18. To Beyond: Words that I thought I'll never speak.

15. března 2017 v 20:16 | Kayleigh |  So soon To Beyond
Víte děti,
dobrý večer přeju mimochodem, kdybyste mě hledaly, jsem pod postelí a předstírám, že jsem nějaký druh _plaza_. Já vám nevím. V jednu chvíli koukám z okna, a v té druhé napíšu 6 dílů given, 3 díly to beyond a díl neortodoxních her. Tak nevím. Asi je čas otevřít The Game. Za beta děkuju Narci.





"A potkal jsem ji," kývne k zahradě. "Scarlet. Je… její metody nejsou zrovna ortodoxní, ale dokázala… udělala… já… já nevím. Nevím, co udělala. Ale udělala toho strašně moc. Pomohla mi ve věcech, které jsem… nedokážu to pojmenovat. Ukázala mi hodně… ze mě. Z… kdo vlastně… jsem. Co cítím."

Sounds weird, but that's exactly what it was.

"Nebyl to jenom rozchod s Harrym, ten to jenom… asi to byla třešnička na dortu," vydechne Louis. "Bylo to jako bych ztratil úplně všechno. A pak mi… pak mi Scarlet pomohla… najít cestu k některým věcem zpátky, některé nechat za sebou a na některé si počkat, až… až přijdou samy."

Pohlédne na Dana, pokusí se o úsměv, ale spíš selže. Dan mu to nevyčítá, vstane, obejde stůl a klekne si před Louise, aby ho mohl obejmout okolo pasu.

Matka je stále naprosto v šoku. Louis pochybuje, že dýchá. Čeká výčitky. Proč nic neřekl, proč se nezmínil, proč nepřispěchal domů. Ale matka ví, proč to neudělal. Louis už tady není doma. Jeho srdce i mozek už jsou jinde. Jediná výčitka je k sobě samotné - ostatně, je to matka: proč jsem si toho nevšimla…?

Louis snad jako by tušil matčiny myšlenky, jednou rukou obejme Dana nazpět a tou druhou uchopí matčiny prsty do svých. "Jsem dobrý lhář. Skrývám mnoho tajemství. A nejvíc skrývám sám sebe."

If I were good at something, it'd be two things: lying, and suffering.

"Lou…" měl jsi mi všechno říct.

"Nechtěl jsem…" aby sis dělala starosti, mami.

Dan nic neřekne, jenom stiskne Louise pevněji. Louise napadne, že to možná celé špatně pochopil. Možná by si měl s Danem promluvit. Ale na to potřebuje sílu. Teď mu akorát tečou slzy po tvářích a on si není jistý, jestli chce, aby byl jejich rozhovor tolik emocionální. Matka je pořád v šoku. Nikdy by od Louise nečekala, že jí konečně řekne, jak se cítí.

Louis by zase nikdy nečekal, že mu to přinese tolik volnosti. Tolik zvláštní svobody. Pocitu spokojenosti a větší vyrovnanosti. Nedokáže vysvětlit, jak je to možné.

Pain is relative. What doesn't kill you might kill someone else.

"Měla jsem vědět, že…!"

"A co bys s tím udělala, mami," usměje se smutně Louis. "Neposlechl bych tě. Neposlechl bych nikoho. Než jsem… až Zayn mě… vlastně to nebyl ani Zayn. Tedy ano, ale to prvotní rozhodnutí…"

"Musel to udělat sám, Jay," zamumlá do Louisova pasu Dan. "Musel se rozhodnout sám. Dopracovat se k tomu."

Louis přikývne. Zayn byl berlička a terapeutka druhá. Ale to prvotní rozhodnutí něco udělat muselo vyjít z Louise. Musel nejdřív pomoc vyhledat, aby ji dokázal přijmout. Nebo se o to alespoň pokusit. A byl o úspěšný pokus? Louis se rozhlédne okolo sebe a zamyslí se nad vším, co se posledních pár dní stalo.

It was. Successful, that is.

Dan ho pustí jenom proto, aby mohl zkontrolovat druhou ruku, tu levou, tu, která je na tom mnohem hůř. Zápěstí má pořád ještě obvázané. Zayn navrhoval stehy, ale Louis odmítl. Nebyl důvod. A jemu to upřímně lichotilo. Dokázal to. Pořád žije. Dan pohladí palcem obvaz, pod kterým tuší další jizvy, možná ještě nezhojené. Podívá se Louisovi do očí a ten pokrčí rameny.

What can I say. Words that I thought I'll never speak?

"Jsem v pořádku," a není to tak úplně nepravda.

"Pomohla ti," možná to Dan chtěl prve formulovat jako otázku, ale nezní to tak.

Louis si olízne rty a s úsměvem pokrčí rameny. Nejspíš ano. Je to poznat? Určitě ano.

I'd never thought, afterwards, I'll be ever able to be honest. With you, with them, with myself. And yet, here I am. Almost brand new.

Dan vstane a podá ruku Louisovi. Louis pochopí, že objímání neskončilo. A svým způsobem musí říct, že to asi je nutné. A Danova náruč zvláštně příjemná. Dělí je sice sotva deset let, ale Louis musí uznat, že Dan je skvělý otec. Že není jeho otec, to přece Danovi nemůže vyčítat.

"Já… musím jít za Scarlet," odkašle si Louis, když ho Dan konečně pustí.

Potřebuje se vyhnout mamce. Ví, že jí asi způsobil šok. Ale je mu teď mnohem líp. Jako by nemusel nic skrývat. Vytratí se na terasu a přes to zpátky k terapeutce, která teď tiše zpívá a houpe Ernieho na klíně, zatímco Doris zůstává v houpačce. Doris je velmi klidné dítě. Její bratr na druhou stranu...

"Ahoj," pozdraví dívku, vezme si Ernieho k sobě a posadí se vedle terapeutky do trávy. "Promiň. Musel jsem… víš, rodinné věci."

"Počítáš Dana… jako rodinu?" zeptá se Scarlet, zvedne se na kolena a vytáhne z houpačky Doris.

"Až mě překvapilo, jak jednoduše," zamumlá Louis a políbí Ernieho na spánek. "Prostě… jsem jim řekl o… těch zápěstích a o tobě a Zaynovi a… a pak mě Dan objal."

Louis protočí oči, ale nemůže se přestat usmívat. Ernie zase začne žvatlat a dere se zpátky do klína k terapeutce. Doris naproti tomu chce zpátky do houpačky. Louis ji vezme do náruče a na chvíli se s ní pomazlí, než ji znova posadí do bezpečnostní houpačky. Posadí se zpátky a udržuje houpání pravidelné a stále stejné. Terapeutka si posadí Ernieho do klína a začne opět zpívat. Louis nepoznává jazyk, ve kterém dívka zpívá, ale melodie mu je hrozně známá. Dětská a houpavá. Louise napadne, že je to možná její rodný jazyk a ukolébavka, kterou sama slýchávala z úst rodičů nebo babiček, když byla malá. Nezeptá se. Nepromluví.

Words aren't needed. They are just like our friendship - they don't exist.

Louis se zhluboka nadechne a rozhlédne se okolo. Když dozpívá a Ernie se v jejím klíně uklidní natolik, aby si tiše hrál s jejími ostře červenými vlasy, natáhne ruku a upraví ji vlasy za ucho. "Nepoznávám to tady."

"Vyrostl jsi," připomene mu dívka a vzhlédne.

Její šíleně modré oči mu vypalují díru do duhovek. Měl by ji políbit. Potřebuje ji políbít. A tak to udělá. Ostatně, není to poprvé. Louise zcela příhodně napadne, že by se měl v autě podívat po kondomech. Kdovíproč má pocit, že je bude dnes v noci potřebovat. Nechápe to. Myslel si, že je gay. Možná mu Harry jenom zatemnil mozek.
 


Komentáře

1 Hentai no Kame | Web | 15. března 2017 v 20:22 | Reagovat

Confused.
Excited.

2 Karin | 15. března 2017 v 21:03 | Reagovat

Parádní. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama