Kapitola 31.: Zayn Malik.

3. března 2018 v 14:44 | Kayleigh |  Velmi neortodoxní hry
"1390 slov, ty vole, já jedu jak piča!" - Mgr. Kayleigh McCamyo právě teď. Ty vole debile ty tvoje předkecy mi byl Ďábel dlužen, fakt že jo se na to můžu vysrat. Raději betuj pořádně sakra zastřelím toto, hastalavista, Fee.




Šílím vzteky. Nedokážu se ani pořádně soustředit na toho mladého bastarda, po kterém můj bratr snad jede…? Netuším, kurva! A já tu sedím jako ten kokot na bidýlku a jenom poklidně rozprávím o veřejném zákoníku a občanském právu?! Jsem normální?!

Nemám slov na bratrovo chování, nechápu, v jakém rozpoložení má být on a jak na to mám já reagovat, ale bratr nám jenom jemně přizvukuje a očividně je to on, kdo vede konverzaci, ve které mám ale já hlavní slovo. Nedá na sobě nic znát, ani na vteřinu, jak moc jsme se pohádali, jaký vztah teď vlastně mezi sebou máme. A jaký spolu vlastně máme?! Nenávidíme s? Mám mi to za zlé? Já mám více než jenom mnoho důvodů prozradit mladému Tomlinsonovi, že vrtochy mého bratra, ať už z nich má pocit jakýkoli, nemusí být… čestné, a můžu mu klidně prozradit, že můj bratr může mít víc než jenom nekalé myšlenky.

A co bych z toho měl?

Teď můžu pořád doufat, že bratr dostojí svému slovu a nechá mě ve své firmě pracovat, a dejme tomu, že mě učiní svým zástupcem, nebo někým.. jiným než řádovým zaměstnance. Pokud ho zradím i já, ne jenom on mě těžko můžu doufat, že mi nabídne místo. Moje jediná šance tedy je skákat, jak bratr píská, a doufat, že na mě nezapomene. A tak sedím, mírně se usmívám a radím tom zkurvysynovi, který mi pravděpodobně ukradl nejenom bratra, ale i post, ve který jsem doufal, že b mohl být skutečně můj, a dělám, že v tom není nic osobního. Jak pokrytecké. Bohužel zjišťuju, že chlapec je poměrně inteligentní, na to, že vystudoval angličtinu a veřejnou správu se v občanském právu poměrně vyzná. Pokud jsem dobře pochopil, finanční právo se ho vůbec netýká, z čehož rozumí tomu, proč je z něj Viktor tak nervózní. Penězům určitě nerozumí, a jistě ne ani investicím.

Harryho pravděpodobně nic z toho nezajímá. Nevím,jakou má tenhle chlapec roli v bratrově plánu, ale podle toho, jak se snaží, nejspíš potřebuje, aby byl vztah osobní, ať už to znamená cokoliv. Rozhodnu se mlčet, jistě, a zůstat, navzdory své povaze, taktní. Unáhlil bych se, nikomu by to nepomohlo. Ani si nevšimnu, že mluvíme už tak dlouho. Je teplo, a lidí kolem si nevšímám, mou pozornost zcela upoutává můj bratr a jenom mimoděčně mluvím na toho chlapce. Harry je tak šarmantní, a tak neskutečně atraktivní. V květnovém slunci je jeho pokožka světlejší než obvykle, ale já vím, jak nádherně je opálený. ostatně, není to tak dávno, co se zhýrale vrtěl v mém černém povlečení. Jenom při té vzpomínce mi sjede teplo do klína. Odkašlu si, poposednu si, aby bratr snad nezahlédl. On ale zůstane naprosto taktní a náš vztah jako by se vrátil do normálu, do doby před našimi státnicemi, kdy jsme byli donucení postavit se proti sobě, aniž bych vlastně věděl proč. Možná jsem to zavinil já, ze strachu o svůj plán. Možná on. Nevím. Ale strach, zdá se, nemá. Sáhne po mobilu a najednou mi řekne, že mě čeká otec kvůli pracovním věcem, přičemž vím, že je to blbost. Náš otec se mnou ve firmě přece dávno nepočítá, to řekl jasně - on, i jeho barbarský syn.

rozloučím se tiše a elegantně, galantně snad, ve prospěch mého bratra. Nasednu do svého Ferarri a těžce vydechnu. Tohle mi byl čert dlužen.

Nezamířím do svých komnat, nedokážu teď v sídle být. Ale kam mám jít? Přátele nemám. Vždycky jsem něčím takovým pohrdal, viděl jsem se ve firmě, kterou jsem společně s Harrryho otcem budoval, a teď? Mám snad rozesílat životopis?!

Nemůžu jít za Calderem, byl jsem tam včera a už je to podezřelé. Ale kde jinde si má hledat budoucnost? Kurva. Kurva. Neustále se snažím najít svoje možnosti, ale žádné nevidím. Kurva. Jistě, zůstat na straně Harryho je jedna možnost, ale velmi nejistá. Bohužel nejjistější ze všech, které mám.

Co můžu dělat, vzdát se mu? Prohrát naši sázku kontumačně? Uznal by něco takového vůbec?! Když měl pochyby Harry, nenechal jsem ho skončit.

Potřeboval jsem ho. Kurva. pořád ho potřebuju. Moje matka měla pravdu, tehdy, před pěti lety. Partie jako Harry se mi bude v životě hodit. Oprava, matko. Bez partie jako je Harry jsem zcela nahraný. Ale jak jsem řekl, hrál jsem, a prohrál jsem. Byl jsem hloupý a naivní, tak by to řekl bratr, ostatně, má pravdu. Nemůžu tady zůstat, musím vypadnout. Riskuji že tady potkám otce a to je to poslední, co mentálně chci. Zvládnu výsměch svého bratra, otcův ne. Zajímalo by mě, jestli mě vůbec někdy jako potenciálního syna bral. V dobách, kdy jsme byl lepší než Harry, snad. Moji pýchu to ale neukojí. Vzdám své snahy a vrátím se do sídla. Nemám, kam jinam jít. Nezbývá mi, než jít z matkou, a nejspíš jí o milence říct. Rozvodem bychom mohl dostat polovinu firmy, ne? To je dobré hledisko. Vydám se do společenského salonu, tiším, že tam má matka společnost. Pletu se. Matka je v kuchyni a sama.

"Matko?" oslovím ji.

"Drahoušku," odloží sklenku vína. Láhev vedle ní je ale téměř plná; je střízlivá, ještě nezačala pít.

"Děje se něco?" zeptám se.

"Ne, drahý."

Neumím číst v lidech. Pokud mi lže, nepoznám to.

"Pijete sama?"

"Nejspíš sibudeme muset promluvit, Zayne."

Zatne ve mně. "Ano?"

"Víš… když jsem si brala vašeho otce," ušklíbnu se nad výraem, kteý použila - tuším, že zprávy, které mi řekne, nebudou dobré. "doufala jsem, že se nám bude dařit. Tobě a mně."

Znejistím. Ví něco, co já ne? Nikdy jsem neuměl odhadnout inteligenci svématky, ale ona je tu od toho, aby se dobře vdala, ne od toho, aby něco uměla. Kromě toho, chtěla mi zajistit budoucnost. To je víc, než co jsem kdy dal já jí. Sňatek z rozumu jí nehodlám vyčítat, to peníze Desmonda Stylese ze mne udělaly právníka a téměř majitele Directions company.

"Já vím, matko."

Nechápu, kam míří.

"Víš, váš otec už není majitelem firmy, tím je již Harry. Měli jsme předmanželskou smlouvu, ale... Firma už vašemu otci nepatří."

"Matko?" zamračím se.

"Podal žádost o rozvod."

"Nerozumím" ujistím ji.

"Harry je majitelem firmy a tvůj otec už nemá co ztratit. Jeho milenky jsem tolerovala, jistě, každá hodná žena to dělá. Ale teď... firma i investice jsou teď Harryho. A z vašeho otce se stal pouze... rentiér, nebo jak to jinak nazvat."

"Nemůže vás řece vyhodit z domu."

"Proč by nemohl?"

Na chvíli se zamyslím, znám právo, bude mít vyživovací povinnost.

"Jeho právníci si na mě něco najdou. Dokážou mi milence, samosebou, to vím určitě."

Jistě, vzpomenu si. Ten učitel golfu. Měl jsem s Eleanor podobný plán. Hromadí se ve mně vztek a strach zároveň. Je jedna věc, pokud mě Harry vyhodí z firmy, ale druhá věc je moje matka, která by musela… Asi je na čase mít jednání s otcem.

"Nebojte se, matko. Postarám se o vás."

Otočím se a opustím prostory kuchyně. Vejdu do otcova apartmá. Tentokrát mám štěstí, je tu sám. Když mě spatří, skoro se ušklíbne. Natáhne mě z toho, jak podobný je tenhle výraz tomu, který používá můj bratr.

"Takže už to víš."

Zvednu bradu a snažím se působit bojovně. Taky postoj, který jsem odkoukal od bratra.

"Jako právník své matky žádám předmanželskou smlouvu."

Otec zmrzne na místě. Nejspíš zapomněl, že jsem právník. Schopný právník, na rozdíl od jeho syna.

"Pokud vím, to ty jsi byl nevěrný mé matce."

Otec mrskne pohledem po sejfu za Monetem. Tuší, že ve smlouvě bude i poznámka o tom? Měl by, ví, co tyhle smlouvy uzavírají, měli jsme to v prváku. Dokážu mu poměry dřív než své matce, pokud se ten idiot skutečně rozhodne rozvést. Otec se poadí za stůl. Gestem mi nabídne křeslo.

"Taky to jednou poznáš, až budeš starý," pousměje se.

"Nezakazuji ti milenky," ujistím ho. "Zakazuji ti vyhodit mou matku na ulici."

"To je férová nabídka," uzná otec.

"Můžu považovat naše jednání za ukončené?" zeptám se.

"Budeme žít šťastně až do smrti," ujistí mě.

Alespoň jeden úspěch za dnešní den. Když se konečně vrátím do svých pokojů, uložím oblek na věšák a nahý stojím vprostřed místnosti. Cítím kroky svého bratra, který se vrací po schodech do svých komnat. Podařilo se mu ošukat mladého Tomlinsona? Mohl bych si vyžádat příběh z dnešní noci, ale tuším b mi ho nepodal. A pokud ano, příběh by mě neukojil.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama