35. So Soon: I almost forgot.

27. března 2015 v 18:00 | Kayleigh |  So soon To Beyond
Zdravím, moje kvetoucí kočičky. Minule jste mě nařkli, že postrádám na humoru, že je to moc depkařina. Tak nejdřív mi vyčítáte humor, a teď zase depkařinu. Tak já už nevím. Můžu já vůbec s dovolením psát, nebo... za beta děkuju Adel.






Vzbudí ho série rukou, která ho zvedá na nohy.

"Louisi, kurva, co se stalo, bejby? Slyšíš mě? Kotě, vstávej, brouku, proboha, řekni mi, že sis nic- Lou, ahoj, bejby, koukni na mě, otevři oči…"

Louisovi trvá pár minut, než rozpozná hlas, který na něj mluví, tvář, kterou vidí střídavě před sebou a náruč, do které je střídavě tisknut. Zamžourá na Nialla, rozhlédne se kolem sebe a snaží se vzpomenout, co se to vlastně dělo před tím, než odpadl.

"Co se stalo, Lou? Proč jsi tuhle ležel na zemi, kotě?"

Louis se zamračí, nejde mu zaostřit. "Spal jsem…"

"Viděl jsem na kuchyňské lince ty prášky na spaní a polovinu skotské. Louisi, nechtěl jsi udělat nějakou blbost… že ne?"

Louis se posadí a rozhlédne se. Je v hudební místnosti. Skotská je vylitá na zemi nedaleko od něj. Musel spadnout ze stoličky od piana a usnout. Prášky a alkohol asi zabraly. Normálně jich musí sníst alespoň šest, aby usnul.

"Ne, chtěl jsem jenom… chtěl jsem jenom usnout…"

"Lou," hlesne Niall a políbí chlapce na skráň. "Sakra, idiote, vyděsil jsi mě."

"Promiň, to jsem… promiň, to jsem nechtěl…"

"Jasně. Já vím. Pojď, potřebuješ sprchu. A Zayn říkal, že máš v jedenáct schůzku s terapeutkou. Máš sotva hodinu, tak pojď, ať vypadáš slušně."

Louis poslechne a nechá se odvést nahoru. Niall mu vybere oblečení a Louis se snaží pod proudem vody vzpamatovat. Kalhoty má ještě na sobě. Plácne se do čela a začne se pod sprchou soukat z kalhot, ponožek a spodního prádla. Samozřejmě to jde blbě, samozřejmě mu podjede noha a on se zjebe do vany. Směje se sám sobě a svému naraženému boku. Na druhou stranu ho bolest probrala. Nialla ale vyděsila, protože blonďák vrazí do koupelny a hledá mrtvolu, odhrne závěs, aby viděl, jak se Louis pod proudem sprchy směje a snaží se dostat nohy z kalhot, které se mu lepí na tělo.

"Tommo, jsi ty vůbec normální," uchechtne se Niall.

Louis by mu i odpověděl, kdyby se mohl přes smích aspoň nadechnout. Niall zavrtí hlavou, vezme za jeho kalhoty a stáhne je z nohou. Louisovi zůstane na těle jenom jedna promočená ponožka, což samozřejmě přijde Louisovi ještě vtipnější. Blonďák si opře loket o okraj vany a složí hlavu do dlaně. Tohle přece není možné.

"Jestli bychom tě raději neměli posadit do vypolstrované místnosti se spoustou koťátek, bejby… nikdo by tě mezi nimi nepoznal," utrousí. "Sedni si, umyju ti vlasy."

Přátelství s Niallem je zvláštní. Nemá takovou hloubku jako Zaynovo, ani takovou zanícenost jako s Harrym, ani vzájemné provokování jako s Liamem. Je to… jiné. Niall se směje všemu, co Louis řekne, a každých pár minut zmíní, jak je Louis roztomilý. Kdoví proč ho taky rád vidí nahého. Nijak sexuálně nebo… jinak nevhodně. Prostě si užívá Louisovu dobrou náladu, když v ní je. A nikdy ho nesoudí. Je velmi loajální a nikdy nedopustí, aby si někdo dělal srandu z Louise. Taky vždycky zaujme jeho stranu, pokud se hádá s některým z kluků. Niall se nehádá. Pokrčí rameny, otevře si pivo a souhlasí s Louisem. Bezproblémový kluk.

"Tak jo," kývne Louis a pokusí se posadit.

Jenže Louis nevydrží v klidu sedět. Chvíli sedí, pak se natáhne pro nějakou obličejovou masku, kterou našel na okraji vany, nejspíš to dala Harrymu Lou. Otevře ji a polovinu naplácá Niallovi na tvář, protože proč ne a taky protože se Niall nechá, a druhou polovinu naplácá na svou tvář. Pak mu přijde vtipné, když veme Niallovi sprchu z ruky, protože mu chce opláchnout vlasy, a obrátí ji proti němu.

Ze smíchu a vodních válek je vyruší sprásknutí rukou ode dveří.

"Proboha, co se to tu stalo!"

Louis se rozesměje a otočí sprchu i proti Liamovi. Což ovšem neměl dělat, protože Liam je fyzicky silnější než on s Niallem dohromady. Po nedlouhém boji skončí zase ve vaně, bezpečně sedící na zadku, Niall mu konečně spláchne šampon z hlavy, protože si raději sedl do vany vedle něj a pevně si ho drží na klíně, a Liam uklízí tu spoušť. Niall a Louis se smějou vzájemně svým maskám na obličeji. Když jim to Louis matlal na tváře a čelo a bradu, bylo to zelené, ale jak to postupně schne, má to spíš modrou barvu.

"Vypadáte jak šmoulové," směje se jim Liam, což iniciuje ty dva mamlasy ke zpěvu úvodní znělky toho seriálu.

A samozřejmě, to by nebyl Louis, aby nevymyslel přisprostlá jména pro všechny postavičky, včetně "Papa smurf". Liam by si přezdívku, kterou mu dal Louis, nejraději vymazal z paměti. Už nikdy se na ten film nebude moci dívat. Když ho Liam vytáhne z vany a Niall ňuňá zase nad tím, jak je Lou roztomilý, Louis po něm hodí zubní kartáček - Harryho, ten ho už nebude potřebovat - a uteče nahý do pokoje. Liam za ním utíká se spodním prádlem v ruce, aby ho oblékl, a Niall vytahuje mobil. Jasně, nesmí to dát na vine.com, ale může si to schovat do speciální složky ve svém stolním počítači. Louis se směje a křičí a Liam ho se smíchem pronásleduje po celém domě. Louis dokonce nahý vyběhne ven před dům a garáží se vrátí zpátky a Niall usoudí, že bude lepší ho odchytit, aby se nezranil. Nemá boty a v garáži nebo venku by mohl na něco stoupnout. Složí mobil na stůl, počká si, až Louis proběhne okolo něj a chytí ho pevně do náruče. Raději ho zvedne ze země. On je takový malinký, ani moc práce to nedá. Liam se dostaví záhy, udýchaně třímá v ruce spodní prádlo a smějícímu se Louisovi nezbyde nic jiného, než se za asistence obou chlapců obléct. Jenže sotva mu navlíknou boxerky a ponožky, Louis se osvobodí a zase uteče, tentokrát do patra.

"Proč já tuhle práci vůbec dělám," protočí oči Liam, ale Niall vidí ten úsměv.

"Protože ho miluješ skoro tak moc jako já," poučí ho blonďák. "Udělám mu snídani, ty ho běž chytit."

Liam poslechne beze slova, sebere čisté kalhoty, které pro Louise vybral Niall, a vydá se nahoru. Niall se zatím porozhlídne v kuchyni. Dá si loka otevřené skotské, kterou tu včera večer nechal Louis, a chvíli přemýšlí, co s prášky na spaní. Je to silná droga. Může zpomalit dýchání a v kombinaci s alkoholem… Nakonec se rozhodne nechat krabičku na stole, kde ji našel. Kdyby Louis chtěl, koupí si další, a třeba by sehnal i něco silnějšího, kdyby mu ji Niall vzal. To by nechtěl. To rozhodně ne.

"Nemůžu ho najít!" ozve se zhora Liamův výkřik. "Louisi, kde krucinál…"

Zlomí se v záchvatu smíchu.

"Kurva, chlape, vylez sakra, Louisi…"

Niall se pro sebe ušklíbne. "Je v Harryho polovině skříně."

Liam se neptá, jak to ví. Otevře dveře skříně a kouká na něj Louis, kterému se musela změnit nálada ve vteřině. Harry. Jsou tu pořád ještě některé jeho věci.

I almost forgot.


"Lou…"

"Nah," otřepe se rychle Louis. "V pohodě, v pohodě. Musím za terapeutkou. Slíbil jsem jí, že přijdu."

Vezme si kalhoty, které držel Liam v ruce a dojde si do ložnice pro mikinu. Liam sejde dolů do kuchyně a vezme si sendvič, který mu nabídne Niall.

"Viděl jsi…"

"Jeho zápěstí," přikývne Niall zasmušile. "Jo."

Liam nic neřekne. Zakousne se do snídaně a počká, než přijde Louis.

"Um, spěchám, mám tam být za dvacet minut. Děkuju, vezmu… si to s sebou," vezme si sendvič z talíře a podrží v ruce klíče.

"Já musím do studia, ale jestli chceš, Liam s tebou zůstane," nabídne Niall a vydá se ke dveřím za Louisem.

"Ne, děkuju, budu v pohodě. S terapeutkou, víš…"

Louis ví, že to viděli. Jeho zápěstí. A je rád, že nic neříkají. Niall ho políbí na skráň. "Jasně. Zavolej mi, až se od ní vrátíš."

"Jo, jasně."

"Lou…"

"Jsem v pohodě, Payno," protočí oči Louis. "Nelam si se mnou hlavu a běž se starat o jiné děti. Nebo si nějaké udělejte se Sophií."

Liam zčervená a uhne pohledem, což Louise rozesměje. "Měj se, Li. Ozvu se, kdyby něco."

Neozveš, pomyslí si Liam, ale nahlas se jenom rozloučí. Pak se vydá ke svému autu.


Neozvu, opraví se v duchu Louis a odemkne své auto.





*všechny vás moc a moc prosím o hodnocení. Prosím prosím?
 


Komentáře

1 Adel | 27. března 2015 v 18:14 | Reagovat

Líbí se mi, jak se o něj kluci starají, jak o něj pečují a jsou tam pro něj. Jenom Louis je taková povaha, která... no prostě si myslí, že je jenom na obtíž a to je škoda. Přitom to je taková dokonalá bytůstka se svými nešvary.
Každopádně povídka se mi líbí čím dál víc... Díky Ti za ni! Ily!!

2 Claire | 27. března 2015 v 18:20 | Reagovat

Chudáček Louis, snad mu terapeutka pomůže...:) Alespoň, že má kolem sebe kluky.
Sice to je hodně těžká depkařina, ale ten depresivní styl se mi u téhle povídky strašně líbí, přijde mi opravdu přesvědčivý a dá se do Louise dokonale vcítit. :)

3 malone | Web | 27. března 2015 v 18:34 | Reagovat

Jak já ho chápu... zalézt do nory a lízat si rány musí člověk sám. Akorát je blbé, že u něj jeden nikdy neví, jestli to zvládne s pláčem a tvorbou, nebo s práškama a chlastem, nebo se žiletkou :(

4 malone | Web | 27. března 2015 v 18:34 | Reagovat

Ale jako musím říct, že mě ta scéna pobavila :D

5 Kami | E-mail | Web | 27. března 2015 v 18:37 | Reagovat

Sice výjimečně nemám depresi, ale pořád tě nenávidím. A táhni z purple-line, debile, nemáš tam co dělat.

6 Jana | 27. března 2015 v 18:42 | Reagovat

Já mám velice nepřístojný pocit, když se u téhle povídky směju.
Je to jako smát se, když před tebou mučí koťátko.

Ráda bych napsala, že to byla krásná kapitola, ale tyhle nejsou krásné. Tak snad se víc hodí, že je to luxusně napsána kapitola. :-)

7 Anet | 27. března 2015 v 19:06 | Reagovat

Pořádná změna! Lou je koťátko.

8 Kayleigh McCamyo | 27. března 2015 v 19:22 | Reagovat

[1]: louis je piča. a taky je v piči. hm hm.

[2]: lou je zlatíčko. zaslouží si strochu pohody. hahaha. eheheeee. hehe.

[3]: a to počkej na další díly... haha...hahaha..... haaaaaaaahaha dopiči já se nenávidím

[5]: DI DOPIČE JÁ SI MŮŽU CHODIT ZA DRAKEM JAK CHCI

[6]: joo, luxusně zní dobře... :D a klidně se směj. klidně se směj.... .... .... eheheheeeeeee

[7]: že? brouček.

9 Aki | 27. března 2015 v 19:31 | Reagovat

Tady stojím a koukám.

10 Lusy_Love_ | 27. března 2015 v 19:50 | Reagovat

aspoň trošku bol happy ....aspoň chvíľku šťastia pre Louisa :-D  :-D  :-D krááásna kapitola pokračkoooooooooo

11 Ari. | 27. března 2015 v 19:53 | Reagovat

Vždycky opakuju, že takt je užitečná věc.

A mama, to je jedno, jestli píšeš humor nebo depkařinu. Od tebe je to tak či tak skvělý a v některých případech i takřka nezapomenutelný zážitek.

12 mischa | 27. března 2015 v 20:18 | Reagovat

Trocha uvolnění v jeho trápení. ..

13 Karin | 27. března 2015 v 21:18 | Reagovat

Trochu odreagovaní neuškodí. :-P

14 Kayy | 27. března 2015 v 21:28 | Reagovat

Čakala som že sa tá pohoda poriadne zvrhne... Nezvrhla...
Nevadí Nevadí, aj tak to je poriadne perfektné 💘

15 Eve | 27. března 2015 v 23:09 | Reagovat

Asi nebyl dobrej nápad číst So soon když mám sama depku... eeh...
Anyway, je to geniální, a miluju tě

16 Kiky | 27. března 2015 v 23:22 | Reagovat

miluju jak jsou tu vždy pro něj, ikdyž si o pomoc v podstatě neřekne

17 Annie | Web | 28. března 2015 v 11:47 | Reagovat

Keigh, ja túto poviedku milujem a chcem ešte jeden týždeň so So Soon! ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama