Given a chance 130., Scénář k The Shining.

4. srpna 2016 v 18:00 | Kayleigh |  Given a chance

I THINK YOU'RE 14 AND YOU'RE AN IDIOT!
Pardon. Been yelling that and Michael for the past year of my life. The funny thing is, I have risen from the depths of my hiding to taKE OVER THE WORLD! Uh. Actually no, I just literally went out yesterday morning, and within 2 hours, I got 3 numbers from strangers to call and hook up, 7 people to recognize me, a free nectarines and a coffee date. I am afraid. Very, very afraid. I love being back in here. Always felt full of... (*whispers* cunts). Anyway. I'm off to fuck. ... Strange. Usually I say I'm fucking off of here. (I'll master my tongue technique.) (Not _that_ technique. Oh, dears, my tongue technique is _fine_ as fuck.) (Ask Ellen's neighbours.) Za beta děkuju NyNyNy.



Mezi oběma muži se rozhostí ticho. Andy ví, že je na vině a že Ben čeká, než ho opustí největší vztek, ale otec nepochybuje, že kdyby to bylo nutné, jeho prvorozený bude v hádce pokračovat. A taky si uvědomí, že dnešek je teprve začátek. Že pokud se rozhodne s touhle situací něco udělat a skutečně na svém vztahu s Lukem - a potažmo zbytkem rodiny - zapracovat, bude to trvat hodně dlouho. Ostatně, bude muset dohnat celých patnáct let.

"Bene…"

Prvorozený to nechce slyšet, ať už je to cokoli. Možná by si mohl zajít do posilovny. Nechce s otcem zůstávat, dokud je takhle naštvaný. Určitě by řekl něco, čeho by eventuálně litoval. Nebo možná ne. Nelitoval. Otec by měl vědět, co způsobil, teď, když už to je venku.

"No. Myslím, že jsem ti řekl všechno, co jsem už pár let chtěl," promluví nejstarší z bratří po minutě tíživého ticha. "Jdu do garáže. Udělej mu snídani."

S tím Andrew nemůže nesouhlasit a ujme se díla. Sotva postaví kakao na stůl, slyší Luka scházet ze schodů dolů, načež otce napadne… slyšel jejich hádku? Luke se ale netváří nijak zvláštně. Pohybuje se pomalu a obezřetně, ale když poděkuje, je to plynulé slovo. Ani jednou se nezakoktal. Andrew si třikrát rozmyslí, co říct. Ben ho nabádal k něžnosti. No jo, ale jak…? Musí si dávat pozor na tón i na to, co říká. Normálně by řekl "nemáš zač", ale to by mohlo Luka rozrušit, a Andy si myslí, že ani jeden z nich není stavěný na další záchvat.

"Rádo se stalo," ujistí proto svého nejmladšího syna tiše.

Luke k němu zvedne pohled. Jeho oči jsou stále ještě uplakané a jeho pokožka nebezpečně bledá. Může mluvit…? Doopravdy by rád věděl, jak to rande probíhalo. Daří se jeho synovi se slečnou? Pořád si nemůže vzpomenout na jméno. Rozhodne se riskovat. Pomalu se posadí na židli a znova se jen tak aby se neřeklo chopí novin.

"Jaké… bylo včera rande? Přišel jsi dost pozdě," nadhodí Andy jakoby mimochodem.

Luke naštěstí zrovna polkl a nemá nic v ústech, jinak by mu stoprocentně zaskočilo. I tak se zarazí, rychle by chtěl něco říct, ale neví co - jednak by mohl říct něco špatného, jednak skutečně ani neví, jak by jejich rande s Aleishou popsal. Nemá o něm co říct a rozhodně o něm nemá co říct otci - něco mu ale říct musí, byla to přece otázka, na otázku by měl odpovědět. Podaří se mu tak nějak přikývnout, skutečně přišel o něco později, ale pak se zakucká na slině, když se pokusí cokoliv říci.

"Pomalu," ponoukne ho Andy. "Já mám čas. Neudus se."

"Promiň," zasípá nejmladší z bratří a otře si oči, do kterých vytryskly slzy, když se rozkašlal. "Eh, r-rande, no. S-s Ali jsme byli v té… v té pizz-pizzerii. My jsme, ehm, pro-procházeli jsme… park. Šl-li, šli jsme k, é, k tomu hřišti, to, co je z-za, um, za ko-kopcem. Povídali jsme si. A by-bylo to… fajn?"

Luke nemyslí, že někdy řekl otci tolik slov najednou. Bude potřebovat tak týden, aby to rozdýchal. A taky asi právě umírá. Navíc nemůže otci říct, že se na tom hřišti půl hodiny jenom líbali. A že si za celý večer řekli jenom pár slov, protože si prostě… neměli co říct. Nebo, ne že by si neměli co říct, ale když…

"Fajn, jo?" usměje se Andrew spokojeně. "To je dobře. S holkama se musí opatrně, ale to ty asi víš. Ty to máš celé trochu jednodušší. Určitě holkám rozumíš víc než my."

Luke zmlkne a dělá, že hrozně moc kouše, aby nemusel promluvit. Nemůže otce opravit. Nemůže ho obvinit ze sexismu. Nemůže mu začít vysvětlovat, že gender je sociální konstrukt. Nemůže mu začít vysvětlovat, že submisivita nemá nic společného s genderem. Nemůže prostě plesknout Andrewa po hlavě toustem a zařvat na něj, že ke všem lidem by se mělo přistupovat s porozuměním a opatrností, nejenom ke slečnám. Nemůže mu začít odříkávat celý scénář the Breakfast club. Dopadlo by to spíš jako scénář k the Shining.

"Uh-um, hm," zahudrá něco a doufá, že to bude otci stačit.

Stačí. Andy očividně považuje svou misi za splněnou, protože se se spokojeným úsměvem schová za novinami.

Luka napadne, jestli i kdyby byl normálního rozhovoru s otcem schopen, nedopadlo by to stejně jako s Aleishou. Jestli by s ním třeba nechtěl trávit čas, ale až by na to došlo, zjistil by, že si s ním nemá co říct. Leda by jeho otec přestal být jeho otcem a chtěl si s Lukem popovídat o, no, Lukovi. Prvák skoro vyprskne smíchy, jak směšná představa to je. Rychle uhne pohledem k Andymu, jestli si něčeho nevšiml, ale ten dál nerušeně čte noviny. Oh. Jak pošetilé. Andy mu nikdy nevěnuje pozornost.

Dojí svou snídani a vytratí se s kakaem zpátky nahoru. Na to, že ještě nebylo ani devět, se toho za dnešek už stalo až příliš mnoho. Sbalí si kytaru a sedne si k laptopu. Nezapne ho, sáhne po mobilu. Dnes ho nečeká žádná zpráva. Poposedne si na posteli a třesoucí se rukou rozklikne přijaté zprávy. Nic. Měl by napsat Michaelovi, jestli si dnešek nerozmyslel…? Měl by se ujistit, že je s ním počítáno? Měl by spoléhat na jeho včerejší slova a určitě se v deset objevit na jeho prahu? Je to nebezpečné anebo moudré, spoléhat na včerejší emoce? Možná by měl… zavolat…? Měl by jít za Benem? Alespoň se rozloučit, za chvíli odjíždějí na motorky. Sejde dolů, dá pozor, aby se vyhnul čtvrtému schodu, který vrže - nechce otce naštvat příliš hlasitým zvukem -, projde obývákem k zadnímu vchodu a vyjde ven raději tamtudy. Sice teď musí obcházet půl domu, ale raději tak, než riskovat, že v chodbě do něčeho vrazí nebo že by omylem otce vyrušil zavřením dveří.

"Bene…?" houkne na předzahrádce neurčitě. Neví, kde se jeho nejstarší sourozenec nachází.

Neozve se, tak se vydá ke garáži. "Bene," usměje se, když spatří polonahého bratra, kterak zvedá činku s dvojím závažím.

"Ahoj, baby-penguin," usměje se, když Luka konečně zaregistruje. "Všechno dobrý,"

"Jo. Jen jsem… se chtěl rozloučit, než poejdete…?"

"Nepojedeme," utrousí Ben na půl pusy a znova začne posilovat - vztek na otce zdaleka nevyprchal.

Luke se zarazí, nepamatuje, že by kdy vynechali lichou neděli a nejeli na motorkový závod na okruh nedaleko odtud. Společná vášeň otce a syna, zvlášť Andy si na tomto zájmu se svým prvorozeným zakládal.

"Stalo… se něco?" v Lukovi začne hryzat svědomí. Pohádal se Ben s taťkou? Kvůli němu?

"To… pochopíš, až budeš v mé pozici, Lukey. Je mi třiadvacet, jsem dospělý, ale protože jsem vysokoškolský student, nemůžu si dovolit bydlet sám, takže musím zůstávat u rodičů. To plodí nutné zlo, které eventuálně vede k ostré výměně protichůdných názorů, většinou vyřešenou kompromisem po vyrovnaném setu sérii argumentů. Což ale platí pouze v případě, že obě strany jsou na stejném stupni vzdělání a inteligence, ne při vysvětlování a chápání postupu nedoporučeným způsobem."

Takhle Ben mluví, kdykoli je naštvaný. Vážně, ostře a velmi květnatě. Normálně by tato výpověď lidem moc neřekla, ne však Lukovi.

"Nechtěl jsem, abyste se kvůli mně pohádali," zamumlá prvák zoufale.

"Já vím, baby-penguin. Neboj se, ty za nic nemůžeš, přísahám. Na vině jsou víc všichni ostatní v domě. ...Vyjma… našeho bratra, ten je… no. Náš bratr. Miluje tebe i otce. Takže se shodneme na tom, že Jackovi nic neřekneme," oznámí mu Ben nekompromisně. "Takže se běž připravit, odvezu tě k Mikeymu."

Luke přikývne, dojde k Benovi a i když je zpocený a trochu naštvaný a drží v rukou činku, teď, když sedí na posilovacím stroji si to může dovolit, a tak mu dá dětskou pusu na tvář, než odejde zpátky do domu. Ben si povzdechne a většina vzteku ho opustí. Jako vždycky, když přišlo na jejich benjamínka.
 


Komentáře

1 Sperm whale | E-mail | 4. srpna 2016 v 18:52 | Reagovat

Tak dneska jsem chytře zůstala v posteli odkud nemůžu spadnout. Teda můžu ale kdybych spadla bude ze mě krypl. I když to už jsem tak co. To je jedno. Prostě jsem si v pohodlí chcípla v posteli. Děkuji mnohokrát

2 Karin | 4. srpna 2016 v 21:02 | Reagovat

Chudinka moje blonďatá takhle jej vynervovat. :-(  :-D

3 kakin | 4. srpna 2016 v 22:24 | Reagovat

proste naaaadhera...a melas pravdu, ve svetle techto udalosti, je incest opravdu nemistny

4 market | 5. srpna 2016 v 17:29 | Reagovat

Krásný díl, moc se těším na pokračování :D

5 Hentai no Kame | 5. srpna 2016 v 19:49 | Reagovat

A tak to vyzerá, keď sa snaž váš otec, ktorý vás celý život ignoroval - dosť na piču. Nech sa Lukey rýchlo spamätá.:*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama