The Game 31.

16. září 2018 v 18:00 | Kayleigh |  The Game

Taková trochu delší. Snad se bude líbit! Za beta děkuji Narci.






Ashton sáhne přes Luka, aby mohl vytáhnout další zelený lísteček, ale nahmatá Calumovy a Lukovy propletené prsty. Usměje se a ze zvyku políbí Luka na rameno. Luke s sebou trhne, jako by chtěl protestovat, jako by chtěl připomenout, že je straight a má přítelkyni. Ale nic neřekne. Ashton i Michael to vidí jako dobré znamení.

"When did you lose your illusions? To what?"

Michael se skoro rozesměje. "No pokud to nebyl Londýn, stoprocentně to byla Abigail."

Calum pootočí hlavu, aby políbil svého přítele kamkoliv dosáhne; trefí se na bradu, pak na krk, a pak k němu Mikey skloní rty. Setkají se tak strašně krátce, že si to nikdo v místnosti nestihne pořádně užít, ale prozatím to stačí. Nikdo nechce riskovat, že se pohnou příliš rychle a někoho to vyděsí, takže se uzavře zpátky do sebe. A může to být kdokoliv z nich, dokonce i Michael.

"Asi… asi ten leaknuý snap," odpoví Calum. "Že… lidi fakt udělají pro pár vteřin slávy cokoliv. Nebo prostě jenom ubližují ostatním, protože… proč ne. Protože se nudí nebo si myslí že jsou tím zajímaví. Nevím. Ale… tohle… tohle se na mě asi podepsalo. Hodně."

Luke mírně pohladí Calumovy prsty svými. "U mě to asi bylo mnohem dřív. Myslím, že jsem… v podstatě žádné iluze neměl, když jsem s touhle kapelou začínal. Protože jsem tu měl mamku, většinou, ale taky proto, že… no, víte. Otec."

Mezi chlapci se na chvíli rozhostí ticho, jak se všichni vracejí v myšlenkách dozadu, do svého dětství, před touhle šílenou érou. Michael si připadá, jako by to nebyl ani jeho život. Jako by… jako by to žil někdo jiný. "Když se na to podívám takhle, tak jsem asi v podstatě taky iluze neměl. V jedné věci asi ano, nechápal jsem koncept peněz a výhod uper class, protože jsem v tom vyrostl, a naši mě milovali vždycky, nehledě na moje… asi… asi musím souhlasit s Lukem, asi jsem ohledně života žádné iluze neměl nikdy. Kromě rodiny mě nikdo rád neměl, a první člověk, který mi vydržel být blízký, byl až Cal. A pak dlouho nikdo, a pak Luke. A pak dlouho nikdo… a potom až ty, Ash. A pak strašně, strašně dlouho nikdo, nebo mi to tak aspoň přišlo. A pak najednou byli lidi, kteří se mi nesmáli. Které jsem svou přítomností neotravoval. Kteří… třeba byli rádi, když jsem za nimi přišel, nebo když mě mohli vidět, povídat si se mnou nebo třeba se mnou… uhm, být intimní. To jsem… asi jsem, jako mladý puberťák, vůbec netušil, že můžu mít," kytarista se musí zastavit v řeči, protože se mu v krku tvoří knedlík a on se bojí, že se rozbrečí.

Calum nechce pustit Lukovu ruku, ale ví, že by měl ve prospěch svého nejlepšího přítele. Proto se otočí na záda a přitiskne si Mikeyho k boku jednou rukou, aby nemusel pustit Lukovu dlaň. Oba teď potřebují jeho blízkost.

"Nejspíš jsem pár iluzí měl ohledně… jistého druhu lidskosti, slušnosti, respektu možná. To... celá ta situace s Abigail vzala s sebou, ale… ale iluze o šťastném a bezproblémovém životě jsem neměl. Ani o téhle práci. Věděl jsem, do čeho jdu, věděl jsem, že nás můžou vypískat, že nebudeme moci najít label, nebo že nebudeme moct psát to, co chceme. Takže… ani tam iluze nebyly," pokrčí Michael s hlavou zabořenou v Calumově krku.

Ashton chvíli mlčí, aby dal prostor ostatním, až poté tiše promluví. "Já iluze neměl. Věděl jsem vždycky, že co si neudělám sám, to… mít nebudu. Ať už… na poli osobním nebo profesionálním. O spoustu iluzí jsem přišel jako malý, o další iluze, když se narodili moji sourozenci, o další, když jsem nastoupil na střední a nechtěl… nechtěl jsem, aby někdo věděl, jaké má moje rodina problémy. Nemohl jsem si najít kamarády z jiných důvodů, než byly ty Michaelovy, ale taky jsem nemohl. Nemohl jsem pozvat dívku domů nebo na rande, protože jsem neměl peníze. A nechtěl jsem zvát domů ani kamarády, které jsem částečně zvládl mít ve škole. Protože jsem nechtěl, aby viděli, jak doma žijeme," i Ashton se musí odmlčet, jenom na moment. A náhle je to Luke, kdo leží na zádech a tiskne si k boku nejstaršího člena. Luke skloní hlavu a políbí Ashtona do vlasů, což by basáka normálně uvedlo do rozpaků a on se ihned pokusil všechno převrátit ve vtip, distancovat se, napravit si reputaci a říct něco otcovského, dospělého. Ale… ale teď to neudělá, protože si uvědomí, že nemusí. Uvědomí si, že tihle kluci jsou jeho život. A že se nemusí bát ztratit před nimi tvář. A taky proto, že pokud má tato hra k něčemu být, musejí být upřímní. A tak si položí ruku na Lukovu hruď a opře si hlavu o jeho klíční kost, načež pokračuje. "Spoustu iluzí jsem ztratil, když jsem poznal tebe, Mikey. Měl jsi to, co já ne - rodinu i zázemí. Nechápal jsem to, zpočátku. Rodina tě milovala a nikdy jsi neměl hlad. Proč jsi nebyl šťastný? To byl koncept, který jsem… neuměl pochopit. Až když jsme se stali přáteli, pochopil jsem rozdíl mezi nutností a nezbytností, a pochopil jsem, že nehledě na okolí, jsou i sračky, které si člověk nese s sebou. A že štěstí zdaleka není jenom… to, o čem jsi myslel, že to je. Dá se říct, že vlastně ty můžeš za to, že jsem ztratil svoje největší iluze, dospěl jsem a naučil se… tolerovat, respektovat. A ne jenom tiše závidět. I proto… i proto tě asi tolik obdivuju, myslím."

Michael se zvedne na lokti, natáhne se přes oba členy uprostřed jejich cuddlepile a políbí Ashtona na tvář. A na moment je úplně jedno, že to Ashton obvykle srší přirozenou dominancí a že to Ashton je ten, který vždycky objímá a uklidňuje a utěšuje. Nebojí se, že bude souzen, že potřebuje obejmout, že potřebuje na chvíli být milován a ne jenom lásku a pochopení rozdávat. Michael je tu s ním a Luke ho nenechá spadnout, a vždycky se může spolehnout na Cal. Na jeho Cal.

Calum pozoruje své přátele zamyšleně. "Asi jsem měl nejvíc iluzí. Myslel jsem, že to bude super. Že… po tom, co jsem se dostal z područí samoty ve smyslu mutismu… to bude super. A taky dost bylo. Ale… potom přišla jistá situace," Calumovy oči střelí po Lukovi, "která hodně změnila. A já jsem… jo, pak to šlo hodně dolů. A tahle sláva… k té jsem zpočátku taky přistupoval jinak. Ale musím říct, že nejvíc iluzí v mém životě mi to nevzalo, to byla… jiná situace."

Luke ví přesně, o čem Cal mluví. I proto jejich jemně propletené prsty pevně stiskne, aby Calum věděl, že v tom není sám. Že i když se s tím musí vypořádat, není na to úplně sám. Calum neumí vyjádřit, jak moc je teď Lukovi vděčný, jak moc mu vždycky vděčný byl, a tak jenom sevře jeho prsty ve svých ozvěnou a doufá, že Luke bude rozumět.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama