Love

25. srpna 2011 v 12:29 | Keigh |  Podsvětí
Čauky dětičky,
znáte takové ty filerovské hemzy, kterýma tvůrci natahují Naruta? Ano, přesně tak, Kayleigh je hovado a dělá totéž. V tomhle díle se akorát brečí a přemýšlí a vzpomíná. Vtipné,že?
Nezapomeňtě, stále platí upozornění 15 - 18+, non-con, incest a double incest xD


Casi bezděčně zatěká očima - co tím sleduje? Má mu věřit? Ale - proč by měl?
"Vždycky jsem tě miloval, Lucasi. Nemohl jsem si pomoci. Nešlo… nešlo to. Nikdy jsem ti nechtěl ublížit, nechtěl jsem, abys mě nenáviděl, nic z toho jsem nechtěl, jen jsem… miloval jsem tě tak moc, že to bylo silnější než já. Byl jsi… stále jsi… tak nádherný… Lucasi, tolik tě miluji, …"
Casiho obočí vyletí až k vlasům. Tak on jej tedy miluje…?! Nesmí mu uvěřit. Už uvěřil několikrát. A vždycky, vždycky se spálil. Po prvním znásilnění se mu otec omlouval, sliboval, že se to víckrát nestane, ale… už další noc se to stalo znova. A zase pak měl Sebastien nějakou výmluvu, zase se kajícně omlouval a sypal si popel na hlavu. A Casi mu to zase uvěřil. Ještě několikrát potom se donutil mu uvěřit, že víckrát už se to nestane, ale…
"Vidím to na tobě, Casi. Miluješ ho… miluješ ho stejně moc jako já tebe."
Casi na chvíli poleví v ostražitosti, nechá po své tváři přelétnout stín strachu a poznání, ale ihned se zase vrátí jeho maska. Nikdo jiný by změnu v jeho výrazu nepoznal. Takové věci zůstávají v rodině, že? Sebastien nebojuje, nepře se s ním. Nechce dokázat pravdu. Dokonce se ani nebrání slzám - které nejsou nahrané. Naopak, jsou tak pravé, stejně jako jsou zoufalé a šťastné, že Casiho po těch letech vidí. Vychovával ho, učil, miloval a hýčkal, ale dospívat a růst v muže ho neviděl. Dlouho si myslel, že trpí nějakou úchylkou, pedofilií, čímkoli. Ale nikdy jej nepřitahovalo žádné dítě. Před Lucasem a ani po něm. A teď, když se na něj dívá, jeho láska k němu se vrátila. To ale nesmysl - jak se mohla vrátit, když nikdy nezmizela?! Jen… zesílela. Ano, to je ono. Nemůže se na toho nádherného muže vynadívat. A tohle ztělesnění krásy, síly a mužnosti pochází z něj, ze Sebastiena…! Nespustí z něj pohled a Casiho to tak znervózňuje!Možná má Sebastian pravdu, možná jsou trochu stejní, ale přesto...
Nesměl dopustit, aby se stalo to, se stalo jemu, když mu bylo 11. Casi nic takového nikdy nedopustí. Toho muže před sebou přece nenávidí! Ublížil mu, znesvětil ho, očernil, poznamenal, připadal si, jako plný stigmat, pokaždé, když byl ve škole, čekal, kdy se někdo zvedne a ukáže na něj prstem a začne křičet - to je on! To je on! Připadal si tak špinavý, tak nechutný! Věděl, že je ztracený už ve chvíli, kdy si vybavil tu noc, kdy mu otec ublížil poprvé. Nebylo to zlé. Nebolelo to. Bylo to jen… nepříjemné, divné a… proti Casiho vůli. Ostře si Sebastiena změří, ale ten se ani nepohne, ani neuhne pohledem, stále si Casiho prohlíží od hlavy až k patě a hlavou se mu honí podobné myšlenky, jako jeho dítěti. Ty krásné, ty roztomilé, ty úsměvné, ty intimní a milostné. Nikdy nedovolil, aby to Casiho bolelo. Nikdy na něj nebyl zlý, nikdy jej nebil, nikdy to nebyl tvrdý sex a rychlovka. Vždycky to bylo o mazlení, o Casiho přípravě a o tom, že i jemu to musí být příjemné. A to je právě jádro problému - Casi ho chce nenávidět. Strašně moc chce, ale… nejde to. Otec na něj nikdy nebyl zlý, nikdy mu fyzicky neublížil, nedovolil, aby jen jediná slza stekla po jeho tváři, aniž by se o ni nezajímal - vždycky ji setřel, nebo slíbal. Ale vždycky práci dokončil. Téměř každou noc se s ním miloval. A pak jej zahrnoval něžnou péčí a pozorností, dárky a zájmem. Nikdy se nestalo, že by si na Casiho nenašel čas. Nikdy se nestalo, že by mu něco zakázal, nebo nedovolil. Vždycky dbal na jeho bezpečnost a zdraví. Jen jej… miloval více, než by měl. Casi měl všechno, úplně všechno, co si přál a jednu věc navíc - sex s tím, kdo jej tak rozmazloval. Neměl nešťastné dětství, to by otci křivdil. Jen…
Myslí mu chtě nechtě prolétají vzpomínky jako splašené. Vidí sebe, snad pěti, šesti letého kluka, celého od bláta a s kotětem v náruči, jak se na něj táta usmívá a hladí ho po vlasech, říká mu hrdino a opatrně ho svléká z potrhaných šatů, jak mu říká, že si koťátko samozřejmě může nechat. Další rychlá vzpomínka, sedí otci na klíně a mačká v dlaních jeho modrý svetr. Jak radostně piští, když jej táta lechtá na bříšku. Jak pláče, když dostal první špatnou známku ve škole a Sebastien jej něžně bere do náruče. Jak jej táta učí násobilku večer u rozsvícené stolní lampy. Další, jak ho líbá na čelo, dodnes cítí jeho mužnou vůni. Nebo tu, z posledního léta, co bydlel doma, kdy jej vzal do Karibiku… a tam se s ním miloval téměř neustále.
Nemá cenu dále zapírat - neumí jej nenávidět. Nejde to. Měl by přiznat pravdu alespoň sobě, když už ji Sebastienovi říct odmítá. Jediný důvod, proč tehdy utekl, byl ten, že se bál. Nevěděl čeho, ale bál se. Možná prozrazení, možná, že se mu to začínalo líbit, ty ohavnosti, které s ním dělal, možná nenáviděl sám sebe, že neumí být silnější, nebo že se nechce bránit, nevěděl a neví to dodnes. Ale jedno ví jistě: není pravda, že by Sebastiena nenáviděl. Bojí se jej, to ano, a je si jistý, opravdu to není nenávist. I ta zranění, která si odnesl tu noc, kdy se rozhodl utéct, si udělal on sám. Sebastien mu nechtěl dovolit odejít proto, že se o třináctiletého chlapce bál, ne proto, že by jej chtěl nadále vlastnit. Držel jej a snažil se ho uklidnit, ale Casi kolem sebe kopal a kousal, praštil se do hlavy o zábradlí schodů, o střepy vázy si rozřezal nohy, modřiny po těle si udělal sám, jak se snažil vymanit z jeho náruče. Sebastien mu nikdy fyzicky neublížil. Bál se Sebastiena proto, že mu působil slast proti jeho vůli. Nikdy se jej neptal, jestli to chce nebo ne. Casi věděl, že kdyby sebastien přišel a zeptal se, jestli se s ním chce milovat, odpověděl by…
"Casi," rozlehne se pokojem. "Casi…" jakoby se Sebastien nemohl nabažit už jeho jména, natož jeho samotného. "Casi," téměř v mrákotách. Vstane a udělá ke Casimu krok, ten v dlani stiskne zbraň pevněji. "Ne, neboj se mě," zašeptá tak něžně, jako tenkrát. "Neboj se mě, můj maličký," další krok.
Casimu se roztřese i hlas: "Nepřibližuj se k němu," tedy k Axelovi za jeho zády. Nemá daleko k slzám, ale nenechá je vyplout na povrch, nedovolí, aby jej otec viděl plakat, nedovolí, aby kdokoli prokoukl jeho masku - a už vůbec ne on.
"Nestřílej, Casi, prosím tě… neboj se. Neublížím ti. A už vůbec ne tomu maličkému."
Mluví vlídně, pomalu, vemlouvavě, stále mu po tvářích kanou slzy a přesto se šťastně usmívá. Je to manipulující hovado, připomene si Casi, ale přestane zbraň svírat tak úpěnlivě. Nemá na výběr, tahle situace je patová, nemá řešení, pokud se něco nestane! A pokud někdo přijde a uvidí je, jak Sebastien pomalu natahuje ruku ke Casimu a Casi na něj míří svou zbraní s výrazem pološíleného ochránce, bude to Lucas, komu navléknou kazajku a vezmou mu dítě - o které by se musel Starat sebastien, jako jediný žijící příbuzný!!!
Jako když do něj střelí, Lucas schová zbraň zpátky do pouzdra za pas, nesmí dovolit, aby mu Axela někdo vzal, navíc kvůli psychopatovi, jakým je Sebastien. Uklidní se, přinutí se k pomalým nádechům a čeká. Situace opravdu nemá řešení. Pokud bude muset, je ochoten se nabídnout Sebastienovi za syna, ale jeho musí ochránit. Za žádnou cenu nesmí dovolit, aby totéž udělal Axelovi. Musí se umět kontrolovat, do dneška to zvládal dobře, ale po rozhovoru se Sebastienem si uvědomuje, že… má pravdu. Miluje Axela stejně moc, jako Sebastien tvrdí, že miluje Casiho. Sem by se hodila cynická poznámka o tom, že láska neexistuje a oni se tedy baví čistě filosoficky, leč oba dva vědí o lásce a citech víc než jiní.
"Lucasi," osloví jej ještě jednou. "miluju tě. Vždycky jsem tě miloval. A nikdy jsem nechtěl, aby to takhle dopadlo. I to je důvod, proč jsem tě nikdy nechtěl přivést zpátky, když jsi tehdy utekl. Věděl jsem, že ať už jsi kdekoli a s kýmkoli, umíš se o sebe postarat, a jsi v bezpečí mnohem víc, než kdybys zůstal se mnou. A že beze mne jsi nejspíš i mnohem šťastnější. Jistěže jsi, máš syna, který tě miluje stejně jako ty jeho. Znáš meze. Na rozdíl ode mě se… umíš ovládat." Povzdechne si. "Odpusť mi, že jsem nebyl stejně dokonalý jako ty. Myslím, že právě ty bys to měl pochopit ze všech nejvíc. Víš přesně, co jsem k tobě cítil, co k tobě pořád cítím. Jsi…" na okamžik mu vyschne v krku a musí polknout. "jsi moje dítě, Casi, a já tě miluju. Tohle je fakt, který nezvrátíš. Ale i já jsem za ty roky zmoudřel a naučil se ovládat." Sklopí pohled ke svým rukám, jakoby snad na dlaních měl napsané, co se chystá Casimu říct dál. "Nemůžu ti slíbit, že se tě nepokusím svést." Zase se na chvíli odmlčí, stále se dívá na své dlaně, svírá je a zase rozevírá, jakoby vzpomínal, jaké to je, držet jej v náručí, hladit jej, laskat, … milovat… " Ale slibuji ti, že už nikdy neudělám nic, co bys nechtěl."
 


Komentáře

1 kana | Web | 25. srpna 2011 v 13:43 | Reagovat

to bylo....parádní. Naštěstí, nic moc závratného se nestalo. Ale jsem zvědavá, co hodláš dál dělat a jestli se něco stane mezi axelem a lucasem nebo mezi lucasem a sebastianem =)
snad nás(mě) nebudeš dlouho napínat a přidáš další dílek ;-)

2 Lulí | Web | 25. srpna 2011 v 14:56 | Reagovat

BUM BUM BUM BUM BUM

Mylsím, že chápeš, co se tím snažím říct, že jo? :D Jako...tenhle dílek byl takovej....totálně.... hezkej :D

Muhíííí já už fakt chci vědět, jak to dopadnééé!!! Muhíííííííííííííííííí

BUM BUM BUM BUM BUM
BUM BUM BUM BUM BUM
BUM BUM BUM BUM BUM
BUM BUM BUM BUM BUM
BUM BUM BUM BUM BUM
BUM BUM BUM BUM BUM :-D  :-D

3 Yuuko | 25. srpna 2011 v 15:12 | Reagovat

Tseee! Takový natahováky!! To není fér!! Hej a prej, že nevíš jak dál jo? :-D  :-D Ty to víš až moc dobře!! Tak koukej psát nebo tady zešílím! :-D Ale opovaž se to příště zase natahovat jako teď, to byl podlej pokus složit moje už tak chabý nervy! :-D  :-D

4 Nade | Web | 25. srpna 2011 v 19:23 | Reagovat

Héééj! Mně se to natahování docela líbilo. No co! Jsem holt něžná romantická duše.
Díky, těším se na další. :-D

5 keishatko | Web | 25. srpna 2011 v 22:19 | Reagovat

páni páni páni....tak toto bolo niečo :D wau :D

6 Karin | 9. září 2014 v 22:57 | Reagovat

To jsem zvědavá jak tohle skonči. O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama