29. So Soon: Deja-vu.

15. března 2015 v 22:33 | Kayleigh |  So soon To Beyond
Aye, fellas. Žeru gumové dinosaury a skoro brečím. So Soon to beyond je fakt brutální. Hlavně pro mě. Je zvláštní to tvořit takhle. Říkat, a přitom ne úplně. Jako by něco chybělo. Jako by bylo něco navíc. Přitom je to něco úplně jiného. Za beta děkuju Adel.





"Pojedu s tebou," trval na svém Zayn, a tak jel.

Respektive řídil.

Louis se setání s terapeutkou bál stejně jako se těšil. Nedokáže si ten pocit vyjasnit ani upřesnit. A když dorazí do zahrad královny Victorie, modré vlasy nikde nevidí. U vchodu do parku není.

Yet again…?

"Kde je?" zeptá se Zayn.

Pokud tu je, už je tady. Je za pět minut tři. Nenechala by ho čekat, a on by nepřijel pozdě.

Deja-vu.

"Neřekla, kde přesně bude?"

Louis se snaží si vzpomenout. "Mluvila o zmrzlině."

"Nahoře u jezera je stánek… pokud si to dobře pamatuju," zamračí se Zayn. "Byl jsem tu loni na rande s Perrie. Mají tu… šlapadla."

"My dva jsme splu byli na šlapadlech," vzpomene si Louis.

"Jo," přisvědčí Zayn jízlivě. "Shodil jsi mě z něj do vody."

"Heheheheheheee."

"Neuměl jsem plavat, debile," sjede ho zlým pohledem Zayn, ale když vidí, že se kamarád upřímně směje, rozesměje se s ním.

Vyjdou nahoru na kopec a Louis se rozhlédne. Vidí modré vlasy, ale nepatří jeho terapeutce.

"Myslela jsem, že nepřijdeš," ozve se za ním.

Louis málem nadskočil, ale její melodický a poměrně hluboký hlas ho uklidnil.

"Nechtěl jsem," přizná Louis. "Ale pak jsem si to rozmyslel."

"Dobré odpoledne," ignoruje dívka jeho pochyby.

I still don't know anyhting about her. How old she is?

"Dobré odpoledne," pozdraví ji Louis nejistě.

Dá mu do ruky zmrzlinu. "Nechtěla jsem tě včera tak rozrušit."

"To… je asi součást vaší práce," zní to trochu jako otázka.

"Vlastně… asi ano. Ale nebyl to záměr. Potřebovala jsem zjistit tvůj osobnostní typ," vysvětlí dívka a dá se do chůze po štěrkovém chodníčku.

"Ehm, doktorko, tohle je… můj nejlepší kamarád, Zayn Malik."

"Hm? Kd- oh, jistě. Dobré odpoledne, Zayne. Nemám pro vás zmrzlinu," a tváří se nanejvýš roztomile.

Louis si nemůže pomoct, vypadá tak strašně mladá.

"To nevadí," ujistí ji Zayn s úsměvem. "Já jsem jenom doprovod, kdyby…"

"Tou elipsou naznačujete uzavřený kruh - haha - nervového zhroucení, nebo mi jenom nevěříte?" zeptá se terapeutka. Nezní to podrážděně ani podezíravě. Vlastně skoro pobaveně.

"N-ne," Zaynův pohled je naproti tomu uchvácený a jeho intonace mírně překvapená.

Ani si není jistý, co to vlastně řekla.

"Jazykovo-psychologický humor," poznamená terapeutka. "K věci. Sněz tu zmrzlinu. Zayn mi zatím řekne, v jakém stavu ses včera a dnes nacházel."
Louis mlčí a líže zmrzlinu. Zayn nechápavě zamrká.

"Byl… uhm. Trochu lítostivý," použije všeobecně uznávaný výraz pro Louise, když pláče.

Terapeutka neprotestuje. Louis se zařadí mezi ni a Zayna, a vydají se na procházku nejspíš okolo jezírka.

"A… ehm. Emocionální."

"A…?" popožene ho dívka a rozhlédne se po parku.

Zayn pozvedne obočí. Netuší, co po něm chce.

"Takže to nevíš…?" podiví se terapeutka.

Louis se zasekne v polovině pohybu. Zayna sice napadla možnost, že by se Louis mohl snížit k sebepoškozování, ale jistotu neměl. Terapeutka to ví…? Ale jak?! Mohla zahlédnout jizvu? Ne, určitě ne. Má rukáv mikiny přetažený přes palec, levou rukou raději moc nehýbe.

"Dobře. Dobře," poznamená si dívka pro sebe. "Co jsi cítil ty, Zayne? Když byl Louis… lítostivý."

Kupodivu není Louisovi mezi nimi dvěma ani trapně. Líže zmrzlinu a je ticho. Poslouchá se zájmem, aniž by dokázal vysvětlit proč.

"Vztek," odpoví okamžitě.

"Na mě?" zeptá se klidně.

"J-jo."

"Ještě jiný pocit? Vyjma touhy kamaráda utěšit nebo ochránit?"

"Jen… asi smutek. Nebo… hlubší… já… já nevím. V tomhle nejsem dobrý," rozhodí Zayn rukama.

"Zoufalství?" nabídne terapeutka klidně. "Možná frustraci, že mu nedokážete pomoct vy sám…"

Zayn chvíli nechápavě mrká. Pak přikývne. "Jo."

"Už víte, na koho jste měl vztek?"

Zayn skloní hlavu a pozoruje štěrk, po kterém šlape. "Jo."

"Byl na mě?"

"Ne."

Louis kousne do kornoutku; kdoví proč se mu chce smát.

"Byl jsem naštvaný sám na sebe," zahuhlá Zayn. "Že vás potřebuje."

"Nemyslím si, že mě potřebuje," vyvrátí jeho domněnku mladá žena. "Ale moje přítomnost v jeho životě možná urychlí některé negativní procesy. Možná si rychleji uvědomí, jaké jsou jeho problémy i jak je vyřešit. Ale nemyslím si, že by mě potřeboval."

Louis křupe kornoutek a je mu najednou dobře. Terapeutka rozumí. Zayn rozumí. Je mu fajn. Nebo je to jenom z toho cukru ze zmrzliny.

"Louisi, kdybych mohl -!"

"Nemáš se za co omlouvat," zarazí ho dívka. "To tebe potřebuje. Já jsem jenom… berle. Ty jsi jeho páteř."

Louis zvedne hlavu a podívá se na svou terapeutku. Ze dvou důvodů, prvním je ten, že ona použila stejnou metaforu jako Zayn před pár hodinami, a druhý je ten, že oklikou právě řekla, že mu bude terapeutkou.

"Myslím, že by bylo dobré," řekne terapeutka po pár minutách. "Kdyby Zayn počkal tady na lavičce. A my si půjčíme loďku."

Louis souhlasí, protože proč ne. To ty endorfiny. Opatrně zkontroluje ránu na zápěstí. Krvácí přes makeup. Měl by jít na záchod a opravit to, ale nemá čas. Zayn zůstane stát na molu, když s Louisem vyplují na jezero.

"Nechtěl jsem mu to říct," promluví Louis jako první, když se vzdálí od mola. "On… tohle dělal taky. Nechtěl jsem… mu to připomenout. Nebo… já… já nevím."

"Byl s tebou celou dobu. Přišel s tebou sem. Nezaslouží si vědět, jak se skutečně cítíš?" zeptá se.

"To není… hm. Nechci, aby… nechtěl jsem ho… já… prostě. Mám pocit, že když si stěžuju přátelům, přicházím o ně. Odehnal jsem tak od sebe i Harryho. Že jsem…"

Terapeutka mlčí. Louis chce, aby něco řekla, ale ona šlape a mlčí. Dívá se před sebe. Má na sobě zelené tričko a černé šortky a její vlasy mají jiný odstín modré. Pořád jsou výrazné, ale výrazněji modré, možná trochu tmavší. Ale může to být sluncem. Sjede pohledem na její zápěstí složené v klíně, asi omylem. Na levé ruce má náramky. Laděné do modra, tyrkysova a zelena.

"Jak jste to vůbec poznala?" zeptá se s pohledem upřeným na náramky. "Že… jsem… no, však víte."

"Je pětadvacet stupňů. A ty na sobě máš mikinu. Popotahuješ si rukáv, i když je bezpečně dlouhý."

Sherlock my ass.

"Věděla jste, že to udělám."

"Proto jsem tě včera pozvala na večeři," přikývne, ale nepodívá se na něj.

"Tak proč -!"

"Potřebovala jsem zjistit," otočí k němu tvář a pohlédne mu do očí, "jaký typ osobnosti jsi. Co uděláš, když se cítíš zraněný. Jsou jenom dva typy vyrovnávání se s extrémními emocemi. Ublížit někomu, nebo ublížit sobě. Problémy s agresí řeší nejlépe léky, tam terapie nepomůže. Ale sebedestrukce je na úplně jiném poli psychoterapie."

Louis spolkne své výčitky.

"Mohla jste se zeptat," neodpustí si stejně. "Řekl bych vám to."

"Neřekl," odporuje. "Neřekl jsi to ani Zaynovi."


Louis se zastydí a semkne rty.

 


Komentáře

1 Anne | 15. března 2015 v 22:39 | Reagovat

To je tak dokonalé. Miluju tě!

2 Anne | 15. března 2015 v 22:44 | Reagovat

Zní to na mě něják moc sladce. 8-O

3 Kami | E-mail | Web | 15. března 2015 v 22:50 | Reagovat

Slečnu miluju čím dál víc.

4 Keigh | 15. března 2015 v 23:20 | Reagovat

[1]: Awww, thank you. Ily.

[2]: it does, innit.

[3]: proč?

5 Anet | 15. března 2015 v 23:40 | Reagovat

Líbí se mi, jak vše... ulehčuje? Vyjasňuje, objasňuje? Asi tak nějak.
Má to klidnější atmosféru.

6 Veronika | 16. března 2015 v 0:09 | Reagovat

Terapeutka je taková klidná, což se mi líbí a jsem ráda, že Louise přijala. Jsem zjistila, že bych terapeutku taky potřebovala, haha

7 Keigh | 16. března 2015 v 0:10 | Reagovat

[5]: přijde ti...? mně moc teda zatím ne...

[6]: mnoho z nás by terapeutko potřebovalo. musí být klidná. no, ale, nevidělas hannibala?

8 Lusy_Love_ | 16. března 2015 v 0:24 | Reagovat

len mu to daj zožrať dúfam že už to Louis neurobí .... :-D  :-D  :-D  :-D

9 Jana | 16. března 2015 v 8:09 | Reagovat

Budu věřit, že slečna terapeutka ví, co dělá.

10 Keigh | 16. března 2015 v 10:36 | Reagovat

[9]: jsi si jistá, že je to bezpečné...

11 Jana | 16. března 2015 v 10:55 | Reagovat

[10]: Pro mě? Určitě.
Pro Louise? Tím už si nejsem tak moc jistá.

12 Keigh | 16. března 2015 v 14:36 | Reagovat

[11]: :D Pravda.

13 Silent Stalker | 16. března 2015 v 14:40 | Reagovat

Mně je ta terapeutka tak strašně protivná!

14 Karin | 16. března 2015 v 21:17 | Reagovat

Doufám že mu ta terapeutka pomůže. :-)

15 Keigh | 17. března 2015 v 1:02 | Reagovat

[13]: hm, hm.

[14]: inu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama