynulý vyděšený výkřik, rozšířené zornice, otevřená ústa, z nichž vycházející křik se pomalu mění na překvapení, údiv, nechápavost… štěstí.
Itachi ani neví jak a už jej v pase objímají dvě paže, do hrudi se mu tulí ještě vlhké černé vlasy, mnohem delší než si pamatuje. Pořád je tak maličký…
"Sasuke…" zašeptá a skloní se k němu.
"Itachi," zamumlá Sasuke do jeho trička. "Itachi,"
Obejme jej pevně okolo ramen - už si ho nenechá nikdy vzít! "Sasuke…"
"Bráško,"
"Sasuke, … Sasuke tak moc mě to všechno mrzí, nikdy bych - Nebýt Naruta a Minata, nikdy bych se za tebou nedostal."
Sasuke zvedne hlavu a nechápavě na svého brášku pohlédne: o čem to mluví? Naruto? Minato? Co? "Naruto…?"
"Ano. Já jsem vlastně… jeho překvapení. Pro tebe. Ono… víš? Hned jak se to dozvěděl, zavolal svému tátovi, Minato je právník, advokát, takže… mě hledal… a taky našel. Díkybohu. A řekl mi… že mě zaveze za tebou, jeho syn, Naruto tě zná… a Minato… za mě složil kauci… a ospravedlnil mě z toho nesmyslného únosu… A… já, až se vrátíme do Tokia, ze zákona požádám o tvé opatrovnictví pod mou osobu. Minato to zařizuje. Sasuke… Sasuke, tolik mě mrzí, že jsem se o tebe nedovedl lépe postarat…!"
"Ne, Itachi, to nebyla tvoje vina." mumlá Sasuke do Itachiho trika. "Nikdy to nebyla… tvoje vina. Teď už jsme… zase spolu."
Itachi se debílkovsky šťastně usmívá: "Ano, už… už jsme spolu…"
"Ale… ale kde zůstaneme, Itachi?"
"Minato… nám nabízí, že než si najdeme… něco svého… můžeme… mohli bychom zůstat… u nich. Naruto je tou představou mimochodem velmi nadšený."
Sasuke se usmívá jako měsíček na hnůj - "Musím… musím mu tolik poděkovat!"
"Ano, to ano. …Měl… měl bys ho za to nosit na rukou."
"I to je málo," výskne Sasuke a znova svého bratra obejme. "Itachi!"




*^.^*





"Oni si poradí i bez nás, Minato," uklidňuje ho Naruto.
"Jó, to jo… ale… víš jak - může Sasukemu přeskočit v bedně… můžou se pohádat, nebo tak… nebo… nebo…"
"Ježišmarjá, uklidni se. Sakra, máš o dvě děti víc, tak se o nás budeš dvakrát víc strachovat, nebo co?"
"Nó…"
"Opovaž se. A přestaň se hemžit. Já chci spát."
"Já je nehemžím!"
"Hemžíš!"
"Sakra, Naruto, to je moje noha!"
"No a? Co je tvoje, je i moje snad, ne?"
"Jó, ale nemusíš mě do ní kopat!"
"Já tě nekopnul!"
"Kopnul!"
"Ne, já ti jen něžně naznačil, že do mě nemáš strkat!"
"Sakra, ty jsi ale výmluvné dítě,"
"Ah, jdi do prdele, Minato!"
"Mluv se mnou slušně, ty štěně!"
"Héj,"
"Moje… malé… štěně…" usměje se Minato a obejme syna něžněji.
"Štěně ne," smlouvá.
"Ne?" políbí ho na čelo. "tákže… kotě?"
"…"
Zasměje se: "Hej,… nehraj uraženého, Naruto."





*^.^*




"Mrzí mě to, Itachi."
"Nemohl jsi nic dělat,"
"Mohl! Mohl jsem…"
"To je v pořádku, Sasuke. Starat jsem se měl já o tebe, ne ty o mně."
"Ale-"
"Jsem strašně rád, že… jsi to Narutovi řekl. Nebýt jeho, nejsem tady."
"Kdyby nebylo jeho, vůbec by mě… tohle nenapadlo."
"Ano… ještě že ho máme, že?"
Sasuke se usměje, ano. Díky Společnosti Nepřátel s r.ž. a borůvkovým koláčům za toho hyperaktivního blondýnka.
"Miluješ ho?"
Zvedne k bratrovi pohled a hned jej stydlivě skloní - začervená se, ale neodpoví.
"Možná… možná bychom měli jít… za nimi."



*^.^*



"Ne, já chci vlastní pokoj!"
"A jak to mám asi udělat?! Zrušit svou posilovnu v druhém patře?!"
"Jo!"
"Na to zapomeň,"
"Tak zruš jednu koupelnu."
"Zbláznil ses?! I nám dvěma jsou tři koupelny málo, co teprv, když tam budeme čtyři?!"
"Pravda…"
"Ale můžeme zrušit tvou bowlingovou dráhu v prvním patře."
"Ani náhodou!"
"Nebo zmenšit tvoji pracovnu!"
"Už tak tam není k hnutí!"
"Sakra, je větší než moje bowlingová místnost!"
"Ale JÁ tam mám knihy a půlka toho jsou pracovní spisy!"
"No tak zruš archiv ve třetím patře!"
"Tak ty zruš svůj bar ve třetím patře!"
"To je taky TVŮJ bar…"
"…Taky pravda…"
"Tak co budeme dělat?"
"…No… zdá se, že budeme muset koupit nový dům."
"Ale tentokrát chci velkou zahradu."
Minato se zasměje: "Jasně, budeš mít velkou zahradu."
"A chci psa."
"Totálně dostaneš psa."
"A TAKY chci bazén a ne jenom vířivku."
"Dobře, dobře, budeš mít bazén i vířivku."
"A taky chci větší saunu."
"Jistě…"
"A taky chci mít se Sasukem pro sebe celé jedno patro."
"Samozřejmě."
"A taky si chci tentokrát vybrat nábytek sám. A taky chci jiné ladění barev. Sasukemu se líbí žlutá a červená. A mně oranžová a červená."
"Jak si přeješ, ty můj princi,"
"A taky chci-"
"Miláčku, dostaneš všechno co jenom chceš, ale teď už spinkej, prosím tě."
"Ale já chci i kočku. Velkou kočku."
"Jistě, zlatíčko. Nech si o tom teď hezky zdát a pak mi povíš, co bys chtěl ještě."
"Tak… jo."




*^.^*


"Byl to… myslíš… dobrý nápad?"
"Hm?"
"Ukončit to… před finále a tak."
"Hm? Kabuto je v pohodě. Navíc… už delší dobu nám to… ne že neklapalo, ale… tak nějak… no, asi jsme měli každý jiný názor na naši společnou budoucnost."
"Jó, jasně. Takže… on je v pohodě. A… ty?"
"Já? Jak to myslíš?"
"No… není to na tebe moc… rychlé?"
"Myslíš ty všechny dva polibky?"
Shikamaru se zasměje: "Ne, nemyslím zrovna tohle. Spíš…"
"Já vím, jak to myslíš." zarazí ho Gaara. "Jsem v pohodě."
Přitulí se k Shikamarovi blíže. Shiki jej obejme pevněji a Gaara si položí hlavu na jeho paži.
"Dobře," přikývne Shikamaru s úsměvem a nechá Gaaru, aby si na spánek vyhledal tu nejpohodlnější polohu, aby se mu mohl přizpůsobit. Chvíli jen nečinně leží a Shikamaru se bojí pohnout - nechce Gaaru rušit. Až po několika minutách mu dojde: "Vážně byly jen dva?"
Jeho přítel se do polštáře usměje, leží k němu zády a na ně se mu Shikamaru lepí - ale ne že by si Gaara stěžovat, tuhle pozici má rád, může se o svého semeho pohodlně opřít.
"Opravdu jen dva?" nevěří stále.
Gaara se k němu otočí čelem a bez varování jej políbí po třetí. "Jejich počet bude přímo úměrně stoupat." ujistí ho a políbí ho znovu. Shikamaru se nestačí divit.




*^.^*




"Minato, sakra, neser boha!"
"Co zase?"
"Ještě jednou se dotkneš mých vlasů a sežeru tě!"
"Já tě chtěl jenom pohladit,"
"Nesahej na moje vlasy!"
"Promiň, vypadalo to že spíš,"
"Já bych taky spal, kdyby ses mi nerýpal v účesu!"
"Nerýpal jsem se, jen jsem tě hladil,"
"No tak si najdi jiné místo a ne vlasy!"
"Můžu tě hladit po tváři?"
"…!!!"
"Tak po rameni?"
"…!!"
Nebo raději po rukách?"
"…!"
"Dobře, tak… po bříšku?"
"…"
Minato se usměje a položí dlaň na synovo teplé bříško. Naruto se uklidní a zase zavře oči. Pousměje se. Je jednoduché dostat Minatovu dlaň tam, kde si ji přeje.



*^.^*



"Sasuke, udělal jsem to rád. Vždycky... vždycky jsem chtěl staršího brášku," mrkne na u dveří postávajícího Itachiho.
"Nemám tušení, jak to tohle vrátím, Naruto."
"Stěny budou oranžové."
"Hej," přikývne Sasuke se širokým úsměvem a stulí ze Narutovi zpátky do náruče.
"Zdá se, že se dneska nevyspím…." zamumlá Minato, když vidí, jak se metr od něj líbá jeho syn s tím černovlasým andílkem.
Naruto přeruší polibek a otočí se na otce: "Jak to myslíš?"
"Ále," mávne Minato rukou. "to je fuk. Itachi, co tam tak postáváš?" položí očividnou otázku.
"Já…-"
"Makej, brácha! Já chci spát!" seřve ho Naruto.
Minato zavrtí hlavou a nadzvedne deku: "Drzé to je, že?"
Itachi se usměje, ale neodpoví, což Naruta rozesměje: "Jó, moudré, nebude odpovídat."
"Děkuju," pípne Itachi.
Minato zavrtí hlavou, že nemá za co, a Naruto si svého milence překulí přes sebe tak, aby Sasuke měkce dopadl přes Narutovo tělo přesně do Itachiho náruče. Sasuke se začervená, když se ocitne jen několik centimetrů od milovaného bratříčka, ke kterému více než dva roky přirozenou lásku - ačkoli to nikdy nebyla pravda - popíral a tvrdil sám sobě, že jej nenávidí. S tím se mu ale nehodlá svěřovat, proč taky?, vždyť je nyní tak rád, že jej má u sebe…
Naruto se pro sebe potutelně usměje, přitulí Sasukeho blíže do Itachiho náruče a zároveň se přisune i blíže k nim oběma. Pokud má Naruto něco rád, pak je to hromadné tulení, kterého si zatím moc neužil, ale zdá se, že teď si přijde na své. Konečně má velkou rodinu, tak jak si vždycky přál.




*^.^*




Shikamaru se natáhne a svlékne Gaarovo triko. Možná by měl trochu zpomalit, napadne ho a zase se vrátí k jeho rtům, které láskyplně líbá - pomalu, dlouze, vlhce, mazlivě. Nic rychlého a nedočkavého, dokonce ani vášnivého, prostě jen uvolněné líbání. A mazlení, dodá si pro sebe, když Gaara složí paže za Shikiho ramena a Shiki jej na oplátku jednou rukou obejme okolo pasu a druhou jej hladí po zádech.
"Miluju tě."




*^.^*



"Jóóóó!"
"Nemůžu tomu uvěřit!"
"Jsme mistři světááá!"
"Vítězové!"
"Vyhráli jsme pohár!"
"Porazili jsme Španěly!"
"Jóóó!!!"
"Jsme MISTŘI!!!"
"Jó, vítězové!!!"
"Gratuluju vám!"
"Byli jste úžasní!"
"Expozivní síla mlááádíííí!"
"Skvělý výkon!"
"Jóóó!"
"Sasuke, Naruto!"
"Jdeme slavíííít!"
"Hej, padáme, než si toho všimne kouč!"
"Jdeš s náma, Minato?"
"No jasně! Kdo jiný by tě tahal zpátky do hotelu, když vy dva budete na mol...!"
"Cože?! To není pravda! Já umím pít!"
"Hovno!"
"Hej! Sakra, mluv slušně, Minato!"
"To JÁ mám poučovat TEBE, kotě!"
"No a?!"
"Sakra, nechte toho!"
"Makej, Itachi!"
"Přestaňte se hádat! Jdeme, pojď, bráško!"



*^.^*



"Nemám tušení, jak ti to jenom vrátím, Minato,"
Menůže si pomoct, musí se smát: "Nevšiml sis, jak je Naruto šťastný? Vždycky chtěl bratra."
Itachi skloní hlavu a hledí dolů, na noční město: "Myslíš, že to stačí? Jen... mu být rodinou?"
"Ano, jemu jsi splnil sen."
"A... a tobě, Minato? Nebudeme pro tebe... moc velká přítěž? Já... já se budu snažit ze všech sil, starat se o Sasukeho, ale... on tátu potřebuje."
Minato se otočí zády k městu a čelem k proskleným dveřím balkónu tak, aby viděl na ty dva opilce, nyní pokojně spinkající na jedné posteli. Zaměří se na svého syna, který vypadá jako po boji - rozcuchané vlásky, rozvalené končetiny různě přes celou postel, pokojně dýchajícího, opírajícího hlavu o Sasukeho rameno. Pak přesune pohled na druhého chapce, očividně klidnějšího, schouleného na kousku volného místa, které nezabírá Naruto. "Jak to myslíš?" zeptá se Itachiho. "Já mám dva syny."
Itachi stále hledí dolů, do města. Nedá na sobě dát zklamání, když šeptá: "Děkuju, Minato, ...Děkuju." po jeho líci zteče slza. On nikdy nebude mít otce. Oporu, přítele jako partnera, za kterým by si mohl přijít pro radu. Ale nikdy to Minatovi nebude mít za zlé. Vždyť se bude starat o jeho brášku jako o vlastního syna - to je víc, než si ještě před měsícem ve své cele mohl přát.
Minato sleduje jeho sklíčenou postavu, opřenou o zábradlí jen několik centimetrů od sebe. Pousměje se - není moc troufalé mu nabídnout...?
"A jednoho partnera." dodá tiše, odrazí se od zábradlí a postaví se těsně za Itachiho tak, aby ho mohl obejmout okolo boků. Itachi do tmy vytřeští oči - myslí to Minato vážně?!
"Mi...mina-to...!"
"Ššš," položí mu prst n rty, otočí ho čelem k sobě a pohlédne mu do očí, Itachi pohled nejistě, ale nadšeně opětuje a Minato se na něj usměje: "Tedy pokud o to budeš stát,"
Itachi nezaváhá ani na vteřinu a krátce ho políbí na ústa, sic je to spíš dětská pusa než polibek, Minato chápe, co to vyjadřuje.



*^.^*



"No si ze mě děláte prdel," povzdechne Naruto.
Itachi se zděšeně otočí na Minata, ale ten se usmívá. Zná synovy reakce a tohle nebyl výraz nesouhlasu, naopak - je nadšený a šťastný, to Minato dobře ví. A možná... možná to dokonce věděl už dávno před tím, než sám Minato nebo Itachi.
"Prostě... jsou lidi, kteří k sobě patří, že?" usměje se jeho syn.
Minato přikývne: "Přesně tak, Sasuke."



*^.^*

Všichni jsou šťastní.
Takhle to má být.
 


Komentáře

1 loirene | Web | 25. června 2011 v 19:19 | Reagovat

PERFECT!!! Týjo, úža povídka of začátku až do konce! ;-)  Ehé.. A fakt se ti nechce psát druhá část? :-D

2 keishatko | E-mail | Web | 25. června 2011 v 19:34 | Reagovat

wau :D super zakončené...veríš, že som dúfala, že Itachi a Minato budú spolu...musia vyzerať cute :)jáj slintám

3 Yonade | Web | 25. června 2011 v 21:09 | Reagovat

Když jsi zmiňovala nějaký nečekaný pár hned mě napadl Minato s Itachim a typla jsem to dobře :D
Lepší zakončení nemohlo být :)))

4 Kana~♥~ | Web | 25. června 2011 v 22:23 | Reagovat

sugoiii, všechno dopadlo naprosto perfektně =)

5 Yonade | Web | 26. června 2011 v 12:38 | Reagovat

Jojo, ti lvi jsou dokolaní :D
Já na ty trojky a víc moc nejsem..ale kvůli tobě klidně udělám vyjímku :D
Někoho si řekni :P :D

6 Kiruška | Web | 26. června 2011 v 14:59 | Reagovat

Celou povídku jsem četla...netrpělivě čekala na další díl =D a musím uznat, že to bylo luxusní xD strašně moc krásné...tak tohle bylo něco...vyrazilas mi dech =D moc krásné xDD a ten konec byl fakt moc úžasný =DD apár Itachi x Minato mě dostal *představa jich dvou v posteli* hmmm....moc krásné...=D strašně se povedlo...žádná slova chvály nevyjádří to, co jsi vytvořila...moc krásné =D a strašně poveddené xD

7 Kiruška | Web | 26. června 2011 v 16:12 | Reagovat

Děkuji ti za všechny komentáře =D všechny mně dokonale pobavili xDD a k tomu, abych napsala krvavě-psycho-depresiv povídku nepotřebuji nic, než word...ujetou muziku =DDD žádný depky =D stačí písnička a povídka je na světě =DDD a já se loučím, jdu číst nějaké tvé povídky xDD hmm....třeba Osud xD

8 Yuuko | 26. června 2011 v 18:12 | Reagovat

Tk tohle je ještě hezčí a větší hepáč než sem si dovedla představit!! *řve radostí* Hej ale úplně nejlepší sou ty hádky!! Z těch já nemůžu ještě teď! :-D  :-D  :-D

9 Lanita d'Angel | Web | 27. června 2011 v 11:24 | Reagovat

Ach ... krásné to bylo :) !!!

10 Neru-chan | 2. listopadu 2011 v 15:23 | Reagovat

tak to je totální hyper slaďárna! :D kawaiii *rozplinula se* jen tak dál ^^

11 niki | 7. května 2012 v 13:37 | Reagovat

oooooooo ten konec je nejhezčí jsi prostě nejlepší :D

12 Jolly the Sad | Web | 25. října 2012 v 23:04 | Reagovat

Jak já miluju happyendy! ^^

13 Tutuška | E-mail | 22. listopadu 2012 v 16:46 | Reagovat

To bylo.............ÚŽASNÝ
*rozplívá se* a taky ty hlášky :D
píšeš prostě úžasně :-) jen tak dál.

14 Ivanitko | 6. prosince 2012 v 21:43 | Reagovat

Supertruper, úžasná povídka, jsem myslela. že když to bude s fotbalem, tak to bude nuda, ale úplně jsem se do toho zažrala.Arigato

15 Elly | 6. ledna 2013 v 18:06 | Reagovat

Kawaiiiiii :3 další povííídky nutaaak :3 je to báájoooo a s hepáčem :3

16 Kami | 26. ledna 2013 v 1:32 | Reagovat

Fajn.
Připrav se, že až si na mě zítra/dneska přijde stěžovat celé patro v paneláku, že tady v půl druhý ječím a pičuhybuju, pošlu je na tebe!
Sakra, to byla tak dokonaláááá povídka!! Jsem to zhltla najednou (vlastně první cyklus, co jsem od tebe četla, nerada čtu něco dlouhého, ale tohle jsem po doporučení Luly zhltla na jeden nádech :-D )
A jako já mlátila hlavou do stolu už od první kapitoly, takový záchvaty smíchu jsem už dlouho nezažila :D A ten konec naprosto sladký *rozplývá se*
A i celkově myšlenka povídky byla skvělá, fakt tomu nemám co vytknout :-)
Děkuju za příjemné čtení :-)

17 Catherine | 1. března 2013 v 16:00 | Reagovat

To je tak sladké až mě z toho bolí zuby :D

18 Kely | 12. dubna 2013 v 0:31 | Reagovat

supéééér povídka ale myslím že sem v jednu ráno zbudila půlku města, ale to neva strašně sem si to užila :-D

19 lunaru | 31. srpna 2013 v 17:59 | Reagovat

Jej :D Krásná povídka. Vážně se ti povedla a ohodnotila bych ji spíš : 1+ (y) :D

20 Yae | 7. ledna 2014 v 20:54 | Reagovat

DOKONALÉ

21 Karin | 16. srpna 2014 v 0:18 | Reagovat

krásna povídečka. :-D  :-)  :D

22 Yuki | E-mail | Web | 18. března 2016 v 20:59 | Reagovat

Nádherný příběh. Naruta a Sasukeho zbožňuji... nikdy by mě nenapadly ty ostatní páry, ale to se může časem změnit, že? Hlavně mi to tak trochu rozšířilo obzory :-D
Příběh se mi opravdu líbil, nic bych k němu nevytkla. Možná jen ten konec se mi zdál trochu zmatený, že jsem ho byla nucená číst víckrát, ale to mi vůbec nevadilo. To sbližování mezi těma dvěma chlapci bych mohla číst pořád, abych tak pravdu řekla :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama