Ztráty a nálezy

29. srpna 2011 v 12:40 | Keigh

Milé děti,

dnes se dožívá svých 15. narozenin Naomi-chan, takže: gratujuju! Já i moje stádo šavlozubých ponožek, Dr. Zloun, Borůvkový koláč, Zoubková víla, Kouzelná hůlka, teplý Ken, Oroxicht (s Naghinim v prdeli), paralen i Moudrý klobouk ti přejeme hodně štěstí, zdraví, mnoho přátel a zábavy a úspěchů, také inspirace a zájem ve svých koníčcích pokračovat!

Ode mě k narozeninám dostáváš dáreček v podobě povídky, doufám, že se ti bude líbit a že zanecháš komentář :)



Fandom: K-pop skupina Super Junior
Autoři: Moudrý klobouk, Oroxicht, Voldy, banány
Postavy: Teuk/Sung/Wookie
Betareader: Kana (díky ti, bejby :)
Upozornění: trochu akčárna, trochu slaďárna a hepáč
Věková hranice: 18+ (tuto slečnu již více zkazit nemůžu xD)







Nesnáším to. Celou tuhle komedii. Usmívej se do kamery a vem ho za ruku, no jasně, obejmi ho a dej mu pusu! Vždyť je to sranda, ne?! Vůbec nevědí, o čem mluví. Vůbec to nechápu. Nechápu, jaké to je. Jakoby mi na tom mělo záležet. Vybral jsem si to sám. Holky to milujou a nám to zajistilo slávu. Takže se usměj a dej mu pusu! A rychle uteč, aby to vypadalo co nejrozkošněji. Ale pak se za ním vrať a jenom ho pohlaď, ať oba vypadáte co nezranitelněji… No jasně, přesně takhle. A rychle, někdo další, koukněte na ně pohoršeně! No tak, rychle! Jo, super, super! A někdo jiný žárlivě, jako byste chtěli být na místě jednoho z nich, přesně tak, to je ono!
…Nesnáším to. Musí mi to dělat naschvál. Přece musí vidět, jak moc reálně u toho vypadám, ne? A oni ještě schválně nejvíc párují s tím, do kterého jsem zamilovaný. Proč to dělají? Chtějí, abych trpěl ještě víc? Musím to snášet pořád. Všechny ty doteky a úsměvy a někdy i polibky, které vím, že jsou nahrané. Nejsou pro mě, ačkoli mi je dává, jsou pro fanoušky. Hlavně ty ženského pohlaví. Vůbec je nenapadlo, že by to některý z nás mohl myslet vážně. Konečně vypadli. Už žádné kamery. Wookie se mi vytrhne z náruče a běží k Heechulovi. Jako vždycky. Ale ten se nepřestává lepit na Siwona, ačkoli kamery už jsou pryč. Jsme divní. Nevím, jestli je to naše vina, nebo to z nás udělala média.
Vstanu a jdu do kuchyně, asi bych se měl najíst. Všichni mi říkají, že jsem dost zhubl. Siwon mi taky říká, že když jsem z nich nejstarší, měl bych mít trochu rozum. Ale… někdy to jde těžko. Všichni si všimli, že upadám do postupné letargie a špatné nálady. Ne před kamerama, to bych si nedovolil, ale… když zůstaneme sami, nejde… nejde mi předstírat, že jsem šťastný. Zvlášť když vidím, jak se Wookie sápe po Sungovi. Nejlépe neustále. Ať už tu kamery jsou nebo ne. A já?
Měl bych se jít vyspat. Jasně. Vezmu si něco na jídlo a zavřu se v ložnici, třeba mi bude líp, až se vyspím. Usnu, dřív, než stačím vymyslet náhradní program.
"Hej, kam ses ztratil?" vleze do pokoje Sung bez zaklepání. Pravda, kdyby zaklepal, nebyl by to on. "Chceme hrát videohry, tak makej,"
"Já nejdu," ujistím ho a rozespale, jako, aby viděl, že mě vyrušil, se na posteli převalím. "je mi nějak divně."
Sung za sebou zavře dveře a přejde ke mně. Neslyšně zasténám: přesně tohle jsem nechtěl. "Jo… všichni jsme si všimli, že jsi poslední dobou… nějak… zamlklý."
Zavřu oči a počítám do deseti. Nechci na něj být sprostý, vždyť on za nic nemůže, ale… on je ten, kdo mi v žaludku leží nejvíc!
"Hele, neřeš to. Jsem jen… unavený. Asi krize středního věku, nebo co."
"Ve 28…? Co budeš dělat ve čtyřiceti?" zasměje se, myslí že vtipkuju. Nechám ho při tom.
"No jo, to víš."
"Hej, žádné výmluvy, pojď a nekecej, stejně to nikoho nezajímá."
Vím, že to myslí dobře, ale i to mě rozlítostní. "Vážně ne,"
Chytí mě za ruku a zatáhne tak, aby mě dostal do sedu a do stoje a nakonec mě z té postele fakt dostane.
"Jdem hráááát!" zaradují se vespolek Wookie i Siwon. Sakra. Jenom ti dva?
"Kde je zbytek?" zeptám se pochybovačně a nevšímám si poskakujícího Sunga na mnou, který je šťastný, že mě dostal z pokoje.
"No, oni se nějak rozptýlili…" začne Siwon. "A pak najednou…"
"Sublimovali," doplní Wookie tajemně, s takovým výrazem, až se musím rozesmát. Tomu klukovi by měli tohleto zakázat. Ale rozesmál mě. Zabít.
"Na!" hodí po mně Sung ovládání. "Makej, jsme spolu v týmu."
"Jak se spolu bavíme a směje u hry, zapomínám i na svůj žal. Dokonce mě ani nevyvede z míry, že se Wookie vrhne několikrát na Sunga, aby ho ulechtal k… no, k smrti ne, ale aspoň tak, aby Sung spadl na zem a nechal Wookieho, aby na něm seděl. Nemyslím ani na Wookieho, se kterým bych si přál dělat tohle taky. Jen se s nimi směju. Asi to tak má být. Myslím… ti dva spolu. Vypadají spolu fakt šťastně. Nemyslím, že by bylo fér, kdyby je chtěl někdo rozdělit. Natož takový škarohlíd, jako já. Ani nevím, co přesně se děje, nebo kdy se to stalo. Ta melancholie prostě jednou přišla a… asi se jí zalíbilo, protože už mě neopustila.
"Nedělej to! Wookie! Slez ze mě!" směje se a svíjí Sung, Siwon se rozhodne k víceméně mazlení připojit a mně stáhne s sebou, takže se za chvíli směju na celé kolo, ty malé příšerky mě hladí i lechtají a válejí po zemi, náhodný chodec by řekl, že nám je maximálně patnáct (teda, ta euroamerická část si to myslí i tak) nebo že jsme utekli z pomocné školy, nebo z blázince. Ale mně to vyhovuje. Je mi najednou skvěle, jako už pár dní ne. Nějak jsem se zamyslel, ani jsem si nevšiml, že mě najednou nikdo nelechtá nebo se mě aspoň nedotýká, a tak všecky tři vyhledám pohledem a trochu s leknu; oni sedí všichni tři vedle sebe a dívají se na mě… jako… no, jako by mě snad chtěli sníst…? Hej! Oni se proti mně…!
"Né!" stačím jenom vykřiknout, když se na mě všichni tři vrhnou a začnou mě lechtat. "Né!!!"
Sakra, to se nesmí! "Co jse - hahahaháááá! Né! No táááák! Co jsem vám - hahahahá! Udě -hehe - udělalááááááááál!" chci se bránit, ale proti těm třem chobotnicím to prostě nejde. No mě z nich prostě pleskne!
"Dobře, dobře, zachovej se jako muž. Vzdej se, odhoď zbraň, padni na kolena a pros o život." Zadeklamuje Sung, jako z nějaké trapné evropské historické hry. Jako Shakespeare, nebo tak.
"Jak- hehe - jak můžu, sakra… héééé….. padnout na kolena, když na mě sedíš?" zeptám se a snažím se popadnout dech. Oni jsou fakt šílení!
"No… dobře," uzná Siwon. "Tak alespoň pros o život."
Ale v tu chvíli zazvoní Siwonovi mobil. Zatváří se jako, že ho to asi hodně otravuje, ale po tom, co koukne na display se trochu zamračí a přijme to.
"Ahoj, Chulie, děje se ně-" zmlkne uprostřed slova.
Siwon chvíli poslouchá, my ztuhneme. Podle toho, jak se Siwon tváří, všichni víme, že se něco stalo. Něco vážného. Sung ze mě sleze a já se posadím, čekám, co Siwon řekne.
"Za deset minut jsme tam." A vypne hovor.
"Co se děje?" vyjekne Wookie zděšeně.
"Min se ztratil." Zamumlá Siwon a už se rve do své bundy.
Ani nevím, jak se to stane, strašně rychle jsme opustili hotel. Proběhli jsme několika ulicemi, Siwon nás naváděl, nevím, kudy jsme běželi. Během cesty někdo Siwonovi volal ještě jednou, možná ještě jednou Heechul, neptal jsem se, prostě jsme běželi za ním.
Tady si to vybavuju, uvědomím si náhle. No jasně, tady jsme včera byli oslavit náš povedený koncert - ale…
"Heechule," vydechne Siwon, když jej spatří.
"Nemůže být daleko," sděluje Heechul. "Byl dost opilý, pochybuju, že o sobě ví."
"Jak je to dlouho, co se ztratil?" zajímám se.
"Asi dvacet minut, co jsme na to přišli. Není v žádných klubech, kde jsme byli, na záchodě, někde zapadlý, nikde, prošli jsme všechny putyky, které jsme minuli cestou sem, nezůstal v žádném baru, nevím, kde se mohl ztratit. Kluci procházejí uličky, znáte to, těch temných je tu docela dost…"
Zamrazí mě. Proč zrovna Min…? Z nás všech jsou Min a Wookie to, co by se nikdy nemělo ztratit, vždyť se ani neumí bránit-
"Dobře, my dva půjdeme spolu, Chulie, a - Hyuku!" vykřikne náhle Siwon. "Jdeš jako na zavolanou, máte něco?"
"Západně odtud nic, jsou tam kluci, šel jsem za váma, nechtěl jsem, aby se nám ztratil ještě Chulie, když jsi tu zůstal sám." Otočí se k němu. No jo, naše princeznička. Ale Lulí by měla těžkou depresi, kdyby se zrovna jemu něco stalo. Možná i sebevražedné sklony. A za to by nás Keigh zabila. Kromě toho, fans by to dávali za vinu nám. A kdoví, co by nám proved Dr. Zloun.
"Vezmi si s sebou Sunga, projděte to támhle ne tu stranu," naviguje Siwon.
"Neměl by se Wookie vrátit do hotelu, kdyby se Min třeba vrátil tam?" navrhnu.
"Do hotelu se teď vracel Zhoumi." Přeruší mě Hyuk.
Přikývnu: "Tak my půjdem s Wookiem vpravo."
"Jasně. Volejte, kdyby něco." Souhlasí Hyuk a táhne Sunga za sebou.
Vydáme se s Wookiem poměrně rychlou chůzí směrem, který nám byl přidělen, a mám tendence si ho držet hodně u těla. Jednou se dokonce přistihnu, že vztahuju ruku po jeho dlani, ale včas si to uvědomí a cuknu. Wookie je děsně zamlklý,… což u něj není moc obvyklé. Ostatně, já se normálně taky pořád směju - a poslední dobou mě to tak nějak… přešlo. Zahneme do další ulice, jen zběžně pohlédnu do tmavého kouta vpravo, kde tuším jednu z těch nebezpečných uliček, kde jsou ty nejhorší putyky a nejnebezpečnější lidi vůbec, a- málem se mi zastaví srdce.
Jen tak tak stihnu Wookiemu zacpat pusu, aby nevykřikl, neměl by na nás upozornit. V té temné uličce uvidíme Mina - ale bohužel není sám.
"Na," vtisknu Wookiemu do ruky svůj mobil. "Zavolej hned Hyuka a Siwona. Zůstaň tady."
Asi chce něco říct, ale toho už nedbám, musím jít zachránit Mina, přece nedovolím, aby se mu něco stalo! Nechci, aby mě viděli nějak brzy, skryju se za popelnicemi a čekám, co bude, zatím na Mina jenom dorážejí, smějí se, asi mu dělají návrhy, přemítám, jestli tu nemám počkat, dokud nepřijdou i kluci, ale ve chvíli, kdy jeden z těch týpků vezme Mina za pas a násilím ho přitáhne do své náruče, vím, že čekat nemůžu. Sakra! Já taky nejsem žádný extra rváč, a těch chlapů tam je…pět šest sedm! Ale neboj, Minnie, jsem tu!
"Hej!" vylezu zpoza popelnice a křiknu na ně. "Co mu chcete?"
"Hej, zlatíčko," osloví mě ten, co objímá Mina. "ty ses taky ztratil…?"
Je pravda, že na svůj věk nevypadám, ale - hej, zlatíčko mi nebude říkat nikdo, kromě toho, komu to dovolím! A to ten chlap rozhodně není! "Pusťte ho!"
"A to jako proč, chlapečku?" zeptá se jeden z jeho kumpánů.
"No jo, znáš to pravidlo, co najdeš je tvoje." Směje se další.
"Měl jsi přijít dřív,"
"Ale možná… když jsi tak hezoučký, se s tebou podělíme." Směje se hnusně ten, co drží Mina.
Konečně si můžu vybít tu zlost, co mám na celý svět posledních několik týdnů. Rozběhnu se, napřáhnu paži a tomu největšímu, co drží Mina a snaží se ho políbit, dám pěknou ránu do čelisti. Trochu se zapotácí, a tváří se překvapeně, asi to de mě nečekal, ale hned se vzpamatuje, máchne tou svou mega prackou s vypracovanými svaly a pustí Mina na zem, ten se po kolenou chce odplazit pryč a zatím se mu to i daří, protože se veškerá pozornost těch opic přesunula na mě. Jeden mě ze zadu chytí, nemůžu se bránit, další mi drží ruce, a ten, kterému jsem dal ránu se po mně sápe: "Chtěl jsi mít přednost, máš ji mít."
A ani nevím jak, za chvíli nemám kalhoty! Ti hajzli mě otáčí zády k sobě a čelem ke zdi, oni mě snad vážně chtějí znásilnit?! Jednoho kousnu do ruky, snažím se kopat, chci si uvolnit ruce, ale nejde to, drží mě moc pevně, zřetelně slyším rozjíždění něčího zipu u kalhot, několik dlaní mě plácá po nahém zadku, přestávám racionálně myslet, zmítám se a chci se za každou cenu osvobodit, asi křičím hlasitě o pomoc, nevím -

… a pak najednou mě v náruči drží Wookie, Chulie a Min, oblékají mě a něco mi říkají a já se dívám, jak Siwon, Eunhyuk, Zhoumi, Kyuhyun a dokonce i Sung vyhání tu partu holých hajzlů pryč.Ani mě nepřekvapí, že jen co se celá ta parta přesune pryč, Hyuk si vyzvedne Mina do náruče a do hotelu ho odnese, mně se sice trochu třesou nohy, jsem v šoku, myslím, ale jinak v pořádku, dojdu do hotelu sám, ačkoli i Wookie se nabídne, že mě odnese.



*^.^*



"Děkuju," nechám si do ruky vložit kouřící hrnek s čajem.
"V pohodě," ujistí mě Yesung. "je ti líp?"
"Hm? Jo, jasně… proč?"
Nějak podivně si mě měří. "Pamatuješ, jak jsme tě odpoledne lechtali?" nadhodí.
No jasně že pamatuju, ještě teď mě bolí břicho. Z mého nechápavého výrazu nejspíš usoudí, že ani z tohohle nejsem moudrý, takže hned pokračuje: "Řekli jsme, že musíš prosit o život, jinak bychom tě nepustili."
Pořád tak nějak nerozumím. Ale mé myšlenky opustí toto téma, hned jak uvidím Wookieho, který se nasáčkuje mezi mě a Sunga a spokojeně se o nás o oba opře: "Hrdino,"
Tohle na srdci zahřeje, ne že ne, ale jeho ruka, která se opře o můj hrudník a hlava, co mu samovolně spadne na mé rameno, zahřeje mnohem víc, a nejen u srdce! Sung se pousměje: "Vlastně jsme to měli se Siwonem celé naplánované. Chtěli jsme… víš…"
Ztrácím se v tom, co mi říká. Nechápu, o co jde - co měli naplánované? A proč se Siwonem? A co chtěli udělat? A co to má společného se mnou?
Wookie se na mém rameni tiše zasměje: "Milujeme tě, Teukie,"
Aha, no jo, z tohohle jsem mnohem moudřejší, jo. Takže, co že to měli naplánované s tím Siwo -


…Nestojíte mi někdo na vedení?! Co se to - počkat. Počkat, klid, Teuku, hlavně klid. On to tak určitě nemyslel, spíš tím chtěl říct, že jsme… kámoši. Jo, to je ono. Kámoši. Prostě.. mě mají rádi a jsou mi vděční, že jsem nastavil prdel za Mina.
"Nedívej se tak, Teukie," napomene mě Sung s úsměvem. "Myslí to vážně,"
"Jo," přisvědčí Wookie. "Chtěli jsme… to naplánovat, jako, abys… víš? Aby ses vykoupil z toho ulechtání, musíš strávit noc s námi, chtěli jsme… si ověřit, jestli je pravda to, co…"
"Co si myslíme, že s tebou je." Dopoví za něj Sungie. "Prostě… mysleli jsme, že… že nás… taky… máš rád,"
"Ale… ale já vás… mám rád, já - uhn…" raději zmlknu, kdoví, kdy oba vyprsknou, něco , jako, "APRÍL!" nebo tak, to bych asi nezvládl.
"Ty uhn co?" pomůže mi Sung sarkasticky.
"Já, no, víte… máte pravdu. Mám… vás rád. Jako, myslím… miluju vás." Raději se na ně nedívám.
Wookie se mi něžně zasměje do ucha a za chvíli na něm ucítím jeho jazyk.
…CO?! Počkat, co se to-
"Teukie, chceme tě," zamumlá Sung, než se natáhne přes Wookieho a chytí mě za tvář, snad abych mu neutekl, když mi vtiskne na rty drobný polibek.
Zatočí se mi hlava. Tohle se mi snad jenom zdá! Já… sním a zdá se mi nádherný sen, že jsem v nebi a mám to, co jsem v životě mít nemohl.
"Teukie," zašeptá mi Ryeowook do ucha, pak ucítím kousnutí na krku, ale to už jsem zaměstnán další Sungovým polibkem, tentokrát mnohem delším a mnohem odvážnějším, cítím v puse jeho jazyk, jak se mazlí s tím mým, něčí daně, které mi přejíždějí po hrudi, někdo mě hladí po tváři, nechám se strhnout a dotyky i polibky začnu oplácet, hladím Sunga po boku a Wookieho po zádech, cítím, jak mě líbá na krku a na hrudi, propracuje se k bradavce, kouše ji, olizuje, bere mezi zuby a saje kůži okolo ní, Sung mě nepřestává hladově líbat, ruce má opřená o moje ramena a za chvíli se přesune zpoza Wookieho na můj klín, jemně o mě otírá boky v houpavém rytmu a nepřestává mě hluboce líbat až dokud mu nenaznačím, že bych si k sobě na chvíli rád vzal Wookieho, ten se zase nasáčkuje mezi mě a Sunga, takže mám téměř na klíně oba zároveň, Wookie si nechá cucat ucho od Sunga, zatímco se mnou se vášnivě líbá, rukama mě drží za zátylek a prohrabuje se prsty mými vlasy, tiskne se na mé tělo a jediná myšlenka, která mi uvízne v hlavě (teda, myšlenka, která by dávala smysl) je, že oni oba jsou zatraceně zkušení, co se líbání týče. Zajímalo by mě, v čem ještě jsou zkušení…
Wookie má očividně dost jasnou představu o dnešní noci, soudě podle rychlosti, s jakou mi rozepíná košili a Sungie je s tím nejspíš taky obeznámen, jenom já nevím, o co go. Ale myslím, že se to mám všecko brzy dozvědět. Sung vstává z mého klína a svléká si triko a háže ho na zem, líbá Wookieho po nahých zádech, Wookie mi nyní sídlí mezi nohama a odepíná mi pásek kalhot, zručně a trochu nedočkavě, nebo nervózně, nejsem schopen posoudit, jen trochu stáhne boxerky níž a vysvobodí můj naběhlý penis těsného a vlhkého prostoru, aby mohl olíznout vršek žaludu, obkroužit ho a pak až po uzdičku pohltit do úst, chvíli jej měkce a teple dráždit, chvíli si pomáhat rukou a pak už vnímám jen příjemné pocity, je mi jedno, co se mnou dělá a jak, ale dělá to dokonale. Někam se mi ztratil Sungie, ale pak si všimnu, že je skloněný k Wookieho zadečku a … pravděpodobně ho připravuje a roztahuje, a nejspíš se nepletu, podle výrazu a tichých, tlumených vzdechů Wookieho, který propustil můj penis z úst a pouze na něm pumpuje rukou, slastně sténá a Sungie se nejspíš opravdu činí, protože Wookie si sám určí tempo, sám se proti Sungově jazyku a/nebo prstům vypíná a sténá tak hezky nadrženě, že se nemůžu přestat konsternovaně dívat na jeho rty, růžové, prokrvené, symetrické, mírně otevřené, občas vypouštějící slastný povzdech nebo zasténání, zaklání hlavu a růžovoučké rty si skousává, nevím, jestli mimoděčně nebo záměrně, musí vědět, že se na něj konsternovaně dívám, pravděpodobně je to další způsob, jak mě vydráždit a já mu to neberu. Ještě aby jo! Nechápu, jak to všecko Wookie stíhá, sténat, soustředit se na svou slast, vzrušovat mě a ještě mi střídavě honit a kouřit, ale není mi dopřáno nad tím uvažovat, protože vzrušení začíná být opravdu markantní, i zbytek krve v mé hlavě se chce jít pobavit, takže opustí mozek a vlije se tam, kde je to sice příjemné, ale nebezpečné. Pokud mi teď řeknou, že si dělali jenom srandu a že tohle nechtějí, znásilním je a nebudu mít výčitky!
"Sungie, no tak…!" protáhne Wookie nedočkavě. "Prosím, netrap mě,"
Uchopím jeho hlavu do dlaní, Wookie zakloní hlavu a nechá se ode mě hluboce políbit, pak se zvednu ze sedačky a vyměním si místo se Sungiem, i on si zaslouží trošku uvolnění, já seberu ze země lubrikant, který tam prozíravě nechal, vymáčknu si na prsty trochu kluzké hmoty a jemně jimi proniknu do Wookieho uvolněného těla, Sungie ho připravil velice pozorně, Wookie se jen slastně prohne a zasténá, zaslechnu něco o tom, že jsme oba bastardi, když ho takhle dráždíme, ale nezdá se, že by proti tomu chtěl nějak aktivně zabránit, stále se jen pohybuje proti mým prstům a tlumeně sténá, koukám na jeho růžovou dírku a už se vidím v něm. Ohlédnu se, kde jsem nechal tu tubu s gelem, potřu si s ním penis a aniž bych ho upozorňoval, stejně mě o to už sám prosí, do něj pomalu proniknu. Wookie sykne a stáhne svaly, což málem zapříčinilo velice předčasný orgasmus, mimochodem, ale v pohodě, ustál jsem to. Pak už se nemusím soustředit vůbec na nic. Pohyby pánví jsou instinktivní, sténající Wookie mi navíc přiráží vstříc, střídavě zakláním hlavu a držím ho za boky, nebo jej hladím po zádech, dívám se Sungiemu do tváře a přesně poznám, kdy vyvrcholil, pak mě napadne sáhnou dolů k Wookieho penisu, načež se srazím s jeho vlastní rukou, aha, nečeká na nic, jo. V tom případě vrátím dlaně na původní místo, jemně ho navádím a koriguju rychlost našich přírazů, pak chvíli pozoruju vlastní penis, ztrácející se a zase se objevující, tam a zpátky, tam a zpátky, zajímalo by mě, jak hluboko asi uvnitř něj jsem, tady? Nebo až tady…? Jak velký mám penis v porovnání s Wookieho zadečkem…?
Dovnitř, ven, dovnitř ven, dovnitř… dovnitř… dovnitř! Srdce mi vynechá dva údery, hlasivky se projeví v plné síle a mozek mi vynechá na víc než deset vteřin, boky se přitisknout Wookieho zadečku a můj penis do jeho těla vlije bělavou tekutinu, to všechno se stalo tak podivně mimo mě… totálně nechápu, jak se tolik věcí mohlo stát během takové chvíle…!
"Wookie,…" zamumlám vysíleně, ani nevím, jestli vyvrcholil, nebo ještě ne. "miláčku, jsi v pořádku?"
Vážně nerad bych mu ublížil.
"Bolí mě zadek…" zahučí. "a mám všude naše sperma."
Tohle mě zaujme, proto z něj vystoupím a otočím si jeho tvář k sobě, hm, pěkně, schytal celou Yesungovu nálož do obličeje. Skloním k němu tvář a olíznu trochu Sungieho semene. Hm, nechutná špatně, ale taky bych to nestihl spolknout, když vystříkne ven. Je to tak na udušení. Nebo na pozvracení se. Nebo oboje. Každopádně je od spermatu i jeho bříško, takže je všechno v pořádku, přesto mi jedna věc vrtá hlavou.
"Jak jste to věděli…? Že… se tak chovám, protože žárlím?"
"Jiné vysvětlení přece nebylo," pokrčí Sungie rameny.
To je fakt, zatřesu hlavou. "Dáme sprchu?"
 


Komentáře

1 Twins otaku-Wichiten | Web | 29. srpna 2011 v 12:51 | Reagovat

Oo *fajn brejle zase spadli...asi si je bude při čtení povídek od Keigh přilepovat izolepou* Tak tohle... je dokonalý...jinak se taky připojiju a přeju vše nejlepší.... :-)

2 Nao-chan | 29. srpna 2011 v 13:51 | Reagovat

muíííííííííí.....moc moc moc děkuju!!! Holka já tě žeru! bože! to bylo...dokonalé!!! nic lepšího sem si snad ani nemohla přát! *úchylný  smích*...áárgh jsem děsnej úchyl :D ještě jednou moc děkuju! ♥♥♥

3 Nao-chan | 29. srpna 2011 v 13:51 | Reagovat

[1]: děkuju za přání :)

4 keishatko | Web | 29. srpna 2011 v 16:48 | Reagovat

á...to bolo perfektné...xi...krásna poviedka...ešte, že to stihli..fakt som sa bála že ho znásilnia :D

5 TeressV:) | 29. srpna 2011 v 21:45 | Reagovat

ŇAH!:D To je poprvé, co čtu sexujícího Wookieho.. prostě jsem si ho tak nemohla představit. Moc nevinný:D ale teď si mě navnadila! Asi si přečtu nějaký Yewook:D..
,,jsou mi vděční, že jsem nastavil prdel za Mina."- tahle věta mě dostala:DDDD
A taky se mi líbila scénka skoro znásilnění:D ňuníííí!! Vždycky tyhle scénky ráda čtu:DD *ne, nejsem úchyl!!*:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama