Kapitola 34.: Jak vyjebat s vítězem.

24. dubna 2018 v 0:22 | Kayleigh |  Velmi neortodoxní hry

Dobrý den,

vítám vás u další kapitoly Her, tentokrát z pohledu Harryho. Inu, nemůžete mi vyčítat mou slabost pro jeho princeznu, že? Also, im dead bye. Mimochodem, konečně mám cover, který se mi aspoň trochu líbí. Za beta děkuji Fee (a Fantomas tu nebyl).





"Měl jsi vidět ty jejich ksichty," rozesměje se. "Zayn jim vzal vítr z plachet, hlavně Victorovi. Úplně zuřil, jenom nevím proč, a to tvůj bratr jenom citoval tvoje slova."

Opřu se o pelest a nalistuju novou stránku ve svém deníku, kam nalepím Victorovu fotku. No co, prakticky se dá říct, že jsem s ním kardinálně vyjebal, a to jsem u toho ani nemusel být. Všechno jde jako po másle, ježiši. Jenom se ještě musím zbavit otce. Je nepředvídatelný a nebezpečný. Kromě toho, jestli budu muset ještě jen na jedinou poradu, zblázním se. Kromě toho odmítá Zayna začlenit do firmy, což se mi samosebou hodí, ale ani tak nemůžu být zítra na dvou místech zároveň. Mám práci.

"Victorovi leží v žaludku, protože kdyby si mohl svého nástupce vybrat sám, byl by to Zayn. Ale on má akorát úplně vypatlanou Eleanor a ještě tupějšího Tomlinsona," osvětlím svému milenci.

"Myslel jsem, že je Louis poměrně chytrý," zamračí se Mikey.

Uchechtnu se: "Je tak blbý, že mi na všechno skáče, chápeš to? A hlavně si nejspíš vůbec neuvědomuje, že Victor mu firmu jenom tak nedá. Zaonačí to tak, aby se firma prodala nebo tak něco, udělá cokoli, aby ji nemuseli dostat ti dva blbci. Tomlinson je v investicích neschopný, právo se šprtá nazpaměť, ale nevidí v tom řád ani kličky, neumí se v tom pohybovat, nikdy v tom nežil, nevyrůstal. Jo, může být dobrý poskok v nějaké firmě, je spolehlivý. Ale aby se dostal na nějaké vyšší pozice, nedej bože vedoucí pozice? Chraň ďábel. To Calder nedopustí," ušklíbnu se a napíšu pod fotku Calderovo jméno, načež se dám do psaní dnešního příběhu.

"Jsem v tom deníku?" zeptá se po menší odmlce.

Zvážím svou odpověď. "Ano… a ne."

"Hm?"

"Je… tam příběh, ve kterém jsi i ty. Ale není tam ani tvoje fotka, ani tvoje jméno," ujistím ho.

"Smím si deník přečíst?" zeptá se s ohníčky v očích.

Zaklapnu deník a po čtyřech se vyváženým krokem šelmy vydám k němu: "Je mi líto, drobečku," uchopím jeho zápěstí do jedné ruky a přitisknu je k polštáři za jeho hlavou, "tohle právo má jenom jediný člověk na planetě."

Mikeyho oči ztmavnou, ale přesto ještě udrží v konverzaci krok: "Občas dooprady pochybuju, jestli Zayna miluješ, nebo nenávidíš."

"Byl to obchod, princezno," připomenu mu. "V tom emoce nehrají roli."

"Jaktože ne," zamračí se. "A co je potom ego?."

Koťátko. Je to nejnádhernější hřích, který jsem kdy potkal. "Jenom hnací motor, broučku."

"Vaše sázky nejsou obchod," nesouhlasí stále.

Naše vášeň není nenávist.

"Obchodujeme v prvé řadě," kousnu jej do šíje a políbím na rameno, "s našimi emocemi."

"Pak je to pro Zayna velice nevýhodný obchod," míní Mikey a nastaví mi rty k polibku. Vpiju se do něj a na moment si představím na jeho místě bratra.

"Svlékni se," přikážu mu. "Korunku a kalhotky si nech na sobě."

Bratr za své chyby zaplatí, ale ne teď a tady. Mám důležitější věci na práci.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama