18.: So Soon: Super stupid.

19. prosince 2014 v 17:20 | Kayleigh |  So soon To Beyond
Zdravím, moji čtenáři, zde, další díl So Soon to Beyond - a mírné Zouis feels se projevily i tuhlenc. Pardon. Beta: Narci.




Vytáhne z palubovky cigarety a opře se o svoje Volvo.

That was super stupid.

Co tohle vůbec mělo znamenat. Nezná ani její jméno. Stojí u auta a kouří. Zapálí si druhou a třetí. Hodiny na Primrose Hill knihovně ukazují půl páté, když se Louis konečně rozhodne opustit parkoviště. V osm na Edward square. Tse. Blbost. Proč by tam chodil.

Jakkoli se snaží nepřemýšlet o dnešku jako celku, vlastně se snaží nepřemýšlet vůbec, nedokáže se soustředit. Třikrát zůstane stát na křižovatce, i když svítí zelená, jednou projede na červenou, dvakrát vůbec nezapne blinkr a jednou ho sice zapne, ale odbočí na opačnou stranu, načež jede dvacet kilometrů pod nejvyšší povolenou rychlost, aby ve West Endu najel v jednosměrce do protisměru. Třískne hlavou do volantu, takže se ztichlou ulicí rozezní troubení jak při požáru. Stejně mu trvá na dvacet vteřin, než hlavu z volantu zvedne. Uklidní se, vydechne, znova nastartuje a rozjede se na trojku. Rozesměje se. Tohle přece není možné. Dva bloky ke svému domu dojede sotva třicítkou čistě ze strachu, aby někoho nezabil. Se zajížděním do garáže se nenamáhá, nechá auto na příjezdové cestě, stejně není nikdo, kdo další by tu chtěl zaparkovat.

Edward square. Kde to sakra je? Něco mu to říká, mělo by to být v East Endu, někde za Alexandřiným palácem…? Není si jistý. Musí se podívat do mapy. Mobil, který nechal na posteli v pokoji pro hosty, mine obloukem. Pokud ho někdo během dvou hodin sháněl, nechce to vědět. Notebook nechal na stole, otevře ho a skutečně najde adresu Edward square, i restauraci, ve které má v osm být.

Ne že by to měl v plánu. Jenom… ho to zajímalo. Jo.

Mobil vibruje a vyzvání, ale Louis ho ještě pár minut ignoruje. Dívá se na dnešní rozvrh, kupodivu má večer volný, ale kdyby chtěl někam jít, musel by kontaktovat Rogerse, aby mu přidělil ochranku. A to se mu fakt nechce. Leda by zatajil, že jde ven. Rozklikne rozpis jejich ochranky. Jeho osobní bodyguard, Alberto, má týden dovolenou, taky že si ji proklatě zasloužil, ale Rob je s Liamem, Steve tu není ani napsaný, z personálního nikoho nezná a ty, co jo, by raději neznal, a David je nespíš se svým svěřencem v LA. Leda by zavolal Paulovi. Nejspíš zařizuje věci na další koncert, ale volno nemá, a měl by být v Londýně. Volat mu ale nechce.

Zhluboka si povzdechne, zavrtí hlavou a padne do postele. Zvonící mobil ho ani trochu nevytrhne z konceptu, jenom vypne zvuk, otočí se na druhou stranu a za chvíli usne. Pro probdělé noci mu to přijde vhod, ačkoli je jeho spánek mělký a každou chvíli se musí přetočit ze strany na stranu. Skutečně ho probere až dekódování alarmu a klíče v zámku. Louis ztuhne.

Did he come back? He misses me, he thinks this was a big mistake and he wants to get back together, he still loves me, he still -

"Ty jeden zkurvený bastarde," ozve se ode dveří zadýchaně.

Louis se zvedne na lokti a otočí se ke dveřím. Poznal hosta po hlase, vlastně ho poznal už podle kroků na schodech, poznal ho podle… no. Podle všeho. Teď se soustředí, aby nevypadal zklamaně.

"Hej, Zee, co tu děláš?"

"Třicet sedm zpráv, debile. Osmnáct zmeškaných hovorů, ty zatracený idiote, víš, jak kurevsky jsem se o tebe bál?!"

Zayn skočí k Louisovi do postele a skoro ho udusí v medvědím objetí. Louis se nebrání, vlastně mu spokojeně zůstane ležet v náruči. "Proč? Vždyť mi nic není. Jsem akorát tuhle."

Zayn chvíli mlčí a tiskne kamaráda k sobě. Není si jistý, co by měl říct. Jestli může. Jak příteli pomoct, navíc Louisovi. Louis není člověk, který by o sobě někomu řekl pravdu. Který by přiznal, jak se cítí. Schovává se dokonce i před Zaynem, kurva, schovával se i před Harrym. Schovává se i před sebou. Měl by mu říct, že nemusí. Ale na to by se asi museli víc než jenom opít. A Zayn si není jistý, jestli by to něco vyřešilo. Jestli by Louise neuvrhl do ještě větší deprese. To je to poslední co potřebuje.

Louis rozmýšlí, zda Zaynovi svěřit, že chtěl jít na sezení s terapeutkou, ale vzhledem ke vší hořké ironii jeho života se terapeutka nedostavila, a místo toho potkal onu zvláštní dívenku, která ho pozvala na večeři.

"Louisi…" Zayn netuší, jak má pokračovat.

"Byl jsem za Dannetovou," skočí mu do řeči Louis. "Poslala mě za jinou terapeutkou. Ona by mi prý nepomohla."

Zaynovo objetí zesílí. "Měl jsi mi říct. Šel bych s tebou."

Zayn. Proč ho to sakra nenapadlo? Proč neřekl Zaynovi, aby šel s ním? - Perrie. Perrie, Zayn má strávit víkend se svou snoubenkou.

"Nemusel jsi jezdit, Zee… jsem v pohodě, fakt, akorát unavený."

Zayn si povzdechne a políbí ho do vlasů: "Drž hubu."

Starší z chlapců se uchechtne a vymaní se ze Zaynovy náruče. "Potřeboval jsem si akorát zdřímnout. Pohoda, yeah? Byl jsem celé dopoledne s Eleanor a Robem, pronásledovali nás PR a já jsem se musel usmívat. Trochu mě to… víš jak."

Zayn ho místo odpovědi znova obejme. Chvíli mlčí a Zayn mu občas vtiskne polibek do vlasů. "Miluju tě. Víš to, že jo."

Louis semkne rty a vydechne. "Yeah. Yeah, vím."

Není to tak, že by Zaynovi nevěřil, nebo by si nemyslel, že to myslí vážně. Nezpochybňuje jeho pocity. Jenom je přesvědčen, že to Zayn říká proto, že je skvělý nejlepší přítel. Že to říká, aby se Louis cítil lépe, ale nemyslí to vážně. Louis si nezaslouží tak skvělého přítele. Nezaslouží si nikoho. Neměl by Zayna obírat o čas a energii, neměl by na něm být takhle závislý.

I'm a burden. I'm a burden to everyone.

"Vyřiď Perrie, že se omlouvám, že jsem vám zkazil noc," řekne pak tiše.

"Zmlkni sakra," řekne Zayn láskyplně a políbí ho na skráň. "Pezz má práci, takže jsem zůstal v baráku sám a nudil jsem se, tak mě napadlo zaskočit za mým milovaným parťákem."

Lying. You are a liar, mister Malik. Naughty and bad liar. Perrie's at home, waiting for you, and you are wasting your time with a loser like me.

Samuel s vrněním vyskočí na postel vedle Zayna.

"Hej, čiči," zavrní mu Zayn ozvěnou. "Málem bych zapomněl, že ho máš…"

Je to Harryho kocour. Zayn ztuhne, z čehož Louis usoudí, že mu to došlo.

"Jo. Občas se tu zastaví. Většinou je venku, nevidím ho dny."

"Kouříš," změní Zayn téma v náhlém poznání. "Myslel jsem, že jsi přestal."

Louis se uchechtne a konečně se vymaní ze Zaynovy měkké náruče. "No, vzhledem k tomu, že můj důvod, proč přestat, se na mě vykašlal, vykašlal jsem se i já na přestávání."

Lehne si na záda a složí si ruku za hlavu, čehož kocour využije a stočí se mu na hrudi do klubíčka. Zayn zůstane ležet na boku a paží si podpírá hlavu. Volnou dlaní hladí kocoura po hlavě.

"Kdy jdeš…" není si jistý, jak to nazvat. Nerad by Louise vyděsil slovy jako psychoterapie nebo psychiatrická ordinace.
"Na sezení? Nevím. Měli jsme se sejít dneska. Ale nějak… nepřišla."

"Nepřišla?" podiví se Zayn.

Louis si povzdechne a ve zkratce mu poví, co se dnes odpoledne v knihovně odehrálo. Vynechá dívčinu zálibu v homosexuální literatuře, jinak mu ale poví všechno.

"A terapeutka nepřišla," pokrčí Louis rameny na závěr. "Tak jsem vykouřil tři cigarety."

Zayn chvíli zamyšleně mlčí, načež se zeptá: "Jak ti bylo? Po tom, co ta dívka odjela?"

"Hm?" Louis sice nechápe, proč se na to Zayn ptá, ale je to Zayn, takže se zamyslí a pokusí se odpovědět co nejpravdivěji. "Vlastně nevím. Ale… jinak, než když jsem přijel. Jako bych… já nevím, prostě… skoro jsme spolu nemluvili. Byli jsme spolu sotva hodinu, ale já jsem měl pocit, že se mnou nějak… komunikuje… já nevím, jinak. Ne slovy. Byl jsem hodně mimo, když jsem odjížděl. Nedokázal jsem si srovnat myšlenky."

"A jak se cítíš teď? Je to lepší než dopoledne?"

Louis zamrká, zahledí se do stropu a chvíli pátrá sám v sobě, než odpoví. "Jo. Vlastně… je. Jsem klidnější. A dokázal jsem se vyspat, aniž bych byl na šrot. To se mi… nestalo už docela dlouho. Prostě. Lehnout si a usnout."

"A co myšlenky? Pořád lítají?" pokračuje.

"Ne," tentokrát Louis nad odpovědí nepřemýšlí. "Vlastně vůbec ne. Je… ticho. Víš? Jako bych. Nevím, ale… je… je mi líp."

"Hm, hm," pousměje se Zayn a položí si hlavu na Louisovo rameno. "V tom případě pro tebe mám dobrou zprávu, Lou."

Odmlčí se a Louis ho neokřikne, aby hned mluvil k věci. Dojde mu to ve chvíli, kdy to Zayn vysloví:


"Tvoje terapeutka přišla."
 


Komentáře

1 Jana | 19. prosince 2014 v 17:46 | Reagovat

Teď se na mě prosím nezlob, ale jak popisuješ Louisovo řidičské umění, tak přesně si představuju, že jsi schopná řídit ty. :-)
Úplně tě v tom autě vidím. :-)

Zbytek kapitoly, tak veselý nebyl.
Doufám, že na tu večeři půjde a snad mu slečna časem pomůže.

(dneska byl i Zayn, tak mám špatný pocit, protože jsem se při čtení trošku usmívala, ale jenom trošičku)

2 Ari. | 19. prosince 2014 v 17:48 | Reagovat

tohle skoro zní, jako by se to mělo zlepšit. na chvíli.

3 Lusy_Love_ | 19. prosince 2014 v 18:20 | Reagovat

hahaha Zayn je dobrý kamarát .......pekné ale ak to nebude Larry tak sa asi zbláznim takže prosííííííím :-D  :-D  :-D  :-D...pokračkoooo :-D  :-D  :-D  :-D

4 Kami | E-mail | Web | 19. prosince 2014 v 19:23 | Reagovat

Ten závěr byl tak strašně hezky napsaný! Líbí se mi tu Zaynův charakter. (A ještě pořád páruju Louise s Nickem. To tam ani není. Proč je páruju.)

5 Karin | 19. prosince 2014 v 20:59 | Reagovat

Doufám že na tu schůzku půjde. :-D

6 wow | 19. prosince 2014 v 23:28 | Reagovat

hmmm, pěkné. půjde, že? na tu schůzku... Slečna mu pomůže a ...  bude i Larry? mooooc prosííííííííím

7 vladous | 22. prosince 2014 v 9:02 | Reagovat

Důvod proč přestat...  Vážně je lepší být vzduch, než něčí důvod..  proč..  cokoli.

Už jsem ti dnes řekla, že tě miluju? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama