Část 69.: Tykej mi

16. února 2012 v 12:36 | Keigh |  Podstata
Nemůžu uvěřit, jak dobře si spolu rozumí. Na přednášejícího a na to, že to jsou jeho studenti… s nimi má poněkud zajímavý vztah, se všemi. A nejpodivněji se chová ke Kayleigh. Celou dobu si ji drží u těla, Tom, ta její gorila, se od ní nehne na krok, holky poskakují okolo ní a dělají cokoli, aby si jich všimla, ale ta si za ruku odvádí jakousi dívku, nevím, která to je, ale Leah to není, ta se drží vzadu a každých pár vteřin líbá nějakou brunetku, docela hezkou.
Ale Kayleigh je… zajímavý střed téhle grupy. Není hezká, není povrchně krásná, taková ta tuctová krása, co ji vidím a udělám se nad její fotkou a pak už si na ni nevzpomenu, ale ona je… nevím.
Ale je zajímavé, jak ti, co ji nejvíc pomlouvali celý den, si jí všímají nejvíc a nejvíc se snaží být jí co nejblíž. Ale nezdá se, že by jí to nějak těšilo nebo vadilo, přítomnost těch lidí. Vypadá dost lhostejně, ale to bude tím, že je zabraná do rozhovoru s Adamem, mluví spolu jazykem, který vůbec neznám, ale je tak nějak podobný katalánštině. Může to být italština, možná. Asi jo. Nevím, moc se v tom nevyznám.
Ale mě, ačkoli jdu vedle něj z druhé strany, dost ignoruje. Tse. Adame…! Mám tendence ho zatahat za rukáv a zahodit výraz ztraceného kotěte, ale to by potom vyváděl a přeháněl a byl si jistý, že minimálně umírám.
Ale na druhou stranu by to bylo lepší, než kdyby si mě nevšímal. Adame!
"Adame, soustřeďte se, buďte tak laskav," ponoukne ho Kayleigh, nyní v katalánštině, nejspíš záměrně… podle pohledu, jaký po mně hodila. "Máte více starostí než psychologii Twins. Kromě toho, neměl byste právě teď zpívat ukolébavky…?"
Zpražím ji zlým pohledem: "Pro tvou informaci je mi 16, ne šest."
Adam po mně nenápadně hmátne a stiskne mi zápěstí - sakra, no jo, vykat, já zapomněl. "Omlouvám se, Mylady," zkrotnu, ani nevím jestli proto, jak Kayleigh pozvedne obočí, nebo proto, jak naléhavě mi Adam tiskne zápěstí. "Ale jenom za to tykání."
Jestli mě Adam bude ještě chvíli takhle tisknout, odumře mi dlaň. Naproti tomu se Kayleigh pousměje: "Přestaňte mu drtit ruku, Adame, nebo budete mít doma mrzáčka."
Pustí mě okamžitě.
"A ne, nemusíš se omlouvat. Pokud ti to vyhovuje, tykej mi," mávne bohatýrsky rukou.
No jo, aby ses náhodou nepředala, protočím oči, ale mám tolik slušnosti, nebo jenom pokrytectví, to záleží, že otočím hlavu na druhou stranu.
"A protočením očí nic nezměníš. Jestli máš problém, pověz mi ho," vyzve mě a já to vezmu doslova, jakkoli mi Adam tiskne ruku, tentokrát mi drtí dlaň.
"Jsi neuvěřitelně arogantní. A Adame, jestli mi chceš zlomit ruku, pohni, tohle bolí," syknu a myslím to vážně.
"Promiň," kuňkne a dívá se na Kayleigh… já nevím, prostě… ustrašeně. Jakoby… mohla něco prásknout, něco udělat, něco… pokazit?
Může to mít něco společného s tou pravdou, o které mluvila? Může to mít i něco společného s tím, že všichni něco vědí a já ne? A podle všech to tak má zůstat, jenom Kayleigh mlčí a mlčí jenom kvůli slibu, co Adamovi dala. A nemyslím si, že ona věří v něco jako je důvěra, přátelství nebo dobré slovo.
Ale Kayleigh se zasměje a podá mi svoje pivo: "Myslím, že se mi líbíš."
Co? A to je všechno? Já ji chci urazit a ona mi vysekne lichotku? "Jo, myslím, že ty mě taky," a myslím to vážně. Žeru její styl. Děvka místo omluvy, humor nade vše a není to žádná urážlivá pipina. Přijmu lahev přes Adama docela klidně, až když se napiju, pochopím, že tohle bych asi neměl a trochu zatuhnu.
"Co je?" zeptá se Adam, když si všimne, že jsem se trochu zasekal. "Nechutná ti katalánské pivo?"
Jó, chutná, jenom jsem… trochu na rozpacích, že piju před tebou, což bych asi neměl, vzhledem k tomu, že mi není 18.
"No jo, prohibice v Americe a zákaz alkoholu mladistvým…" uvědomí si pak. "U nás se smí pít od šestnácti, ale auto smíš řídit až od osmnácti. Máme to tady naopak a mnohem víc nám to vyhovuje," pousměje se a pohladí mě po hlavě.
Wha…?! Bože, kam jsem se to dostal, sakra?! Je v tomhle životě alespoň nějaká chyba? Nějaký zádrhel? Nějaký háček? Nějaká podmínka, kterou musím splnit, než budu žít šťastně až navěky? Jak může být všechno tak dokonalé? Adam, kámoši, holky, barák, auta, moře, vztahy, párty, sex, všechno. Naprosto dokonalé. Moje vyhlídky na budoucnost jsou ještě dokonalejší. Škola, kterou budu zaručeně milovat, takže udělám cokoli, abych se tam dostal, kámoši… jó, už teď jich mám spousty, holky… no, po Keighině boku o ně nejspíš nebudu mít nouzi ani v nejmenším, uznání z Adamovy strany, prostor pro vývoj, růst, zdokonalování se, ale přitom oporu a přátelskost… mám všechno.
Mám úplně všechno, co jsem kdy chtěl a ještě miliardkrát víc. Chytím Adama za ruku a trochu se k němu přivinu. Podívá se na mě nejdřív jako rychle, nějaká kontrola, jestli mi něco není? a pak se rozněžněle usměje a hladí palcem mou dlaň. Připadám si jako dítě, tlapkám kousek za ním, dělá větší kroky než já, nejsem na chození po písku zvyklý, takže tak nějak jako pokulhávám - no, pohled na mně musí být fakt vtipný.
"Kromě toho, Mathe, kde je podle tebe lepší životní prostředí? V Barce, nebo na Manhattanu?" nadhodí Keigh.
"Jednoznačně v Barce," ujistím ji.
"Teď mi lichotíš?" No, jo, to možná taky.
"V New Yorku nejsou použitelné pláže. Kromě toho, jenom na Manhattanu žije tolik lidí co v Barce. Jednoznačně je tady líp. Víc… vzduchu," tak nějak tuším, že chápe, co tím myslím.
"Barca prý pro tebe měla být trest," naváže, vytáhne cigáro a zapálí si, "ale nezdá se, že to funguje, hm?"
"Tse, matce byla moje výchova vždycky u prdele," a doufám, že pochopí i teď, rozhodně tím nemyslím Barcu, ale to, o čem jsme spolu mluvili před tím.
"Takže se tě vlastně chtěla jenom zbavit." pokýve hlavou na souhlas.
"Jo. Jenom pořád nechápu, proč jí to trvalo tak dlouho. Jako, proč se mě nezbavila už dřív."
"Daně?" nadhodí a já se cynicky zasměju - jó, na tom něco bude.
Ta holka je docela hustá, fakt. Hele, tam je Adamova vila, v prosklených stěnách se odráží vlnky a odlesky vody z bazénu, z té strany je vila nasvícená bodovkama za bazénem, vypadá to jako… nevím, prostě jak… nějaká sakrální stavba z patnáctého století, a ne architektonický zázrak moderny.
"Keigh," Adam skoro šeptá.
Sakra… proč se jí tak bojí? Nebo teda aspoň takový z něj mám dojem, doprdele, co to mezi nimi dvěma je? Mohli by - hm. Zajímavé. Mohli spolu spát? A může třeba to být ta pravda? A mně by mohlo ublížit, kdybych to věděl? Nebo dokonce… ou, jakože… Adam chodí s Kayleigh? Tohle mi celou dobu tají?!
Ale počkat, vždyť ona má Leah. Instinktivně se otočím, nah, ale ta se teď líbá s Nikki. Vlastně, i kdyby spolu něco měli, myslím Adama a Kayleigh… jo, myslím, že ji bych v baráku snesl. Je v pohodě. Chytrá, sice dost namyšlená a není hezká, ale je… jo, je zajímavá. A myslím, že i přes tu svoji povýšenost a namyšlenost.. bych si s ní mohl fakt dobře rozumět.
Tak… záhadu jsem rozluštil, asi, uvidíme, jak se to vyvine. Možná se pak Adama nenápadně zeptám, co spolu mají, nebo co je to mezi nima za napětí. Jako by Adam by nějaký podpantoflák, nebo tak něco. Tse.
"Co je?" popožene ho. "Vymáčkni se."
"Nechci, abyste byla tak…"
"Cynická?" napovím mu… možná trochu uštěpačně, uznávám.
Ale když on se pořád tváří tak… nevím, jako by se zbořil svět, kdyby s ní mluvil tak, jako s ostatníma.
Předtím jsem si všiml, že holky ji všechny tykají, v pohodě, ale kluci… José i Carlos jí vykají, Nando a Tom jí tykají, a vykají jí dokonce i Twins, jestli jsem dobře slyšel, a taky Adam. Ale ona tyká všem bez rozdílu. Kromě Adama. Tomu vykání opětuje. Což vlastně vylučuje sex mezi nima - vlastně, ne, počkat, co když tohle přede mnou jenom tají, tohle vykání má být jenom zástěrka, jenom nějaký… úhybný manévr?
Možná? Zpytavě si je oba přeměřím, zase se spolu baví v tom jazyce, kterému nerozumím, ale Adam se zdá uvolněnější, Keigh protáčí oči a ušklíbá se, Adam několikrát zopakuje tutéž frázi, Kayleigh chvíli mlčí a až potom přikývne. O čem se to bavili? A proč Keigh tak podivně šlehla pohledem po něm a hned potom po mně? A proč ten úšklebek? Zvedne hlavu a sleduje hvězdy, mlčí, jenom se dívá nahoru, usmívá se a na Adamovi vidím, že si tu svou důraznost, s níž k ní mluvil, teď vyčítá.
Do toho relativního ticha, zbytek party je poměrně daleko za námi a mlčící Tom se do debaty nezapojuje vůbec, Keigh znalecky poznamená: "Tohle bude ještě zajímavé."
 


Komentáře

1 keishatko | Web | 16. února 2012 v 13:36 | Reagovat

no ja ani neviem aký komentár mam napísať :D Mateove myšlienkové pochody ma niekedy udivujú :D oprava, nie niekedy ale skoro furt :D teším sa na ďalší diel...až teraz som si všimla aké vysoké číslo je pri nadpise :-D  :-P

2 Clowers | Web | 16. února 2012 v 14:02 | Reagovat

Díky díky, bylo to perfektní, těším se na další část :) Matt se cílil odstrčený jak roztomilé :) ♥ díky moooc ♥

3 kana~♥~ | Web | 16. února 2012 v 14:33 | Reagovat

taky myslim, ale kdo ví. a pochybuju že to táhneš s Adamem. ten už má jinýho :D:D a nemyslim Mathewa (jak se to jeho jméno píše??). :-D  :-D
jinak nádherný díl, ostatně jako obvykle :-)

4 heartles | 16. února 2012 v 17:45 | Reagovat

úžasný tohle mi chybělo prosím další kapču... nebo se neznám!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! 8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)

5 pepa | 16. února 2012 v 18:04 | Reagovat

Ak si mala v pláne, aby sa niekto stal priam závislý na čítaní tvojich poviedok, tak sa ti to práve podarilo ... skutočne je to úžasné, nechápem však ako mohlo Matha napadnúť že ma Adam niečo s Keigh, chápem že sa  správali obaja divne, ale aj tak .. dúfam však, že ho v tom dlho nenecháš  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama