Epizoda 23.: 17 minut a 46 vteřin

18. srpna 2011 v 13:05 | Keigh |  Život ve Scuderia Ferrari

Čauky, kašlikašlikašli - dě- héééé.... héééé........., uhn, tak nic. Ahoj děti.

Pčíííík!

... uhn, pochopili jste asi, že jsem co? Nemocná. Angína. děvka. Nevíš o tom něco, papi...? xD (Né, pectoris ne.) Normální angína. Takže, víte co? Jo. Beru paralen. (Kašlikašli) A taky spoustu dalších veselých věcí. Jako třeba céčku, brugen, čaj, a banány. Takže jistě chápete, že nemám zrovna sílu něco dělat, nebo něco psát. Ale ono mě to nejhorší tak za dva, tři dny přejde a pak budu zase radioaktivní rybička, víc než obvykle. (Kašli kašli ... kašli... ...)Takže v poho (kašli kašli) v pohodě. A hej, víte co je super zpráva? Píši další díl Osud?!u, máte radost...? (Hééé--- ----- pčííííík!)
(Malá vsuvka, musím utřít monitor.)

A ještě jsem vám chtěla říct, že by od vás bylo mov hezké, kdybyste pro mě hlasovali v SONYPu, odkaz je nahoře pod záhlavím. Faktis byste mi udělalli radost.

Díky, koťata.

A protože se vás tady hodně ptá po Životě ve Scuderia Ferrari, přináším vám další díl, tenhle je zase takový trošku vtipný. (Nesnáším výžné roviny.... xD)







Středa 15. 41 Konferenční místnost v Budově světové rady motosportu FIA, Paříž, Francie





"A?" nerozumí.
"No…" rozhodím rukama. "Nevím."
"A…?" zopakuje.
"Hej, to bylo fakt všecko co nám řek!"
"A…?"
"A začínáš už mě pěkně nasírat, Stefano."
"…-"
"A dááááál…?" přeruší Stefanův nádech Kimi.
Potlačím smích a místo toho se ho zeptám: "Víš, kam bychom měli jít?"
"Jíst?"
"Ne, jíst!"
"Ne! Dost!" přeruší stefano naši perfektní repliku na rozhovor z filmu Hele vole, kde mám káru? Stefano. Sakra. Ten chlap taky vždycky všecko zkazí. "Vy dva už spolu jíst nebudete! Jednou to stačilo, ne?"
"Slib že už neřekneš: …A?, páč jestli jo, okamžitě a hned teď řeknu do televize, že nosíš dámský tanga."
"A taky podvazky." Přidám se.
"Růžové," dorazí to Kimi.
"Ale…" zarazí se Stefano. "Já NENOSÍM růžové tanga!"
"A…?" podiví se Kimi, nemám daleko od opětovného se zhroucení smíchy.
"Ale-!"
"Ticho," sykne Kimi. "I kdyby, komu myslíš, že uvěří? Mně, nebo tobě?"
Stefano zbledne, zrudne, zfialoví, pak zase zbledne. Ještě chvíli a vykvete nám tu.
"Vraťme se k tématu, děti," osloví nás familiárně. Vyprsknu smíchy, jako, kde se to v něm bere? Se dneska nějak moc dobře vyspal, nebo co?
"A... on vám jako řek, že je mu to jedno? Jaký tu děláte cirkus? F1 je ode dneška jenom parta klaunů, nebo co?" diví se Stefano, rozumě se nerozpitvává Kimiho drzost.
"Očividně," začnu.
"A ušislyšně," doplní mě to radioaktivní hovado vedle mě.
"Ne." Dokončím myšlenku.
"Kde jsme se to ocitli…" zavrtí Stefano hlavou.
"Vááážně to chceš vědět…?" protáhnu a Kimimu zacukají koutky. Což se u něj rovná mému pádu smíchy na zem.
"Asi… si to dokážu představit," ujistí mě a taky umlčí, když už se nadechuju. Mrsknu pohledem po Kimim, i on se nadechoval. Aha, tak možná to nejsem já, koho stefano zarazil. "Vraťte se do konferenční místnosti," propustí nás a sám se tím směrem vydá jako první.

"Konečně." Vydechne Kimi.
"Tak o tohle celou tu dobu šlo?" vyzvídám.
"Jo." Otevře dveře do konferenčky a nechá mě projít jako prvního Připadám si jako holka.
"Madam," naznačí úklonu.
"Pane," udělám pukrle.
"Na druhé straně místnosti se ozve hurónský smích (aka Jean), mlácení tup tkáně o stůl (aka Mosley), podrážděné bručení (aka Ecclestone), chrochtání (aka Chris) a hýkání (aka Rob).
Takový standard, řekl bych.
Kimi si jde sednout na své místo, ale pak, jakoby si to rozmyslel, celý stůl obejde a ještě než se stihnu dostat ke své židli, naproti té Kimiho, on u té mojí stojí, odsune mi ji a pak mu ji zase přisune. Chci se zeptat, co to dělá, ale pak mi to dojde. Další nepředstavitelný nápad Icemana Severského z Radioaktivna nad Super-humorovem. Ani na chvíli mě nenapadne se nepřidat.
"Děkuji, pane gentlemane,"
"Sličná dámo, smeknul bych ale svůj cylindr jsem si zapomněl dole ve svém kočáře."
…myslí svou helmu ve formuli…?
"Nadzvedla bych sukýnku, ale angažuji se ve feministickém hnutí za zrovnoprávnění sukní."
Všeobecné veselí, ze kterého trochu vyčnívají hurónský smích, mlácení hlavou a chrochtání a taky to vrčení, se stupňuje. Jen u McLarenů se mlčí. Hm, oni asi nejsou moc na joky. Zato u Red Bullu je živo, a ti, co nás dobře znají jsou taky docela vysmátí, takový Alonso se směje skoro stejně jako chris. A to ještě neví o naší hře.
Sakra, sakra, sakra, chtělo by to něco… něco… totálně vtipnějšího. Jako, vím určitě, že Kimi i já umíme udělat mnohem větší šou, než jen tohle. Fakt, chtělo by to totální perlu.
"Samozřejmě, madmazel," přikyvuje Kimi. "Totálně vám rozumím." Ukloní se, vypadá přitom jak debílek, zase oběhne stůl a zasedne ke stolu, konečně.
"Mesijé," otočím se na Mosleyho. "nechť započne naše konference."
"Ano, jistě, samozřejmě, madmazel, začneme. Jsou nějaké, ehm, připomínky?" odkašle si Mosley.
"Ano, mám jednu velice důležitou připomínku!" ozvu se. Sotva zmlknul Kimi, musím provokovat já, že.
"Ano?" vloží se do toho Ecclestone. Haha, Bernie si nejspíš myslí, že to bude něco k věci.
"Proč v F1 není žádná žena?!"
Položím je. Otočím se na Kimiho, jestli se ke mně přidá, ale tomu, co uvidím, málem ani neuvěřím - ten podrazák se směje! Jako, ne jak on se směje normálně, ha… ha… - a na půl roku pokoj, ale normálně hezky a docela nahlas a veřejně se směje! Sakra, radioaktivita a marťani se zbláznili! No to snad ne! Já čekám partnerství a nějakou pomoc a on se tady zatím poklidně směje! Jako - od čeho tady asi tak je?! On mě má podporovat! Ho sežeru, fakt. Sakra, kde je chyba?!
"Zatracený matrix…" zamumlám. "Dobře, žádné ženy v F1, budeme se věnovat důležitým věcem." Sakra, teď musím plácnout nějakou totální -
"Nedostatek banánů v F1!"
- Blbost.
Kimi, ty jsi totální - hej, konečně se ke mně přidal! Hurá, a ještě navíc řekl super blbost. Paráda. A položil na zem skoro celou konferenčku. Takhle se na ně musí.
"Já říkal důležitého!" seřvu ho naoko.
"Nedostatek banánů není důležitý:?! To řekni dětem Rusku, uvidíš, jak tě budou mít rády…" poznamená Kimi sarkasticky.
"Blbečku," potlačuju smích. "myslel jsem vážné věci - související s F1. Jako třeba-"
"Situaci evropských veverek!" vykřikne zas Kimi.
Plácnu se do čela: "Tohle už není normální."
"Podle tebe to ne-"
"Jistě že to JE vážné téma." Přeruším ho naoko nervně. Ale Kimi ví, jak to myslím.
"Ale vážně, měli bychom se věnovat-"
"Tématu vraždy v ulici Morgue!" přeruší mě zase.
"Ano, velice důležité a velice vážné." Připustím.
"Ano. Jeden z mála případů, kdy vrahem nebyl zahradník." Přikyvuje Kimi znalecky.
Položili jsme téměř celou konferenčku, jenom McLareni se tváří znuděně a Ecclestone pořád napruženě vrčí.
"Ale nechme vyšetřování inspektoru Dupinovi a my se místo toho raději věnujme-"
"Diagnostice!"
"To… bychom vzali práci Dr. Houseovi. Což by nešlo. Dokážeš si house představit jako jezdce F1?"
"Ne," uzná Kimi. "on raději motorky."
"Přesně." Přikývnu.
"A taky bych se v pondělí večer neměl na co koukat."
Plácnu se do čela podruhé. Jean umírá, soudě podle lapání po dechu a dlaně na hrudníku, no je fakt, že Stefano pořád vyhrožuje, že z nás Jean dostane infarkt a abychom mysleli na jeho zdraví, a Ecclestone se za chvíli změní v medvěda, pokud nepřestane bručet, a Mosley za chvíli probije ten stůl vlastní hlavou na skrz. Jako, já jenom, že je to pěkný stůl, no.
"Dobře, tak čemu se chceš věnovat?" vyzvídá Kimi.
"No…" napínám ho. Sakra, já nevím. Musím vymyslet nějakou tupou hovadinu. Plánování atentátu na Kishimota, jako pomstu za Itachiho? Ne. Sestavení pátrací čety k nalezení Death note? Oživení Einsteina? Ne, ne, ne. Sakra. "samozřejmě bychom se měli věnovat tomu největšímu problému ze všech. Potřebuju je všecky položit. Musí to být totální blbost, ale totální.
"No…? A dál? Sakra, kejmy, z tebe to leze jak housenka z metra!"popohání mě Kimi.
"Měli bychom se věnovat…" už to mám! "Existenci mimozemšťanů! Jako vážně! Jean se nesměje jako normální člověk, to všichni víme, Max - no, to je Connan ničitel, má vážnou úchylku na stoly, to stolofilie, Maxi, vrať se na svou planetu, prosím tě.
Bernie… se nesměje vůbec, to taky není normální. A chris… Jako, z tebe si mimozemšťani udělali tak akorát prdel, páč toho člověka z tebe udělali dost nedokonale, normální lidi nechrochtaj. Kimi… - no, to je jasné, radioaktivní mimozemšťan, který se z mistra Super-ledového mění na hyperaktivně radioaktivní a životu nebezpečnou rybičku… no, ty by ses taky měl vrátit domů… - Pluto, že? Taky je tam jednou za miliardu let pěkně horko… A Stefano, no, Stefano, to je úplný konec, prosím tě, až poletíš domů, pozdrav Michaela Jacksona… prý se mu už u nás nelíbilo, tak odletěl zpátky na svou planetu, myslím, že… někde… na Uran… no, prostě ho pozdrav, až poletíš kolem."
V průběhu řeči musím zvyšovat hlas, páč by mě přes ten rachot nebylo slyšet. Ti magoři snad fakt chtějí tu konferenčku zbořit - a Max se rozhodl vzít si na starosti stůl. Sakra, asi už chápu, od čeho má ty jizvy, pokud vždycky, když se směje, rozmlátí ten skleněný stůl…
"Sakra, můžeme už konečně začít s tou poradou?!" zabručí Ecclestone, haha.
"Jistě, medvídku." A zmlknu.
Chvíli je úplné ticho - a pak v konference vybouchne totální atomovka smíchu. Chvíli nechápu…- jako, měla to být narážka na to, jak pořád bručí, ale… jak jsem si před chvílí hrál na holku - … že to asi znělo trochu, no… přibuzněně.
"Wow!"
"Jó, do nich, Felipe!"
"Cože?!?"
"Tywe!"
"Ty we nezdáš!"
"To je slovo muže!" chlame se Chris a já složím hlavu do dlaní, proč já?! Ale ani tak nemůžu zabránit jak zčervenání, tak nehoráznému záchvatu smíchu.
"Felipe?! Lásko, ty mě podvádíš?!" vybouchne Kimi naproti mně, na tváři zcela vážný výraz.
Ohlédnu se po Berniem - on se směje! "Ale… ale ne, miláčku, to je nějaké -"
"Ty mě podvádíš a ještě navíc s takovým…. Mužem!" málem spadnu pod stůl, fakt. "Jak jsi mi to mohla udělat?!"
"Ale ty tomu jen špatně rozumíš,"
"Mamko, a já jsem ti tak věřil!"
"Ale taťko, uznej, dvacet let mít v posteli jednoho chlapa, co si navíc do té postele pořád tahá součástky ze svého kočáru…"
Jó! Položili jsme Bernieho Ecclestonea! Jsme frajeři, Kimi, ti bude chtít pořádnou oslavu!
"Ale on si určitě taky tahá něco do postele!"
"Jo, ale raději papíry a notebook, než volanty a helmy!"
"Ale mamko, já myslel, že když na sobě mám jenom helmu, přijde ti to sexy!"
"No jo, v dobách, kdy jsi ještě měl, na co bych se dívala…"
Kimi už není schopen odpovídat, Mosley už na tom stole jenom leží, Bernie se směje nahlas - jo, to byla bomba, o které jsem mluvil.
"A pak, že se Iceman nesměje." Zavrtí hlavou Flavio.
"Ten můj jo," ujistím ho, myslím, že Kimi mě neslyšel. Flavio se jenom zasměje a zavrtí nad námi hlavou, nejspíš si myslí svoje.
"Vy jste fakt jak manželé po 20 letech," uzná Alonso.
"Že? Mu to furt říkám," přikývnu. "Taťko." Zacukruju na Kimiho, který se na mě zrovna dívá.
"Mamko!" seřve mě. "Přestaň tady nasírat vedení, Bernie se snaží vést nějakou smysluplnou debatu na vážné téma o důležitých věcech a ty mu to kazíš!"
"Promiň, taťko," otočím se na Bernieho: "pokračuj, medvídku."
Bernie se ani nenamáhá něco říkat, jenom mávne rukou a schová obličej do dlaně, ale stejně jsem viděl, jak se směje.
"Ti mimozemšťani jsou fákt divní," zamumlám si více méně pro sebe.
Mosley zvedne hlavu s toho stolu, je celý červený a otlačený a to čelo má fakt nějaké připlacatělé, podívá se na Kimiho, na mě, na Kimiho a zase na mě, jako - kde je ten banánovník, na kterém jste vykvetli?, a pak zase tu hlavu schová čelem dolů do desky stolu.
"Asi jsme zkazili zasedání." Poznamenám.
Kimi zabublá smíchy: "Myslíš, že máme bod?"
Rob zahýká a Chris do toho zachrochtá. A mosley ještě jednou práskne hlavou o stůl. Paráda. Odrovnali jsme celou konferenční místnost během 17 minut a 46 vteřin.
 


Komentáře

1 keishatko | E-mail | Web | 18. srpna 2011 v 13:28 | Reagovat

ja tých dvoch žerem...uctievam zem po ktorej chodíš, lebo ty dokážeš napísať také veci :D :D :D inak aj ja som chorá :D náhoda, že?! :D :D :D uzdrav sa skoro! pusu

2 Kana~♥~ | Web | 18. srpna 2011 v 14:29 | Reagovat

tak se brzo uzdrav ;)
jina nádherný dílek, dlouho jsem se takhle nesmála =)
už jsem ti říkala, že si genius mezi genii :-D

3 Lulí | Web | 18. srpna 2011 v 17:23 | Reagovat

Bože...Kayleigh...díky moc!Jsi mi zvedla náladu :D Jako....sice začátek jsem měla rozmazanej,jak jsem brečela (já opravdu brečela!Jako že skutečně vážně brečela - slzy+vzylky a tak...a nebylo to od smíchu,já zase dostala šílenou depresi,kterou mám tak jednou za uherský rok...)

Jako vážně jsem u toho chcípla :D Nálada o dva body víš,než byla,což si gratuluju,pač z deprese se dostávám dlouho :D No nic já padám....musím jít vyhodit kapesníčky a pořídit si nové :D Zatím pa

4 yellow | Web | 18. srpna 2011 v 18:20 | Reagovat

Tak tohle byla bomba, úplně jsem to viděla. Děkuji a těším se na pokráčko.
A brzy se uzdrav.

5 šali | E-mail | 18. srpna 2011 v 21:11 | Reagovat

:DDD mamka a taťka!! :D héj ty mě zabíjíš! :D dobřéé ty! :-D

6 Yuuko | 18. srpna 2011 v 21:49 | Reagovat

Tak to sou super frajeři!!!! A mě odrovnali během PĚTI minut!! Já se z tebe snad rači pudu oběsit protože u tebe mám smrt jistou! Ta 1.vykrvácení a ta 2.zadušení smíchem nebo infarkt...a jakto že jsi nemocná? Takový teplo venku a ty onemocníš! Hele, ale jako doufám, že nezapomínáš na to jak to u tebe dopadá když bereš paralen..to sou ty nejšílenější povídky XD a mám nápad jak bys tomu mohla pomoct, sleduj...nacpi si do pusy nejmíň 1 platíčko paralenu+nějakej ten brufen+to spláchni 2 litrama čaje a navrch si můžeš dát panáka nějakýho životabudiče...a hele recept na šílenosti je hotov!! Btw už sem říkala, že du na zdravku?? Bojte se až vás budu léčit! Buhaha... XD

7 kitty | 19. srpna 2011 v 19:11 | Reagovat

ti dva mě vždycky dostanou do kolen, už aby tu byl další díl :-)

8 Yonade | Web | 23. srpna 2011 v 22:37 | Reagovat

Tak to mi chybělo! :D Po pár dnech mojí nepřítomnosti fakt že jo :D Fakt nechápu kde ty hlášky bereš :D Já už bych měla zásobník prázdnej :D

9 Karin | 6. září 2014 v 1:06 | Reagovat

Já už nemůžu ty dva to je hustý. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama