Protože... rodina

25. února 2012 v 17:32 | Keigh
Co Říkáte na nový layout? Já vím, že vás s tím furt otravuju. No jo, to si nevyberete, Keigh se prostě zalíbil obrázek té japonksé zahrady. Nejsem machr přes laye a nikdy nebudu, ale nemyslím, že by to se mnou bylo až tak zlé. Přinejhorším mám Luli, které se nikdo a nic nevyrovná v dělání layoutů.

Víte, měla jsem fakt rušný týden. (Ještě teď vydýchávám ples z minulého týdne.) Ano, děti, Keigh se ta mo podchladila a probudila se ve středu v s teplotou 39,4. Vzpoměla jsem si na Hauze a vaření mozku a Nicky byl tááákový cynik. Ale víte, jak se dycky říká, že na rodinu je spoleh? Psala jsem matce, jestli by pro mě přijela, kdyby se teplota vyšplhala nad 40, protože bych musela do nemocnice na chemické snížení teploty, pokud by nezabraly ledové obklady na uzlinách, a pravděpodobnost, že by mi poslali sanitku, byla téměř nulová. Matka mi odepsala, že má práci, ať si zajdu k doktorce. Naštěstí mám nejlepší přátelé, takže než jsem se nadála, měla jsem plný byt lidí, co mi vařili čaj, krmili mě, bavili mě, uspávali mě, dávali mi paralen a mazlili se se mnou a předčítali mi a pořád mi opakovali, že jsou se mnou a že mě mají rádi/milují mě.

Věřte mi, rodina je na pytel. Důvěřujte jenom přátelům. Vždy ale jen těm nejlepším. Na rodinu nespoléhejte nikdy, a není to tak, že bych nesnášela svou matku. Mám mladší sestru, která je v pohodě. ...Ona mě má taky raději než matku. (Divné, že?) Každopádně, tohle není pseudopubertální výlev ad tím, že mě nenávidí moje vlastní matka, naopak.

Vždycky jsem tvrdila, že utrpení formuje charakter. Kdybych měla psychicky nenarušenou, úžasnou a milující maminku, nidky nejsem tím, čím jsem, jednou z těch intelektuálních špic, sarkastická, pseudocynická, nejspíš zodpovědná, rozhodně bych nebyla taková, jaá dnes jsem, všechno to, na co jsem hrdá a co muju.

A ano, moje matka JE psychopat.

Nechci vám říkat, že nemáte mít rádi rodinu. Ale je větší šance, že se na vás vysere rodina, než kamarád. Není to jenom z mé zkušenosti, ale všeobecně z příběhů lidí, které znám osobně a ty příběhy jsem prožila s nimi, nebo jejich příběhy slýchám. Vždycky je to o tom, že vás zradí rodina.

Křesťan vyhodí z domu homosexuální dítě. Matka zabije kojence, protože je závislá na dávce. Dítě skočí pod vlak, protože se rodiče hádají. Žena spáchá sebevraždu (nebo se o to pokusí), protže ji opustil manžel. Muž zmlátí ženu, protže mu nenachystala večeři. Rodič ubije 11 týdenní dítě, protože křičí. Teenager spolyká tubu prášků na spaní, prootože trpí depresí. 16 letá holka otěhotní a uteče z domu kvůli nedostatečnému rodinnému zázemí.

Ale kvůli kamaráda se nikdy nezabijete. Opravdového kamaráda bezdůvodně nezradíte/nezmlátíte/nezabijete ho. Kvůli kamarádovi uděláte víc, než pro rodinu. Opravdového kamaráda nenecháte s horečkou, když omdlévá při každém druhém kroku a má halucinace, jít samotného k lékaři. Nebo ano?

Já mám díky bohu přátelé, kteří mě nenechají v ničem a jakkoli říkám, že milovat neumím, ne ve vlastní podstatě toho slova, je miluji neskutečně. Nicky, Leah, Amy, Adel, Žumpo, Rampo, Adame, Nano, Sue, Sisi, Kris, Claire, Minnie, Ani, Casi, Niki, Theo, Anett - strašně moc vám za tu středu a čtvrtek děkuju. Nevím, co bych bez vás dělala.

Děti, možná byste si měly pamatovat jednu věc: když vás zradí rodiče, nesmí vás to zlomit. Rodina totiž nejsou ti, co vás porodili a vychovali, ale ti, co vás nikdy nenechají na holičkách.




S láskou,
vaše Kayleigh
 


Komentáře

1 Clowers | Web | 25. února 2012 v 17:53 | Reagovat

Přečetla jsem a vypustila, ale i přes to ti děkuji, vzpoměla jsem si jak málo říkám mámě že jí mám moooc ráda a tak jsem jí to zavolala ;) Moje mamča je skvělá musím jí to říkat častěji.

2 Naru nee-chan | Web | 25. února 2012 v 18:01 | Reagovat

Eto, já spoléhám radši na sebe. Protože rodina by se na mě nejradši vykašlala co se týče psychické podpory a přátelé...hlavně moje nejlepší kamarádka by mě nadopovala víšm možným, jen ne lékama, které momentálně potřebuju. Ale zato psychicky podpořit umí, to se musí nechat. Teda, pokud to člověk bere s rezervou.
Takže asi tak.

3 Anett | 25. února 2012 v 18:12 | Reagovat

Milujeme tě. To ty dobře víš. A moc ti děkujeme za to, že jsi, Keigh. Protože jasně, je fajn, že nás fakt miluješ, ale uvědom si, co všechno jsi pro nás udělala ty.

A ty moc dobře víš, že nebát tebe před třema rokama, nebyla bych tu ani já. Rozhodně ne tak, jak teď jsem.

Takže ještě jednou: Milujem tě. Já teda určitě.

4 Sue | 25. února 2012 v 18:32 | Reagovat

Neměly bychom ji tak vychvalovat. její ego je nesnesitelné už teď :D

Okej, jsi v cajku, holka? V tu středu jsme se o tebe fakt báli.

Hej mimochodem, tywe Clowers - nemyslíš že je trochu napiču, když se vychloubáš se něčím, o co se nezasloužíš? Keigh, máš recht. Ti co netrpí nemůžou být dost dobří, to je fakt. ti co mají zázemí se většinou nedostanou nikam kde by to, stálo za zmínění. Jestli ti je líp uvidíme se na lingvistice nebo v Danielovi. Zavolej kdyby něco. Pa.

5 kana~♥~ | Web | 25. února 2012 v 19:05 | Reagovat

hezky řečeno. Mít takovéhle pravé přátele, je fakt štěstí. Jenom ne všichni takové štěstí mají. Rodině je někdy vážně na nic. Ale rodinu si člověk nevybere, tedy alespoň ne své rodiče a příbuzné. Ale rodinu, tu pravou, kde se cítíme nejlépe, tedy u svých přátel, si vybrat můžeme. A to je dobře.
Jo, to už bys nebyla ty. kdybys nebyla cynická, inteligentní genius a tak :-)
držím palce, ať se brzo uzdravíš
mám tě ráda
mamčo ;-)

6 kana~♥~ | Web | 25. února 2012 v 19:07 | Reagovat

jinak zapomněla sem pochválit layout. Fakt se ti povedl. :-)

7 aki | 25. února 2012 v 19:26 | Reagovat

Musím s tebou jen částečně souhlasit, vím že na část rodiny se můžu spolehnout vždy(mamka, brácha, bratranec,..) ale přátelé nám jsou vždy tou největší oporou, dívají se na vše se stejným, či podobným pohledem a nesnaží se nám brát náš názor jako třeba rodiče, ty máš to štěstí na tolik fajn lidiček které máš, ale ne vši mají takové štěstí a mají jen plno "přátel" kteří se při první průseru obrátí pryč(já mám 1 pravou kamarádku která je daleko), doufám že už ti je líp ;)

8 žencká | Web | 25. února 2012 v 19:43 | Reagovat

kráásný dess.. kreslla jsi to sama?

9 Kasumi | Web | 25. února 2012 v 19:43 | Reagovat

Mluvíš mi z duše. Já nesnáším moji matku a ona nesnáší mě, ale pro těch pár lidí, na kterých mi fakt záleží, bych udělala cokoli na světě. A už bych se zabila - kvůli rodině - kdybych neměla je.

10 Raven | 26. února 2012 v 9:00 | Reagovat

Lépe bych to neřekla :)

11 žencká | Web | 26. února 2012 v 11:59 | Reagovat

nn to nemusíš.. já jen že máš dycky hezký obrázky v dessu x33

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama