38: So Soon: He stopped caring.

30. března 2015 v 18:00 | Kayleigh |  So soon To Beyond
Dobrý večer, moje brusiče nožů, máte hezké pondělí? No třeba budete mít teď. So Soon to Beyond se zdá se odebírá od své deprese. Vhodné, že? Pokračujme v terapeutickém sezení bezejmenné terapeutky a Louise. Za beta děkuju Adel & Hifi.





Louis se nestihne ani pořádně zorientovat a terapeutka už si svléká sukýnku i tričko. Její modré vlasy jsou tak strašně krásné, Louis z nich nedokáže odtrhnout pohled.

"Zapneš mi je?" zeptá se dívka, když leze do šatů hlavou napřed.

Louis kývne, počká, až se k němu otočí zády. Zip není dlouhý, dosáhla by na něj i sama, kdyby musela. Ale její vlásky stojí v cestě. Louis má konečně výmluvu, proč se jich dotknout. Jsou tak hebké, jak se zdály být. Učesané, jemné a husté. Louis je vezme do dlaně, přičemž přejede prsty po její nahé šíji, shrne vlasy ke straně a přehodí je dopředu přes její rameno. Pak pomalu zapne zip. Užívá si to. Lehce se jí dotýká na rameni, dýchá její vůni a je klidný. Dokázala zastavit dva záchvaty úzkosti za sebou a ještě neodešla. Nelituje ho. Nemyslí si, že je chudák, že se o něj musí starat. Nebere ho jako neschopného nebo nesamostatného. Prostě pokračuje dál v rozhovoru a přátelských gestech.

I remember, when I had anxiety attacks back when I was with Harry. He always scooped me to his arms, cooing at me. It was so nice, calming, refreshing. But it took days for him to believe it was just an attack and not something more. He tip-toed around me, cooed at me for days and made sure he's always looking after me. Always asking if I feel okay and if I need something. I felt like the heaviest burden, but no matter how many times I told him I'm fine and I don't need his care, he told me he's here for me, he loves me. I felt like I'm annoying him, he felt like I'm hiding my feelings from him. And later, I argued with him, telling him I'm fine, telling him I don't need his constant care. So he stopped. Not all at once, it was… more of a… flow of not caring anymore. Worried looks and silence, as I wanted. But he still cared, and I was still not all fine as I pretended to be.

"Jsou trochu odvážné," mumlá dívka a prohlíží si šaty v zrcadle.

Jsou odvážné. Její poprsí je spíš vystaveno než skryto - ostatně, nemá se za co stydět. Příroda ji dobře obdarovala.

"Myslel jsem, že to je tvůj styl…?" odváží se říct Louis.

Zasměje se a přikývne: "Pravda. Jsou můj styl. Co jim říkáš?"

Louis si ji prohlédne, ačkoli dávno ví, že je v nich nádherná. Má výmluvu, proč ještě jednou sjet pohledem po jejím těle, zastavit se na zápěstí s náramky, v dekoltu, na rameni, modrých vlasech, které by chtěl ještě jednou pohladit.

"Jsou… sluší ti. Na tobě… vypadají dobře."

Komplimenty mu nikdy moc nešly.

"Ehm, myslím… že, jsou hezké, ale na tobě… vypadají ještě líp."

Má tendence se praštit do hlavy. Proboha, za co. Terapeutka pozvedne obočí, načež se uchichtne. Přikryje si pusu rukou a pak se rozesměje. Louis nad sebou zakroutí hlavou a rozesměje se s ní. "Promiň, komplimenty… nejsou moje silná stránka…"

Psychiatrička ale zavrtí hlavou: "Naopak, bylo to dobré, děkuju. Komplimenty ti jdou, jenom máš problém s pohledem do očí."

"Je to… rozptylující."

"Vyvádějí tě oči z konceptu?"

"Trochu," přikývne Louis a přece jenom se jí do očí podívá. Na chvíli, pak pohled skloní. "Je… mi… zvláštně. Jako by mě všichni soudili. Zpytavé pohledy, zvědavé. Odsoudí mě příliš snadno."

Chytí ho za tvář a přinutí ho, aby se jí znova podíval do očí.

"Jsou lidi, kteří tě neodsuzují. Tvůj bývalý přítel. Tvůj nejlepší kamarád. Já," pohladí ho palcem po líci. "Soudíme tě, protože chceme vědět, co se ti honí hlavou, jakou máš náladu, co zrovna potřebuješ nebo chceš. Ale neodsuzujeme tě pro to."

Louisovi je do breku. Zase.

"Hej, no tak, dívej se na mě."

Louis ji poslechne a zvedne k ní laní pohled.

"To nic. Nemusíš všechno vědět. Nemusíš být ten, který si uvědomuje, jak se ostatní cítí," setře mu slzu z líce palcem a usměje se. "Jenom nás nech, abychom ti porozuměli. Když něco chceš nebo potřebuješ, stačí, když řekneš. Budeme šťastní, že s námi mluvíš. A rádi splníme jakoukoli tvou žádost. Ale musíš nám říct, co potřebuješ. Mě můžeš nechat hádat a tápat. Já poznám… poznám, co se děje. Ještě pár schůzek a budu vědět vždycky. Ale… ale lidi, které miluješ a kteří milují tebe… občas nevědí, jak na tom s tebou jsou. Přátelé nevěří, že jsi v pohodě, protože vědí, že nejsi. Zkus jim říct, že potřebuješ čas, že chceš být sám. Že potřebuješ obejmout nebo že potřebuješ mluvit. Komunikace je základ. Louisi - říkáš, že je ti fajn, ale není. Nechceš zatěžovat své přátele, proto to děláš, že? Bojíš se, že je ztratíš. Když… je budeš pořád obtěžovat. Ale… praví přátelé zůstanou, Lou. A ten černovlasý míšenec, ten s tebou zůstane napořád. Má tě rád a záleží mu na tobě. Spoustě lidí na tobě záleží a od tebe by bylo fér, abys řekl na rovinu, co cítíš. Nemusíš si hrát na tvrďáka, když se rozpadáš. Tvoji přátelé, i já, tě rádi chytíme a pomůžeme ti na nohy. Ale to nemůžeme, když nám nedovolíš ti pomoct. Rozumíš… rozumíš, co ti chci říct?"

Louis si olízne rty, slz je víc, než terapeutka stačí stírat z jeho tváře. Zvedne oči vzhůru, aby přestal plakat, ale moc to nepomůže. Uchechtne se a sám se vymaní z jejích dlaní, aby si otřel oči. Terapeutka mlčí, dívá se na něj a povzbudivě se usměje, když se Louis opatrně podívá do jejích očí. Říkala pravdu. Nesoudí ho. Nevidí na ní nic, co by ho odsuzovalo. Uklidní se, nadechne se a přikývne.

"Jo… Jo, asi… asi rozumím… rozumím. Ale… pořád… je, je jednoduché o tomhle mluvit, když… ale nemůžu prostě přijít za svými přáteli a říct jim hej, je mi na piču, obejměte mě."

"A proč ne?" zeptá se dívka.

Louis naprázno otevře pusu. "Protože… protože…"

"Neříkám, že máš jít k partě lidí, které pořádně neznáš," řekne po chvíli opatrně. "Říkám, že tohle můžeš říct nejlepšímu příteli, když jste sami. Nebo mu poslat zprávu, když spolu nejste. On ví, že ti nedokáže pomoct nijak valně. Ale tvoje odmítání jeho pomoci… neprospívá ani jednomu z vás a ani vašemu přátelství. Ten chlapec si musí připadat nechtěný, nemyslíš?"

Louis mlčí. To ho nenapadlo.

"Neříkám, že jim máš hned říct všechno. Ale… něco málo… by se hodilo."

Rozumí. Chápe, kam tím terapeutka míří. Možná má pravdu. Kdyby jim přestal tolik lhát a schovávat se, možná by to bylo dobré. Zayn by ho nikdy neodsoudil. Ani Niall, Niall nikdy. Ani Liam. Liam by mu pomohl snad ještě raději než Zayn, jenom není moc dobrý v citech.

Dívka má pravdu. Dluží jim… dluží jim to.

They care so much. And I seem like a dick for not responding to their care.

"Jsi skvělý kluk, Lou," usměje se dívka a ještě jednou vztáhne ruku k jeho tváři. Pohladí ho, pak jí sjede pohled ke svému zápěstí s náramky.

Otočí se k zrcadlu: "Tyhle si vezmu, líbí se mi. V tom případě ale potřebuju ještě jedny, světlé - můžeme jít?"


Louis si ještě jednou otře slzy a přikývne. Můžou… jo.







*že by tu pro mě byly nějaké komentáře? Ne? Tak hodnocení? Ne? Okay, já jenom tak.
 


Komentáře

1 Makyy | 30. března 2015 v 18:10 | Reagovat

Uh to bylo skvělý :) usmívala sem se jak debil ani nevim proč :D
Miluju tu terapeutku :D

2 AB | 30. března 2015 v 19:03 | Reagovat

Byla bych ráda, kdyby se terapeutka potkala s Harrym, nějak mě to jejich setkání táhne...
Jinak, máš můj obdiv (né, že by si předtím neměla!), protože přidávat každý den x dílů povídek a pořád držet takovouhle kvalitu je neuvěřitelný...:)

3 kakin | 30. března 2015 v 19:13 | Reagovat

uplne uzasna povidka...dal jsem si predsevzeti...uz asi tak tyden hodnotim vsechny clanky, ktere prectu...tak snad je to znat xD jinak by me zajimalo, kdo byl tvuj terapeut, kdyz rikas, ze je to vlastne tvuj pribeh

4 Anet | 30. března 2015 v 19:17 | Reagovat

Miluju tě za stálé přidávání kapitol a všeho možného! A hodnotit budu i v hrobě, pokud tam samozřejmě bude wifi.

Ale jsem tak ráda, že mu pomaličku dává jiný úhel pohledu na jeho situaci. (S tím, že přátele mu chtějí pomoct, že je fajn a v pořádku za nimi zajít)

5 mischa | 30. března 2015 v 19:26 | Reagovat

Už se začíná trochu loupat ta naše cibulka louisovska...

6 Jana | 30. března 2015 v 19:30 | Reagovat

Ona v sobě musí mít nějaké kouzlo. Louis jí věří a to se viděli jen třikrát.
Snad si jeho důvěru zaslouží.

7 Aneta | 30. března 2015 v 20:06 | Reagovat

Si skvělá, tenhle díl byl nádherný (jako všechny ostatní).

8 Keigh | 30. března 2015 v 20:28 | Reagovat

[1]: jo... já ji taky milovala.

[2]: ano, zdá se, že terapeutka má mnoho tajemství - například, proč louise v prvé řadě přijala. A jak se kurva jmenuje.

[3]: ...měli jsme... shodnou terapeutku. tahle psychiatrička je ta, která byla mou psychiatričkou. moje psychologie se od jeho liší, i moje minulost a budoucnost - ale terapeutku, tu... máme společnou.

[4]: děkuju, anet - je skvělé slyšet, že někdo oceňuje mou práci.

[5]: ...lidi jsou jako cibule. (Když je necháš na slunci tak zhnědnou.)

[6]: bála bych se spíš o ni než o louise.

[7]: moc děkuju, baby ^^

9 Karin | 30. března 2015 v 20:36 | Reagovat

Doufám že to bude lepší a lepší. :-)

10 malone | Web | 30. března 2015 v 21:38 | Reagovat

[8]: Měli jste shodnou terapeutku? Ou jé, tak odtud vítr fouká... No, teď se mi to zdá ještě o hodně depresivnější.

Jinak... Louis teď dělá bezmocnou princeznu, která čeká, že ji někdo zachrání (a už to je pokrok). Inu, snad ho dostane dál...

11 Keigh | 30. března 2015 v 22:28 | Reagovat

[10]: nečeká, že ho někdo zachrání. to je ten problém. on je přesvědčený, že nikoho nezajímá. že je všem ukradený. to je jeho problém. to, a pár dalších.

12 Lusy_Love_ | 30. března 2015 v 22:32 | Reagovat

oki ja verím, že Lou sa dá postupne dokopy a na rad príde aj Harry ...pokračkooooooooooo prosíííííííííííím :-D  :-D  :-D

13 Monnie | 30. března 2015 v 22:38 | Reagovat

...proč pořád čekám (doufám), že se to mezi nimi nějak zvrtne? C'mon, převlékací kabinka? To byla super příležitost! :D

14 Leo(ntýnka) | 31. března 2015 v 0:31 | Reagovat

Chvilku jsem se neozvala, že?
... Je třeba to napravit. Mám z toho takový nepříjemný pocit...  jakoby v něm viděla věci, které zná... je mi jí úplně líto, když si ji představim, jak čeká na ...někoho... kdo neodejde...
Shit... that's what YOU're doing to me... I just want to cuddle them all :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama