Maybe

30. srpna 2011 v 13:10 | Keigh |  Podsvětí


Děti mé,

vy mě budete nenávidět. Teda, podle nadpisu mě nenávidíte už teď, ale... to je vedlejší. Ano, čtete dobře, toto je skutečně poslední díl Podsvětí. Já vím, že mě budete chtít zabít. Já vím.


Podsvětí bylo krásné, dle mého názoru nejpropracovanější a nejvíc zvratové. Splnila jsem svůj plán, napsala jsem, že do konce prázdnin s Podsvětím skončím, a ještě mám den navíc :)
Těm, kteří mě budou chtít zabít: prosím vás, ne do hlavy a ne kamenem.




Název: Podsvětí
Fandom: Original Character
Autor: Kayleigh
Upozornění: Incest!!!, pokus o znásilnění, nedobrovolný sex, placený sex, prostředí mafie, nevhodné slabším povahám a osobám pod 18 let

Počet kapitol:12
Počet stran ve Wordu: 35
Počet slov: 16 905
Počet čtenářů: 1 124 (Tak tomu snad ani nevěřím... třikrát jsem to přepočítávala!)
Počet komentářů: 44
Povídku jsem psala: od 20. února do 20 srpna
Moje spokojenost s povídkou (znýmky jako ve škole 1 - 5): 1-, vždycky je co vylepšit.

A poslední díl věnuju vám všem, kteří jste tuto povídku podpořili komentářem. Moc vám děkuju a přislibuji, že se brzy postím do nějakého podobného projektu.
(Pokud mě nezabijete... xD)




*^.^*



Casi sleduje jeho počiny, nemůže si pomoci, nejde to, uvěřit mu za takovou chvíli. Ale ví, že otci nedokáže odolat. Kdyby se jej někdy Sebastien zeptal, zda se s ním může milovat, odpověděl by-
"Prosím, dovol mi to napravit. Chci ti být na blízku. A… strašně moc bych si přál vidět sílit alespoň svého vnuka," pokračuje opatrně Sebastien a nenamáhá se utírat si slzy.
Casi přemýšlí, nakolik je jeho otec šílený a/nebo zoufalý, že by se s Casim odvážil manipulovat a za okamžik dochází k závěru, že svého otce nedokáže odhadnout. Jeho obor je psychologie a psychopatologie, měl by poznat, jak člověk jedná a taky pozná. U každého člověka, se kterým se kdy setkal. Kromě Sebastiena. Náhle si uvědomí, jak málo jej vlastně zná. Jak se změnil? Jak a kde teď žije? Co ty roky dělal? Změnila se jeho povaha? Jeho cíle, jeho zvyky…?
Ještě chvíli si jej ostražitě měří, ví, že zbraň znova nevytáhne, zato si je poměrně jistý, že by stačilo pár dobře mířených ran, kdyby se o něco pokusil, ale o tom Casi pochybuje. Nezdá se, že by chtěl Sebastien použít násilí. Nikdy to nedělal.
"Lucasi,…"
Gestem jej zarazí, nechce nic slyšet. Nechce slyšet omluvy a nářky, ani nic jiného. Chce, aby bylo v pořádku jeho dítě, pak může přijít na řadu něco jiného. Nechá Sebastiena Sebastienem a otočí se k Axelovi čelem. Ne. Nenechá ho tady déle než do rána. On sám nesnáší nemocnice. Posadí se na kraj postele a pohladí svého syna po blonďatých vláskách. Miluje jej tak moc, až to bolí. Ale nemůže nic dělat. Nesmí. Nenáviděl by sám sebe. Ačkoli nechce nic jiného, než moci milovat svého syna více, než se morálně a zákonem povoleno, nemůže. Nejde to. A vynutit si to stejně, jako si to vynutil Sebastien na něm… to by psychicky neustál.
Náhle ucítí na rameni dlaň - úplně na Sebastiena v místnosti zapomněl! Trhne sebou - zrychlí se mu pulz. Husí kůže po celém těle. Srdce vynechá jeden úder. Orosí se mu čelo. Nemůže se pohnout. Zachvátila jej nefalšovaná panika - chce mu ublížit? Proč se ho dotýká? Chce jej dostat pryč od jeho syna? Co chce?!
"Je krásný," zašeptá Sebastien.
Casimu zatne - proč to říká?!
"Má tvoje rty." pokračuje.
Casiho napadne, jestli je tak bezcitný, nebo se mu naopak snaží pomoci. Nemůže se rozhodnout, nemůže ho odhadnout. Vůbec svého otce nezná, uvědomí si zděšeně. Co když s ním nyní jen manipuluje? Protože jemu by se to vyplatilo! Ale… je to jho otec! Tak… co si má myslet? Má zapomenout na to, co se stalo a dát otci ještě jednu šanci? Ale kde má jistotu, že se to nebude opakovat? Ale CO se nebude opakovat? Že by sebastien ublížil i Axelovi? Ne. Nikdy. Kromě toho… Axel není nikdy sám. Neustále s ním je ochranka, nebo Casi sám. Včera udělal obrovskou chybu, když ho nechal samotného v cizím sídle s cizí ostrahou. Ačkoli ti chlapi za to nemohli. A nebýt jich, nedostal by se ze sídla tak rychle. A rozhodně by se nepodařilo všechno udělat tak, jak si Casi představoval. Rozhodně je všechno v pořádku. Nenápadně se zhluboka nadechne, musí se uklidnit. Pokud… pokud má být všechno v pořádku, musí se s minulostí smířit. Musí se smířit s otcem. A s tím, jaký je, nebo jaký byl. Možná… jaký bude. Sebastien je velice podmanivý a umí zacházet s dětmi. Casi sám je toho důkazem.
"Lucasi, prosím… prosím tě, dovol mi…. dovol mi zůstat s vámi. Dovol mi, vidět ho růst a sílit. Dovol mi… být ti oporou a rádcem. Nezvládl jsem to tehdy, ale dnes už… dnes už jsem jiný. Zestárnul jsem, zmoudřel, … měl jsem čas si všechno promyslet, všechno zvážit. Byl čas na výčitky i vzpomínky a sypání si popele na hlavu. Ale já o tom nechci jen mluvit. Chci činit a odčinit to, co sis kvůli mně musel zažít. Chci to napravit, Lucasi. Chtěl bych všechno vzít zpátky a udělat to jinak, neříkám neudělat - kdybych mohl čas vrátit, udělal bych všechno tak, jak jsem to udělal před tím, ale tentokrát… bych to udělal jinak. Nikdy bych ti nedal důvody pochybovat, nesnášet mě… bát se mě."
Druhá dlaň na druhém Casiho rameni, Casi cítí, jak se postel za ním mírně prohnula, pevná hruď se letmo otře o jeho záda, Casiho krk ovane Sebastienův teplý dech, rty jen šeptají poslední slova. Na svém krku ucítí otcovy rty.
Casi - navzdory všem svým přesvědčením - se zachvěje napůl strachy napůl spokojeně. Znova nasedl do auta, v němž jej už několikrát naboural. Ale kdoví. Třeba to tentokrát dopadne jinak. Třeba… třeba se to tentokrát změní.

Možná že teď, po šestnácti letech…
Možná že teď, když už rozumí…
Možná že teď, když si přiznal pravdu…
Možná že teď, když se na něj dívá probouzející Axel…
Možná že teď, když jej na tváře líbá Sebastien…
Možná že teď, když končí noc a začíná další den…


Možná že teď, když je tma pryč, vrátí se světlo.


Kdoví.


"Ahoj, miláčku," zašišlá Casi katalánsky. "jak je ti?"
Axel mlčí, hledí na cizího muže, který objímá jeho tátu a líbá ho na tvář.
"Aki," osloví jej Casi ještě jednou. "Aki, stalo se něco?"
Rozkošně se mračí, tiskne k sobě peřinu, prohlíží si toho vetřelce velice nevraživě.
"Aki, lásko moje… tohle je Sebastien. Můj…můj táta."





Kdyby se jej někdy Sebastien zeptal, zda se s ním může milovat, Casi by odpověděl…



... ano.
 


Komentáře

1 keishatko | Web | 30. srpna 2011 v 14:38 | Reagovat

super diel :D veľmi sa mi páčil...škoda, že už je koniec :D

2 Kana | Web | 30. srpna 2011 v 14:42 | Reagovat

...........uhn..............m-myslíš....myslíš to......vážně!!!!!! Nechci být hrubá, to doopravdy ne, ale......máš rpavdu, zabiju tě. No co tak se nedočkám dalších dílku Matea. To bych vyřešila jednoduše. Teď tě zabiju,......pomalu.....bolestivě....a pak tě oživým a přinutím tě napsat další díl Matea.
Ale doopravdy by mě zajímalo, jestli mezi Casim a Axelem něco bude, nebo nedej bože mezi Casim a Sebastianem
Takhle to nechat otevřený.....

3 Lulí | Web | 30. srpna 2011 v 18:41 | Reagovat

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ

TEN KONEC! TEN KONEC!

BUM BUM BUM BUM BUM BUM BUM !!!!

Jako, jako, jako......

Jako....

Jako....?!

Aááááááááááááááááá!!!!

Sakra?! Co?! Proč? Kde? Jak?!

BUM BUM BUM BUM BUM

kAYLEIIIIIGH! jAKO! jAKO!

*zas se zasekla*

To nemůže být konec! Jako, to není konec! Není ! NENÍ!!!!

*Hráblo ji, načisto zešílela*

Muhííí prostě, totálně dokonalá povídka! Jen ten konec.... Kyááááááh..... ta poslední věta! Až mi naskočila husí kůže... Sakra....ňahíííííí!!!!

Btw,
Kayleigh, jako, nechceš zaplout na skype?! Tě tam potřebuju...

4 Lanita d'Angel | Web | 31. srpna 2011 v 10:44 | Reagovat

Bože ... že to není konec??!!!! .. nééé Podsvětí mi bude chybět!!! Ale jinak totálně úplně boží konec!!Takhle to zakončit ... mlask!!!

5 M-chan | 1. prosince 2011 v 14:40 | Reagovat

Ju ,hezu doufam že tohle neni definitovni konec je nadherny ale i se spoustou otazek.

6 werisekk03 | 4. března 2012 v 20:41 | Reagovat

Hele... a co ten druhej kluk, jak ho vysvobodil z toho panství? to si dopast ale mohla!!! (A já blbá myslela, že nakonec bude s Axelem :-D )

7 Widlicka | 10. května 2012 v 20:03 | Reagovat

Wauuuuu kawaiiii <3 ^^
byl to nádherný příběh, tak poutavý a mňam, mňam, mňam :-P
jen mě mrzí, že jsi to tak "utla" v nejlepším, vážně mě zajímá, co bude dál, zda bude se svým otcem, jak Axel vezme vpád jeho dědečka do jejich vzájemného pouta, co bude s tím malým klukem, opravdu ho chtějí vrátit? a bude on vůbec chtít?...
Nic proti, ale já tu vidím hooodně široký prostor pro nějakou bonusovku, speciálek.... (co ke dni dětí? ;-) Vždyť to o dětech a jejich rodičích celé bylo :-P )

8 Kayleigh McCamyo | Web | 10. května 2012 v 20:07 | Reagovat

[7]: ... Zkus Podstatu, tam se příběh trošičku objeví... :D A jo, trošičku hodně se tam řeší. A ještě i bude. A děkuju za pochvalu, ale ne, žádný bonusek nebude. To je právě to, můžete domýšlet. Představovat si. To je na tom to nejlepší, ne?

9 Karin | 9. září 2014 v 23:02 | Reagovat

Krásnej konec moc dík. :-D  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama