The Game 22.

24. dubna 2018 v 11:16 | Kayleigh |  The Game

Dobrý den, moje přiteplené veverky,
já su sa tak jako popovyskytl v The Game dokumentu. Co vám na to mám říct, člověk si takhle jako odskočí zkontrolovat tunáhen kolegu/novou hračku, sejde se s Janičkou, oslaví šestadvacáté narozeniny a zavzpomíná se svým docentem na staré dobré magisterské časy (a ještě jednou odmítne PhD.), a tak jako omylom vyskytne několik kapitol The Game. No a Given. Ale to už jsme zase v jiné piči. Za beta děkuji S.





"Mi-key," zaúpí Luke, když oslovený odmítne šestnácté boxerky v řadě kousnutím někam na Lukovu kůži. "Nemůžeš běhat bez boxerek okolo domu."

Mikey ho kousne ještě jednou, tentokrát do lokte.

"Ah, krucinál doprdele sakra. Už vím, proč jsem si pořídil psa," zahudruje Luke.

Mikey se zatváří zahanbeně a smutně, stáhne se na druhou stranu postele a otočí se zády k Lukovi.

"Mi?" Lukovi trvá vteřinu, než mu dojde, co řekl. "Ale ne, Mi, zlato, já jsem to nemyslel takhle, ovšem že ne, kočičko moje, promiň, broučku, víš že jsem to tak nemyslel, že? No tak, pojď zpátky ke mně, pojď? Prosím, kotěnko, moc se omlouvám, jenom jsem blbě kecal, znáš mě? Mluvím dřív než si to promyslím. Nemůžu si pořídit druhou kočičku, protože ty jsi moje jediná milovaná, víš? Omlouvám se, čiči, moc mě to mrzí."

Michael zvedne bradu a trochu ohrne nos.

"Mi? Broučku? Miluju tě, víš to? Omlouvám se, nemyslel jsem to tak, prostě jsem jenom blbě plácal. Ty víš jak moc miluju naši kočičku, že jo?"

Michael se otočí na bříško a chvíli si Luka beze slova prohlíží.

"Mi?"

Modrovlasé stvoření protočí oči: "Kočičky nemluví, Luke."

"Oh, no jasně, ano. Já vím, jo. Vím. Hm… čičiči, vrátíš se ke mně? Prosím, love? Moc se omlouvám. Víš, jaký jsem idiot."

Mikey se zasměje a vrátí se do Lukova klína, načež ho kousne do brady.

"No jo, jenom do toho, zasloužím si to. Ano, jenom mě pokousej, já vím. Hlavně to neříkej Ash, zastřelil by mě. A nejspíš bych byl bez večeře."

Michael ho přestane kousat a místo toho mu věnuje pusinku na tvář, načež do jeho čelisti drcne nosem.

"Kočička, hm," pousměje se Luke okouzleně. V životě neviděl nic roztomilejšího. "Hm, boxerky na tebe nedostanu, co?"

Mikey ho ještě jednou políbí na tvář.

"Dobře, dobře, vyhrál jsi. A… a co tohle," zvedne Luke z poličky ve skříni pikachu onesie. "Co ty na to, čiči?"

Michael mrskne pomyslným ocáskem, trošku zahoupá zadečkem, načež se vyroluje z trička a nechá si na nahé tělo nasoukat onesie. Když seskotačí dolů, Ashton se skoro urazí.

"Ani nechci vědět, jak se ti to povedlo. Musel jsem ho včera uplácet marshmallows, aby vylezl po dvou hodinách ze sprchy," brblá Ash. "Jak jsi ho zvládl oblíknout tak rychle?"

Luke pokrčí rameny a zapne myčku. "Vím, jak na něj."

Ashton si brblá pod vousy něco o nebetyčných parchantech. V té chvíli se do domu vrátí Cal.

"Ahoj!" pozdraví ho nadšeně Ash. "Budeš jíst, nebo tě nakrmil bůh?"

"Ahoj," usměje se Cal vřele. "Víš, že Zee a Harry by mě nikdy nenechali odejít z jejich domu bez pořádného jídla."

"A pořádného pomazlení," všimne si Luke trochu uváleného trička.

Calum si není jistý, jestli to měla být výčitka, žárlivá poznámka nebo jenom něžné ponouknutí. Luke si nejspíš uvědomí, že jeho záměr mohl být špatně pochopen. Proto se usměje a rychle dodá: "Viděl… jsi i Louise? Jak se má?"

"Viděl… jsem ho včera, dneska byl ve městě," řekne opatrně Cal.

Jistě, nejsou už s Lukem na ostří nože, ale přátelé ještě taky nejsou. Chce říct něco dalšího, ale záhy má náruč plnou pikachu. "Ah, a já myslel, že jsem si tu aplikaci na sbírání pokémonů odinstaloval…"

Mikey se zachichotá někam do jeho krku, nad klíční kost a Calum nemůže být šťastnější. Tedy ano, může, jistěže… ale to jsme zase někde trochu jinde. Nemůže mít všechno, to Calum ví, ovšem jedna malá věc mu ještě ke štěstí chybí. Ale nemůže být sobecký. Ostatně, stále je tu ještě ta hra. Vědí, do čeho jdou.

"No, když už jsme tu všichni," odkašle si Luke a převezme si Mikeyho do náruče. "Co takhle… Hru?"

Calum pohlédne příteli z dětství do očí. Je rozhodnutý? Inu, asi ano. Ashton nejspíš jenom čekal na pokyn. Mají celé odpoledne. Hra nemá časový limit, je jenom řečeno, že musejí hrát ideálně každý večer.

"Součástí hry je ale i to, že spolu přes den nemáme mluvit, u těchhle zelených lístečků. Nejspíš bychom se toho taky měli držet."

"No, já před chvílí dorazil," vysvětlí Luke. "A kočičky nemluví. Jsem tu sotva o pár minut dýl než ty. Takže jsme… to v podstatě dodrželi."

Calum musí uznat, že má blondýnek pravdu. Ashton sáhne pod konferenční stolek a vytáhne krabičku: "Takže… připraveni?"
 


Komentáře

1 tk | 25. dubna 2018 v 6:50 | Reagovat

Já chci Given. :-|

2 Akasha | Web | 25. dubna 2018 v 15:24 | Reagovat

Líbí se mi to

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama