40. So Soon: Where the fuck did this come from.

1. dubna 2015 v 18:00 | Kayleigh |  So soon To Beyond
Zdravím, moje zhulené stádo slonů. To si tak člověk sedí v čajovně a je mu fajn, a pak sloni. No nic. mějte se krásně, já jdu hulit slony. (V moooontgomery blijou sloni....) Ehm.

Za beta děkuju Adel.





Louis se i tentokrát nasáčkuje do kabinky k terapeutce. Je to osvobozující, mít s někým takhle platonický vztah. Nemusí… hm… její výstřih je… a ta podprsenka jí… sluší. Co to… ehm, co to říkal o… platonickém vztahu? Ano, ano, že je dobré ho mít.

"Um…"

Oh, kurva. Nachytala ho, jak jí zírá na prsa v košíčcích krajkové podprsenky. Okay, Louisi, to nebylo… zrovna moudré rozhodnutí.

"Eh - promiň, možná bych, hm. Možná bych měl raději…"

"Co? No, když chceš, můžeš. Já myslela, že řekneš, že pod tyhle šaty takovou poprsenku mít nemůžu… což je fakt. Půjde vidět," zvedne bílé šaty a oblékne si je.

Podprsenka je vidět a působí vyzývavě. Svým způsobem to sedí do jejího stylu.

"Eh… omlouvám se, nechtěl jsem… zírat, to bylo…" červená se až na pupíku. Sakra.

"Hm? Nah," mávne rukou a urovná si šaty v ramenou, pak v pase, pak si potáhne výstřih níž, aby byl vidět okraj krajky podprsenky nad výstřihem šatů. Vypadá to kurva sexy. "Beru to spíš jako kompliment, vážně."

"Jo, to… myslel jsem to jako kompliment, ne… ehm."

Plácne se do čela. Doslova. Tyhle kabinky jsou větší, ale stejně se tu není kam schovat. Dívka na něj pohlédne skrz zrcadlo. Louis se zhluboka nadechne: "Jsem za debila a očumovače, paráda."

"Já jsem debil, ty jsi očumovač," opraví ho. "A teď mi řekni, proč mi ta černá podprsenka pod bílými šaty přijde sexy."

"Protože je jako ty," řekne Louis, aniž by se stihl zastavit.

Dívka otočí hlavu, aby se mu mohla podívat do tváře. Nakloní hlavu na stranu a čeká na vysvětlení.

Wow, Louis. Just wow. How can you fuck up so many times in such a short period of time?!

"Myslel jsem… ehm, to jako… kompliment. Ty… bílé šaty, jsou jako to… jaká jsi, jak vypadáš a jak se chováš. Ale pod tím… pod tím, cítím, že je něco temného. Asi minulost, nebo tak. A občas… občas to zapomeneš skrývat. Nebo je to jenom moc čerstvé na to, abys… byla schopná to zakrýt. A občas to jde vidět. To… temno, které je v tobě. Ne… ne nutně něco špatného, jako že jsi špatný člověk, spíš… se ti něco špatného stalo. Možná to, proč jsi se dala na psychiatrii. Nebo to, proč jsi s ní skončila. Možná… možná oboje… co já vím, asi jenom blbě žvaním, promiň, pokud tě to-!"

"To… přeruší ho dívka lehce mimózně. "To je… uh, to bylo zatraceně dobré. To cos… teď řek."

Louis se jí podívá do očí.

Genuine. She actually means this.

"Jsi… i autor, že? Textů. Vyjma zpěvu," vzpomene si. "Tohle bylo hodně dobré."

Louis ještě chvíli hledá v jejích očích posměch nebo uraženou ješitnost nebo jízlivost, ale nic takového nenajde. Vytáhne mobil a třesoucími prsty si poznamená: "Your beauty is like black lace bra under your white dress.

Terapeutka mu vezme mobil, přečte si, co napsal a něco připíše pod to. Louis pak přečte: "Pure with a dark past."

Otevře pusu na prázdno, chce něco říct, je ohromen; ale dívka si zase svléká šaty, a je to černá podprsenka, modrá změť na bílých šatech, které si právě přetahuje přes hlavu, a hladce vyholené podpaží. Louis zachytí vůni jejího antiperspirantu. Lehká vlna vzrušení mu projede slabinami a on zmateně odtrhne pohled od jejího těla, ačkoli nechce nic víc, než ji políbit na vnitřní stranu bicepsu, pak třetí žebro shora na boku, sjet jazykem mezi jejími prsy, nejspíš rty najít bradavku, sjet na kolena, jednu nohu jí položit na odkládací stolek, na kterém je její oblečení, a s nosem na venušině pahorku do ní zabořit jazyk.

Where the fuck did this come from?!

"Měl bys… nemáš náhodou dneska něco?" zeptá se, když si obléká sukni. "Někde být, nebo tak?"

"No… jo, musím… ehm, musím na nějakou promoakci se svou… ehm. Přítelkyní."

"Přítelkyní," zopakuje po něm tupě. "Oh. Ano. Ta dívka. Četla jsem."

Louis přikývne. "Nějaká oslava… nějakých… narozenin, nebo co, nevím," pokrčí Louis rameny. "Ale musím tam být. Dobré je, že tam snad bude i Liam."

"To je kdo?" zeptá se.

Louis se usměje, vezme šaty, které si vybrala a odpoví: "Ve skupině je nás pět. Se mnou a Harrym, mým bývalým, je tam Zayn, toho už znáš, byl s námi včera. A taky Liam a ještě Niall."

Terapeutka na prstech napočítá do pěti. Na chvíli se zarazí, pak si oblékne tričko a černá podprsenka a bílé podpaží se objeví v Louisově zorném poli ještě jednou. Vlna vzrušení je delší a přesvědčivější. Louis si skousne rty a násilím odvrátí pohled.

"Budeš v pohodě?" zeptá se terapeutka. "Dneska v noci. Máš tam Liama, takže mě nepotřebuješ?"

I don't want to say goodbye again. I don't want you to leave. I don't want to go there alone. I want you with me.

"Ne, ne… máš určitě lepší věci na práci. A já… tam budu… mít Liama, takže… jo. Budu v pohodě," usměje se.

Předstírá to. A terapeutka to pozná. A Louis pozná, že ho prokoukla, když se jí podívá do očí. Povzdechne si. "Chtěl… chtěl bych tě tam. Nechci… sedět vedle Eleanor. Je mi z toho všeho špatně."

Usměje se na něj a obejme ho. Pevně, dlouze a chlácholivě. "Jsem na tebe pyšná, Louisi. Řekla jsem ti, že mi máš kdykoli říct, kdykoli mě u sebe chceš nebo potřebuješ. A ty sis uvědomil, že mi máš říct, jak se ve skutečnosti cítíš. Vím, že máš strach z odmítnutí, nebo toho, že budeš na obtíž a že mě odeženeš. Ale neboj. Slíbila jsem ti, že tu pro tebe budu. Půjdu ráda. Proč myslíš, že potřebuju šaty."

Louis vytřeští oči: "Vědělas to? Že… tě budu chtít s sebou?"

Pustí ho a pohlédne stranou: "Inu… jsem jediná osoba, které momentálně věříš. Rozhodl ses mi důvěřovat, navzdory faktu, že tě v poslední době tolik lidí zradilo. Nemůžu si dovolit nechávat věci náhodě."

Louis neví, jestli se má cítit polichoceně, protože mu řekla, že je na něj hrdá, nebo uraženě, protože je tak snadno čitelný.

"Máš… máš někdy problém? Odhadovat lidi?"

"Neodhaduju lidi," usměje se a vyjde z kabinky, Louis ji následuje. "Vnímám jejich chování a sleduju emocionální stopu jejich vyjadřování. Nic neodhaduju. Sleduju a zapamatovávám si typy osobností. Podle nich pak vím, jak bude kdo reagovat. Proto mě nebaví agresivní osobnosti nebo mentální poruchy. Nemají řád a jsou poněkud nekonvenční, řekněme. Ale osobnosti tvého typu jsou… úžasné. Trvá dlouho, než je skutečně pochopím. Ale když je pochopím, je velká šance, že jim dokážu pomoct vidět sama sebe v jiném světle, nebo sám sobě lépe porozumět."

I have no idea what I've done to deserve her. I'm just a burden.

"Takže… ti nebude vadit, když… půjdeš? Dneska večer? Se mnou?"

Usměje se a zaplatí kartou. "Nemám na dnešek vůbec nic v plánu. Jsem celá tvoje, pokud chceš."


To je na Louisův penis až moc a Louisovi trvá dobrých deset minut, než svou poloviční erekci přiměje klesnout. Terapeutka si ale ničeho nevšimne.
 


Komentáře

1 Anet | 1. dubna 2015 v 18:09 | Reagovat

Doufat, že se něco nepokašle s Eleanor je asi marné, huh? Inu, doufám, že ho modrásek "zachrání".

2 Makyy | 1. dubna 2015 v 18:17 | Reagovat

opravdu si nevšimne nebo radši dělá že si nevšimla :D
Sem na něj pyšná, že to dokázal říct své pocity :)

3 Lusy_Love_ | 1. dubna 2015 v 21:12 | Reagovat

:-Dpokračkoooooo :-D

4 malone | Web | 1. dubna 2015 v 21:35 | Reagovat

Myslím, že jeho indispozici taktně přehlíží :D (Tou indispozicí myslím ten odkrvený mozek.)

Ale jako... Jestli spolu v noci skončí v jedné posteli, tak ho buď lituju, nebo mu závidím :D To ještě nevím :D

5 CarolineDixion | 1. dubna 2015 v 21:53 | Reagovat

omg, keigh, miluju tě za tuhle povídku. ♥

6 Karin | 1. dubna 2015 v 22:00 | Reagovat

Tahle povídka je krásna milují ji. :-D

7 Veronika | 2. dubna 2015 v 2:15 | Reagovat

Well, i já jsem na Louise pyšná. Chtěla bych mít takovou schopnost, jakou má krásná terapeutka (budem někdy vědět její jméno?), takhle ty lidi vnímat....

8 kakin | 2. dubna 2015 v 16:39 | Reagovat

ehm...tak trochu mam pocit, ze Louis se zacina prevtelovat do me...v tomto dile je mi vic podobny, nez kdy jindy...trosku desive

9 Raven | 8. dubna 2015 v 19:36 | Reagovat

I'm glad I was with you while reading this. Like all the chapters I've missed. Really glad. You knew exactly what to do to make me feel okay again, didn't you? So thank you. I don't think I could handle this alone.

Anyway. This is so well written. Good job, Kayleigh. I love you. And I love So soon.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama