Kapitola 1.: Zayn Malik

17. května 2015 v 16:36 | Kayleigh |  Velmi neortodoxní hry

Ahoy, my dear sailors,
how's your harbour? Anyway, první kapitola Velmi Neortodoxních Her. Zayn se mi velmi líbí v tomhle podání, doopravdy velmi. Uvidíme, jak se vyvrbí jeho velejeblý bratr. No, a, samozřejmě... chudák Eleanor. Ta nemá o ničem nejmenší tušení. Dobří bohové. Mě to tak šíleně baví. Za beta děkuju Adel.





Závisí na tom můj život. Bohužel. Sleduju svého drahého bratra, jak s úsměvem obchází moje auto, zálibně přejede dlaní po zadní nápravě. Leskne se jako psí kulky. Náprava, ne můj bratr - i když, to asi taky. Nerad bych, aby se jeho koule dotkly mého auta. Musím to celé vyhrát, jinak jsem v hajzlu. To auto byla moje zadní vrátka, což můj milovaný bratr samozřejmě ví. Neměl bych zahálet, ačkoli bych tomu kudrnáčovi nejraději vyškrábal oči.

Zavolám Eleanor, s největší pravděpodobností bude na jednom z odpoledních čajů se svým snoubencem a některými členy své zazobané rodiny. Chvíli sleduju zapálený a záhy uhašený doutník. Můj milovaný bratr tolik plýtvá… podívám se na sebe do zrcadla na protější stěně. Jinou kravatu, vypadám jako zaměstnanec pošty. Lepší. Nanesu trochu výživného oleje okolo očí a z rozčilení si zapálím cigaretu. Měl bych se přestat nechat vytáčet. Na druhou stranu, tak jako tak, bratříček z toho vyleze jako vítěz. Sbalí toho parchanta, nevěřím, že ne - všichni ho chtějí. Potřebuju, aby ho ten ubožák chtěl. Musím mít na Eleanor čas.

Odkašlu si, uhasím cigaretu a vytočím její číslo z pevné linky. Hlavně mít styl.

"Dobré odpoledne, u telefonu Zayn Malik. Rád bych mluvil se slečnou Eleanor Calderovou, prosím."

Počkám, než sluha přepojí drahé slečně Calderové můj hovor. Uvědomuju si, že kdokoli v domě může zvednout sluchátko, takže zůstanu velmi formální. Bratr se mi smál, když jsem si navolil několik předmětů z filozofické fakulty, od dějin umění po anglickou literaturu, ale teď se zdá se hodí.

"Eleanor Calderová, prosím?"

"Dobré odpoledne, u telefonu Zayn Malik, jak se vám daří, slečno?"

Pozvednu bradu a dokonce se na sebe do zrcadla usměju. Skousnu si ret. Musím být neodolatelný. Musí mě chtít.

"Ah-ahoj, Zayne," pozdraví mě měkce, slyším nějaký šum, pak ji slyším hlasitěji. "Mám se… no, jako před zkouškovým, pro učení nevidím."

"Jistě, máte je příští týden, je to tak…?" proto ti volám, čubičko.

"Ano, zkouška z historie literatury 19. století, bohužel mi to… vůbec neleze do hlavy, to horko je únavné."

Je sotva dvaadvacet stupňů a literaturu okecá každý idiot s IQ alespoň kulhavého poníka po epileptickém záchvatu.

"To jistě je. Mrzí mě, že vám učení nejde - a váš snoubenec by vám nepomohl?"

"Ne," zahihňá se. "Vlastně jsem ho musela vyhodit, rozptyloval mě…"

Jako mrouskající se kočky, odporné. Po tomhle rozhovoru budu muset zase najít nějaké čubky, aby mě uklidnily.

"Ah, jistě, rozumím. Mám teď chvíli času před večerními přednáškami a mám poměrně zdatně vypracované otázky. Pakliže byste měla zájem, mohl bych se za vámi zastavit a probrat to s vámi - já mám literaturu již za sebou."

"To by bylo super! Ale nerada bych tě otravovala…"

"Jaképak otravování, drahá, velmi rád vám pomohu, jsme přece přátelé," usměju se a slastně přivřu oči.

Jsem neodolatelný. Jsem sexy, neodolatelný a naprosto božský. Calderová se do mě zamiluje během pár dní.

"Budu u vaší rezidence asi za půl hodiny, zatím nashledanou, slečno."

Dokonalý anglický gentleman. Zavřu oči a počítám do deseti. Seberu vypracované otázky, které jsem sebral jedné studentce nepozorovaně po zkouškách. Jsou barevně rozlišené. Fuj. Upravím si oblek, použiju nenápadnou kolínskou. Gentleman. Pravý anglický gentleman. Nesmím s tou čubkou nic mít. Ne dokud můj milovaný nevlastní sourozenec neodvede svou práci. Byl bych podezřelý. Cestou koupím květiny a snažím se myslet na něco, co mi nepřivozuje minimálně spalničky. Nahá Calderová zní docela dobře. Do rezidence mě pustí sluha, Eleanor mě čeká v přijímacím sále.

"Dobré odpoledne, Eleanor," usměju se na ni zářivě.

Ale vzalo mi to náladu. Ve svém pokoji mě nepřijme. Pořád jsem cizí. Podám jí květiny, pochválím šaty, ladí jí k očím, kecy kecy kecy. Usmívám se. Děkuje mi za vypracované otázky, žvatlá něco o zahradě. Dělá se mi nevolno. Potřebuju si zapálit. Usmívám se a je mi na zvracení. Pak vejde do salonu její otec.

"Mladý pan Malik," podá mi ruku. "Co vás přivádí?"

"Dobré odpoledne, pane. Přinesl jsem slečně pomůcku k učení."

"A květiny," všimne si ten dobrý muž.

"Jistě," přikývnu. "Anglická tradice velí, jde-li muž na návštěvu za ženou, má donést květiny, pakliže za mužem, má donést alkohol."

Zasměje se tomu, takže mě asi nepodezírá z žádných postranních úmyslů.

"S vaším otcem se uvidím zítra, Maliku, vyřiďte mu můj pozdrav," a odejde.

"Promiň… táta je trochu paranoidní, kdo za mnou chodí," zastrčí si pramínek vlasů za ucho.

Je velmi hezká. Opravdu velmi hezká. Musím ji poslouchat. Sakra, Maliku, soustřeď se. Máš tu jednání.

"Je to moudrý muž. Musí chránit svůj největší poklad," nabídnu jí rámě. "Projdeme se?"

"Ani nevíš, jak ráda odtud vypadnu," vydechne a rychle mě čapne za loket.

Nevyspělá. Chybí jí elegance, vzdělání, chování ve společnosti. No co. Najmu učitele, až si ji vezmu. Dvě hodiny mě nudí kecama o škole, spolužácích a jejím snoubenci. Jde mi pára z uší a ke konci už odpovídám jednoslovně. Je načase se rozloučit. Obešli jsme zahrady její rezidence, to by mohlo pro dnešek stačit.

"Úžasně se s tebou povídá, Zayne," usměje se, když ji doprovodím zpátky do salonu.

Mně z toho tvého povídání třeští hlava a musím nutně něco ošukat.

"Mně s vámi také, slečno," mírně se ukloním a políbím ji v dlaň. "Nechám vás studovat, doufám, že vám mé poznámky pomohou. Brzy nashledanou, Eleanor."

Mám příšerné tendence otřít si ústa do kapesníku. Vypadnu z rezidence, nastartuju a zastavím u prvního klubu, který je po cestě. Koupím novou krabičku cigaret a dám si dvojitého panáka skotské s ledem. Jeden led si nechám v puse, třeba to přebije tu nutkavost vyzvracet se. Musím najít otce. Nejspíš v jeho pracovně. Musím kvůli tomu projít celý dům. Naštěstí tam je, s nějakou spoře oděnou ženštinou. Žena uteče do vedlejší místnosti, otec se zahalí do županu.

"Zayne-!"

"Otče," přeruším ho. "Posaď se, prosím, potřebuji jen rychle jakousi pracovní věc."

"Zayne, to cos viděl, byla jen-!"

"Nejsem pokrytec, drahý, posaď se, prosím," přeruším ho znuděně.

Poslechne mě, díky bohu.

"Zítra máš jednání s Williamem Calderem ohledně pokračování partnerství našich firem, je to tak."

"A-ano…"

"Rád bych na něm byl přítomen, dovolil jsem si připravit řeč a myslím, že by ji monsoir Calder mohl chtít slyšet. Doufám, že nemáš nic proti."

"N…ne, asi… nemám, ale-!"

"Děkuji, to je vše. Příjemnou zábavu," vstanu, zapnu si sako a chci odejít, ale on mě zastaví.

"Zayne, tvé matce-!"

"Jako hrob," ujistím ho. Jeho milostné ani jiné eskapády mě nezajímají. Chci jeho prachy, ne věrnost. Na pohádky nevěřím. Můj drahý bratr je celý po něm.


Kouřím ve své pracovně asi hodinu v kuse, jednu za druhou. Přemýšlím. Tyhle kurvy mi za moje zdraví nestojí. Odhodím cigarety a zapálím si doutník. Pak zavolám jedné z plaveckého týmu. Přijde vždycky na zavolání a má milence, takže bude držet hubu. Ležím v posteli, kouřím doutník a ona si mě osedlá. Myslím, že mi polovinu času ani nestojí. Šukáme snad půl hodiny. Když jsem hotový, políbím ji a odejdu do koupelny. Když se vrátím, už tu není. Férová hra.

 


Komentáře

1 Adel | 17. května 2015 v 16:50 | Reagovat

Ten příběh si užívám víc a víc... a sakra ani nevím proč?! :D Kayleigh, co mi to děláš?!

2 Annie | Web | 17. května 2015 v 16:53 | Reagovat

Hm. Jako...what the fuck? :-D Zayn v tomto podaní je a little bit nezvyk, but okay, ja si zvyknem. To mám s toho že v Cause We All Matter je Zayn taký...cutie. (Mimochodom, keď už to spomínam, čo tak ďalšia kapitola? 8-) )

3 Jolly the Sad | Web | 17. května 2015 v 17:08 | Reagovat

...Zajímavé.

4 Anet | 17. května 2015 v 18:26 | Reagovat

Tenhle Zayn je super.

5 Carlie | 17. května 2015 v 21:07 | Reagovat

To je boží

6 vladous | 17. května 2015 v 21:14 | Reagovat

Co člověk udělá kvůli penězům.  Nebo moci.
Zajímalo by mě, jestli někdy pomyslel na to, že zatímco ovládá druhé (lží, manipulací, penězi, postavením), on sám je ovládán touhou po moci..

7 Karin | 17. května 2015 v 21:36 | Reagovat

Parádní povídka. :D

8 Kayleigh | 17. května 2015 v 23:30 | Reagovat

[1]: thaaaank^^

[2]: haaaahahha. jak moc je blbé nedokončit povídku o 95 dílech?

[3]: yup.

[4]: děkuju, bae

[5]: aww, thank

[6]: že zatímco on ovládá druhé, prochází mu to a on se má nejlíp ze všech? Myslím, že o to mu jde, babe...

[7]: thank.

9 Kim Lula | Web | 18. května 2015 v 14:30 | Reagovat

nebo tě možná i miluju. možná.

10 XXMikki | 19. května 2015 v 13:19 | Reagovat

No to bylo.. Sakra, super to bylo! Už by se hodil další díl :D  :-D

11 Jana | 19. května 2015 v 16:42 | Reagovat

Intrikář Zayn kuje pikle. A neváhá jít přes mrtvoly.
Takový Zayn se mi moc líbí. :-)

12 Adriana | E-mail | Web | 2. srpna 2015 v 12:03 | Reagovat

zayn v strance 1d Day Soutěžy hry na one direction testy co daly :-)  :-)  :-P  :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama