7. To Beyond: From Yesterday.

23. února 2016 v 17:34 | Kayleigh |  So soon To Beyond

Dobrý večer, moje třešňové drinky,
jak se máte? Napsala jsem další díl To Beyond, a tak si říkám, že byste si ho možná rádi přečetli. Za beta děkuju Narci.




Louis netuší, co jí chce říct. A ona mlčí. Nepozdraví se a Zayn zatají dech. Nikdy je neslyšel spolu mluvit. Na obou stranách je ticho. Klidné, nesvazující, upřímné a vyčkávavé. Alkohol zabral na obou stranách.

"Udělal jsem tolik blbostí, že nevím, za kterou se omluvit jako první."

"Ublížil-li jsi činem, slova nejsou na místě," poučí ho dívka.

Zayn najde Louisovu levou ruku a znova s ním proplete prsty. Nemůže do jejich rozhovoru zasahovat, jakkoli mnoho chce, a oba dva mlčí.

"Nechtěl jsem zneužít situace," řekne Louis po poměrně dlouhé odmlce.

"Myslím, že… nejsi vinen," řekne ona po mnoha a mnoha vteřinách ticha. "Ať už včerejškem, nebo dneškem."

Louis sleduje svou ruku, obvázanou a oblepenou náplastmi, kterou Zaynovy prsty ochraňují a stráží stejně křehce, jako se Louis cítí - jak to ví?

"Jen potřebuju, aby sis pamatoval… o čem jsme mluvili."

Přijmout pomoc, protože ne všichni ho opustili. Pamatuje. Jen si není jistý, že se podle toho dokáže řídit. Dokonce ani po dnešku. Možná jednou. Možná Zayn. Možná.

"Já… jen jsem… nechtěl jsem…" Louis neví, co má říct.

Chtěl ji políbit. A kdyby k tomu byla příležitost, chtěl by to udělat znova. Semkne rty a krátce stiskne Zaynovy prsty. Nerozumí sám sobě. Miluje Harryho, proč tedy…

"Víš, jednou jsem… měla klienta, který… jen to bylo trochu jinak. Vlastně to bylo úplně naopak. Jenom nechci, abys v tom měl ještě větší zmatek, než… ráda… bych věděla, o čem přemýšlíš. Dneska."

Louis nedokázal vysledovat, o čem to dívka mluvila nebo co naznačovala. Pár vět; nepochopil z nich ani slovo. "Jen… o… vině."

Na druhé straně se ozve povzdech a Zaynovy rty si opět najdou cestu k Louisově odhalené kůži na rameni.

"Pakliže nejsi opuštěn…" terapeutka zaváhá, byť jen na tisícinu sekundy, "nejsi ani vinen."

A zavěsí. Zayn si je jistý, že bude vzhůru celou noc, jenom aby přišel na to, o čem mladá žena vlastně mluvila. Tohle jemu udělat terapeutka, Zayn dostane panický záchvat. Vždyť Louisovi vůbec nepomohla, naopak, ještě mu zamotala hlavu namísto jasně mířených otázek, které by Louise dovedy k odpovědím nebo k formování názoru, tohle přece není žádná terapie, jak by-

"Děkuju," řekne Louis klidně. Není sice jasné komu, ale tón jeho hlasu prozrazuje víc než jenom pocit rozhřešení. Zaynovi dojde, že jeho nejlepšímu příteli by nejspíš standardní terapie jednoduše nevyhovovala právě z tohoto důvodu. Vlastně, jak řekla sama jeho terapeutka: Louis terapii nepotřebuje. (Na rozdíl od terapeutky samotné.)

"Lou…"

"Hm?"

Miluju tě. Už nikdy tohle nedělej. Už nikdy mě takhle nestraš. Nikdy jsem neviděl nikoho v takovém stavu. Nikdy jsem netušil, jak se ve skutečnosti cítíš. Nenapadlo by mě, že někdy zažiju tak nepopsatelný strach. Jsi v pořádku? Je ti líp? Jak se cítíš? Potřebuješ něco? Jak ti můžu pomoci? Co pro tebe můžu udělat? Co ti mám říct? O čem mám mluvit? Mám tě rozptýlit? Mám zůstat tiše? Mám odejít?

"Ty víš," řekne po několika minutách ticha. "Nemusím… ti to připomínat."

Louis se rozvzlyká jako ještě nikdy v životě, a Zaynova náruč mu poskytuje bezpečí.

Maybe I should stop calling out the weather. Seasons change; I can't do anything to change that.

"Nejsi sám, Lou."

Nikdy doopravdy nevěděl, čím si Zayna ve svém životě zasloužil. Není sám. Zee mu to nedovolí. Otočí se v jeho náručí a konečně, konečně usne.

Vzbudí ho vyzvánění mobilu, který není jeho. Pár minut mu trvá, než se zorientuje v prostoru a čase a uvědomí si, že ty zvuky jsou ptáci za pootevřeným oknem. Pálí ho ruce, řezné rány se ozvaly později, než čekal. Nejsou hluboké, tedy, ty, které ano, jsou pečlivě zalepené a zavázané. Leží mezi bílými peřinami a poslouchá, jak se dole něco hýbe a někdo mluví. Není tu sám. Hledí do stropu a přemýšlí o tom, co se včera stalo a proč. Pak mu dojde, že spal s Grimshawem, čemuž se upřímně zasměje. Co to sakra bylo. Vstane, zkontroluje mobil, potvrdí dnešní cestu do Starbucks, kde má být viděn s Eleanor. Napíše Ericovi, že má schůzku s terapeutkou, požádá Roba, aby jel s ním. Odmítne pomoc Lou a sám se vydá do koupelny. Vyčistí si zuby a přemýšlí o dni, který ho čeká. Je absolutně klidný. Po bouři je zase krásně. Vlasy upraví jenom lehce, kruhy pod očima zakryje make-upem, použije trochu řasenky. Oblékne se a seskáče dolů po schodech skoro spokojeně.

"Oh- um, ah-ahoj."

Zayn stojí u sporáku a dělá full english. Louis dvakrát zamrká, než sejde poslední schod.

"Dobré ráno, ospalče," usměje se na něj Zayn, otočí hlavu jenom tak napůl a hned se zase věnuje jídlu.

"Ghhh, makej, Zee, ono to tak sakra dobře voní!" Niall…?

"Nebuď nedočkavý," napomene jejich leprikona daddy Liam. "Ahoj, Lou."

"H…hej," pozdraví je nejistě vespolek Louis.

Niall se k němu vrhne jako první, drmolí něco o Sydney a o koncertě, který tam mají mít, potom něco o fotbale, na který je pozvali kluci z 5 Seconds of Summer. Obejme Louise okolo ramen a manévruje ho do obýváku, kde ho posadí na sedačku. Televize je zapnutá, na VH1 hraje klip Cryin' od Aerosmith, Perrie jí ovesné vločky a očividně se o něčem hádá se Stanem.

"Ahoj," pozdraví ho Stan, který si ho všimne jako první. Zní nejistě, zaznamená Louis.

"Hej, co tu…" je zaskočený, ale ve své podstatě šťastný. "Jak…"

Než stihne udělat ještě něco, Stan ho pevně stiskne ve své náruči. "Slyšel jsem, co se stalo. Mrzí mě to, Lou."

Louis nejdřív nechápe, o čem mluví. O relapsi? Řekl mu to Zayn? Co se to…

"Budeš v pohodě. Nikdy bych do Stylese neřekl, že by mohl… být takový. Mrzí mě to, brácho. Jak jsi na tom?"

"Jsem… já… budu v pohodě, jenom mě…"

"Jo, jasně. Rozchody jsou na piču, man. To je v pohodě, kdyby něco, jsem tu, jasně? Připraven udělat cokoli. Ať už chceš mluvit nebo… to je jedno. Jsme kámoši, no tak, znám tě od první třídy. Pořád si pamatuju, jak jsme kradli učitelce barevné křídy a chodili malovat na zadní stěnu fotbalového hřiště, haha, gangsteři už jako šestiletí!"

Oba se rozchechtají a Perrie, Liam a Niall se k nim přidají. Niall se dožaduje další historky o malém Louisovi a Stan neváhá. Hned vypráví, do jakých malérů se on a jejich kamarádi dostávali, přičemž mu Louis zdatně sekunduje. Perrie si všimne, že má mladý Tomlinson v očích slzy, mrkne na něj a mateřsky se usměje. Louis cítí potřebu se jí za ukradení Zayna omluvit.

"Někdy pochybuju, s kým z nás vlastně chodí," pošeptá jí Louis.

Sorry about that. I'm pathetic, and I need him more than I thought.

Perrie zavrtí hlavou a ušklíbne se koutkem rtů: "Nechápu, o čem to mluvíš. Vy dva jste manželé, já s ním jenom spím."

Louis se od srdce zasměje, ale v podstatě s Perrie souhlasí. Občas se to tak skutečně zdá. Rozhlédne se po místnosti, která se poprvé od Harryho odchodu zdá příjemně teplá a zaplněná.

I thought I am alone, because everyone forgot about me. Obviously I was alone because I forgot about them.

Louis vstane a vrátí se zpátky do kuchyně ke svému nejlepšímu příteli, načež téměř vrazí do zdi, když uvidí na jídelním stole to, co před tím, když vešel do kuchyně pod špatným úhlem, kdy mu jídelní stůl kryla zeď, neviděl.

"Musela jsem…" dívka uhne pohledem. Její vlasy jsou ohnivé se dvěma bílými pruhy v ofině, má na sobě bílý nátělník a černou sukni. "…tě vidět."

Louis mimoděčně schová svou levou ruku za záda. "Dobré… odpoledne."

Pořád si nedokáže vybavit, jestli jí vyká nebo tyká. Políbil ji, když se naposledy viděli. Dluží jí omluvu a veškerou galantnost. Louisovy oči sjedou po její levé paži. Série červenočerných náramků ho fascinuje, ale dívka, jakkoli jeho pohled vysleduje, se nezdá zaskočená. Louisova netaktnost jí nejspíš přijde normální.

"Je… proč jsou…" Louisovo mimoděčné gesto směrem k obýváku za nimi nejspíš napoví, na co se chce zeptat.

Mladá žena pokrčí rameny a skloní pohled do svého klína. "Mrzí mě, co se stalo."

Zayn jejich rozhovor slyší, stojí jenom tři metry od nich, ale taktně dělá, že je přes syčení oleje na pánvi neslyší (ačkoli to není pravda. Natahuje uši, aby mu neutekl jediný nádech terapeutky.) a Louis je mu vděčný.

"Nemusela jste tohle organizovat."

Terapeutka pozvedne obočí a zvedne bradu, aby mohla pohledem vyhledat Zaynova záda. Louis svého přítele zná dobře. Jistě, je to v jeho silách, ale tohle by ho samotného nenapadlo. Nehodlá terapeutku vyslýchat.

"Až mě budeš potřebovat, zavolej mi. Nezapomeň na to, Louisi. Kdykoli… budeš potřebovat. Je to důležité."

Seskočí z linky, a aniž by se ji Donny boy pokusil zastavit, odejde z jeho domu.
 


Komentáře

1 Narci | 23. února 2016 v 23:02 | Reagovat

Já to tak strašně moc miluju.

2 Kayleigh | 23. února 2016 v 23:36 | Reagovat

[1]: děkuju, love.

3 Narci | 24. února 2016 v 0:05 | Reagovat

[2]: Nenene, to já děkuju tobě.

4 K. | 24. února 2016 v 22:22 | Reagovat

Och! Oni sú také zlatíčka. Pridávam sa, tiež zbožňujem túto poviedku.

5 Karin | 24. února 2016 v 22:59 | Reagovat

Snad se z toho Louis dostane. :-)

6 Mess | 25. února 2016 v 0:21 | Reagovat

Vies mum, kedysi davno este v So soon som vahala ze ci pod terapeutkou opisujes samu seba alebo niekoho tebe velmi blizkeho a stale som na to nedosla. Nie som si uplne ista ci na to chcem a mozem dojst, pride mi to ako privelmi citlivy detail tohto pribehu. V kazdom pripade je terapeutka moja oblubena osoba, nech je to ktokolvek. All the love x

7 Kayleigh | 25. února 2016 v 0:53 | Reagovat

[4]: děkuju^^

[5]: inu... whats the worst that I can say...?

[6]: ello, love. tedy z části máš pravdu a z části ne. Je jedna postava, jejíž jméno se mění, ale pozice i povaha zůstávají stejné. so soon to beyond je sice fikční příběh s fandomovými postavami, ale obávám se, že z části je velmi pravdivý a v reálném světě se odehrávající.

8 vladous | 26. února 2016 v 8:21 | Reagovat

Myslím, že skutečné bezpečí a klid přichází až s důvěrou v sebe. S tím, když se člověk naučí pomoct si sám.  Být zavislý sám na sobě je přeci jen....přijatelnější, než jiné varianty. Alespoň pro mě.  

Prostě mi to "zavolej mi kdykoli" přijde nebezpečné.

Děkuji za velmi inspirativní So soon :-)

9 Kayleigh | 26. února 2016 v 15:54 | Reagovat

[8]: inu, ty to zatím nevidíš, ale přesně o tom to je.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama