Leden 2017

I saved you a seat.

30. ledna 2017 v 19:14 | Kayleigh |  100+1 way how to say "I Love You"
Dobrý večer, moje semišky do sněhu,
víte, jsem poměrně v klidu. Konečně jsem začala dělat na diplomce, za pár dní mám zkoušku s miláčkem v jeho pracovně KDE JE SPOUSTA KNIH A TAKY TEN STŮL NA KTERÉM SI CHCI TY KNÍŽKY _ČÍÍÍÍÍÍÍÍST_)... všichni víme, co chci v jeho pracovně dělat ve skutečnosti - no, ale to jsme odbočili, že. (Jako ostatně obvykle.) Tyto předkecy jsou stále intimnější, všimli jste si? Asi ne, tady čtou jenom tři lidi, z nichž dva jsem já a jeden je Dr. Naghini... který není člověk. Inu. To se nám ten seznam poměrně zkrátil, že. No tak já už raději... pudu... eh. Za beta děkuji Narci.


Chelčického porno, část pátá.

29. ledna 2017 v 17:38 | Kayleigh |  Chelčického porno

Dobrý večer, moje sáhodlouhé obsahy magisterských diplomových prací
no _fuj_. Přátelé, pakliže letos ( v květnu) státnicujete, řekněte mi, že taky máte tolik stran diplomky jako já (přesně šest i s úvodní stranou, zadáním, prohlášením, poděkováním a předpokládaným obsahem). (Ani slovo mému vedoucímu práce.) Kde jsme to skončili? Ano, jistě, chelčického porno. Příjemnou zábavu všem, kteří to pořád ještě čtou. Takže více méně jenom těm, kteří se podíleli na vzniku, případně betovali. (Následuje dlouhý smích autora.) Za beta děkuju Fee (která autorku vehementně nenávidí), malone, Nickymu a Hele. (Autorka děkuje ještě jednou Malone za druhotné beta a Hele vyloženě za spoluautorství, děkuju oběma mnohokráte.)



48.: Tvař se překvapeně.

29. ledna 2017 v 11:39 | Kayleigh |  Prokurátor
Dobý večer, moje umělohmotné dilda,
člověk si takhle jde, víte, pro městě, rozumíte, úspěšná zkouška. A najednou, kde se vzal, tu se vzal, člověk převlečený za kachničku na náměstí. Děti, takovou šipku, co su hodila do antikvariátu, neumí ani vole olympijští plavci. Toto nevím co bylo, ale brácho, a velikáni české i světové literatury mi byli svědkem, jak su sa zhroutila za regálem české poeuie smíchy, toto asi byl nějaký humor, já vím nevím. A upřímně to nechci vědět. Za beta děkuju Narci.


13. To Beyond: Castaway.

28. ledna 2017 v 1:05 | Kayleigh |  So soon To Beyond

Nevím, jestli je na tuhle povídku ještě prostor, moji jeleni,
přijde mi to hrozně dávno. Jako by se čas krátil. Jenom nevím jaký, když čas neexistuje. Za beta děkuju Hifi.


Shit Happens 50.

25. ledna 2017 v 11:26 | Kayleigh |  Shit happens
Dobrý večer, hovna moje milovaná,
je to tu. Poslední díl Shit happens, povídky, kteoru jsem začala psát někdy na konci ledna roku 2014. Ano, je to téměř pětatřicet měsíců, co jsem začala psát povídku, o niž jsem se vsadila. Het. Jednalo se o sázku ohledně návštěvnosti; dosáhnu-li rekordu, který v roce 2012 přesahoval veškeré mé představy, avšak už v polovině roku 2014 se stal velice častým. Upřímně mě to dodnes děsí, protože jsem zpět ve své funkci, po popravdě více než pěti měsících. sotva tři týdny a jsem na... polovině tohoto rekordu, denně. Už nikdy se s vámi o svou návštěvnost nevsadím, bastardi vyjebaní. Vsadila jsem se s lidmi, kteří jsou stále mými nejlepšími přáteli, i s lidmi, kteří už do mého života nepatří, ať už bohudík nebo bohužel. Ti nejdůležitějí však zůstali a denně mi mou prohru připomínali. Splnila jsem ji, ačkoli po téměř třech letech, a konečně mám zpátky svou čest, haha. Za beta posledního dílu Shit Happens děkuji Narci.


Název: Shit (kind of) (fucking) happens
Autor: Kayleigh McCamyo
Počet slov: 53 451
Počet stran: 275
Čtenářská oblíbenost z rozepsaných povídek: 5. místo ze 7
Autorova oblíbenost: 7. ze sedmi
Autorova spokojenost s povídkou: splnila jsem zadání, vyblba jsem se a trochu jsem změnila obvyklý styl, takže asi 50%, což je F. (Na uni bych to projela.)
Covery:





Kapitola první

25. ledna 2017 v 0:10 | Kayleigh |  Monstrum
Dobrý večer,
vítejte u prvního dílu nové originální povídky. Ještě jednou všechny zájemce upozorňuji, že tohle rozhodně není jedna z těch povídek, u kterých se budete jenom smát a ňuňat hlavní postavy. Doufám, že si Monstrum najde svou čtenářskou obec a také doufám, že přijdou i nějaké reakce od vás. Přeji vám všem příjemnou zábavu. Za beta děkuji Narci.


Monstrum

23. ledna 2017 v 16:52 | Kayleigh |  Monstrum

Zdravím vás všechny, moje nedočkavé pornoděti,
nedávno, někdy v polovině ledna, jsem dostala jeden z těch nápadů, které prostě máte, víte? Které prostě přiživujete, a nosíte je v hlavě několik měsíců a možná i let a pořád si říkáte, jo, jednou, až... No, tak Monstrum je přesně ten příběh. Víte, mám dva velmi silné psychologické příběhy, a to jsou Clarrenci! a Lidskost. Velmi silné a velmi známé a poněkud vyjebávací, protože je to poměrně těžká psychárna, když na to přijde. Ale víte, vždycky to je něco vrozeného, něco, co prostě je. Ten vývoj já nikde nemám. A tak mě postupně napadá, jak se propracovat k tomu, aby se stal takový Clarrence, ale reálně, vědomě. V Lidskosti to byly okolnosti a Clarrencovi to byla vrozená porucha osobnosti. Tohle bude čistá analogie, řekla bych.
Musím však čtenáře varovat: dojde k manipulaci myšlení, dojde k vydírání, fyzickému násilí a nejspíš znásilnění. Pakliže se necítíte na to, číst takto vytyčený příběh, prosím, nečtěte jej. Existuje mnoho kvalitní tvorby a kvalitní četby ve slash porno průmyslu, jehož jsme všichni členy.


Mnoho z vás mne jistě nařkne z toho, že se nechávám příliš inspirovat příběhem Twillight, jehož autorem je Sava. Možná ano, možná ne, to já neposoudím.

Mne inspiroval rozhovor s jednou osobou opravdu dávno, bude to tak sedm, osm let. Vydala jsem se tehdy s mým doprovodem na jedno velice zvláštní sezení s jedním velice zvláštním mužem. Řekl mnho věcí, které mě nejen inspirovaly k napsání některých příběhů, například k sestavení Podstaty, ale tento muž také zakotvil v mém myšlení jako psychoanalytik.
Nejspíš kvůli tomu pocitu, který jsem měla, kdykoli promluvil.
Bylo to mlhavé vědomí, že mě dobře zná, že mě sleduje, že mě pozoruje, že mě vnímá, a to po dlouhá tisíciletí. Nejde to popsat, ten zvláštní stísněný pocit, který se vám vkrádá pod žebra, jako by vás chtěl ochránit před smrtící ranou, kterou čekáte ba očekáváte, a přesto se nebráníte, protože si jste jistí, že je to celé jenom ve vaší hlavě. A tak si představujete vaše rozhovory, vaše vlastní obhajoby svého vlastního života. Jste napůl hlavní postava Procesu, napůl vševědoucí vypravěč - jediné, co vám chybí, je obhájce, soudce, nebo jen kauzátor děje. A tak stojíte v obrovské prázdné místnosti, jež se táhne stovky a stovky čtverečních kilometrů před vámi, za vámi i po vašich stranách, a pronášíte svou řeč nikomu, dokonce ani sobě, protože tu řeč neznáte.

A ve chvíli, kdy se vám dostane prostoru, nedostane se vám slov, a dostane-li se vám slov, prostor zaniká.

Není to pěkný pocit.

/.../


Zažili jste to někdy...?
Zhlédnete postavu a první pocit, který z ní máte, je... děsivý. V tom člověku je zkrátka něco, co vás nutí se... otočit a jít pryč, nenechat tu šelmu vás ulovit ze zálohy. Ale musíte se s nimi setkat, musíte s nimi mluvit, ať už kvůli práci, škole, rodině či přátelům, prostě musíte. A eventuálně zjistíte, že ta osoba je fajn, že je moc milá, příjemná, zodpovědná a přátelská a náhle ji považujete za kamaráda a znáte se roky a roky, a pak se na ně najednou prostě podíváte znova, a vidíte úplně to samé, jako tehdy poprvé: něco... něco zlověstného. Něco patologického, prostě něco... zvláštního v nedobrém slova smyslu.
Zažili jste to někdy...?

Představuji vám hlavního hrdinu příběhu Monstrum: Florian Rafael.



Atraktivita tohoto budoucího románu budiž probuzena druhou hlavní postavou, kteráž mě právě inspirovala k názvu. Vypadá trochu arogantně, vypadá trochu jako ten typ, která rád posouvá hranice, ale zároveň si je vědom svých chyb v minulosti. Dovolte mi představit vám Benjamina J. Dunnana.




Fandom: Originální
Páry: Florian Rafael/Bejamin Dunnen, Florian Rafael/OMC
Upozornění: slash, 18+, drama
Tagy: cynism, lies, manipulation, violence, bulying, rape, personality disorder
Inspirováno: Já vám nevím. Tohle je jeden z těch nápadů, které máte v hlavě roky, všechno to tam bují a mění se a zdokonaluje, až najednou víte, že musíte psát.
Věnováno: Inu, myslím, že je vhodné tuto povídku věnovat mně samotné.

Shrnutí: Vyrůstat jako jediný otevřený gay na střední škole je těžké. Ovšem čas všechno zhojí, je to tak...? Opustíte střední, stanete se úspěšným a doufáte, že zapomenete. Ale nezapomenete. Některá traumata jsou píliš hluboká na to, aby mohla zmizet jenom tak sama od sebe. A pak se najednou objeví šance se pomstít. Co byste udělali? Jak byste se zachovali? A jaký byste z toho měli pocit?

Stav: Asi 75 kapitol
Cover: Kayleigh



Tohle je jeden z těch příběhů, který nepíšu proto, abych vás překvapila nebo zmátla, jako to dělám u Plagiátor série. Tohle bude spíš katarzí Sevřené existence, ale dost možná je to jenom vytrhnutý blábol z příručky pro sestavení stolu z IKEA - to je na čtenáři, ne na autorovi.

I'll always find you.

23. ledna 2017 v 13:15 | Kayleigh |  100+1 way how to say "I Love You"

Pardon, moje americké krásy,
je to takový, jak by řekli lingvisté Naší řeči okolo Erla a Zubatého kdesi v době dvacátých let minulého století, napínák. Inu, člověk chce napsat porno, vyleze mu z toho romantika na miliardu dílů, pak chce člověk napsat romantiku, a má z toho thriller. No já vám nevím, děti. Asi erupce na Uranu, nebo co. Za beta děkuju Hifi.


Given a chance 147., První (druhý) polibek

23. ledna 2017 v 12:07 | Kayleigh |  Given a chance
Kdyby mě někdo hledal, ležím v úložném prostoru postele Waflaře, hned vedle té krabice s puzzle. (ŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠ). Za beta děkuju Narci.



Stay right there. I'm comming to get you.

22. ledna 2017 v 14:15 | Kayleigh |  100+1 way how to say "I Love You"

Takhle to dopadá, moji ovčáci, čtveráci,
když se Kayleigh snaží napsat něco romantického. Thriller/drama/horor. Já vám řeknu, Nicholas Sparks hadra, fakt. Tohle je tuším 94. way na kterou navazuje hned vzápětí way 95. Tato část má téměř 1600 slov, tož je skoro dvakrát tolik, co mají normální díly povídek na pokračování, a třikrát tolik, co mají běžně Ways. Nemluvte na mě. Za beta děkuju Hifině.


Kapitola 20.: Neortodoxní hra první (2/2)

22. ledna 2017 v 12:00 | Kayleigh |  Velmi neortodoxní hry

Začíná se nám to trochu vyvíjet, což, moje slinivky břišní?
(Koukala su na Hannibala.) (_Znova_.) DĚTI VIDĚLI JSTE KONEC TŘETÍ SÉRIE TOHOTO VYJEBANÉHO SERIÁLU?!?!? JÁ SU SA JEBALA DO STEFINÝCH KOZ TO BYL KONEC PRO MĚ CHÁPETE TO JÁ TOTO NEDÁVÁM JÁ SU SI TOTO NEOBJEDNALA JÁ ODPLAVÁVÁM V KRUZÍCH TOTO VRACÍM CHCI ÚČTENKU A OPOUŠTÍM TENTO ZLÝ A KRUTÝ SVĚT. (Ehm.) (Pardon.) (Emocionální chvilka.) (Která trvala... asi tak třičtvrtě roku...) (A stále trvá.) (Today.) (Tomorrow.) (Toyota.)
...
Víte, tak si říkám, je-li tohle násilí nutné.
Za beta děkuju Hifi.


Let's get out.

21. ledna 2017 v 22:17 | Kayleigh |  100+1 way how to say "I Love You"
Dobrý večer, moje kolečkové křesla,
věděli jste, že ještě před nějakými jedenácti až sedmi sty lety se slovo "kolo" skloňovalo ne jako dneska město, ale jako kolo bez kolesa. Jako já do toho nechci pánům lingvistům kecat, ale cO TO KURVA -??!!!!! Jako uznávám, moderní čeština má taky svoje vady, vezměme si třeba, jak jednoduché je udělat obyčejný přebrebt ve slově piktogram (_pitkogram_), a mě to zjebe do kolen, ale _kolo_ bez _kolesa_?! Boha jeho já vím, že na toho Dobrovského nadávám, ale díky všem bohům, dobrým i zlým, že si vzal za vzor až dob veleslavínskou a ne třeba staroslověnšinu. Za beta děkuju Narci.


Given a chance 146.: My hero.

21. ledna 2017 v 19:57 | Kayleigh |  Given a chance
Dobrý večer, moje pěnkavy,
nebo jak se jmenujou ti divní holubi co nejsou holubi a nalítavaji mi tu na balkon jak Hawker Typhon na Berlín ve dvaačtyřicátém roce, no a když už mluvíme o válce, jak se daří vám? Píšete-li nějakou kvalifikační práci, jste na tom líp než já? (Jsem pořád na nule.) (Podotýkám, že je jednadvacátého prosince a já jsem se před pěti dny rozhodla, že se 23. večer vracím na slash and spol, alespoň částečně.) (Z nějakého důvodu se mi chce mírně zvracet.) (Ale může to být těch pět cigaret.) Za beta děkuju Narci.



Shit happens 49.

20. ledna 2017 v 17:19 | Kayleigh |  Shit happens

Zdravím, moje volné přívlasky řečené přístavky,
děti, neuvěřitelně mě jebe slovo "na rozdíl". on se totiž píše zvlášť, víme. A co udělá Kayleigh pokaždé, když toto pičovinu píše? Napíše to dokupy jako jedno slovo. _Proč_. Za co. Jako nejebe mě to tolik jako na shledanou, ale rozhodně mě to jebe skoro tak jako Tokio. Co to dopiče je, Tokio. Doprdele sakra krucinál. Se na to můžu vysrat. Na rozdíl od toho vychcání se na Tokio. _JEBAT_ lingvisty, drazí. (Mám seznam, kdybyste to chtěli vědět. Těch, které bych jebala nejraději. beru to od těch, co přednášejí historickou češtinu nahoru.) (Ehehe.) (Končí to syntaxí.) (Ono ostatně i většina studia na naší univerzitě tak nějak... končí... syntaxí... Inu. Za beta děkuju Narci.
(Mimochodem, dohodněme se na tom, že toto je předposlední díl.)


Given a chance 145., Zmatená rande.

20. ledna 2017 v 0:12 | Kayleigh |  Given a chance
Dobré ráno, moje milované utěrky na nádobí
(ty plátěné, ne takové ty kuchyňské papírové),
jak se k dnešnímu dni máte, přátelé? Je nějakého devátého prosince a mně začíná přijebávat z toho faktu, že moje diplomka více méně stále _neexistuje_, natož abych na ní nějak pracovala. Víte, kdyby vás to zajímalo, pěkně mi to motá mozek a nutí mě to psát cokoli,... _cokoli_, jenom ne tu diplomku. Za beta děkuju Narci.



Can I kiss you?

19. ledna 2017 v 15:06 | Kayleigh |  100+1 way how to say "I Love You"

Zdravím vás, moje neperlivé vody,
ve skutečnosti tady vůbec nejsem, protože mám pracovat/psát diplomku/učit se na zkoušku/psát recenzi/psát posudek na recenzi/dělat korekturu jednomu článku/vařit. Kdyby vás náhodou zajímalo, jaké to je v posedním ročníku magisterského studia, představte si to jako číst vaše nejoblíbenější porno na perfektní pár, zatímco na vás v jednom kuse útočí trójské vojsko, kudlanky nábožné, vegani, sklípkani, hejno surikat, čtyři jednorožci a dva jehovisti. No a potom se soustřeďte, že. Za beta děkuju Kudlance nábožné schované v trojském koni.


There's enough room for both of us.

18. ledna 2017 v 19:19 | Kayleigh |  100+1 way how to say "I Love You"
A další way je na světě.
Pomalu nám ta série končí. Škoda.
Ještě že mám za ni téměř hned náhradu. Sice ještě nevím, jak přesně to bude fungovat, ale tak co už. za beta děkuju Narci.


Given a chance 144., Ani si mě nevšimneš, budu neviditelná!

17. ledna 2017 v 23:23 | Kayleigh |  Given a chance
Zdravím, přátelé, a
další díl given. Kdyby mě někdo hledal, pištím do pračky, protože na tnehle levl roztomilosti jednoduše nemám. Za beta mimochodem děkuju Kimmy a Narci.



Shit Happens 48.

17. ledna 2017 v 13:37 | Kayleigh |  Shit happens

Zdravím, moje lososové laky na nehty,
víte, to jsem se zase složila v drogerii, no. A potom choďte mezi lidi, když děti vašich známých chtějí být _archeologové_ a v drogeriích mají lososové odstíny laků. Já se na to taky můžu... Inu. Kdybyste neměly dost idiocie ve svém životě, děti, tu ná hen máte Shit Happens. Za beta děkuju Fee.



12. To Beyond: It's not the end.

15. ledna 2017 v 21:31 | Kayleigh |  So soon To Beyond
Dobrý večer, moje vlněné svetry,
mám tady jeden růžovoučký. Vlastně není můj, ale já ho nosím. ...Můžete mi říct, co mají holky s tím, že nosí oblečení kluků, ať už svých boyfriendů nebo jenom kamarádů? Bude v tom asi něco genetického, jako, hodně, hodně starého. Je to trochu creepy, když se nad tím zamyslíte. Nebo ne? Za beta děkuju Narci.


I'll look after you.

15. ledna 2017 v 17:02 | Kayleigh |  100+1 way how to say "I Love You"

Dobré poledne, dámy a pánové,
doufám, že se vám daří alespoň z poloviny tak dobře jako mně. Až na tu diplomku jsem totiž skoro v ráji. Až na to, že mi vypadávají slova v češtině. Mimochodem, tahle way je tak trochu daddy kink. Tak trochu hodně. A taky... no. Znáte mě, ne. Eh. Pardon. Prostě... asi tak. Kdybyste mě náhodou hledali, víte, kde mě najít. (Na sezení.) (U Dr. Floor.) (Tedy vlastně spíš na _ležení_.) Ehm. Kde jsme to byli? A no jo. Na zemi. Pravda. Eh. Za beta děkuju Hifůněti.


Given a chance 143., Mašličky.

14. ledna 2017 v 19:36 | Kayleigh |  Given a chance
Zdravím vás, moji oblíbení ministranti pana faráře venkovského kostela,
.... to je poněkud... eh, _neortodoxní_ představa...
inu, to jsme odbočili. Přátelé, toto je Given po poměrně dlouhé odmlce mezi psaním, tipla bych si tak tři až pět týdnů. Nevím, je-li to na textu poznat. Za beta děkuju Narci.



Kapitola 20.: Neortodoxní hra první (1/2)

14. ledna 2017 v 13:52 | Kayleigh |  Velmi neortodoxní hry

Zdravím vás, moje péra za kloboukem,
jak jste si užili Silvestra a oslavy Nového roku? Pochlubte se mamince... nebo raději ne, vzheldem ktomu, že většinu z vás dobře znám... a většina z vás dobře zná mě... navíc se na facebooku vyskytly jisté fotografie... inu. Za beta děkuju Hifi.


Given a chance 142., Světokoule.

13. ledna 2017 v 14:51 | Kayleigh |  Given a chance

Dobré brzké ráno, moje močůvky,
já vám povím, vydávat se do tramvají mi dělá čím dál větší problém. Onehdá jsem si dokone z tramvaje udělala vesmírnou loď, aby se mi do ní chtělo alespoň o trochu více. Možná je to tím, že nesnáším lidi. Za beta děkuju Narci.


Given a chance 141., Yet.

12. ledna 2017 v 19:27 | Kayleigh |  Given a chance
Dobré dopoledne vám přeju, moje bolognské špagety,
víe, já si tady tak v klidu archeoložím. A najednou kde se vzal, tu se vzal, Pilot. Za beta děkuju Narci.


11. To Beyond: My cup of tea.

11. ledna 2017 v 19:58 | Kayleigh |  So soon To Beyond
Dobré ráno, moje palačinky s maple syrupem,
jak se česky řekne maple syrup. Nevím. Děti, je jedenáctého prosince a já jem na nervy. Příčina? Dipomka. Ano, stále mám velké a těžké HOVNO. (Rubyyyyyyyyyyyyyyyyyy!). ...Ignorujte mě. Za beta děkuju Narci.



Shit Happens 47.

10. ledna 2017 v 18:52 | Kayleigh |  Shit happens
Dobrý večer, moje avokádové omáčky,
respektive dobré ráno, máme pár minut po půlnoci 23. prosince, což značí, že jsem se již na slash and spol vrátila, a to s prologem k Chelčického pornu (buďme uřímní, to porno má sice název, ale nikdy tomu tak nikdo říkat nebude a navždy to zůstane pojmenováno jako Chelčického porno). Doufám, že alespoň někomu udělám na Vánoce radost. Respektive udělala jsem. ve chvíli, dky píšu tento předkec, se již můj návrat odehrál a vy už jste na něj zareagovali, nebo nezareagovali podle své potřeby, což značí, že můj přítomný předkec předběhl ten, který se odehrává ve vašem vnímání u prvního předkecu k Chelčického pornu. ...Začíná to být složité. Raději se vrátíme k pornu, co? Za beta děkuju Narci.


Pohádka

9. ledna 2017 v 22:43 | Kayleigh |  5 Seconds of summer slash

Dobré ráno, moje kajaky,
já vám povím, tohle není moc humor. Víte, tady si člověk sedí a bimbá si s penisem (smůla, odteď je to můj penis), a přemýšlí o tom, že by měl třeba něco zveřejnit. No a potom se vyskytne Stefi s tím, že jdeme do kina. No a já tam umřu, že, klasika. Pokud jste viděli pohádku Moana, pravděpodobně chápete, jak důležitý moment to mohl pro jednoho určitého Maori chlapce být. Zatleskejte mi, byla jsem z toho tak v piči, že jsem napsala _jednorázovku_. A víte po jak dlouhé době? Asi po třech až pěti letech. Nevím, jak se to stalo. Prostě nevím.

Název: Pohádka
Pár: Mitchy/Calum/Mikey
Tagy: angst, fluff
Autorka: Kayleigh
Beta: Hifi
Shrnutí: Znáte ten moment v životě, kdy víte, že se něco obrovského mění, ale je to tak velké, že to nedokážete pochopit najednou? To byl přesně ten moment pro Caluma. A možná pro Michaela.


Given a chance 140., Jednoduché.

8. ledna 2017 v 17:14 | Kayleigh |  Given a chance
Zdravím vás, moje špenátové hlavy,
víte, jaký je rozdíl mezi lingvistou a právníkem? Jeden stůl z IKEA. Za beta děkuju Narci.


Kapitola 19.: Zayn Malik.

8. ledna 2017 v 3:42 | Kayleigh |  Velmi neortodoxní hry
Dobré poledne, moje sněhové pusinky,
napsala jsem další díl neortodoxních her. Napadlo mě, že to bude taková humorná tečka za letošním rokem (je třiadvacátého prosince), ale říkám si, však do konce roku času ještě dost. Ne? Za beta děkuju Narci.



Chelčického porno, část čtvrtá.

6. ledna 2017 v 19:15 | Kayleigh |  Chelčického porno

Dobré brzké ránko, moje stoprocentní grapefruitové džusy,
inu, znáte rčení, kdo jinému jámu kopá...? Zjistila jsem, že můj právník má dlouhé roky utajovaný daddy kink. Kdyby mě někdo hledal, jsem zavřená v koupelně, v té horní skříňce, kde jsou rezervní žiletky, alpa a kondomy. Nejspíš se pro jistotu naskládám do krabičky od Trojanu, aby mě nikdo nenašel. Kromě toho jsem se dozvěděla podměrně nedávno krásnou novinku, Lucy bude mít miminko! Takže gratuluju a přeju jenom to nejlepší do budoucna (a pokud to bude holčička, pojmenujte ji po mně. Ostatně, pokud to bude chlapeček... Sherlock je vlastně dívčí jméno). Za beta děkuju všem, kteří se na tomto blbém pornu podíleli, od Fee až po Hifi.



Given a chance 139., Ring.

5. ledna 2017 v 14:17 | Kayleigh |  Given a chance
Dobrý včer, moji 100% vegani,
(říká se vegani? nebo veganové?), jak si vegetujete? (haha, chápete? vegani vegetují, jako vegetace, to je- ehm. eh.) (Pardon.) Za beta děkuju Narci.



Novoroční projev garanta Slash & Spol: Pornočlánek

1. ledna 2017 v 20:21 | Kayleigh |  Admin
Moje milovaná dětská šampaňské (s malinovou přchutí),
Někteří z vás si možná všimli, že jsem se hen tu ná přivyskytla zpátky na Slash and Spol. Byla to náročná cesta plná mrtvých těl, dalších mrtvých těl a ještě několika mrtvol. Budeme vinit _dětské čtvrtky_.

Přátele moji milovaní, a nepřátelé moji směšní,
buďme si jisti, že konec éry a počátek nové nemění nic na počinu mém v tomto roce. Porna je všude do sytosti, a já samozřejmě, tak jako každý rok, přicházím se svou troškou do mlýna. A jak jsem poznamenala při telefonátu s Waflařem von Waflistou těsně po půlnoci: milujte se a množte se.

Přátelé moji milovaní,
co vám mám popřát? Ať už z hloubi duše či srdce, oba výroky by byly nepravdivé, jelikož ni jednoho mám. Přesto záhodno jest shrnout rok loňský, a předpovědět letošní. Pravda ukrývá se ve víně, v křišťálové kouli a v piči, to jsou moudrá slova vašeho boha, pamatujte.

Rok 2016 byl pro mne osobně tím nejlepším rokem vůbec. Srovnala jsem si priority ohledně svého osobního života, ohledně práce, ohledně rodiny. Dařilo se mi na všech polích, setkala jsem se s lidmi, kteří tvoří můj život, seznámila jsme se s novými lidmi, kteří se mi stali jedněmi z nejbližších přátel. Znova jsem se zamilovala. Nejlepší zážitky byly zopakovány, nejlepší vzpomínky byly vzpomenuty.

V co doufám v roce 2017? Inu, v to, v co každý rok. Ve spoustu porna, ve spoustu gayporna, v přátelství, v loajalitu, v umění, ve vzdělání, v inteligenci, ve vzdor a samozřejmě v posun.

A co přeji vám?
Vážení moji a milí, v prvé řadě vám všem přeju, aby se vám dostalo všeho, po čem toužíte, aby se vám nestalo ničeho, co si nepřejete. Doufám, že najdete svůj životní cíl, že dosáhnete svého snu, že přesáhnete vlastní očekávání, že získáte nejlepší přátele. Doufám, že zažijete úžasné dobrodružství, že zvládnete všechny zkoušky, které vám život může nastražit do cesty. Doufám, že rozeznáte skutečné přátele od těch, kteří si na ně hrají, přeji vám, abyste nikdy nepocítili nůž z vádech, upřímně doufám, že se usmíříte se svou rodinou a vaše vztahy se vylepší, anebo vám na tom přestane záležet. Přeji vám, abyste si byli jisti sami sebou a také tím, za čím jdete. Chtěla bych vám popřát pevného zdraví, a to nejen vám, ale také vašim nejbližším. Přeji vám nepočítaně orgasmů a žádné cocblockers. Rovněž vám přeji, abyste pokračovali ve svém vzdělávání, a to ať už ve škole, v práci či v životě. Přeji vám kariérní postup, přeji vám navazování nových vztahů a upevňování těch soudobých. Přeji vám, aby lidem, kteří vám znepříjemňují život, ujížděly všechny tramvaje a autobusy, a přeji vám emocionální a psychickou sílu do dalšího roku. Přeji vám úspěch u všech učňovských, maturitních, státních závěrečných či disertačních zkoušek, přeji vám poklidný vstup do zaměstnání, přeji vám nádhernou a veselou svatbu bez komplikací, přeji vám nádherné, zdravé, silné, hodné a chytré děti, přeji vám poklidný vstup do rolí babiček a dědečků, přeji vám dlouhou a šťastnou penzi. Přeji vám z celého svého bytí, aby se vám vydařil letošní rok, abyste našli něco nového, ale také, abyste se vrátili k něčemu starému. Přeji vám, abyste v sobě našli správné hodnoty, a abyste dokázali rozlišit mezi správným a špatným. Přeji vám spoustu lásky, zdraví, síly, klidu, pohody, vyrovnanosti a všeho, čeho si vy sami osobně ceníte. Přeji vám spoustu kreativity, fantazie a představivosti, protože bez ní je život šedý. Přeji vám radost do všedního života, přeji vám humor, smích a radost. Přeji vám nového domácího mazlíčka, přeji vám nového partnera, přeji vám rodinu, pakliže po tom toužíte. Přeji vám všechno dobré.

Přeji vám všechno, a neodpírám nic.

Doufám, že se stane v letošním roce všechno, v co doufáte, a nestane se nic, čeho se bojíte.

Přeji vám odpočinek a dostatek času.

Přeji vám život, toužíte-li po něm, či smrt, toužíte-li po ní.

Přeji vám.

Vždy vám přeji.



S láskou váš Gayporno Autor



Garant Slash & Spol





Následující část článku není vhodní osobám do 18 let věku.


Shit Happens 46.

1. ledna 2017 v 19:04 | Kayleigh |  Shit happens
Dobrý večer, milé děti
předpokládám, že tuhle povídku už si nepamatujete. Inu, je tomu už mnoho let (téměř tři), co jsem byla blbá a naivní, a až _doposud_ trpím tínto svým hříchem. No jo. Jde mi to jak hladnému sraní. Já vím. Mějte se mnou strpení. Eventuálně to přijde. Za beta děkuju Narci.


Chelčického porno, část třetí.

1. ledna 2017 v 19:04 | Kayleigh |  Chelčického porno
Zdravím všechny své věrné pornočtenáře,
jak se vám čte? Udělejte si pohodlí, přátelé, vezměte si něco k jídlu, napijte se vod(k)y. Pokud berete prášky, nezapomeňte si je vzít. Hezky v klidu, usaďte se a dejte se do čtení. Mám takový pocit, že pokud třetí díl ještě někdo dočte, bude to nejspíš zázrak. Za beta děkuju velkému počtu lidí.



Given a chance 138., Polibky na krk.

1. ledna 2017 v 19:03 | Kayleigh |  Given a chance
Inu.
Píšu předkec po asi dvou měsících, mějte slitování, moje růžovoučké ibalginy. Vlastně jsem zapomněla, jaké rutiny jsme tu měli. No jo. Je to hodně dávno. Nebo mi to tak přijde. Mnoho se toho změnilo, děti. Jsem... na tom mnohem líp než jsem byla. Tak nějak se vším. Je to až nechutné, jak šťastná jsem. (Až na tu diplomku. S tou je to pořád pěkně na piču.) (No a státnice.) (Ha. Ha. Ha.) Za beta děkuju Narci.




47.: Lichotnice.

1. ledna 2017 v 2:13 | Kayleigh |  Prokurátor
Přátelé, čekám an potlesk,
další díl Prokurátora byl dokončen dříve než za půl roku. Děti, toto je malý zázrak, víte. Podívejte, já tady mám kilo pistácií a nedělám nic jiného, než že loupu jak o život, a najednou... _prokurátor_. (Je jako Batman. Ale barevnější.) ...(měla bych upravit shrnutí povídky Prokurátor v in progress, zdá se... Za beta děkuju Narci.


10. To Beyond: I won't mind.

1. ledna 2017 v 2:13 | Kayleigh |  So soon To Beyond
Dobrý večer, přátelé,
tento příběh si nejspíš nepamatuje už nikdo. Je to zdlouhavé a příliš osobní, abych byla zcela upřímná. A dodatečně, den po smrti Louisovy maminky Jay, si dovolím kondolovat. Za korekturu děkuji Narci.


Given a chance 137., Na piču toto.

1. ledna 2017 v 2:12 | Kayleigh |  Given a chance

Moji vážení přátelé a nepřátelé,
občas si říkám, že se mnou moji milovaní docenti vyjebávají, ale pak si vzpoměnu, co jim dělám já, a musím uznat, že je to fér. Každopádně, jestli se ještě jednou zkokotím ze stola takovým způsobem, jako dneska na přednášce vedoucího katedry, který spory o rukopisy, respektive jejich pravost a nepravost, souzenou na pozitivistickém základě převážně Gebauerem kontra Šumberou, nenápadně přirovnal k jistým sporům o autoství a neautorsví a vypravěčství a nevypravěčství a pseudonymům a nepseudonymům, končím studium a jdu vžít někam dopiče na strom nebo já nevím. Děti, já vydržím hodně. Fakt vydržím hodně. Ale _maďarské ryby_ a neustálé narážky mých milovaných, kteří _vědí_, ale dělají, že _nevědí_, toto ňa jebe úplně neskutečným způsobem. A to je teprve druhý týden semestru. Já neodstátnicuju. Já toto prostě nezvládnu. Za beta děkuju Narci.