52.: Do pekel za zábavou.

1. dubna 2017 v 12:28 | Kayleigh |  Prokurátor

Jedno velké ne, moje limetky. Velké. Ne.
Za beta děkuju hif, Hele, Fee(?).






Vrátím se na místo činu pátého mrtvého, člena Haagského soudu. Klasika, nikde nic.

"Čisté," potvrdí mi Wilson. "Nikde nic."

"Slepý," oznámím mu, načež se otočím k forenznímu, které se samozřejmě točí kolem a hledá důkazy. "Co vy?"

Týpek mi podá protokol, ovšem mně dva členové chybí. "A kde jsou…?"

"Náměstek je nahoře, Kayleigh mluví s Profesorem. Zdá se rozrušený," odpoví mi Wilson.

"Jdu za nimi," oznámím jim zbytečně.

Vyjdu na chodbu a sejdu jedno patro, tam sedí v křesle Profesor. Je celý bílý a třese se. "Dobré odpoledne, pane, omlouvám se, že jsme vás nechali čekat."

"Byl to dlouholetý přítel," šeptne Kayleigh. "Nás obou."

"Hodně nám… hodně nám pomohl," řekne Profesor nevěřícně. "Vůbec to… nechápu."

"Profesore, tady ne," upozorní ho Plagiátor. "Vezmeme vás domů, co vy na to?"

"Co se to děje? Jeden za druhým, jako by v tom byl systém, jako by se všechno hroutilo…!"

"Profesore, prosím," je mi jasné, že Profesor je v šoku.

Není to v plánu. A Kayleigh taky nevypadá zrovna potěšeně. Vlastně se zdá, že je… vyděšená. Neumím v ní číst a už vůbec ne v Profesorovi, ale tohle se mi zdá skutečné, zcela reálné. Tohle není hra na vraždu, tohle se nejspíš… pohlédnu Kayleigh do očí a počkám, než mi pohled oplatí - načež zavrtí hlavou. Ona tohle nenaplánovala. A pokud ano, nechce to dát Profesorovi najevo, a už vůbec ne mně. Nebo z druhé strany, pokud to plánuje Profesor, své svěřenkyni nic neřekl.

"Pane, shánějí nahoře šéfa téhle akce," zavolá z patra jeden z forenzního.

"Běžte," vyzvu Kayleigh. "Vy jste šéf."

Tým vyšetřovatelů z Lyonu to chce nejspíš převzít, nevědí, že je to náš případ. Nejspíš jim nebylo řečeno, kdo tenhle muž je a já se jim nedivím. Sundám si roušku a opatrně položím dlaň na Profesorovo rameno. "Pane? Možná by bylo moudřejší odtud odjet, než se trochu uklidníte."

Profesor vstane a já mu nabídnu rámě. Chytí se mě, načež spolu vyjdeme pomalu ven. "Odvezu vás do vašeho bytu."

Čekám, že mi v autě něco řekne, ale on je úplně tiše. A já z respektu samozřejmě nepromluvím. Když dorazíme k jeho vile na okraji města, řekne: "Věděl jste o tom?"

Uchýlím se k jazyku, který je v těchto končinách považovaný za exotický.

"Ne, pane. Nevím nic. Nejsem ve spojení s nikým, s kým nejste vy," ujistím ho a znova mu podám rámě, když vystoupí z auta.

"Tohle byl můj dávný přítel. Neměl s našimi plány moc společného. Byl to dobrý přítel. Starý přítel."

Stejně jako Krejčí? Stejně jako… semknu rty. Není to moje věc, že? Dovedu ho do domu. "Takže vy nemáte ponětí, co se děje."

"Kdybych věděl, co se děje, zastavil bych to," zní upřímně, vyděšeně, trochu zamyšleně.

"A Kayleigh…?"

"Na co se ptáte, hochu."

Pomůžu mu z kabátu, už nepromluvím, naopak. Úplně klidně můžu mít více informací než on. Úplně klidně může tohle celé pokrčovat smrtí Profesora. Jenže pokud to ti dva na sebe nehrají, je tu někdo další. Je to stejně logické jako fakt, že tohle není jenom o vraždách pro srandu. Tohle už není případ Plagiátor, tohle je… větší. A asi to bude mnohem složitější.

"Než se zapletete do her větších, než jste vy," řekne, když mu pomůžu do pokoje s jeho oblíbeným křeslem. "Ujistěte se, že znáte všechny své protivníky."

To je dobrá rada. Ale co z toho mám vyvodit?! Asi by se hodilo víc než jenom mluvit v hádankách, Profesore!

"Je tohle boj, nebo obrana?"

"Tuším za tímhle spravedlnost," povzdechne si Profesor.

"Oba víme, že něco takového v pravdě neexistuje," odfrknu si posměšně. "Je to jako pravda. Noetika nás učí více než jenom úhlu pohledu."

"Tahle situace nenamáhá mozek čtenáře, ovšem váš," připomene mi Profesor.

Tohle má připomínat autorovi, ne mně. "Mluvil jsem s Šéfem. Mým. O tom, co… by se stalo, kdyby někdo zneužil informace INTERPOLu."

Vzhlédne prudce a jeho oči jsou široce otevřené. "Co jste mu řekl."

"Naznačil situaci," pokrčím rameny a posadím se do křesla naproti něj. "Bude potřebovat spojence. A minule se to vyplatilo."

"Hledáte možného viníka, aniž byste věděl, kam situace směřuje."

"Karkulka se také zeptala vlka na cestu," odtuším.

"Ale my si nemůžeme šťastné konce dovolit, chlapče."

"Nemluvím o šťastném konci pro všechny. Konce mnohých z nás byly předpovězeny v první knize bez možnosti změny pojišťovny," připomenu mu.

"Pletete si boj s válkou," napomene mě. "Nemáte zkušenosti, abyste se pokoušel jít na vlastní pěst."

"Proto jste mě vyzbrojil vedlejší postavou? Robinem k mému Barevnému Batmanovi? To jste přece udělal i minule. Vím, jak Daniel dopadl. A vy mi vyčítáte nedůvěru?"

"Je rozdíl mezi důvěryhodností a důvěrou, chlapče, a vy momentálně strádáte na obou miskách vah," upozorní mě mrazivě.

"Nemám v plánu vyrazit s červeným praporem do býčí ohrady, Profesore," zamračím se. "Pokud mě Ona naučila aspoň něco, pak mít vždycky zadní vrátka. Já jenom potřebuju vědět, na čí straně vlastně jsem."

"Žádné strany nejsou," vyštěkne. "Měli jsme jediné pravidlo, a to bylo dnes porušeno."

Zmlknu, ačkoli jsme se nadechoval k další promluvě. Chvíli si měříme jeden druhého, pak Profesorovy rysy změknou a jeho tvář nabyde podivné laskavosti, která mě vždycky děsila.

"Ztratil sem dceru i syna a syna a dceru jsem našel. Nikdy jsem nechtěl od života mnoho, ačkoli se může zdát opakem pravda."

Jenže syna i dceru zabil. Nepřímo, ale z tohohle se nevymluví. Případ Plagiátor i Dokument Plagiátor odkazují na oboje. Což mi připomíná…

"Ta kniha."

Profesor posmutní: "To byl první moment."

"A tušení?"

"Žádné."

Mám horší otázku. Tu ale nechci položit. Jenže se jí nevyhnu, protože Wilsona jsem nestihl ani ošukat, natož ho přimět mluvit pravdu, a Kayleigh…

"Mám… mám ještě jeden dotaz. Nevím, jak ho položit, takže… mohl… mohl vás zradit?" nejmenuju tu osobu.

"Ten, koho míníte, kdysi řekl, že kdyby musel, pro své vlastní potěšení by i zemřel."


Nepotřebuju se ptát dál.
 


Komentáře

1 Hentai no Kame | Web | 1. dubna 2017 v 15:07 | Reagovat

Ehm.... Nová postava na scéne?

2 Stefi | E-mail | 1. dubna 2017 v 19:51 | Reagovat

Začíná to znít jako pořádná fffrrrnnnnddddaaaaaaaa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama