Proč

29. listopadu 2011 v 20:34 | Keigh |  Překvapení (Slash)
Milé děti,

napište mi prosím do komentářů, jak si myslíte, že povídka skončí. Budou spolu dvojčata? A co Kyle? A jaký to vlastně má smysl, propojovat Matea a Překvapení, má to podle vás nějaký význam vůbec...?







"Což bude zajímavé," zamumlám.
"Kvůli Mathovi?" ujistí se Nately.
"No… možná trochu." připustím. "Ale spíš… kvůli tomu, jak se vyvine jejich vztah ve chvíli, kdy se Math setká s Adamovým přítelem. Dokážeš si to představit?"
Chvíli mlčí, asi přemýšlí, Honey si mě měří poněkud zamyšleně. Kvůli tomu co dělám, nebo se snaží přijít na důvod, proč se v tom rýpu? Musíme to spolu probrat, až budeme sami.
"Proč lidé reagují špatně na jakékoli projevy homosexuality?" pronese pak, aniž by zvedl pohled od mých rtů.
Otázka za milion bodů, lásko, nemám tušení. Přetrvávající zvrácené hodnoty jisté nejmenované instituce, konvence, nebo názory, fakt, že tisíc let se sex mezi dvěma osobami stejného pohlaví zabíjelo, protože to nakazoval bůh? Nevím, nejsem hoden soudu. Můžu si o tom něco myslet, ale o lidské povaze můžeme jen mluvit. Nic jiného s ní totiž nezmůžeme. A tady je problém, který se snažím pochopit, co je špatně na tom, že mám kromě milenek i pár milenců? Nic. Vůbec nic. Nikoho neohrožuju, nikomu to nenutím, nikomu tím neubližuju. Tak o co heterákům jde? Nemám ponětí.
Ale mám takové neblahé tušení, že Math je ten typ, který se s homosexuálním otcem jen tak nesmíří. Ačkoli musím říct, že nyní je jejich vztah velice harmonický. Vlastně bych se asi ani nedivil, kdyby se Adam svého partnera vzdal ve prospěch důvěry a lásky svého dítěte. Prostě mu partnera zamlčí. A bude mlčet navždy. Možná se s ním dokonce rozejde. Možná dokonce potlačí přesvědčení, kdo skutečně je. Nately a Adam byli v naprosto stejné situaci. Ne, ne, Adam je v mnohem horší situaci. Jeho nemá kdo podpořit.
Sakra. Nechápu to. Proč jsou lidé tak pokrytečtí?! Ohánějí se demokracií, ale láska dvou žen nebo dvou mužů jim vadí, co vadí, nemohou ji vystát. Než aby mezi sebe přizvali gaye, prohlásí Hitlera za světce a budou se k němu modlit. Společnost, jejíž jsme součástí, je prohnilá od sklepa až na půdu. Hlavně že má krásnou fasádu a střechu z nejdražšího materiálu.
"Zlato," Honey vždycky ví, jak mě potěšit. Nechám ho, ať si se mnou dělá, co uzná za vhodné.
Položí si mou hlavu do klína a jemně se mi probírá vlasy. Koukám na něj nahoru, do těch jeho zelených očí, totožných s mými, uklidňuje mě jeho výraz, jeho tvář, jeho pohled, jeho povaha, jeho aura, kterou vyzařuje. Není tak agresivní, jako ta moje. Já jsem řeka, on je potok, co se tohohle týče. Chtěl bych mít jeho klidnou povahu. Zmatenou a mírně flegmatickou, ale pohodářskou.
"Chtěl bych mu pomoct." povzdechne si Nately. "Ale nemám tušení jak. Chování toho chlapce se nedá předpokládat. Nejspíš i záleží, jak mu to Adam sdělí, jakou bude mít náladu, za jak dlouho to bude, jak se chlapec vyspí, nebo já nevím co ještě. Ale mám tušení, že tohle nepřijme vůbec dobře."
"Bylo by divné, kdyby to přijal s klidem. Jeho matka jej nejspíš podvědomě celou jeho výchovu k tomuhle očkovala, nemyslíš?" zapojí se do debaty i Honey.
Pravda, i to nejspíš na něj má vliv. Ale i přesto, jaký šok si ráno prožil, zdál se být docela v pořádku. A velice milý. A inteligentní. Po otci, jistě. A Adam sám je velice zajímavá osobnost sama o sobě, nedivím se, že ho Math tak obdivuje. My dva jenom máme to štěstí, že máme takové papínky dva. Haha.
Periferně vidím, jak se dolů ze schodů smýklo něco štíhlého a malého v bílém triku. Hm, malá zrůdička vylezla z brlohu. No, ostatně, na tebe taky dojde, myslím, že docela brzy. Nikdo ticho nevydrží moc dlouho. Natož celý víkend… je dobře, že nás Nately a Filip poslechli. Jednak oba volný víkend potřebují a jednak… bude lepší, když tady zůstaneme my s ním sami. Kyle se musí několik věcí naučit, a ty se nenaučí, pokud s ním bude zacházeno takhle. On potřebuje trochu tvrdší výchovu. Pořádně ho vydusíme, všechno si zjistíme a až se ty dvě hrdličky vrátí, bude to v pořádku. Všechno se dozvíme a pokusíme se to vyřešit. Tedy doufám, že nám to tak vyjde. Nemyslím, že by ten malý byl kdovíjaký zázrak psychologie, nemyslím, že by to bylo nějak náročné. Opravdu je nespíš poměrně jednoduchý. Ale kdoví. Třeba stále ještě něco skrývá.
Proč mi pořád v hlavě leží ten Math? Mají něco společného? Možná by se měli znát. Možná by mohli být přátelé. Mají přece jen velice podobný osud. Ale to tedy Math ještě neví. Nedivím se Adamovi, že partnera zatajil. Asi bych… ne. Nemám tušení, co bych udělal. Je těžko si něco představovat, když nevím, jaké by to mohlo být, nejsem v té situaci a v podobně jsem nikdy nebyl. Co se zodpovědnosti týče, na ni jsme zvyklí z medicíny, ale tohle je něco docela jiného.
"Lásko," zašeptá Honey.
No jo, já vím, nevnímat ho a nepřemýšlet o něm, naše strategie. Mimochodem, bylo by moudré vystavovat ho našemu mazlení co nejvíc, co nejčastěji. 4lověk je děvka a zvykne si na všechno, čím častěji nás uvidí spolu, tím dřív si na to zvykne a tím dřív pochopí, že je to normální. Anebo mu to vsugerujeme.
Ale nakonec to možná nebude tak jednoduché, jak si to maluju. Možná že za tímhle je něco víc, něco složitějšího, co nedává najevo. Děti bývají vzpurné a schválně dělají opak toho, co by dělat měly, nebo jak by se měly chovat, ne, nedivím se, obdobím vzdoru si musíme projít všichni, obojím obdobím vzdoru.
"Měli bychom se připravit na tu přednášku," připomene mi Honey.
Plácnu se do čela - totálně jsem na ni zapomněl. "Sakra, úplně mi to vypadlo…"
"Jo, mi taky, přečetl jsem si to v upomínkách ve tvém mobilu." pokrčí rameny. "Co to vlastně má být za projekt?"
"O… kardiostimulaci? Na Barcelonské univerzitě, lékařská fakulta asi využívá toho, že jsme se vrátili domů."
"Proč využívá? Vždyť jste tam nestudovali, ne?" zajímá se Nately.

"No, oficiálně jsme tam nastoupili, museli jsme mít záštitu vysoké školy, ale ne, nestudovali jsme tam ani chvíli, akorát naše promoce proběhla na tamní půdě." vysvětlím.
"A je to jediná škola, o které můžeme říct, že naší alma mater."
Což je pravda, ačkoli jsme tu nestudovali, ať už jsme byli na jakékoli stáži, vždycky jsme na jmenovkách měli - kromě jmen - i název univerzity, kterou studujeme, a stát. Proto si na nás Barcelonská dělá nároky.
"Pozvali jsme si vás?" poškrábe se Nately na hlavě.
"No jo vlastně, ty jsi děkan mediny! É, s náma mluvili vedoucí katedry kardia, oslovoval nás přímo rektor. Takže neboj, obejdeme se bez tebe." uklidním ho.
"No nic, omluvte mě, musím se jít sbalit, protože to moje malé koťátko zase bude hysterčit."
Povytáhnu obočí - Filip a hysterčit? To on snad ani neumí, ne? Pravda, asi bude trochu zmatkovat, ale že by hysterčil? O tom pochybuju. Honey přemýšlí stejně, vidím to na něm, pak zakroutí hlavou a rozesměje se: "Na druhou stranu, jeho zmatenost si dokážu živě představit," což mě rozesměje, protože většího zmatkaře než mého miláčka opravdu neznám: "Jó, to já taky."
 


Komentáře

1 tess | Web | 29. listopadu 2011 v 20:57 | Reagovat

tahle povídka je skvělá. taky bych chtěla takový dva nevlastní bratříčky. bych se na koukala místo telky :D co se týče propojení matea a překvapení napadá mě pár možností. za a) adam chodí s s natelyho starším synem. za B) matt se dá dohromady s natelyho starším synem. za c) mat se dá dohromady s natelyho mladším synem (nějak sem zapoměla jak se ta potvůrka jmenuje). za d) matt se dá dohromady s jedním z dvojčat. za e) matt se dá dohromady s oběma dvojčety (mňam :D) za f) natelyho starší bratr seznámý matea s jeho budoucím ... za g) prostě se ti chtělo. :-D  :-D  :-D dej vědět jestlis em na to kápla ;-)

2 Raven | Web | 29. listopadu 2011 v 21:46 | Reagovat

Já tuhle povídku naprosto žeru!! A tenhle díl byl úžasný, takový ..trefný. Třeba věta o Hitlerovi byla úplně přesná...bohužel.
Hm..o tom propojení Matea fakt nevím, ale konečně jsem ho začala číst! (jsem u 19.dílu) Takže..uvidíme co se stane no :)) (mimochodem, Mateo je dokonalé! bez přehánění)

A dvojčata...no mohly by skončit spolu, mohly! :D Vůbec by mi to nevadilo ^^ :D

3 heartles | 29. listopadu 2011 v 22:24 | Reagovat

podporuju jakékoliv spojení a prolínání těchto povídek je to super :-)  :-)  :-)

4 Raven | Web | 30. listopadu 2011 v 16:27 | Reagovat

Hm..zklamu tě, mám tvoji fotku, posílalas mi ji ;-) A nevypadáš hrozně!...
É..děkuju. Fakt moc díky...konkrétně od tebe mě to potěšilo :).

Možná, ale já děsně ráda ty tvoje hovna čtu xD Jsou totiž obvykle dost vtipný!

Trochu líbí? Humory?? Já z toho nemůžu! Ta povídka je úžasná! Fakt.

5 ElenEstel | 30. listopadu 2011 v 19:53 | Reagovat

wow je to nádherný co dobudoucna hmm... že by Kyle se znormální a dá se dohromady se svým starším bratrem? a dvojčata samozřejme spolu; spojení překvapení s matheem je zajímavý

6 Neru-chan | 1. prosince 2011 v 21:05 | Reagovat

e to...dva největší a nejpravděpodobnější het chlapci cross povídek budou spolu?
jenom tip, ale to by nebylo nic neobvyklího :D beztak to bude mnohem Mnohem MNOHEM zákeřjnější...^^ :D
no hajaku dál, páč jsme Všichni zvědaví

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama