Část 22.: Rajská hudba

24. září 2011 v 15:00 | Keigh |  Podstata




Jeho pohled, situace, do které mě dostal, vděk, radost, štěstí, bezpečí, pocit, že… mě má někdo rád… nevím, co to způsobí. Ale sedím mu na klíně. Dobrovolně. S úsměvem. Tohle není normální. Vím, že ne.


Část tvého srdce se posunuje dál,
Ode všech těch časů, které jsme trávili v samotě


Nejspíš ano. Neměl bych ho od sebe odhánět. Já ho od sebe ani odhánět nechci! Je to první dospělák, který… je rád, že jsem se narodil. Že se mnou může trávit čas.
Jen se... bojím. Bojím se, že změní názor, až zjistí, jaký doopravdy jsem. Protože ne vždycky jsem ten hodný chlapec, co se bojí a potřebuje ochranu. Nezapomínám na svou povahu, jen jsem teď dost… mimo. Ale vím, že se to za chvíli zase srovná a já budu stejné hovado, jako jsem byl. Budu pít, hulit, kouřit, šukat… zatraceně. Mám tu nejhorší povahu vůbec. Ale… pravda, já tady nemám žádné kámoše! Nikoho tu neznám, nemám s kým se bavit, s kým šukat, s kým pít!
Takže… je možnost, že se tohle tady dít nebude…? O tom dost pochybuju. Najdu si jiné lidi, jistě ve škole. A bude to totéž. Chvíli bude trvat, než se zaklimatizuju, než si zvyknu, než se smířím s tím, co se stalo, než uvěřím, že jsem skutečně v Barceloně. Pak… budu stejné hovado, jaké jsem byl. I kdybych se bránil. Neumím se chovat jinak. A zatím ani nemám důvod, chovat se jinak! Proč?! Jen kvůli němu…? Proč bych se měl měnit, nic mi za to nestojí.
Ovládají mě emoce, nejsem schopen uvažovat ve stylu svého starého já. Musím se uklidnit. Jo. Najít své sarkastické a arogantní já, pak… budu zase v pohodě.
Skloním k němu tvář.
"Mathe…" zamumlá, do mého trika, tentokrát je to on, kdo schovává tvář.
Nemyslím, že chce něco říct. Spíš je, pro mě z nepochopitelného důvodu, šťastný.
"Uhn, promiň, promiň," začne se zase omlouvat, utírat si slzy a přestane mě tak pevně svírat v náruči. "Já vím, chtěl jsi vidět Barcelonu, já vím. Tak jo, pojď, páč než se uklidním, bude svítat."
Nechce se mi vstávat. Doprdele. Já tady chci zůstat! Tady, v jeho náruči, sedět na jeho klíně! Sakra! Mathe, vzpamatuj se! Co je to pořád s tebou?!
Asi až moc rychle se postavím na vlastní nohy, nenápadně na něj kouknu, jestli se netváří zklamaně, ale usmívá se. A stírá poslední slzy. Uhnu pohledem, když se podívá on na mě.
…Jsme fakt jak dva puberťáci!
Natáhne ke mně ruku, ale asi to byl jen mimoděčný pohyb, protože hned zase připaží, jakoby si myslel, že mě tím urazí, je mi šestnáct, nemusím se s nikým držet za ruku, nebo tak něco. Má pravdu, ruku bych nepřijal. Aspoň myslím, že ne.
"Tak pojď, tady, po těch schodech dolů, je to vchod do garáže, ať nemusíme chodit venkem. Vyznáš se v autech?"
No, ani moc ne. Jako, něco vím o těch lepších, jako, Porsche a Maseratti a Lamborghini a samozřejmě mých oblíbených - Ferrari. No jo, hodně lidí si myslí, že je to jenom póza a tak, ale oni jsou mojí láskou od první chvíle, kdy jsme s partou na Manhattanu viděli jejich sraz, těch červených hřebců tam byly stovky, řady Pininfarina, závodní úpravy F430 a Spiderů, super show, fakt. Je to určitě alespoň pět let zpátky, co jsme tohle viděli.
"Trochu. Záleží," odpovím popravdě a následuju ho do garáží, otevře mi dveře a já nakouknu. No, nakouknu, hodím oko a málem mi vypadnou obě. Dva, čtyři, šest, osm aut - Bugatti Veyron, Aston Martin, Chevrolet - tenhle model vůbec neznám!, Porsche, Lamborghini a úplně na konci… oh, doprdele! Mně se tohle fakt snad jenom zdá!
"Ferrari."
Vážně jsem tohle řekl nahlas?!
Zasměje se a položí mi ruku na rameno: "Takže se v nich přece jen trochu vyznáš."
Někam odejde, ani to moc nevnímám, ale když se vedle mě objeví znova, trhnu sebou, jak se leknu, když promluví: "Takže jedno z Ferrari, že? Už dlouho jsem nejel v efčtyřislatřicítce,"
Chvíli mi trvá, než pochopím, co to vlastně říkal. Ferrari F430?! Doprdele, ten chlap musí být nehorázně bohatý!
"Ty máš…"
Otočí se na mě a pokyne mi, abych šel za ním. Trochu nejistě a malými kroky jdu mezi dvěma řadami aut, zaparkovaných na štorc, připadá mi, že jsem jako ve snu, nebo tak něco. Aston Martin, upravená DB9, černý lak, zelené vinyly. Porsche 911 turbo, stříbrné cabrio s černou kůží. Chevrolet Corvette, červená s černým lemováním - ten model, který neznám.
"Adame… co je tohle za model? Z06 to není, to poznám… co to je?"
"Jsi docela blízko, tohle je model ZR-1, Based Bertone Mantide, líbil se mi ten design, připomínalo mi to Pininfarina." vysvětlí.
Tohle je vážně parádní, pořád tomu nevěřím! Lamborghini Reventón celý v černém. Bugatti veyron v dvojkombinaci červené a černé. A Ferrari. Tři jejich auta. První poznám, F430 scuderia spider, s trikolorovým pruhem uprostřed kapoty, táhnoucím se od znaku na čumáku přes celou šíři k zadnímu nárazníku. Mám tendence se rozběhnout a zlíbat i pneumatiky toho auta, kruci, tohle se mi jenom zdá, to se nemůže dít! Kouknu hned vedle a musím se utírat průběžně sliny, protože jsem málem zapomněl, jak se polyká. Ferrari p45, jeden z těch modelů, na který se čeká i dva roky, než ho vyrobí. Ten model, který je super sexy, že jsem měl doma jeho profi fotky na ploše monitoru! Zatraceně! A jeden model, který… neznám. Je to Ferrari, nejsem slepý, má to znak, ale… tenhle model jsem nikdy neviděl.
"Co je…"
"Jmenuje se F Zero. Vedení Ferrari před více než půl rokem uspořádalo soutěž designérů, jak by mělo vypadat Ferrari zítřka, podílela se na tom i skupina, kterou jsem učil, tohle je zatím jediný model, věnovala mi ji společnost, protože moje dvě děti ze školy tu soutěž vyhrály. Dva dny jsem spal v garáži."
Pousměju se, jo, tomu rozumím. "Myslím, že pokoj už nepotřebuju…"
"Neboj, ve všech budeme jezdit a až budeš mít řidičák, budeš je moci i řídit," přislíbí a já zase roztaju - sakra, sakra, sakra! Ne! Jsem jak malé děcko! Vidím hračky a jdu mu na ruku! Tohle ne! Nesmím být takový, je to nechutné a pokrytecké a -
"Tak kterým chceš jet?" zeptá se.
Dost úchylně koukám na p45, asi mu to dojde, protože už se znova nezeptá a pobídne mě: "Tak běž, otevři dveře a posaď se."
Júúú, já do toho můžu hačnout? To jako fakt?! É, Mathe, co jsme to řekli o tom pokrytectví…? Ale to je jedno, můžu hačnout do Ferrari! Jó!
Pomalu přejdu k té rudé nádheře, pohladím lak, jsem magor, já vím, ale tohle je… sen. Fakt že jo, tohle se mi musí zdát. "Nádherný," zamumlám pro sebe. A vážně je. Pomalu vytáhnu dveře nahoru a nakouknu dovnitř, černá kůže, červená lemování tachometru, otáčkoměru, závodní volant potažený černou kůží a uprostřed se znakem Scuderia Ferrari, asi jsem v nebi, nebo nevím. Opatrně se posadím na sedadlo a koukám jak v Jiříkově vidění. Vím, že musím vypadat jako idiot, ale tohle je poprvé, co p45 vidím živě a navíc v ní i sedím! Sakra, skoro nábožně hladím dlaněmi kůži sedadla, mně je snad až nevolno! Adam si téměř hned sedne vedle mě za volant, položí dlaň na snímací desku, ta mu oskenuje otisky prstů, jestli souhlasí, odklopí zástěnu proti slunci a koukne do zrcátka - chvíli přemýšlím, co to vlastně…? ale pak mi dojde, že mu to něco skenuje duhovky, a taky že jo, auto samo nastartuje. Nádherný zvuk! Něco jako rajské sbory, nebo tak - hudba z vyšších sfér, to je ono!
 


Komentáře

1 keishatko | E-mail | Web | 24. září 2011 v 15:17 | Reagovat

paráda...normálne som začala slintať...xi

2 Lanita d'Angel | Web | 24. září 2011 v 19:18 | Reagovat

OOO ... neboj,já nespěchám,já si budu užívat každé propracované kapitolky!!! *mlask* ... prostě ... jo!! :D bombastiko!!

3 Kiruška | Web | 24. září 2011 v 20:10 | Reagovat

Ááááááááááááááááááá to je krásné...miluju tu povídku...ty jeho pochody jsou úžasný...už se těším na další díllek =DDD já chci další...=D hoooooooooonem =DD

4 Luli(na) | Web | 24. září 2011 v 20:58 | Reagovat

Kyáááááááááááá!!! Keigh... jako, já to sice teď přečetla, ale pořád jsem vygomovaná a pořád ječím a ňuníkuju a jsem totálně mrtvá....jako, ale totálně, že úplně šíleně mrtvá...prostě...Kyáááá...Ťuťuňuňu!!!! Muhííí.... dělej se mnou něco, bo zešílím!!!!

5 Yuuko | 25. září 2011 v 13:40 | Reagovat

Jůů! Autíška! *demence*
Hej já Ho zbožňuju! Ty jeho myšlenky a chvání se totálně rozchází! A pak si za to vynadá a..a já už nemůžu :-D :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama