Kapitola čtvrtá

25. února 2018 v 22:28 | Kayleigh |  Monstrum

Dobrý den, moje hovězí,

ne, nemám hlad, spíš vím, jaké stádo dobytka tadytyto prasárny čte. Ateď mě omluvt,e nutně si musím jít lehnout pod balkon. Za beta děkuji Fee & Hifi.




Když procitne do nového dne, skoro se urazí; jeho postel je prázdná a studená. Včerejší vágní pocit z toho, že mu něco chybí, je zvláštně intenzivní stejně jako zcela konkrétní. Barvité probuzení do příjemně vlahého rána, není-liž pravda…?

Oblékne se pomalu a mazlivě. Seznamuje se pečlivě s každým kouskem příjemného a drahého materiálu, do kterého zahaluje tělo - od růžovoučkých kalhotek přes světle šedé ponožky s krajkou až po světle fialový svetřík. Nedělalo mu dobře, když veškeré jeho oblečení neladilo, včetně toho, které nebylo vidět. Může si to ve vlastní firmě dovolit, tedy otcově, ale na tom nesejde, protože otec firmu už jenom vlastní. Nevede ji, to přenechal milovanému synovi, hahaha. Ovšem co otec nevidí, to jej nebolí. Kromě toho, otec nemusí vědět, co se ve firmě děje, pokud to není pracovní záležitost.

Florian se rozhodne, že denní plán nepotřebuje znát, protože má sekretářku. Na to tam přece je, v tom svém kumbálu, ne? Aby mu říkala, kde a kdy má být a co po něm kdy kdo chce. Takže si jenom vezme svůj milovaný Mac a z bytu odejde ve chvíli, kdy vidí svého řidiče parkovat u domu.

"Dobré ráno, Alfréde," pozdraví, když se posadí na zadní sedadlo.

"Dobré ráno, pane."

Víte, jaký to je kumšt, sehnat v tomhle městě řidiče jménem Alfréd?!

Budova firmy Rafael se tyčí uprostřed kruhového náměstí jako katedrála v dobách, kdy byly katedrály nejcennějšími budovami města. Celou konstrukci i prostory si navrhl Florianův otec, když byl jen o pět let starší než sám Flo. Ovšem tehdy zde také panovaly jiné poměry. Jiný režim, jiná vláda, jiná doba a jiné platové zařazení. Za otcův první plat v té době by si dnes jediný milovaný syn nemohl zajít ani na kosmetiku.

"Zdravím, Ruth," usměje se mladý Flo na postarší ženu na sekru. "Jak se máte, drahoušku?"

"Dobré ráno, pane," pozdraví ho žena mrazivě. "Čekají na vás už hodinu."

"Čas jsou peníze, zlatíčko, a tyhle firmy si mohou plýtvání dovolit," ujistí ji Flo vzletně.

"Jsou to zájemci o pozici vašeho osobního asistenta," uzemní ho Ruth.

"…Oh."

Zamračí se a zbytečně pohlédne na hodinky. Zapomněl na to. "No, aspoň mají tu výhodu, že jsem se vyspal dorůžova a budu velmi příjemný. Překousnu dokonce i ty lži v životopisech."

Mrkne na sekretářku a ignoruje její protočení očí, odpluje do své kanceláře v posledním patře budovy. Pravda, naproti němu má kancelář otec, ale ten se tu objevuje už jenom občas. Druhá strana mince je tím zajímavější, že? Terapeutka se bude divit primitivním prvotním reakcím. Na druhou stranu si Flo vzpomíná, že kdesi četl něco o tom, že čím úspěšnější muž, tím bezohlednější je jeho chování. Což ukazuje ovšem na otcovu emoční inteligenci, a, řekněme si upřímně, i na jeho inteligenci jako takovou. Otec byl velký muž, agresivní, vlažný a elegantní. Vždy odtažitý gentleman, kterého by každá žena chtěla zaujmout, ale žádná by ho nechtěla doma. Není to zrovna milující a dobromyslný člověk plný porozumění a citu.

Sotva si Florian nechá přinést kafe, klepe mu na dveře jeden z managerů, ze je třeba tohle udělat, tam být a to zaplatit. Není to Florianova oblíbená práce, ale uzná, že nějak si na své drahé živobytí vydělávat musí.


"Ti lidé na pozici asistentů stále čekají," připomene mu Ruth mrazivě, když donese do jeho pracovny tác se džbánem vody a sklenicemi.

"No ano, jistě. Můžete prvního poslat dál, drahá, prosím," požádá ji líně a upraví si svetřík. Kdyby věděl, že tu bude mít nováčky, vzal by si alespoň kravatu.


Flo si prohlíží na každém kandidátovi to samé, ať jde o ženu nebo o muže: vlasy, nehty, boty. To o člověku řekne nejvíc. První je žena, od pohledu velmi prostá šedá myška. Nemá proboha ani manikúru. Usměje se na ni a ujisti ji, že se do týdne ozve. Druhý je muž s vojenským střihem, krátkými kalhotami a košili z devadesátých let. Flo se ani nenamáhá usmívat, když ho po pěti minutách zarazí a vyhodí z kanclu. Třetí osoba má okousané nehty, ve Floriánové kanceláří vydrží minutu a půl, což je o minutu a půl déle, než může Flo vydržet. Další ženě je skoro šedesát a proboha nemá ani univerzitu. Další žena má boha mikádo a k zeleným šatům červené sandály. Na Floriána jdou mdloby. Další muž má sice malé sako, ale mluví bez vady řeči, rozumí financím i ekonomice a Flo musí říct, že má na svůj věk i charisma. Je to první kandidát, který splňuje Florianovy představy alespoň z deseti procent. Na další kandidáty snad už téměř nemá nervy, sotva se zvládne napít své kávy, a je to tam nanovo. Jedna má blond melír od pěšinky a vypadá jako čarodějnice, druhému táhne z pusy na sto mil, třetí neví, jak ovládat Excel, čtvrtá má na hlavě proboha trvalou…! Pak se Flo sebere a raději jde na jednání se svými manažery. Je to nuda, ale aspoň jim nelezou chlupy z nosu a Flo neumí říct jenom z jejich dechu, co měli dneska na snídani.

"Proč tohle nemůžu nechat na personálním?!" složí Flo obličej do dlaní u oběda.

"Hlavně klid, Flo," těší ho uštěpačné Helena. "Ty sám sis chtěl vybrat nějakého sexoše. Takového, který by byl nejenom super příjemný na pohled, ale ideálně aby za tebe mohl dělat aspoň polovinu práce, ne-li víc. Takže si ho musíš vybrat sám."

"Já vím, já vím," zaúpí mladý muž. "Jestli budu muset ještě jednou do své nádherné a elegantní pracovny pustit člověka se zablácenýma pohorkama, přísahám, že na něj vezmu tu repliku Isildorova meče z Pána prstenů, co mi visí na stěně za zády."


Hela je příliš velký suchar na to, aby se tomu zasmála, takže jenom protočí oči a pohladí roztěkaného a trpícího Floriana po vlasech. "Najdeš si taťku, který za tebe bude pracovat a o volných chvílích ti to dělat na stole tvého otce. To je fér, ne?"


Flo vyprskne smíchy jenom nad tou představou. Otec by ideálně vešel do místnosti v momentě, kdy by Flo ležel zády na jeho stole a polykal by sperma svého asistenta se zakloněnou hlavou přes okraj stolu tak, aby bylo všechno dobře vidět. Otce by trefil šlak, při nejlepším. Helena je na druhou stranu jediná, která chápe, že Floriana přitahuje určitý typ mužů - takový normální daddy kink, no. Matka by se pokřižovala a otec by se nejspíš rozesmál, načež by Flo vyškrtl ze závěti. Jistě, otec tuší, že jeho syn není úplně normální, ale je pravda, že Florian neměl nikdy úplně odvahu mu sdělit pravou podstatu svých problémů ve škole. Otec věděl, že je Florian slaboch, není schopen se bránit a je doslova sportovní pohroma. Nejenom že jej to nebaví, ale hlavně nic z toho, čemu otec věnuje pozornost ve svém volném čase, neovládá. Otec ale trval na tom, aby společně se synem měli nějaký společný zájem, a zatímco Flo exceluje ve hře mysli, logice a pragmatice a řekněme si na rovinu, ovládání určitého typu lidí, jeho otec je typická bigotní síla. Miluje fotbal a hokej nebo baseball, typické kontaktní hry, ale vyhovuje mu i tenis nebo jenom blbý golf. Pravda, eventuálně se otec ustálili na středeční dvouhodinovce plavání. A je to taky jediný sport, v němž je Flo přirozeně lepší než otec, protože nejde o svaly, sílu nebo strategii či pravidla, ale pouze o to, jak rozložit váhu do těla a jak dýchat. Všechno ostatní je nepodstatné, což ovšem otci, posedlém svaly a hrou, absolutně nedochází. Nedělní den golfu jednou za měsíc Flo i otec protrpí, ale nejde ani tak o kvalitní čas se synem, jako spíš o jednání s obchodními partnery, kteří se na otcově soukromém golfišti pár kilometrů za městem střídají. A v tomto případě musí Flo uznat, že otec nabyl geniálního nápadu, ačkoli se později synovi přiznal, že tento nápad ukradl z Beverly Hills 90210, populárního seriálu z devadesátých let. Bylo to poprvé a naposledy, co se otec a syn po boku upřímně zasmáli.
 


Komentáře

1 vladous | 9. března 2018 v 9:46 | Reagovat

Vlasy, nehty, boty..  😁. Mám pocit, že Flo si myslí, že žije..

Vykopne ho život z jeho komfortní zóny?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama