Kapitola 11.: Zayn Malik.

22. června 2016 v 16:48 | Kayleigh |  Velmi neortodoxní hry

Zdravím, moje milovaná pozadí,
doufám, že jste připraveni na další neortodoxnosti, protože pro vás mám další díl, moje milované hrdličky. Za beta děkuji Narci & A.





Dostává se mi do hlavy. A co hůř, nejspíš nejen do hlavy. A já mám na starosti tuhle ucmrndanou pindičku. Jako bych tohle mohl dělat celý život, krucinál. Ale slíbil jsem to.

"Ještě že půjdeš se mnou, Zee. Připadá mi, že vůbec nic neumím. Budu tam za úplně blbou, vím to. Beztak si vytáhnu otázku, na kterou nebudu znát odpověď. Hlavně ať si nevytáhnu…"

Jedu na autopilota, na tohle nemám. Tyhle sračky fakt nezvládnu poslouchat. Potřebuju cigáro. Potřebuju něco ošukat. A potřebuju inteligentní debatu. Na tohle doopravdy nemám. Ještě chvíli a přejedu někoho na přechodu pro chodce.

"Zvládnete to, Eleanor. Věřím ve vás," pokusím se ji uklidnit, ale neuspěji. Ta holka brebentí celou cestu na fakultu.

Moje nervy. Já se dopustím další vraždy, vím to. Ještě nevím, koho zabiju, ale někoho určitě. Ještě jednou řekne, že tu zkoušku určitě neudělá, a vrazím jí svoje péro tak hluboko do krku, že se udusí, přísahám. Zaparkuju před fakultou a podržím jí všechny dveře, kterými procházíme. Jsem něco mezi služkou a nosičem, ale to nevadí, tak to má být. V první řadě pohodlí dámy. Takže jí záhy nesu kabelku, skripta, jakési dvě knihy a ještě i svetřík, zatímco dáma kráčí po chodbách s prázdnýma rukama. Bublá ve mně vztek, ale nedám najevo sebemenší emoci. Když čeká před učebnou, na moment se omluvím a vytratím se na záchod. Chvíli přemýšlím, že skočím z okna, ale ze třetího patra bych si akorát zlomil nohu, a to by tak maximálně bolelo, a piču z toho. Takže si jenom opláchnu obličej a vrátím se zpátky za slečnou Calderovou - právě včas, aby záhy po mně vyšel na chodbu i doktor literární vědy, který ji má zkoušet.

"Dobrý den, pane doktore," pozdravím ho s úsměvem, protože je dobré konečně vidět inteligentní tvář. Pravda, má doktorát z debilní literatury, ale dokonce i gymnaziální student by byl vedle ní génius.

"Á, pane Maliku, dobrý den - co vy tady děláte?" zašvitoří nadšeně.

"Doprovázím slečnu Calderovou na zkoušku. Morální podpora," usměji se lehce a podám mu ruku. "Jak se máte? A jak vám dopadl ten požadavek na grant u toho nakladatelství?"

"Ale, ani mi to nepřipomínejte - nikdo jiný na zkoušku nepřišel? - no, tak pojďte, vyzkouším slečnu Calderovou, a všechno vám povím."

Nechám se velmi laskavě pozvat. Vyzpovídám ho ohledně všeho možného, zeptám se na jeho knihu, na jeho monografii, kterou jsem viděl ve vitríně v univerzitní knihovně, dojde řeč i na plánovanou dovolenou. Eleanor se zeptá na nějaké tři blbosti, dá jí áčko a se mnou se velmi přátelsky rozloučí. Sotva se za námi zavřou dveře, Eleanor mi skočí do náruče.

"Zayne! Tys mě zachránil! Děkuju! Tys to celé plánoval? Věděl jsi, že mě zkouší on?"

Neměl jsem tucha. Vlastně mě ani nenapadlo, že si mě bude ze svých přednášek pamatovat. Ale všichni na filozofii jsou ukecaní pohodáři. Vyjma lingvistiky. To jsou jiní frajeři. Velmi nenápadně ji od sebe odstrčím - je jenom pár lidí, kteří se mě můžou takhle intimně dotknout. Jestli mi chce vykouřit, prosím. Ale ať dá prosím ty svoje drápky ze mě pryč. Na tohle ať si najde milence.

"Musím zavolat tátovi!" brebentí nadšeně a nejspíš si vůbec nevšimla, že jsem se od ní o dva kroky odtáhl. Taky dobře.

Posbírám její věci a jdu tři kroky za ní. Nevnímám, co plácá do telefonu, jenom se modlím, abych už byl v bezpečí své dubové pracovny a nemusel proboha poslouchat ničí myšlenky. Ještě z toho budu mít vrásky, a co pak.
 


Komentáře

1 Karin | 22. června 2016 v 20:18 | Reagovat

Zee je střevo. [:tired:]

2 Hentai no Kame | 23. června 2016 v 7:52 | Reagovat

Zee ist fantastisch. Btw,I love you, Mom.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama