8. To Beyond: I've got you.

5. července 2016 v 17:52 | Kayleigh |  So soon To Beyond

Dobrý den, moje kokotka,
Hif je piča a směje se jako kokot. A blbě se na mě dívá. A předstírá, že je normální, ale nebojte, nikdo tady jí to stejně nevěří. Za beta děkuju Did You Know Keigh Was The Cutest?







"Lou?"

"Hm?"

"Budeš v pohodě. Slibuju ti, že budeš v pohodě," Zayn ho stiskne v náručí, ale rychle ho pustí. Otočí se k pánvi se snídaní s tím, že se mu to spálí, pokud to nebude hlídat, ale Louis slyší slzy v jeho očích. Ostatně, Zee není sám.

"Já vím," řekne najednou Louis.

A najednou je to pravda. Najednou si je jistý, že bude v pohodě. Najednou jakoby to celé byl jenom… přelud, jenom hypnotická machinace, jenom zjednodušující prvek, jenom alternativa ke stanovené realitě. Jakoby se včerejšek musel stát. Aby se Louis dokázal postavit na nohy. A možná že se to doopravdy muselo stát a že se Louis postavil na nohy a že to zosnoval Zayn a že to terapeutka věděla a že…

"Louisi," ozve se ode dveří. "Můžu…?"

Louis následuje svého starého přítele nahoru, a když Stan zastaví v hlavní ložnici, Louise ani to ani nedojme. Vlastně to s ním vůbec nic neudělá. No tak je Harry pryč. Celý jeho život na tomhle přece nestál.

"Jenom… Lou, ježiši, kotě," obejme ho pevně. "Kdybych to věděl, byl bych s tebou od začátku. Ale chápu, žes asi chtěl být sám. Na některé věci musíme… být sami. Jak ti je, bejby? A žádné silácké kecy. A kdo byla ta holka? Nevypadala… že je od týmu."

"Ne, není… je to moje terapeutka," vysvětlí Louis a posadí se na postel.

Když si ho Stan přeměří nevyzpytatelným pohledem, Louis se uchechtne. "Vím, co si myslíš, neboj. Ale… některé věci… um. Znáš mě. Jsem dost drama queen a kolem všeho nadělám povyk, haha."

Stan se ale k jeho smíchu nepřidá. Posadí se vedle něj na postel a zpytavě se zadívá do jeho očí. "Ne, Lou. Pokud jsem se za všecky ty roky něčemu naučil, o tobě myslím, je to, že čím hlasitější jsi, tím víc jsi v piči. A čím víc jsi v piči, tím míň to dáváš najevo. Lou, ježiši… mluv se mnou."

Louis zakloní hlavu a uchechtne se. "O čem mám mluvit. O tom, že mám problémy věřit novým lidem? O tom, že ztrácím kontakt s rodinou? O tom, že potřebuju lidi kolem sebe, jinak zapomínám, kdo jsem?"

Stan si ho chvíli prohlíží. Celého, od kotníků až po konečky vlasů. Úplně celého. "Ani bych nevěřil, že se dočkám."

Louis se na něj nechápavě zamračí. "Co tím myslíš."

"No," pousměje se Stan. "Že konečně začneš mluvit i o sobě. Brácho… a to je ti logika, distancovat se ode mě, od nás, když nás potřebuješ? Co to je za hovadinu?"

Louis semkne rty a vzpomene si, co mu řekla terapeutka. Nejsi sám, máš spoustu důvodů, jenom si na ně musíš vzpomenout. Kdyby mohl, políbil by ji podruhé. Zachraňuje mu úplně celý život. "Jo… to je fakt. Jsem kokot."

"Jo, to jsi. Docela… docela jsi fakt kokot," řekne Stan vážně, načež si pohlédnou do očí a oba se rozesmějou. "Ale jsi můj nejlepší kamarád z dětství. Louisi, ježiši, není slabost, potřebovat pomoc. Není slabost si o ni říct, sakra, proto tu všichni jsme. A… já vím, že tohle není jenom o Harrym. Takže… v pohodě, jasně? Je mi jedno, kdy mi zavoláš, prostě mi zavoláš, a já přijdu. Nebo když se objevíš v mém bytě, je mi to… je mi to fakt jedno. Vždycky jsi byl jediný, na koho byl spoleh a rád bych, abys mě tak taky vnímal, jasně?... A Harry… to mě mrzí. Byli… eh, zamiloval ses rychleji, než sis to možná uvědomil. Jen bych… nikdy bych nevěřil, že něco takového udělá. Přišlo mi, že ho znám, že v něm umím číst - miloval tě. Vždycky tě miloval, Lou. Nesedí mi to k němu, já… nesedí mi to k němu."

Louis pokrčí rameny.

There were moments I swore I had your soul in my palms. But you proved yourself otherwise, and myself as well. I don't think I can ever trust a person like I trusted you.

Stan si přitáhne drobného Louise do náruče. "Všichni potřebujem vědět, kdo jsme. A kdo jiný by nám to měl připomínat, než naši nejbližší?"

Stan toho nakecá mnohem víc než Zee nebo Harry. Louis skoro zapomněl.

"Jenom mi… vždycky přišlo, že se za mě stydíš," vyhrkne Louis. "Myslím, boyband a bisexuál a…"

"Kurva Louisi, ježiši, myslíš, že jsem nevěděl, že jsi i na kluky, než tě pobláznil Harry? Jenom jsi mi to nikdy neřek, a mně přišlo fér nechat coming out na tobě. A boyband - hele, to je mi dost u prdele, ať si pózéři říkají, co chtějí, já myslím, že jsi cool. Sakra, natřel jsi to celému světu, Lou. Vsadím nohu, tvoji ovšem, že naši učitelé jebou hlavou do zdi za všechny ty sračky, které ti ve čtvrťáku říkali. Všem bych se jim vysmál do xichtu. Lou, krucinál, tys vyjebal se všema. Dokázal jsi toho tak strašně moc, nikdy jsi nezapomněl, kde jsi vyrůstal, nikdy ses neotočil ke kamarádům ani k rodině zády. Louisi… ježiši, Louisi…"

Louis se rozpláče a rozesměje zároveň - je to uvolňující smích i pláč. Stan ho drží v náruči a nechá ho brečet.

"I've got you," zašeptá Stan a pevně si ho přitiskne k hrudi. "I've always got you."

Louis se nechá unést vlnou uklidňujících slov. A slz. A výčitek. Pocit, že ho nikdo nemá rád, přehlušil jeho logické uvažování. Anebo má Stan pravdu a on jenom potřeboval být chvíli sám. Dluží terapeutce omluvu. A víc než jenom díky.

Zayn, který přece jenom nechal snídani Niallovi (stihl ukrást jenom dva toasty), se vydá nahoru, aby oba chlapce našel trochu ubrečené, trochu rozesmáté, ale zcela smířené. To je víc, než ještě dnes ráno čekal. Zůstane stát ve dveřích nevěda, zda je vhodné promluvit. Stan, který si jej všimne, se na něj usměje a pozve ho gestem blíž.

"Zee ti donesl snídani," zamumlá Stan a prohrábne brunetovi vlasy.

Faktem zůstalo, že Zayn a Stan se nijak dobře neznali. Nikdy nebyl čas a Louis měl Harryho, se kterým se Stan znal velmi dobře, ale vzájemně se s mladým míšencem nikdy neměli šanci pořádně poznat. Pákistánec se posadí vedle Louise z druhé strany a podá mu talíř. Než však stihne cokoli kdokoli z nich říct, do ložnice vhopsá malé blonďaté tornádo s irským přízvukem.

"Lou, jaký máš dneska plán?"

"Musím za ní," zamumlá Louis a snažně si otírá slzy.

Niall si prohlédne Stana i Zayna a rozhodne se, že jeho leader je v bezpečí, takže se bezstarostně usalaší v křesle naproti postele. Žvýká svou snídani, načež si vzpomene, proč sem přišel. Otevře pusu a chce to oznámit tak nějak bezprostředně, načež si uvědomí, že by mohl být trochu taktní.

"Zee? Nenechal jsi zapnutý sporák?" řekne místo toho Niall nenuceně.

Zayn vystřelí zpátky dolů a Niall za ním. Chtěl ho nenápadně oddělit od Louise, ne ho vyděsit.

"Zee, sakra, zpomal," houkne na něj Niall. "Nenechals… jen jsem ti chtěl říct… a nebylo by dobré, aby Louis věděl…"


Zaynova pozornost se konečně přestala soustředit na sporák. "Co?"
 


Komentáře

1 Karin | 5. července 2016 v 20:57 | Reagovat

Doufám že se brzo dovím co by Louis neměl vědět. :-P

2 Baby | Web | 6. července 2016 v 14:30 | Reagovat

Dost dobrý, jsem zvědavá, co bude dál.

3 K. | 10. července 2016 v 15:23 | Reagovat

Zboznujem tuto poviedku.. tesim sa na dalsiu cast.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama