38.: Allergic to bullshit.

16. září 2015 v 17:00 | Kayleigh |  Prokurátor

PARAPAPAPÁÁÁÁ IM HATIN' IT.
Hi. Je zpátky. Je šílený, má rád korzety a Hannibala a očividně... je to tak trochu sériový vrah. No není to milené? Je to milené. ... No tak já raději pomalu... eh. Za omega děkuju Adel.





Moje srdce je úplně klidné. Chce se mi trochu zvracet, ale jinak je mi dobře. Jsem v pohodě. Vážně. Je to děsivé. Ale jsem absolutně klidný. Kayleigh je tu. A pokud tu je, nic mi nehrozí. Měl bych se bát o život a budoucnost, hlídat minulost, být skoupý na slovo, nedívat se jí do očí. Dr. Naghini by ze mě neměl radost.

"Jaký byl let, madam?" zeptám se konverzačně a nabídnu jí rámě, když opouštíme místo činu.

Přijme bez emoce: "Poněkud… horký."

"Předpokládám, že jste letěla z Francie," blbost, přiletěla z Portugalska, zrovna jako my.

Podívá se na mě s mírným úsměvem, který slibuje dohru. Poskočí mi tep. Kurva.

Já se nebojím.

Navzdory celému případu Plagiátor, navzdory Její smrti, navzdory všem okolnostem, navzdory roční odmlce, navzdory všemu, co mi hrozí, jakékoli prozrazení, náhlý svědek, Její tajné plány, další lidi, se kterými mohla spolupracovat, kdokoli o tom mohl vědět -… já se nebojím.

Já se kurva těším.

"Předpokládám, že španělská policie je ještě horší než ta francouzská," odvede pozornost zpátky k případu. "Možná bude bezpečnější podívat se do márnice."

Semknu rty. Proč mi to od sériového vraha přijde tak směšné.

"Přemýšlíte jako jeden muž…" poznamená Wilson.

Nejraději bych ho přetáhl papučí. Koušu se do jazyka a chce se mi brečet smíchy. Nemůžu si to dovolit, Náměstek jde vedle mě z druhé strany.

"Znáte se?" zeptá se Náměstek v té nejblbější chvíli.

Rozkašlu se s dlaní před půlkou obličeje.

"Alergic to bullshit?" otáže se tiše Kayleigh.

Pokašlávání se znova změní v záchvat kašle. Watsone, co to kurva děláš se svým životem. Proč. Rozhodnu se, že budu až do pitevny mlčet, ale není mi přáno. Kayleigh se ptá na podrobnosti případů, vyřešených i tohohle. Odcházím do věčných lovišť, ten kašel mi nikdo neuvěří. Wilson se mi směje a Náměstek si mě měří podezřívavě. Ježiši Kriste.

"Policie tu už byla," zamračí se koroner. "Ti idioti stejně nic nenašli."

Nezabráním chichotání se. "My jsme z Interpolu, trochu jiný druh idiotů."

Koroner brblá něco o idiotech jsoucích idioty, jakkoli mají vysokoškolské vzdělání. Ukážeme mu průkazy a já se zaměřím na průkaz Kayleigh. Má v něm jiné jméno, jiné datum narození, stejnou fotku. Náměstek si všimne, vidím mu to na očích, a než něco posere, stoupnu mu na nohu.

"Má jiné jm-!"

"Pracoval jste někdy pro Profesora, idiote? Je v utajení, mimostátní tajná služba, nejspíš je přímo pod Haagem nebo Ženevou. A jestli se chcete zaplétat s tímhle, nejspíš byste měl kontaktovat generálního tajemníka Interpolu, že kvůli vám přijdeme všichni o místo," zasyčím na něj, aby nás koroner neslyšel, ale ten už je i s Kayleigh u těla mrtvoly.


Wilson stojí pár metrů od nás, a pokud mě neslyšel, jistě pochopil, o čem jsme tak naléhavě hovořili. Náměstek dlouze vydechne. V jeho tváři není nic souhlasného, krátce kývne, ale dívá se na podlahu.

"Ano, známe se, letmo. Potkali jsme se v Tokyu. Byla… s Profesorem, když Benedicta zabili, měla ho nahradit ve vyšetřování, ale… bylo to tak rychlé, že se k nám nestihla připojit. Pokud máte odvahu s tím Profesora zatěžovat, můžete se ho zeptat osobně."

Až teď si všimnu, že jsem ho držel za límec saka. Pustím ho, odkašlu si a o krok od něj ustoupím, pak ještě o jeden.

"Doufám, že mi rozumíte, Náměstku," řeknu mu ještě, otočím se na patě a přidám se ke Kayleigh nad mrtvolou.

Haha.

Oh. Skoro mi z toho stojí. Celý agresivní, mám situaci v rukou a navíc se kdovíproč cítím zodpovědný za Kayleigh. Jako by byla moje práce ji chránit. Přitom spíš já potřebuju ochránit. Před ní, hlavně. Ježiši kriste, do čeho jsem se to zase namočil. Že já neposlechl vychovatelku a nestal se právníkem. Vedl bych nudný papírový život plný primitivní blondýny, dvou dětí a únavné práce. Takhle si uženu infarkt, hraje si se mnou sériový vrah a mám nedostatek prostitutek. A navíc mě tohle všechno vzrušuje. Ve všech významech toho slova.

Zdá se, že se Dr. Naghinimu za všechna ta sezení nedoplatím.

"Vidíš něco?" zeptá se Kayleigh a okatě ignoruje Náměstkovo nejisté popošlápnutí.

"Zatím ne. Nevidím jedinou příč… hm. Ty vpichy?" šeptnu, nejsem si jistý, co můžu říct nahlas a co ne.

"Je to jako v Sherlockovi. Botulotoxin místo botoxu. To je tak cool!" vytřeští Wilson oči.

Ještě slovo a nejenom že ho přetáhnu papučí, ale taky mu vezmu jeho oblíbenou hračku. Jenže to bych mu vzal můj penis, a ten se bere docela těžko. Na druhou stranu, ještě že mě neprovokuje Plagiátor. Tomu bych musel dát svůj mozek. Ne že by mi doteď k něčemu byl. Mozek, ne Plagiátor. I když, jak se na to tak dívám kolem a kolem…

"Jste bystrý," řekne lenivě mladá žena a otočí hlavu mrtvoly. "Ale nedává to smysl."

"Měl zlomený vaz, proč ještě botulotoxin," zeptám se opatrně, koroner nás může slyšet a já si nejsem jistý, kolik toho... může slyšet.

"To… nevím," zamračí se Plagiátor.

"Pokud vás to, vy tupé stádo, zajímá, testoval jsem tělo na všechny jedy, negativní," houkne na nás koroner z druhé strany místnosti.

Miluju ho. Můžu si ho nechat? Plagiátor semkne rty, cítím, jak bublá smíchy, ale zachová dekorum. Narovnám hlavu a promluvím, mám teď nejspíš nejjistější hlas. Wilson se nenamáhá ani předstírat, že se nesměje. Na pitevně je to poněkud nevhodné.

"A ty vpichy?" předstírám, že ignoruju jeho drzost i smích mého týmu.

"Vpichy…?"

Já i Plagiátor ukážeme na tři tečky na krku a lícní kosti, čtyři. Koroner přiveze lepší světlo a lupu. To nejsou vpichy, je to spíš… Hm. Ve strništi toho chlapa to nebylo moc dobře vidět. Nejsou to vpichy, ale červené tečky. Od krve…? Zlomený vaz, nebyl důvod ke krvi… Tedy.

"Myslíte, že je… vraha?" zeptá se Wilson.

Zabude mi fyzicky špatně a ledová ruka mi prohrábne vnitřnosti. Mohl to Plagiátor takhle posrat? Mohl jsem upozornit na něco, na co jsem neměl?! Můžou ji usvědčit?!? Podle zákonů Japonska a Interpolu by bylo velmi jednoduché Kayleigh za její činy popravit - a bude to moje chyba?! Měl bych mít strach…?!

?!?

!?!

"Vezmu to hned do laborky, projedu všechny záznamy," mumlá mezitím koroner a vypadá zahanbeně, zatímco o mě se pokouší další záchvat úzkosti. Najednou na mě promluví a já se skoro uklidním. Její hlas je klidný, přirozený, kontrolovaný. Je to v jejím plánu. Uf. Ježiši. Doprdele, pokud má tohle fungovat, musím být o všem informovaný!!!

Wilson se pořád směje do rukávu. To je materiál. S tímhle se do Evropy nedostanem.

"Hm. Je skoro zázrak, že sis toho všiml," pronese opatrně Plagiátor a pomáhá koronerovi držet hlavu mrtvému ministrovi.

Kousnu se do jazyka a Wilsonovi se třepou ramena, ale ustojíme to. Poznám z jejího hlasu, že jsem to měl najít. Toliko ke Španělské vraždě. Vyřešeno, ať bude vrah kdokoli, Plagiátor si dal záležet, aby to byl někdo, koho rychle najdou, tím jsem si jistý. Tipnu si tajemníka, nebo někoho z úřadu. Tohle nemělo být osobní. Srdce mi pořád buší zrychleně, ale ruce se mi netřesou.

"Náhoda. Nejspíš," pokrčím rameny a Náměstek zvedne hlavu. Asi nás doteď moc neslyšel, nebo neposlouchal.

Má podezření. Vidím to na něm. Třetí vražda za sebou, a já je vyřešil pomocí… no, ničeho. Prostě jsem našel stopy, správné náznaky, nějak, něco. Plagiátorova vodítka nevidí, ale nejspíš mu došlo, že tu něco nesedí. Zblízka se podívám Kayleigh do tváře, která pohled upírá na mrtvolu, nejspíš obdivuje své dílo.

Narovnám se, stáhnu rukavice, odstoupím od stolu a najdu Náměstkovu tvář.


Možná ho bude muset zabít.

 


Komentáře

1 Hifi | Web | 16. září 2015 v 20:02 | Reagovat

Dnnnnnn.

2 Karin | 16. září 2015 v 21:36 | Reagovat

Paráda. :-D

3 LousiE | 16. září 2015 v 23:39 | Reagovat

aspoň by si mohli dať tú trojku s Wilsonom než ho zabije

4 Jana | 17. září 2015 v 7:22 | Reagovat

Tohle mi chybělo. :-)

5 Kayleigh | 22. září 2015 v 15:59 | Reagovat

[1]: ... už půl hodiny nás sleduje černé audi.

[2]: děkuju^^

[3]: ............. to je dobrý nápad.

[4]: děkuju, jani. mně taky.

6 Ivis | 23. října 2015 v 17:22 | Reagovat

Miluju je všechny
Těšim se na další díl :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama