17. To Beyond: Might as well say fuck it.

10. března 2017 v 16:01 | Kayleigh |  So soon To Beyond
Zdravím vás, moje čtenářstvo,
dneska se mi moc krásně píše. Je to sice náročné psaní, ale dneska mi to jde. Sluníčko svítí, může to být tím. Nebo tím, že cítím z této povídky brzký konec. Za beta děkuji Narci.




"Louisi!" ozve se z terasy ve chvíli, kdy Louis podá dívce ruku a ta vystoupí z auta.

"Ahoj, mami," pozdraví Louis s úsměvem.

"Tak ráda tě vidím, Lou," spráskne matka ruce a seběhne z terasy dolů, aby syna sevřela v náručí. "Konečně."

Nechá matku, aby ho objímala, jak dlouho potřebuje. Pocítí k ní náhlou náklonnost - ale možná to je z pocitu viny. "Mami, tohle je Scarlet Snow, moje… terapeutka, Scarlet, Joannah, moje mamka."

Dívka pozvedne obočí. Nečekala, že matce poví… načež se vřele usměje. Louis by byl skvělý klient. Ale její práce tady za pár hodin končí. Ostatně… už všechno za pár hodin skončí. Podá matce ruku a jemně jí potřese. Jay na chvíli zmrzne úsměv na rtech, načež se vzpamatuje a vzpomene si na svou roli hostitelky.

"Ráda vás poznávám," ovšem mrkne po Louisovi.

Usmívá se. Vypadá… strhaně, unaveně, ale… tak nějak zvláštně vyrovnaně. Neřekla by, že šťastně, ovšem o mnoho šťastněji, než jakého ho vídá poslední rok, dva. Zdá se, že si s ním bude muset promluvit jako matka se synem.

"Myslela jsem, že přijedeš s Harrym," poznamená Jay opatrně.

Louis pokrčí rameny a rozhlédne se okolo. Usměje se, když spatří dvojčata, Daisy a Phoebe, v okně jejich pokoje v patře. Zamává jim a odpoví matce: "Rozešli jsme se."

Nepočká na matčina slova a vydá se rychle do domu pozdravit své sestry. Terapeutka a Jay zůstanou stát u auta; jedna šokovaně, jedna zvláštně spokojeně.

"Rozešli se…?" nechápe Jay.

"Je to složitější, ale to… asi víte," Scarlet volí svá slova opatrně.

"Já… ano, to… pro-promiňte, nečekala jsem, že Louis přijede s kýmkoli než s Harrym a… prosím, pojďte dál, Dan a Louis vám potom zajdou pro věci," Jay je zmatená, ovšem všichni Louisovi přátelé jsou v domě vítáni, a to za každou cenu.

Terapeutka ji tedy následuje do domu. Rozhlíží se okolo, dedukuje, mapuje nové místo. Slyší Louise výskat nahoře a po domě dupe mnoho párů nohou. Jay se na chvíli zahledí ke stropu, tuší dvě patra nad sebou pokoj Lottie, kde se Louis se svou nejstarší sestrou právě setkal, podle toho hluku. Ještě že jsou roční dvojčata vzhůru a s jejich otcem na zadní zahradě. Ovšem i jeho přilákal hluk.

"Louis už je tady?" zaraduje se hlava rodiny.

Terapeutka se setká tváří v tvář s mužem, který je věkem blíže jí a Louisovi než Joannah. Nedá najevo jedinou emoci vyjma vlídného úsměvu, ačkoli Jay v ní vidí něco… hraného. Předstíraného. Nedokáže určit, jestli se jí ta dívka líbí nebo ne. Louis s ní přijel šťastný. To by mělo být určující.

"Dobré odpoledne," pozdraví muže terapeutka a natáhne k němu ruku. "Jsem Scarlet Snow."

"Dan… Deakin," otec dvojčat, z nichž jedno drží v náručí, se zarazí, ovšem rychle přijme její ruku do své.

"Louisova terapeutka," prozradí mu ihned Jay.

Dan střelí pohledem z jedné na druhou a zpátky.

"Je to… složitější," zopakuje Jay slova mladé ženy.

Dan pochopí, že by se neměl ptát, nebo alespoň ne teď. "Zajdu vám do auta pro věci."

"A já si vezmu jeho," usměje se terapeutka a vezme mu z náruče syna.

"To je Ernest," představí nejmladšího člena rodiny Jay.

"Ahoj, Ernie," pozdraví ho dívka a pevně ho chytí tak, aby dítě vidělo na svou matku, kterak chystá stůl k večeři. "Kdepak máš sestřičku?"

"Nejspíš je ještě na zahradě. Mohla byste…"

"Ale jistě," ujistí ji mladá žena a vydá se přes terasu na zadní zahradu.

Najde tam druhé dítě, kterak klidně sedí v dětské houpačce a ještě pořád se houpe. Otec neměl v úmyslu odejít na tak dlouho, pochopí Scarlet. Posadí Ernesta do vedlejší houpačky, posadí se do trávy, mírně zvlhlé rosou, a oba dva po několik minut houpá.

"Nikdy jsem nechtěla děti," usmívá se sama pro sebe. "Dokonce ani v době, kdy jsem ještě… je to tak strašně dávno. Připadá mi, jako bych prožila tisíce let. Jako bych prožila stovky životů, a přitom se ten můj ztratil někde mezi nimi."

Ernest jí odpoví ve své řeči, ale Doris se jí dívá do očí, jako by mladé terapeutce rozuměla.

"Nikdy jsem neměla dovolit, aby se to stalo. A pokud se to mělo stát, měla jsem mít dost síly, abych dokázala to, co váš bratr," usměje se při vzpomínce na svého posledního klienta. "Je neuvěřitelně silný. A statečný. Máte ochránce, kterého si zasloužíte. Sice to ještě neví, ale dokázal to. Dostal se z toho nejhoršího. Nebude to sice úplně jednoduché, ale není sám. Zvládne to. A mě už pak nebude vůbec potřeba."

Louis se zastavil na terase, když slyšel terapeutku promluvit. Neměl odvahu ji přerušit, ani s ní teď mluvit. Hluboce se červená a je si jistý, že kdyby před ni teď předstoupil, znovu by se ji pokusil políbit. Uzná, že dvojčata jsou v bezpečí a vrátí se zpátky do kuchyně, aby pomohl mamce. Dana tady nečeká.

"Ahoj," pozdraví sympatického mladého muže, kterého se nikdy předtím nepokusil vzít pořádně na vědomí.

"Louisi!" zaraduje se Dan. "Ahoj."

Louis se překvapeně nechá obejmout. Nenachází slova. Dan se chce přirozeně zeptat na Harryho, ale vzhledem k situaci se rozhodne, že buď Louis promluví sám, nebo se později zeptá Joannah. Možná o tom ví něco víc.

"Neměl bys vysvobodit Scarlet?" zeptá se Jay a posadí se ke stolu.

"Je… v pohodě a dvojčata jsou hodná," Louis se mírně začervená a Jay se chce zeptat proč.

"Louisi…"

"Je tu se mnou, protože jsem ji o to požádal," zarazí ji Louis, načež se rozhodne, že je načase jí taky říct, jak se cítí.

Dan chvíli otálí u kuchyňské linky. Tohle bude nejspíš rozhovor mezi Louisem a jeho matkou. Pravděpodobně není pozván. Louis složí ruce v klín a vteřinku přemýšlí.

Ah, might as well say fuck it.

"Dane? Máš… chvilku?" zeptá se přece jenom.

A Dan se až nemístně nadšeně posadí vedle své manželky, šťastný, že s ním Louis konečně počítá.

"Já… s Harrym jsme… měli už dlouho trochu… už… já nevím. Prostě… jsme se rozhodli, že se rozejdeme, někdy před dvěma týdny. A já jsem… nějak na mě všechno dolehlo. Nevěděl jsem, co mám dělat a potřeboval jsem…" pravdu, Louisi. "Neměl jsem šťastné myšlenky. Vlastně jsem měl velmi jednoznačné myšlenky. A ty neměly budoucnost."

Matka pochopí. Chytí přes stůl syna za ruku v gestu porozumění. Louis se zhluboka nadechne a vytáhne rukávy obou rukou dost vysoko na to, aby matka viděla jizvy na jeho zápěstích, přes žíly, přes tepny. Dan ho ihned chytí za zraněnou ruku a pohladí jizvy. Pojme ho strach, zděšení a potom ještě větší strach. Matka zůstane bez dechu, v šoku.

"Zayn… Zayn mě… Zayn."

Nemusí vysvětlovat. Dokonce i Jay si je vědoma vztahu, který s tím atraktivním míšencem má. Možná ho neumí vysvětlit, ale mateřsky to cítí.

"Kdybych… neměl Zayna, já… nevím. A pak jsem… vyzkoušel jsem to poslední, co jsem věděl, že může zabrat."

I failed. And then i took a deep breath.
 


Komentáře

1 Hentai no kame | 10. března 2017 v 23:32 | Reagovat

OOO, už je to tu, už to cítim.

2 Karin | 11. března 2017 v 20:41 | Reagovat

Vypadá to že Louis bude konečně v pořádku. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama