Something real 9.

12. září 2015 v 15:52 | Kayleigh |  Something real

Dobrý večer, přátelé,
já vám ani už nevím, co jsme vlastně touto povídkou s Hif chtěly říct. Ono to tak nějak se vyskytuje... samo... o sobě. Já na to už fakt nemám co říct. Alfa: Aki.





Mikeymu vydrží tumblr pár hodin. Pravda je, že se akorát rozptyluje, aby nemusel myslet na Cal a na to, že se mu udělal do klína. Doprdele sakra kurva. Na co že to neměl myslet?!

"Řekneš mi, co se stalo mezi tebou a Cal?" zeptá se Ashton přímo, když Mikey vejde do maskérny. "Nebo je to mezi váma?"

Bylo to mezi náma. Celá moje load byla mezi náma. Kurva. Musí najít Cal ještě před koncertem. Musí se mu omluvit, jinak ten koncert bude stát za nic. Ale to asi bude i tak.

"Cal?" ozve se za ním Lukův hlas.

Mikey zamrzne na místě. Není připravený na střet. Bylo jednodušší o tom přemýšlet, než to skutečně udělat. Otočí se a stane Cal tváří v tvář, a ačkoli se jejich oči střetnou, Mikey nepromluví a Calum projde okolo něj. Michaelovi nikdy nebušilo srdce tak rychle. Bude ho ignorovat? Jenom tak? Prostě Mikeymu nedá ani šanci to vysvětlit?

Jeho myšlenky přeruší jekot a smích fanynek. Aha. Nejsou sami. Jednoznačná dohoda mezi všemi čtyřmi kluky. Nikdy neřešit nic osobního, pokud u toho je ještě někdo další. Jsou profesionálové, zvolili si to. Mikey nasadí falešný úsměv a vydá se ke slečnám. Focení, podpisy, občas nějaká ta lehká konverzace.

Zvládne to. Sám si není jistý jak, ale dokáže to. Jenže ho všechny ty slečny oddělí od zbytku skupiny a pak už to trvá příliš dlouho, takže za ním přijde ochranka a pomůže mu dostat se do backstage, někdo mu podá kytaru a vystrčí ho na pódium. Jeho mikrofon je na druhé straně stage než Calumův, ale možná je to dobře. Při koncertě by mu stejně nic neřekl. Třesou se mu ruce a motá se mu hlava, když jde na svoje místo a přehazuje si přitom popruh od kytaru přes rameno. Mikrofonu se potom chytne jako záchranného lana. Rozhodně se ze svého spotu nevzdalovat, dokud to nebude nutné nebo příliš podezřelé. Přeci jen, to on většinou pobíhá a skáče nejvíc. Pokud má dobrou náladu, ušklíbne se. Teď se cítí příšerně.

A Luke měl pravdu, koncert je příšerný. Teda, není to nejhorší, Luke a Ash se snaží, ale Calum se zdá mimo, zapomíná texty víc než normálně, a Mikey se častěji dívá na Caluma než na svou kytaru, což je taky poznat. Není to dobrý koncert. Ashton je vzteklý už teď, všichni tři to cítí. Luke se snaží, zkusí dokonce říct vtip, za což ho jeho bandmates skoro vyhodí z kapely. Kdoví proč jeho vtipy neshledávají vtipnými, Luke nechápe, jak je to možné, jeho vtipy jsou přece perfektní.

Panuje mezi nimi jakýsi chlad. Michael potřebuje mluvit s Cal, protože tichá domácnost mu nevyhovuje. Podporuje to jeho anxiety, a po včerejším záchvatu si není tak úplně jistý, že je to dobrý nápad. Koncert mu připadá tak dvacetihodinový, s Lukovými vtipy tak čtyřdenní.

Vyřítí se do zákulisí jako první, ale Calum odcházel druhou stranou. Musí proběhnout okolo, někomu dá svou kytaru, jediné, co potřebuje právě teď vidět, je Calum… který jako by zmizel. Mikey ho v zákulisí nenajde. Nenajde ho v maskérně, ani v jejich místnosti. Nenajde ho mezi klukama z One Direction, kteří se teď chystají na stage. Narazí na Ashtona, který pomáhá technikům sklízet jeho drum kit.

"Neviděl jsi Cal?" zeptá se Mikey.

Ash zavrtí havou, ale láskyplně se usměje: "Běž do auta, kdybych ho viděl, hned ho pošlu za tebou, zlato. Mimochodem, na stage jsi byl skvělý."

"Uh-huh. Dík, Ash… tys…taky… jo. Byl to skvělý koncert. Děkuju."

Mikey se navzdory Ashtonově pomoci přece jenom ještě jednou vydá na kolečko v backstage. Cal ne a ne najít, načež ho napadne, že je možná už v autě.

Pravda je, že Cal stojí venku, schovaný za levou stranou stage. Jasně, po těch leaknutých fotkách slíbil mámě, že to byla jenom opilecká věc a že mimo záběr fotky stál Zayn a tak nějak mluvili o životě a Zee mu dal jenom práska… což byla lež, očividně, Cal začal kouřit letos, jenom když ho dohnal stres.

Chce o tom přemýšlet, a zároveň nechce. Nemá o čem. Michael na něj hodil horší věci než své sperma. Třeba tu mrtvou myš v učitelčině kabinetě. Uchechtne se a znova si potáhne. Nemá vlastně nad čím přemýšlet. Mikey byl ve stresu a jeho tělo potřebovalo vypnout. A není to tak, že by Cal zůstal celou dobu v klidu a nic to s ním nedělalo. Kurva, byl sám sotva pár minut od vrcholu, aniž by ho napadlo zpomalit nebo zastavit.

Tak proč se teď před Michaelem schovává?!

Možná jen neví, co by udělal, kdyby ho viděl. Nebo jestli… sakra. Nemůže se zbavit myšlenky, že toho nelituje. Ne, když si pamatuje Michaelovy rty, jejich chuť a ten ...pocit, který mu dávaly, když se tiskly k jeho. Nemůže si je představit a cítit se přitom špatně. Zároveň se ale nemůže Michaelovi podívat do očí. Měl problém odehrát koncert. Nejen že mu k jeho kytaristovi neustále utíkaly myšlenky, ještě měl problém držet hlavu odvrácenou nebo aspoň skloněnou. Přitom ale věděl, že pokud by zvedl pohled a setkal by se s Michalovýma šíleně zelenýma očima, nejspíš by musel skočit ze stage a nechat se rozšlapat fanynkama. Kdoví proč se mu v hlavě vybaví úryvek dětské písně "Šla nanynka do zelí". Asi má taky něco s primární funkcí asociace. Možná by byl dobrý surrealista. Ale to by se musel jmenovat Jared Leto a hrát Jokera. Pak by mu to možná prošlo.

Cal, možná by nebylo na škodu, kdyby sis zjednal sezení s Dr. Naghinim. Huh. Cal. To Mikey mu dal tuhle přezdívku, když jim bylo šest.

Skloní hlavu a jeho myšlenky se na chvíli vrátí do doby, kdy se s Mikeym potkali. Vždycky byl pro všechny Calum, ten trochu divný, ale přátelský klučina. Jenže tím, že byl přátelský, nikdy neměl skutečně blízkého přítele. než… no, nepamatuje si to přesně. Byli hodně malí a Mikey je součást jeho dětství. Cal už si nepamatuje, jak se tam dostal, ale myslí, že to bylo kvůli něčemu ve výtvarce v první třídě. Skončil po škole, a byl tam i šestiletý Michael Clifford. Seděli na židli vedle sebe a neměli dovoleno mluvit. Ale jak to bývá u dětí, něco udělali, něco se stalo a najednou spolu o něčem mluvili. Ale za patnáct minut si pro ně přišly jejich učitelky a oni se museli vrátit do svých tříd. Ale odpoledne se potkali v družině. A další den na obědě. A odpoledne zase ve družině. Calum zjistil, že kamkoli přišel, hledal vždycky v davu vyššího blonďáka se zelenýma očima a šibalským úsměvem. Bylo mu teprve šest, ale když se ho babička o víkendu po prvním týdnu školy zeptala, jak se mu daří, hned jí šťastně řekl, že si našel nejlepšího kamaráda. Máma se tehdy smála a říkala, že bude mít ještě spoustu nejlepších kamarádů. Ale ačkoli později přibyl Luke, a nakonec Ash… Mikey… Mikey je…

No. Mikey. Je to… veselé, šílené, otravné, hlasité, vyžadující pozornost. Nestálé, nevyrovnané, nejasné a s mnoha a mnoha vadami a chybami. Mikey je… Nefalšovaná přírodní katastrofa se všemi šílenými náklady na opravu. Naprostá pohroma. Ale… ale je to Calumova pohroma.

Nepřežil by školu. Nenašel by si žádné přátele. Nezačal by hrát na kytaru. Nedělal by hudbu a nebyl by díky tomu šťastný. Nejspíš by umřel nudou. Život bez Michaela Clifforda by nestál za to. Rozhodně ne ten Calumův.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama