Nováček, část 9.

15. června 2011 v 2:23 | Společnost Dr. Zlouna a Nepřátel s r.ž. (s ručením žádným) |  Nováček
Omlouvám se, že to trvalo, ale znáte mě... (Need for Speed) hehehééé, jó, jsem hovado, omlouvám se. Díleček věnovaný všem, kteří pro mě hlasovali v SONYPu, jmenovitě pro Yuuko (páč dolů pod anketu napsala koment:) Hej, zlato, užij si to!










"Takže říkáš, že jej máme ignorovat?"
"Víceméně, ano. Jistě, starejte se o něj, ale… nevnucujte se. Neptejte se, co mu chybí nebo co mu je. Stejně nikdy neodpoví. Nechte ho, on přijde sám."
"Jsi si jistý?"
"Ano, jsem. Funguje to."
"Pak… dobrá tedy."
"Stejně nemáme co ztratit. Dr. Hauze už jsi mi z externího disku smazal."
"Ale prosím tě, nedělej, i já vím, že máš ještě další dva disky!"
"Jo, to jo, ale jenom ta tomhle jsem měl i sedmou řadu!"
"No, tak si ji stáhneš znova."
"Ale nemůžu z Ulož.to stahovat dva soubory najednou!"
"No tak přestaň stahovat to porno."
L nafoukne tváře a něco si mumlá pod nosem.
Akihiko těká pohledem z jednoho na druhému. Tenhle rozhovor si před ním mohli odpustit. Není trochu mladý, aby znal tyhle věci?!
"No nic, tak já už raději to… půjdu…" zamumlá a otočí se ke dveřím.


*^.^*


Nemůže se soustředit. Od toho incidentu ráno s polonahým Akihikem. Uvažuje o tom celý den. Ano, ten kluk ho fyzicky přitahuje. No a? Nejspíš je to v postpubertálním věku normální. Zná sice teorii, ale o praxi se nikdy nezajímal. Proč taky? Nemá na sex chuť. Nikdy neměl. Asi si toho prožil až moc. A teď najednou se tady objeví on a Near se nemůže zbavit toho obrazu jeho krásného těla ve své mysli. Vlastně… co je na tom špatného? Pochopil, že když se dělá všechno správně, je to příjemné. Když je to tak, proč si to nevyzkoušet? Třeba konečně zjistí, proč mu tolik lidí kvůli tomu ublížilo. Ano, to je dobrý nápad.


*^.^*


"Chováš se jako malý."
"Ale to TY jsi mi smazal celého Dr. Hauze!"
"Říkal jsem ti, ať nešaháš na moje Šmouly!"
"Tohle bylo fááákt úchlyné."
"A všecky řady Dr. Hauze napráskané ve všech externích discích, které tu máme, ne?"
"Ale šmoulové jsou úchylnější - jsou modří a NAVÍC jsou všichni kluci!"
"Přece nebudu číst yuri, Lawliete, jsem GAY!"
"Ale proč ŠMOULOVÉ?! Nemůžeš číst třeba fanfikce? Řekni dr. Zlounovi."
"Tomu už si nikdy neřeknu. Slíbil mi fanfikci a napsal ji na nás dva."
"… A máš ji ještě?"


*^.^*


Akihiko si povzdechne, docela mu to chybí, Wammyho domov, přátelé, někdo, s kým by se dalo normálně mluvit. Ale co má dělat, vrátit se zpátky do Japonska? Po všech těch testech? A co by v Japonsku dokázal? Sám, ani ne plnoletý? Musí tady zůstat. Možná, že jestli se Nearova terapie povede, mohlo by to být lepší. Ale do té doby… navíc ani nemají případ. Nemá se čím zabavit. Nemá co analyzovat. Nic, kromě Neara. Ne že by jej ta starost o něj přešla, ale už tři dny téměř s nikým nemluvit… už Sokrates říkal, že člověk je Zoón Politicon, tedy člověk společenský, a že společnost potřebuje stejně tak, jako slunce, vzduch, potravu a vodu. Přijde o rozum, pokud ji nemá, a Akihiko dvojnásob. Není na samotu zvyklý. hrábne mu z toho. Možná by se mohl zkusit přihlásit do nějaké diskuze na internetu? Nebo si od L půjčit Dr. Hauze? Nebo se jít konečně podívat do knihovny? Možná se mu podaří alespoň na několik hodin nalézt pobavení.
Zvedne se tedy, zaklapne notebook, nevšímavě mine Neara, který ale od svého puzzle zvedne hlavu a zvědavě se na svého parťáka podívá: "K-kam jdeš?"
Akihiko odpoví beze spěchu, poměrně líným tónem, elipticky krátce: "Do knihovny."
Otevře dveře jejich pokoje, vyjde na chodbu, zavře dveře a vydá se po schodech nahoru, do nejvyššího patra jejich ústředí, kde by měla - tedy aspoň podle Lighta ležet knihovna. Sice je mu jasné, že se tam nejspíš bude nacházet jen literatura faktu a podobné věci, ale lepší něco než nic. On literatuře holdoval - nejvíce poezii. Měl několik oblíbenců, o kterých věděl, že je bude milovat do konce života, když se mluvilo například o beat generation nebo o počátcích moderní literatury světové, ať už všichni francouzští prokletí básníci, počátky surrealismu, zvláštní slabost měl pro dadaismus a také pro Whitmanův volný verš v jakékoli podobě. Hm, možná by tam přece jen mohl narazit na něco, co by ho vskutku bavilo. Inu, jednoznačně tam narazí na všechny knihy Dr. Hauze. Ušklíbne se - ostatně, myslí si, že ty knihy mohl podle seriálu napsat i sám Ryuuzaki, nikdo jiný toho kulhavého magora nezná tak dobře jako on. Asi ani scénárista.
V knihovně je tma. Musí so rozsvítit světlo. Čeká tak maximálně dvě police s literaturou faktu a možná nějakou hodně inteligentní poezii, nebo tak něco (surrealismus je někdy dobrá hádanka), ale to, co uvidí v záři světla jej více než překvapí: obrovská místnost, jistě přes třicet metrů čtverečních působí spíše jako sklad, než jako knihovna. Napočítá v rychlosti patnáct samostatných regálů napěchovaných knihami a u každé stěny stojí vestavěné police s dalšími knihami. Jsou seřazené pouze abecedně, uvědomí si Akihiko, když skoro nábožně přejede rukou po hřbetech knih v regálu označeném písmem A. Přeletí knihy pohledem. No to snad ne! Albee, Ajtmatov, Asimov, Achmatovová, dokonce Andersen, Aigawa, Aristoteles, Aristofanes, Akunin, Apollinaire…! Jsou tu všichni jeho oblíbenci! Automaticky prohlédne B - Babel, Boccaccio, Bašó, Bacon, Balzac, Beckett, Bennett… Block, Bradbury,… Bulgakov, Bunin, Bukowski! Našel ho. Okamžitě se do něj začte, básně, básně, povídky, spisy, román, román, povídky, povídky. Neměl hlad, neměl žízeň, nevnímal čas ani chlad, který šel od země, na níž seděl. Bukowski, Burroughs, Kerouac, Kessey, Poe, Villon, Whitman, Rimbaud, Verlaine, Jarry, Beckett, Albee, … nevěděl, do které se má pustit dřív. A tak to střídal, tam nějakou báseň, tam něco z prózy, povídku nebo kousek románu, nějakou recenzi…


*^.^*


"V knihovně," odpověděl. "Je tam celý den."
"Možná bych mu měl donést nějaké jídlo…" zamyslí se L.
"Hm," pokrčí rameny Near a nechá si obléknout pyžamo. Přijde mu, že se ty dny strašně táhnou. Bez případu je to na nic. A ten zatracený Akihiko se s ním taky nebaví! Ale… ale proč? Vždyť ze začátku se zdálo, že… bude stejný jako všichni - litovat ho, vtírat se, pořád do něj něco hustit… ale nejspíš se spletl, protože Akihiko o něj vůbec nejeví zájem! Celý den je někde mimo a o Neara se vůbec nezajímá. A sakra, proč to Neara tak štve!


*^.^*


"Akihiko, kde jsi…?"
Ne že by ho neslyšel. Slyšel. Ale odtrhnout se od básní E. Pounda je hřích. Slyšel ho, dokonce ho i vnímal. Ale proč by odpovídal, když jej Light stejně brzy najde? Zas tak velká, aby se tu Near ztratil, ta místnost není.
"Tady jsi," vydechne Light. "už jsem myslel, že jsi tu usnul."
"Nad Poundem? To by bylo kacířství, ne?"
Light se zasměje: "Znalec?"
"Milovník," opraví ho Akihiko a dočte poslední stránku a zaklapne knihu.
Light si přisedne k němu na zem a položí vedle něj oběd/svačinu/večeři v jednom. "Je jedna ráno."
"Už?" podiví se Akihiko upřímně. "Čas rychle letí, když se člověk dobře baví,"
"Vskutku…?" přeměří si jej Light. "Co tě baví nejvíc?"
"Vybraná moderní poezie." začne se prohrabovat v knihách, které má naskládané kolem sebe. "Moderna konce 19. století, světovka 20. století, postmoderna hlavně, pop-art a jiné."
"Hm… máš vkus." uzná Light a též se chopí jedné knihy.
"Kdo ty knihy shání?"
"Watari. Během těch let, co spolu s L pracujeme si sem nechali natahat všechno, co tu vidíš. Ono… na literaturu jsme si našli čas i v pracovní době."
"Jistě, v knihách je moudrost."


*^.^*






Ne že by mu to vadilo. Aspoň má klid. A na co? Na skládání dalšího puzzle? Ne. Akihiko jej absolutně nezajímá. Totálně. Vůbec. Ne. Ani náhodou. Ale… jsou tři ráno a on ho za celý den viděl jen jednou a navíc jenom v tom ručníku… když se převlékal, za stálého červenání se Near koukal jinam. Pořád nechápe, co se to s ním děje. Tak kruci, proč o něm pořád přemýšlí? Vždyť je to jenom jeho kolega! Tak… co mu tak vrtá hlavou? Zlepší se to, pokud se s ním Near vyspí? Ale co když ne? Co když se mu to nebude líbit? Co když se mu vybaví všecky ty hrůzy z minulosti, které zažil? Co když se pak zhroutí? Anebo hůř - co když se mu to bude líbit?!
V tom se otevřou dveře a do místnosti vejde Akihiko. Přejde celý pokoj a rovnou zapadne do koupelny. Ani Neara nepozdravil, ani se na něj nepodíval. Naprostá ignorace. Zas na druhou stranu, proč by to dělal, že? Near mohl klidně spát, vždyť je dávno po třetí hodině ranní. Ale mohl se na něj alespoň podívat! Jestli spí, nebo je vzhůru, jestli je v pořádku, nebo mu něco chybí - ale… proč by to měl Akihiko dělat? Vždyť Near mu sám dal jasně najevo, že se o něj nemá starat! Tehdy, když na něj Akihiko tak mlsně hleděl, mu Near odpověděl velice rázně a ne moc příjemně. Být n Akihikově místě, už by se sebou nikdy nepromluvil.
Přesune myšlenky zpátky k němu - co teda s tím sexem? Možná že by se to opravdu vyplatilo. Možná by se v něm něco hnulo. Ale - co když Akihiko nebude chtít? …No a?! Prostě se zeptá a bude to.
 


Komentáře

1 procházejcí :D | 15. června 2011 v 6:55 | Reagovat

skvělí!!! já ty tvý povídky žeru!!!....honéém dál :D hlavně Podsvětí a Život ve Scuderia Ferrari...kurňa TY by jsi měla vydat knížku!! ;-)  :-D

2 Kana~♥~ | Web | 15. června 2011 v 14:29 | Reagovat

prej zeptá abude to XD odvátžný to chlapec. Ale ti šmoulové,ti byli boží XD
ale co, aspon nám near dospívá, i když ty jejich myšlenky......někdy se fakt někdoho dně zamýšlí, hlavně u tebe XD
jinak naprosto bombastický dílek, jseš skvělá =D

3 Yuuko | 15. června 2011 v 15:05 | Reagovat

Nyáá! Děkuji pěkně *klaní se až k zemi* Tak za tenhle díl ti snad budu líbat ruce! :-D ..a jak to Nearovi šrotuje *výbuch smíchu* já sem u toho nemohla, prej se ho zeptá a bude...jo bude ale po Akihikovi protože z toho dostane infarkt! :-D  :-D A já taky.. o.O ..to je fuk každopádně ještě jednou děkuju, ty si to zasloužíš..kvůli nám se jdeš ve dvě hodiny ráno ^^

4 loirene | Web | 15. června 2011 v 19:07 | Reagovat

Oká, opět se neubráním komentáři :D Near už MUSÍ něco udělat! Hltám každou větičku, kdy už... paráda... ;-)

5 Ilay^^ | Web | 21. července 2011 v 11:25 | Reagovat

Tak mě jen tak napadlo, sakra kolik že to tomu nearovi vlastně je a kolik je Akihikovi :D bože to je vážně krkolomné jméno :D
Jsi opravdu ale oprvadu zvrhlá..... to se mi vážně líbí hehee...xd:D prostě doonale, už mi chybí jenom dvě částí, co budu dělat potom, to se uhryžu čekáním na pokračování :D
ne dobře mám tady tolik jinech povídek hehehe :D **-**

6 Karin | 23. srpna 2014 v 22:10 | Reagovat

Near dokonce mysli na sex  z Akihimem šmoulové mně dostali. :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama