Část 39.: Chybíš nám

22. listopadu 2011 v 14:51 | Keigh |  Podstata
Za tu diskuzi k minulému dílu ten dnešní věnuju Kirušce ^^





Kruci.
Potí se mi dlaně.
A přitom se jen mám ozvat kámošům.
A co bude pak? Vzpomenu si, jak mi na Manhattanu bylo dobře a zase se tam budu chtít vrátit?
Přátelé mi chybí. Ideální by bylo, kdyby sem za mnou všichni přijeli. A byli jsme spolu tady. Ale nemyslím, že by mi chyběl Manhattan. To ani náhodou.
Když skype ikonka zasvítí zeleně, málem se přikrčím. Počítám časový rozdíl. Mělo by to být něco kolem šesti hodin méně. Je jedenáct. Nikdo nebude online. Takže pět ráno. Ještě budou všichni spát. Určitě.
Je moc brzy. Všechny ikonky jsou oflajn. Přesto myslím, že bych… měl bych…
Náhle se mi rozsvěcují od všech zprávy. Ty oranžové kolečka u ikonek s nicky poskakují vyloženě výsměšně. Fakt mi přijde, že ze mě ty malé mrchy mají prdel.
Filip. Rozkliknu jeho jméno.


Mathe?
Kde jsi?
Proč se mi neozýváš?
Co je s tebou?
Proč mi nebereš mobil?




Mathe, proč mi operátor hlásí, že tvoje číslo neexistuje?!
Mathe!
Zatraceně, ozvi se!
Bojím se o tebe, Mathe!
Kde jsi?




Byl jsem u tebe doma. Teda tam, kde jsi dřív býval doma.
Tvoje matka mě několikrát vyhodila.
Řekl jsem že zavolám policii, pokud mi nepoví, kde jsi.
Řekla mi, že jsi opustil Manhattan.
Ty nemáš kam jít.
Vyhodila tě z domu, že jo?


Vyhodila tě.
Kam?
Kde jsi?
Říkala něco o tvém otci.
Opravdu tě poslala někam do Evropy za tvým otcem?
Mathe, …
Zabil jsi ho? Doufám že ne.
Nechci, aby ses dostal do problémů.
Jsi vážně někde v Evropě?
Jak se ti tam daří? Jsi moc naštvaný? Chtěl bych tě obejmout a říct ti, že to bude v pořádku.
Chybíš mi.
Naše pokuřování před školou, balení holek, akce, schůzky, … strašně moc mi chybíš. A taky tvůj humor. Dal bych nevím co za to, abych se o tobě nějak dozvěděl.




Proč se mi neozýváš?




Odviňuješ nás z toho, co se stalo?




Stěhuju se do jiné části New Yorku. Někam na periferii, mimo. Nevím, co bude s ostatníma. Ještě několikrát jsme se sešli všichni, tak jako vždycky. Ale… není to ono.
Chybí nám náš leader.
Máme tě rádi, Mathe.






Street artist se definitivně rozpadla dneska v noci.




Je mi strašně. Natahuje mě k pláči. Zase. … Fakt mě to rozbrečelo. Zatraceně, tak moc mi chybí! Je mi hrozně už jenom proto, že on se bál. Oni všichni se báli, jak tak pročítám zprávy, které mi tady zanechali. Všichni. Bojí se o mě, všichni vědí, že jsem kdesi v Evropě u svého otce. Bojí se, protože vědí, co jsem o něm vždycky tvrdil!
Nevnímám nic.


Čas.
Slzy.
Hudbu.
Text.
Zvonění mobilu.
Sedím takhle desítky minut, než si uvědomím, že s malými přestávkami nepřestává to protivné vyzvánění.
Tohle číslo na mě nemá nikdo. Jenom Adam.
Já vím, že bych to měl zvednout, vím, že bych se mu měl ozvat, vím, že jinak bude panikařit.
Ale… prostě se nemůžu pohnout. Něco mě paralyzuje na místě a já nevím, co to je.
Nevnímám ani rychlé kroky.
Až když mě nikdo pevně stiskne v náruči, z letargie se proberu v přemrštěný šok a vykřiknu, ale nemůžu se bránit.


Ta vůně.
To teplo.
To bezpečí.


Adame.
Už tě umím pojmenovat. Pro tvou vůni, pro bezpečí, které šíříš, pro to tvoje charisma, které je všude okolo tebe, konečně pro to mám pojmenování. Už je rozpoznám.
Tohle jsi ty.
Přišel sis pro mě.
Promiň, že jsem se ti neozval. Nevím, proč jsem to udělal. A asi nevím, jestli ještě brečím.
Nevím, jestli jsem na Manhattanu nebo v Barceloně. Ale jsem s tebou a to je hlavní.


Asi na mě mluví.
Nevím, nejsem schopen vnímat.
Nerozumím mu.
Nevím, jakým jazykem to na mě mluví.


Vím, že se na mě dívá, ale moje zornice nejsou schopné mu pohled opětovat.
Všechno se mi zamlžilo.
Nemůžu mu odpovědět, nemůžu mu nic říct, nemůžu se pohnout, nemůžu… nemůžu vůbec nic.
Vlastně jsem se už docela dlouho ani nenadechl.


Mathe, nadechni se.


Nadechni se!


"Mathe!"


Třese se mnou.
Někdo.
Nevím kdo.
Nevím proč.




Jak mi to říká?
Proč…?
A co mi to…?


Jak se jmenuju?


Kdo jsem?


"Nadechni se, Mathe!"


Nerozumím mu. Nevím, co mi to říká. Slyším ho. A vím, že bych tomu měl rozumět. Ale nerozumím. Nechápu, co mi to říká, nejsem schopný pochopit význam jeho slov.


Vidím před očima barevné kruhy. Všechno se mi točí.
Chci spát.
Nesmím usnout.
Ale chci spát.
Co je to se mnou?
Kde to jsem?
A kdo to na mě mluví?
Co mi chceš?


Deja vu?


… Nevím, kdo jsem.
Ani nevím, kdo je ten, co na mě mluví.
Ale je mi s ním hezky.
Není to nepřítel.
Myslím.
 


Komentáře

Zobrazit vše (139)
Zobrazit starší komentáře

101 Nixerwil | Web | 22. listopadu 2011 v 19:22 | Reagovat

[98]: sarkasmus umím, ale používám ho jen případech, kdy jsem naštvaná :D

miluju svý sourozence Sarkasmus a cynismus protože nás učí novým věcem :-D

102 tess | Web | 22. listopadu 2011 v 19:22 | Reagovat

[99]: souhlas. souhlas. :-D

103 Keigh | Web | 22. listopadu 2011 v 19:23 | Reagovat

[97]: Jó, totálně můj člověk!!! Muhahaha!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! přehnaná upřímnost, jóóóóóoo!!!!

[98]: Hej, se sarkasmem v těle se musíš narodit a pak si ho ceclý život hýčkat a starat se o něj a milovat ho a pečovat a  - é, no jo, Keigh se přestane rozplývat...

A všechny jsme mrchy. Některé to přiznají a jiné ne. A další jsou jako já. Děvky největšího kalibru, které nezabuje ani Death note. :D

Mimoto, dkyž už jsme se tu tak krásně sešly, slečny, smím vědět, kolik vám je let? O mně se ví, že je mi 19, táhne mi v dubnu na dvacet...

104 Luli(na) | Web | 22. listopadu 2011 v 19:24 | Reagovat

Já to říkala, že ještě dnes dosáhneš 100. Mám zvýšit na 200 komentářů?

105 Nixerwil | Web | 22. listopadu 2011 v 19:24 | Reagovat

[100]: umím se krotit, to jako jo, neurazím člověka jen tak pro nic za nic. Teda ona to není urážka, je to většinou pravda...

jak to mírníš? takovou radu bych potřebovala

106 Keigh | Web | 22. listopadu 2011 v 19:24 | Reagovat

[101]:

[102]: Všichni milujeme starší sourozence sarkasmus a cynismus. (Horší je, když jste nejstarší z rodiny.) xDDD

107 Nixerwil | Web | 22. listopadu 2011 v 19:26 | Reagovat

[103]: Keigh: hele kolikátýho dubna? do prdele ty jsi taky dubnová?? a taky ti táhne na dvacet ??? :D tak to mě poser na holý záda :D :D

pardon za ty vulgarismy :D

108 Keigh | Web | 22. listopadu 2011 v 19:27 | Reagovat

[105]: Já se mírnit neumím a nechybí mi to. Když už mě někdo nasere (a není to lehké, vám povím), tak at pyká. Většinou tomu člověku sazím sebevědomí tak moc a na tak citlivém místě, že se z toho nevzpamatuje roky. ALe stalo se mi to jen sedmkrát v životě.

109 Keigh | Web | 22. listopadu 2011 v 19:28 | Reagovat

[107]:  No co myslíš? Já jsem aprílové dítě tím tuplem. xD 1. 4. 1992

110 Nixerwil | Web | 22. listopadu 2011 v 19:29 | Reagovat

[108]: někdy nám povíš svůj životní příběh jo :D

111 tess | Web | 22. listopadu 2011 v 19:29 | Reagovat

[103]: jo já vim. a popravdě vám trochu závidim. ráda bych byla sarkastická mrcha. ale bohužel mi v tom brání, asi moje výchova. prostě neumim bejt na lidi hnusná, pokud mě nevytočej a to jako opravdu nevytočej.
a jinak mi je 23. ;-)

112 Nixerwil | Web | 22. listopadu 2011 v 19:30 | Reagovat

[109]: hehe :D tak to chápu :D jsem o 12dní mladší :D 13.4.1992 :D dvacítka mi krásně vychází na třináčtýho pátek :D miluju ten datum :D

113 Keigh | Web | 22. listopadu 2011 v 19:30 | Reagovat

[110]: Tywe, to je tak na miliardu dílů :D

114 Nixerwil | Web | 22. listopadu 2011 v 19:31 | Reagovat

jáj, tohle mi úplně totál zvedlo náladu :-D a nějaká biochemie mi může vlízt na záda :D

115 tess | Web | 22. listopadu 2011 v 19:31 | Reagovat

[110]: jo taky bych ho někdy chcěla slyšet :D

116 tess | Web | 22. listopadu 2011 v 19:31 | Reagovat

[113]: a komu to vadí?

117 Nixerwil | Web | 22. listopadu 2011 v 19:31 | Reagovat

[113]: tak to už abys začla psát :D

118 šali | 22. listopadu 2011 v 19:32 | Reagovat

[108]:: ..tak to je dobrýý :D to já se na nikoho naštvat neumím :D ..né jako nějak hodně :D
...19ckáá O.o ?! :D já mám krásný pubertální věk :D ...slaďoučkých 16 :D

119 Keigh | Web | 22. listopadu 2011 v 19:33 | Reagovat

[112]: Dorpdele :D

Tywe, neuvěříš. Dneska jsem potkala DVA LIDI, co mají narozeniny 13. dubna. xD A taky dvacáté!!! xD Haha, vy jste se sešli.

Ale ještě neznám nikoho, kdo by byl 1. 4. A ještě navíc tak blné příhodně za 5 minut 12 xD

120 Nixerwil | Web | 22. listopadu 2011 v 19:35 | Reagovat

[119]: ty si umíš vybrat :D

škoda že je neznám :D triple párty sem ještě nezažila :D

121 Keigh | Web | 22. listopadu 2011 v 19:35 | Reagovat

A dost, děcka, stačí, vyspamujem celý Blog.cz

...Mě bude nenávodět ještě víc, než už mě nenávidí :D

122 tess | Web | 22. listopadu 2011 v 19:36 | Reagovat

tak to já sem letní dítě. :-D

123 Keigh | Web | 22. listopadu 2011 v 19:37 | Reagovat

Kromě toho, hodně z mého života je napsáno v Příbězích z natáčení (v Prdeli vlevo xD), takže  kdybyste měly zájem, můžete číst.

124 tess | Web | 22. listopadu 2011 v 19:39 | Reagovat

[121]: no mohli by to tak brát. ale myslim, že sem někde viděla mnohem víc komentů a byli to mnohem větší ptákoviny než se tady kdy objeví.

125 Keigh | Web | 22. listopadu 2011 v 19:40 | Reagovat

[124]: Joooo?! xD (To raději ani nechci vědět.)

No uznej, KDO se proboha baví v komentech o IKEA stolech, závisláctví na Mateovi, výhružkách, věku, povaze a debilitě všeobecně?!

126 Nixerwil | 22. listopadu 2011 v 19:41 | Reagovat

[123]: to bude životně nebezpečné :D přečtu až dojím :D

127 Keigh | Web | 22. listopadu 2011 v 19:41 | Reagovat

[126]: Jo. U toho fáááák nejez. Hlavně u zpátky do milusti příběhu. Ale asi u žádného z nich moc nejez. A nepij. A tak. xD

128 Nixerwil | Web | 22. listopadu 2011 v 19:42 | Reagovat

[125]: taková lichotka :-D

129 tess | Web | 22. listopadu 2011 v 19:44 | Reagovat

[125]: no a co. to je ještě pořád normální. věř mi pořád ještě to je smysluplná konverzace. tes

130 Keigh | Web | 22. listopadu 2011 v 19:47 | Reagovat

Sem napište komentář

[129]: No právě, že to pořád ještě JE smysluplná konverzace. Dokážete si představit, že někde píšou komenty jenom jako, třeba, jedno písmeno? Tohle konverzace. A docela povedená, myslím. :D

131 Nixerwil | Web | 22. listopadu 2011 v 19:48 | Reagovat

[130]: muhehe :D

132 tess | Web | 22. listopadu 2011 v 19:49 | Reagovat

[130]: jo taky se mi zdá
mimochodem kdy můžeme očekávat onu slíbenou kapitolu. myslim, že sme požadavek splnily více než čtařnásobně :D

133 Keigh | Web | 22. listopadu 2011 v 19:50 | Reagovat

xD

134 tess | Web | 22. listopadu 2011 v 19:50 | Reagovat

hej ted mě tak napadlo když byl požadavek 30 komentů tak když jich je pře 120 tak to by sme mohli požadovat 4 nový klapitoly ne :D

135 Keigh | Web | 22. listopadu 2011 v 19:50 | Reagovat

10 vteřin?

136 tess | Web | 22. listopadu 2011 v 19:50 | Reagovat

[135]: hurááááá

137 Nixerwil | Web | 22. listopadu 2011 v 19:51 | Reagovat

[132]: přesně přesně :D teď mi volala mamina a nějak mi došly slova :D

138 tess | Web | 22. listopadu 2011 v 19:52 | Reagovat

další koment u následující kapitoly. :D

139 themostbeuatifulsmile | E-mail | Web | 24. listopadu 2011 v 15:20 | Reagovat

Všechny zdravím!
Měla bych na vás takovou malou prosbičku!Nebojte je opravdu drobná...Stačí jen kliknout na dotaz níže a darovat mi ozdobu, že mi darujete totu ozdobu tak se vám nic nestane je to bezplatné! Takže nemějte strach!
PŘEDEM DĚKUJU ZA VAŠI POMOC!
(PS.:někdy to moc nefunguje takže kdybyste klikli na tlačítko darovat ozdobu a nic by se nestalo tak na políčko musíte klepnout dvakrát)
http://vanocni.datart.cz/denisa-semerakova-si-preje-herni-konzole-microsoft/ :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama