22.: So Soon: Lou needs us.

29. ledna 2015 v 22:28 | Kayleigh |  So soon To Beyond
Dobré odpoledne, moje kokosové kmeny, já si tu takhle nenápadně předstírám že píšu, a najednou mám hotový díl So Soon to Beyond. No já nevím, jak to dělám. Asi reflex, nebo co. Po všem tom humoru a Plagiátorovi je zvláštní, pustit se zase do So Soon. On to moc humor není. Ale tak nějak tuším, že asi bude. A tak trochu mě napadlo, že my vlastně neznáme jméno té terapeutky. ...Já nevím, děti, co já s těma jménama furt mám. Respektive, spíš nemám. Hahaha. Uhn. Pardon. Za beta děkuju Adel.

Věnováno: Pro všechna moje koťátka k pololetnímu vysvědčení.




"Předstírání není vždycky pokrytecké," pronese terapeutka klidně. "Například já předstírám, že nevidím tvou nejistotu, aby ses cítil pohodlněji. Ale tvoje matka tě pořád vidí jako dokonalé dítě a nepředstírá, že je zklamaná, že nemáš titul a krásnou manželku a pár dětí."

"Nestačí jí ty její?" prskne Louis otráveně.

"Tuším, je to matkám přirozené. Ale není to tak, že by tě nemilovala. Bohužel nechápe, že i ty ses změnil, a miluje syna, který ji před pár lety opustil."

"Nejsem dokonalý," uchechtne se Louis. "Nikdy jsem nebyl."

"Ale ona tě tak viděla. A jen nerada sledovala tvou cestu od sebe. Není to tak, že bys matku nemiloval. Nebo ona tebe. Jenom už nejste ti, kteří jste byli."

Louis si prohlíží jejich stůl a nakonec přikývne. "Nevyčítám jí děti. Nebo… já nevím, prostě… jenom… jenom už tam nechci být. Není to… není to doma."

"A ona ti to vyčítá," pousměje se žena.

"Jenže když tam jsem, je to… já… prostě to nejde. Když já a Harry - prostě, nebylo to… máma je v pohodě, Harryho vždycky milovala, i holky, ale… ta rodina už není moje. A co zemřela babička… to už vůbec ne."

"Co jeho rodina?" terapeutka se trochu zastydí, protože zapomněla jméno jeho bývalého partnera, ale schová se za profesionalitu.

Louisův hebký úsměv jí poví víc než jeho skutečná odpověď. "Úplný opak té naší. Sejdou se výjimečně, je u nich klid, jejich dům je ultramoderní a elegantní. Žádné plánování, žádný křik."

"Máš raději klid?" podiví se terapeutka.

"Jo. Teda, ne úplně. Spíš… já nevím. Nejsem rád úplně sám. To… ne."

Louis zčervená. Má rád, když se všechno točí kolem něj. Má rád pozornost. Má rád, když se o něj někdo stará.

Fuck. Fucking fuck. I'm so fucked up.

Polije ho vlna znechucení nad sebou samotným.

Attention whore.

Proto Harry odešel. Pořád se o Louise starat. Pořád mu být za zadkem. Pořád mu dělat společnost.

Burden.

"Doma okolo tebe bylo hodně lidí. Ve škole jsi měl přátele. Pak jsi dostal čtyři kolegy, kteří se ti stali velmi blízkými. Mezi nimi sis našel dokonce partnera, který tě právě opustil. Jsi zvyklý na hodně lidí okolo, na lidi, kteří tě mají rádi a záleží jim na tobě. Není snadné sledovat, jak tě opouštějí, shodou okolností všichni najednou," promluví terapeutka klidně a pomalu, jako by věděla, co se v Louisovi odehrává, jako by i z toho mála, co její klient řekl, pochopila, po čem touží i že se za to stydí. "Řekl jsi mi, že s učiteli jsi dobrý vztah neměl, nebyl sis jistý sebou, svou kariérou a svými cíli, navíc ti většina profesionálů, kteří ti měli pomoct, podkopávali nohy."

Louis k ní vzhlédne.

"Lidi okolo, tvoje rodina, přátelé, tvoji kolegové a tvůj partner jsou to, čím jsi si jistý. Co tě definuje, kvůli čemu nezapomínáš, kdo jsi a jaký jsi," pokračuje terapeutka stejně uklidňujícím tónem. "Je přirozené, že vyhledáváš pozornost lidí, kterým věříš."

Ujistí ho a chytí jeho dlaň na stole do své. "Ti lidé jsou tvoje osobnost. Nikdy sis nebyl ničím jistý. Jimi ano, protože oni tě milují a věří ti. Nebo to alespoň platilo v minulých časech. A najednou jsou pryč. To je důvod, proč ses rozhodl zavolat. Bojíš se, že zapomeneš, kdo jsi."

Louis pootevře pusu na prázdno, jako by chtěl něco říct, jako by ji chtěl opravit, jako by chtěl nahlas říct, že je bezcenný a že se nenávidí, ale… pak mu dojde význam jejích slov. I to, že má pravdu.

"Teď běž za kamarádem, který tě přivezl. Zítra odpoledne budu mít chuť na zmrzlinu, takže budu ve tři v zahradách v parku Královny Victorie."

Stiskne lehce jeho ruku mezi svými prsty a pustí ho.

"Inu… na shledanou, Louisi," rozloučí se.

Louis vstane, nedokáže jí odpovědět, nedokáže se rozloučit. Potřebuje se Zaynovi zhroutit do náruče, potřebuje se zhulit, potřebuje ležet hodiny na zádech v pokoji pro hosty a přemýšlet nad tím, co mu terapeutka řekla. Ví jistě, že zítra do královniných zahrad nepřijde. Zakopne o židli, když ji odsouvá, ale nespadne, a dá se do běhu. Mine číšníka, který ho poznal, když přišel, a je mu docela jedno, že ho vidí, jak brečí a utíká ze sezení se svou psycholožkou. Kromě toho, není to jeho psycholožka. Ta ho má uklidnit, provětrat mu hlavu, utřídit myšlenky - a ne ho shodit, zesměšnit a odkrývat jednu jeho nejistotu za druhou!

Prošacuje sako, aby našel balíček cigaret, ale ruce se mu třesou tak moc, že ani když se zastaví na schodech před budovou, nedokáže bílou drogu z balíčku vytáhnout. Odnikud se objeví dvě opálené ruce, které chytí ty Louisovy a pokusí se je uklidnit.

"Lou," ozve se kousek vedle jeho hlavy a jeho tělo se náhle ocitne v náručí jeho nejlepšího přítele. "Lou, to nic, ššš…"

Louis vzlyká do přítelovy mikiny několik minut, než se jeho pláč ustálí na usedavé škytavce a několika slzách na tvářích.

"Co se stalo, Mummi?" snaží se o klidný tón, ale vidět Louise v tomhle stavu není nikdy jednoduché. Zayn mu položí ruku na záda a intuitivně ho hladí v dlouhých tazích, aby kamaráda uklidnil. Louis se třese a nedokáže ze sebe dostat slovo, aniž by tušil proč. "Co kdybych tě odvezl domů, co ty na to? A ty tam všechno požaluješ? Dáme si koupel a podíváme se na film, hm? To nic, Lou, pomůžu ti, bejby, počkej."

Zayn si připálí cigaretu a vloží ji Louisovi do úst. Louise jako by cigareta v puse a záhy v prstech uklidnila alespoň natolik, aby se zvládl pořádně nadechnout. Zayna to alespoň částečně uklidní, Lou bude v pohodě. Obejme ho, opře si bradu o jeho rameno a hladí ho oběma rukama táhlými gesty po zádech. Čeká, jestli Louis něco řekne, ale ptát se nebude. Ne teď. Vůči jeho terapeutce ho ale zachvátila hluboká nedůvěra. Jak mohla nechat Louise takhle odejít? Proč mu tohle vůbec udělala? Ta ženská mu má pomoct, ne ho dostat do ještě větších sraček, ne?!

Louis drží cigaretu v roztřesených prstech, dvakrát špatně potáhne a pokaždé se rozkašle, pak cigaretu odhodí.

"Chci domů," pípne zmoženě.

Už nebrečí, nebo aspoň ne tak hystericky. Teď nastane to horší. Louis nebude mluvit. Bude se stydět za své nervové zhroucení a Zayn z něj nic nedostane. Tohle bude potřebovat silnější kalibr než mazlení a film. Jenom Harry ho dokázal z téhle nálady dostat. Kdysi, když to ještě… bylo v pořádku. Kdysi, když byl Harry zamilovaný a Louis se cítil milován.

"Odvezu tě, bejby," ujistí ho Zayn a sahá pro mobil.

Využije okamžiku, kdy Louis otevírá dveře Zaynova Maserati, a napíše zprávu Niallovi a Liamovi.

Lou needs us.

Sedne si na místo řidiče, a než nastartuje, pohledem zkontroluje svého přítele. Dívá se z okna a snaží se působit nenápadně. Zayn ucítí na stehně dvojí zavrnění mobilu. Jeho přátelé volání vyslyšeli, jistě jsou na cestě. Načež mu dojde, že pokud se Harry zbytku skupiny nepochlubil, ani jeden z nich neví, co se přesně stalo.


Tohle bude dlouhá noc.


 


Komentáře

1 jardi | 29. ledna 2015 v 22:38 | Reagovat

Doprdele teda 8-O

2 Carlie | 29. ledna 2015 v 22:44 | Reagovat

No..... tohle bude zajímavý

3 Lusy_Love_ | 29. ledna 2015 v 22:51 | Reagovat

:-D  :-D  pokračkoooooo :-D

4 Kami | 29. ledna 2015 v 23:10 | Reagovat

Přesně tohle jsem potřebovala. Miluju tě, ta povídka mi už chyběla.

5 Kayleigh McCamyo | Web | 29. ledna 2015 v 23:11 | Reagovat

[4]: jsi úchyl a já tě nenávidím.

[3]: neboj, dočkáš se, babe.

[2]: asi jo, protože ani já ještě nevím, co bude dál.

[1]: haha. no, ne do louisovy. jeho dildo se s ním rozešlo. poměrně nedávno...

6 mesou | 29. ledna 2015 v 23:35 | Reagovat

:(((((((((((

7 Kami | 30. ledna 2015 v 0:18 | Reagovat

[5]: Co jsem provedla...

8 Anet | 30. ledna 2015 v 10:21 | Reagovat

I think i´m gonna cry? :-|

9 CarolineDixion | Web | 30. ledna 2015 v 12:54 | Reagovat

Boo, Keigh, jsem z toho na sračky. :( :D

10 Kayleigh McCamyo | Web | 30. ledna 2015 v 13:46 | Reagovat

[7]: vypadni se učit a dělat něco užitečného přestaň číst moje sračky navíc to ani není tvůj fandom ježiši kami já tě tak kazím sorry mate

[8]: dont cry love hes gonna be... well, hes not gonna be fine, hes never gonna be fine, but like, maybe hell be better? someday?

[9]: nebuuuuď! ono to bude... s časem... lepší... ... ... nebo to mu aspoň věř...

11 Veronika | 30. ledna 2015 v 20:14 | Reagovat

Okay, byla jsem zvědavá na další díl, ale když já jsem z toho vždycky přecitlivělá. A bojím se, co bude příště. Nechci, aby se trápil! Jak mu to vůbec mohl udělat...
A já prostě nevím... jsem dost mimo

12 Kayleigh McCamyo | Web | 31. ledna 2015 v 3:05 | Reagovat

[11]: sorry baby nebooooj, on bude v pohodě, fakt to bude lepší, slibuju. ono, kdo ví, co mu to haz vlastně udělal a halvně proč... hm, hm.

13 Jana | 31. ledna 2015 v 9:17 | Reagovat

Tohle můžu číst jenom když mám dobrou náladu. Sice potom upadnu do trudomyslnosti, ale dokážeš si představit, kam bych upadla, kdybych měla už předtím nějaké trápení.
(ano, přímo na hubu)

14 Wendy | 31. ledna 2015 v 11:27 | Reagovat

Nevím proč, ale vždycky, když čtu So Soon, tak jsem nějak extrémně přecitlivělá a mám chuť se někomu zhroutit do náruče... Byl tohle tvůj záměr, nebo je to jen vedlejší účinek?

15 Kayleigh McCamyo | Web | 31. ledna 2015 v 11:32 | Reagovat

[14]: záměr, actually. a vím, že jsem trochu masochista, ale... mně se to líbí. když se pak čtenáři cítí mimo... :D pardon.

[13]: to by chtěl píseň proti trudomyslnosti.

16 wow | 31. ledna 2015 v 22:01 | Reagovat

:-(  :-(  :-(

17 wow | 31. ledna 2015 v 22:03 | Reagovat

Mám depku i za něj. Fakt mě zajímá, proč mu to vyvedl. Nechci, aby se Brouček trápil. Kayleigh, vrať ho do té milované a milující náruče. Jinak to asi nerozdýchám.

18 Kayleigh McCamyo | Web | 1. února 2015 v 3:06 | Reagovat

[17]: ježiši já se v tom fakt vyžívám, že?!?! v tom, jak ho mučím. chudák brouček náš malý, co mu to dělám... zlá kayleigh, zlá!

19 Jana | 1. února 2015 v 15:07 | Reagovat

[15]: Ták Louisi á na tři - Polární noc má zvláštní moc, každého přepadne smutek. Němec i Brit, křesťan i žid, každý by nejradši utek. Ba i ti šikovní Žaponci, se silami jsou na konci, jen jeden z národů neskoná, hrůzy severu zdárně překoná...

20 Karin | 2. února 2015 v 20:38 | Reagovat

Chudák Louis doufám že jej kluci z toho dostanou. ;-)

21 Kayleigh McCamyo | Web | 2. února 2015 v 22:43 | Reagovat

[19]: tan kde hy, tam kde hy, tam kde hynou vlci...

22 Jana | 3. února 2015 v 7:17 | Reagovat

[21]: Slash se přizpůsobil. Slash se přizpůsobil.

23 Kayleigh McCamyo | Web | 3. února 2015 v 16:59 | Reagovat

[22]: ale louis zatím moc ne.

24 Jana | 3. února 2015 v 17:25 | Reagovat

[23]: Louis se bude muset přizpůsobit. Věřím, že s pomocí to zvládne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama