Díl 19.: Proč mi to děláš?!

22. srpna 2011 v 8:50 | Keigh |  Osud?! (Yaoi)


Drahoušci mí malí
- copak se to valí?

Děti moje milované, on žije! Povídka Osud?!, jíž čte okolo 2000 lidí se vrací v plné síle a s celým průvodem mých oblíbených postav! (V čele s Moudrým kloboukem, který má SVATOU trpělivost.) Přibrala jsem s sebou i teplého Kena, takovou jsem měla radost!
Přijímám pochvaly, piškotky, poplávání po hlavě, ovace nejrůznějšího druhu (dokonce zvažuju, že se budu podepisovat i mimo šatnu), šeky, hotovost i platební karty.

A nezapomeňtě: Zoubková víla je DĚVKA!




*^.^*




Naruto:


Ani mě nenapadne jít pryč. Ještě si něco udělají, a co potom…? Pěkně tu zůstanu, počkám, až se uklidní a pak -
… ale nahoře je ticho. Nic se tam ani nepohne. Paráda. Tak… co tam sakra dělají? Itachi mu slíbil výprask, tak co se stalo? Že by se mu tam Sasuke zhroutil a chtěl odprosit…? No, o tom dost pochybuju, Sasuke, kterého znám, by se nikdy nevzdal. To je snad jediná vlastnost, kterou na něm obdivuji. Sice má sklony být protivný, ale když už něco chce, dosáhne toho. Jenže je přesvědčený, že musí být na všechno sám. Nikdy si nenechá pomoct.
Domaluju kuchyň, odvolám klony a zaposlouchám se do zvuků nahoře.





Sasuke:


"T-to je v pohodě, Itachi." Ujistím ho.
Jsem trochu nervózní, co mu sakra je…?! Jako, jasně, všichni jsme trochu na nervy, a taky nám to všem leze na mozek, ale… jaký má tato muchlovala význam? Co proved? Akorát mě nahodil na zeď, no. Jako by se mi to nikdy před tím nestalo. Ale toto už je podezřelé.
"Přísahal jsem, že tě budu bránit a ne že…" šeptá a hladí mě po hlavě.
Protočím oči, tak odtud vítr vane! A já co se děje, on má jenom výčitky, že mi mohl ublížit? Myslím, že kdyby se on rozhodl se se mnou porvat na život a na smrt, že by to stejně neudělal a nechal by mě vyhrát. Vždycky mě nechal vyhrát.
"Itachi," oslovím ho tiše. "to je v pořádku. Fakt. Ale… myslím, že jsme vyděsili Naruta." Poukážu.
Zvedne hlavu a koukne na mě, jako by mu někdo ukrad burůvkový koláč. "Myslíš?"
"Nemyslím, vím. Pojď, musíme ho najít, jestli utekl někam ven, nesmí to nikdo zjistit, otec mě bude mít za debila a Minato mě zabije." Hned jsme na nohách a jdeme dolů, ale… na schodech se střetneme s tím, koho hledáme.
"Naruto," pousměju se a chci jít k němu, třeba ho obejmout, ale on uhne a odejde zase dolů.
… He?
Kouknu na Itachiho, jako, wtf…? A doufám, že on mi prozradí, co se stalo, ale on jenom pokrčí rameny. Aha. A já doufal, že aspoň jednomu z nás se podaří nakouknout pod tu jeho masku a řekne mi, co po mně chce…
"Naruto," vydám se za ním. Je v kuchyni a sbírá barvy, aby je přesunul do obýváku.
Ani se na mě nepodívá. Itachi jej osloví též, na toho se usměje. Hej, to není fér!
"Vyříkali jste si to?"
"No jasně, všecko v pohodě."
"Fajn. Tak do práce! Je jí tu ještě spousta."




Naruto:


Nebudu mezi nima stát jako idiot. Ať si dělají co chtějí. Jen… mě děsí, jak na mě působí Itachiho přítomnost. Že jsem zamilovaný do Sasukeho, to vím už strašně dlouho. Ale… tak nějak se začíná vytrácet ta největší zamilovanost a já… jsem akorát zmatený. Nevím přesně, co k němu cítím, ale vím, že to není totéž, co cítím k Sasukemu, ale ani to, co k třeba k Shikamarovi. Není to přátelství a jistě to není ani láska. Ale… nějak jsem se v tom všem ztratil. Sasukeho… miluju, jenom jsem teď takový… nějaký… asi se s tím jenom vyrovnávám. Shiki… Shiki… je můj nejlepší kamarád, to taky vím. Ale… - Sakra, Itachi, proč mi tohle děláš?!
Nemá cenu se tím teď zabývat. Zase se věnuju malování, a oni dva mě napodobí. Pracujeme mlčky. Tím, že po vyvolání klonů se práce usnadnila a taky tím, že jsme na ni tři, máme do večera všechno hotové. Nechce se mi ani věřit, že je to skutečné.
"Naruto? Jste pozvaní na večeři," připomene mi Itachi taktně.
Povzdechnu si, jistě, na to jsem zapomněl. "Jen se osprchuju a přijdu dolů, jo?"
"Jasně," přikývnou, kupodivu, oni oba.





Sasuke:


"Teď mi prosím tě vysvětli, co k němu cítíš, já bych to teda docela rád věděl." Začne Itachi docela zhurta. Sakra, co je mu? Zoubková víla mu smazala z kompu všechny díly Harryho Pottera…? Já jen, že má úchylku na Voldyho. Jako, ne tak jako Oroxicht, když jsem nedávno šel okolo jeho chýše, slyšel jsem takové podivné zvuky. Šel jsem se kouknout, no a co nevidím, Oroxicht si toho Voldyho hada strkal do predele. No, tak neví, jestli tím chtěl Voldymu naznačit, nebo to byla jenom předehra… vymáznul jsem odtamtud hodně rychle, akorát jsem si udělal pár zastávek, kdy jsem se ještě jednou podíval na všechno, co jsem ten den snědl… ale jinak to bylo v pohodě.
"No…" měl bych tuhle otázku zahrát do autu. Moc se mi o tom mluvit nechce. Teda, vůbec se mi o tom nechce mluvit. Ale vysvětlujte to starším zvědavým bratrům, že. "nic zvláštního, prostě jen… něco jako… možná náklonnost."
Protočil bych nad sebou oči, kdybych neměl moc práce s nadáváním si v duchu do idiotů. Sasuke, mlč prosím tě!
Itachi pozvedne obočí, ale nic neříká. Asi mě chce pořádně vydusit. Nebo nevím, proč to dělá. Proč něco třeba neřekne? Nebo se nezeptá? Nebo… cokoli?!
"Ne, prostě… necítím k němu nic zvláštního. Jako, ani mi na něm nějak extrémně nezáleží, ale zas, třeba včera jsem o něj měl strach, když utekl od večeře, ale pak jsem zas byl naštvaný, když jsem ho našel. Necítím k němu nic, jako, n že nic, jako vůbec - ale… nemám ho rád, ale ani… mi nevadí. Takové… no, prostě není nic specifického, nebo zvláštního, co bych k němu cítil. Jako, jo zvláštního, jasně že jo, představa, že zrovna on bude nosit moje dítě - jako, víš jak to myslím? Prostě…" povzdechnu si.
Měl bych mu říct pravdu. Itachi je snad jediný, ke komu můžu být opravdu upřímný. A komu se snad můžu svěřit. "Znáš taková ten pocit, že…. Jsi vrah koťátek? Víš, jak jsou nevinné a ještě slepé a tak," sakra, Sasuke, tohle zní pěkně blbě. "Jako… takový ten pocit, že zabíjíš nebo ubližuješ něčemu, co se nemůže bránit a navíc nemůže za to, že ho chceš zabít, prostě si to neuvědomuje. No… tak takový pocit mám pokaždé, když se na Naruta podívám. Připadám si jako vrah."
Nevím, jestli je to srozumitelné, pro mě teda moc ne, já vůbec nechápu, co cítím, nechápu, jak se s tím, co k Narutovi cítím, mám vyrovnat, nebo co si o tom mám nakonec myslet, nebo dokonce k jakému závěru bych měl dojít, prostě - jsem zmatený jak lesní včela. Nerozumím tomu, tím víc, že po mně Itachi chce, abych mu to vysvětlil. Zase mě donutil přemýšlet nad něčím, nad čím jsem přemýšlet vůbec nechtěl. Sakra!
Podívám se na něj dost… asi… no, jako, hodně zoufale, protože ke mně natáhne ruku a pohladí mě po vlasech. "Je to asi moc rychlé," zamumlá pak. "je pochopitelné, že jsi zmatený. Ale… myslím, že jsi na dobré cestě. Vy oba jste."
He? Jak to zase sakra myslel? Že… co? Na jaké zase cestě? Co to sem pleteš…?! Jako že se můj vztah k Narutovi ještě změní? O tom pochybuju! Jako, jasně, včera jsem mu dělal nemravné návrhy, ale to ten alkohol! Já s ním spát nechci! Mé zájmy leží trochu jinde, chci trénovat a stát se skvělým ninjou, ale… jó, jasně, uznávám, taky si občas vyhoním, sakra, ale… -
Sakra, Sasuke, dělej se sebou něco. Fakt. Bo tě zakopu sám.
Sasuke!!!
 


Komentáře

1 Naruto nee-chan | Web | 22. srpna 2011 v 9:15 | Reagovat

Jéé, to musel mít Voldy radost, že si Oro cpal do řiti zrovna Naghiniho:-D

2 Kana~♥~ | Web | 22. srpna 2011 v 9:29 | Reagovat

chudák volkdy =D že ho ten had nekousnul XD
Sasuke má v hlavě asi pořád zmatek,co? A naruto zřejmě taky XD
takže naprosto perfektní dílek a šup sem s dalším =D

3 keishatko | E-mail | Web | 22. srpna 2011 v 10:08 | Reagovat

tak to som nečakala...xi...si ma potešila :D ako ja znesiem všetko ale Oroxicht a Voldy? no neviem a ani sa nedivím Sasukemu, že to nezvládol :D Naruto to bude mať ťažké a chudáčik Sasuke, nutia ho uvažovať o citoch :D

4 Lanita d'Angel | Web | 22. srpna 2011 v 22:09 | Reagovat

Za dalsi dil Osudu jsem se doslova modlila !!! :D ... super,ze je tady ...

5 Yonade | Web | 23. srpna 2011 v 22:47 | Reagovat

Juhuuuuu :D To vypadá nadějně :D Doufám že v příštích pár dílech se něco semele :D Aspoň něco malého ;)

6 Jituí | Web | 27. srpna 2011 v 17:03 | Reagovat

hezká kapitola už se moc těším na další začíná to být velmi napínavé :-D  :-D

7 Majo | Web | 29. ledna 2017 v 12:06 | Reagovat

Proboha já fakt nemůžu..Taky si občas vyhonim..To mě zničilo :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama