Given a Chance 183., Buddhovo tajemství a popoškobrtnutí.

2. října 2018 v 3:00 | Kayleigh |  Given a chance
Dobrý večer, přátelé,
poslední dobou se mi daří poměrně psát. Může to být tím, že píšu v práci. Senpai nemá moc radost, ale je to jeho vina. Jako, on nemá radost, protože mu to nechci dát přečíst. Ale já jsem mu říkala, že až o tom řekne přítelkyni, může si to přečíst. No, tak uvidíme. Za beta děkuji Danče.





"Skleník nikdy zámek neměl, teda měl, ale nepoužíval se," pokračuje v mluvení Zayn - což je divné, když se nad tím zamyslíte, on toho normálně moc nenakecá, "ale my s Louisem jsme tam v polovině minulého roku zasadili trávu a teď ji chodíme zalívat, takže nechceme, aby se nám tam courali civilisti, třeba učitelé, chápeš. Pak jsme zjistili, že ji tady můžeme i kouřit, protože tu vyjma nás už nikdo nechodí."

Luke se směje celé Zaynovo vyprávění. "Já občas jo, jenom si sednout pod tu lavičku, co je vedle skleníku."

"Tam je lavička?!" podiví se Zayn upřímně a pustí Luka ven jako prvního, ještě mu podrží dveře. "A my kokoti sedíme na zemi."

Luke se zahihňá a ukáže pod psí víno - lavička je skutečně skryta za kmenem vína i za nyní velkými listy. Vypadá to jako dobrá schovka.

"Aha! No vidíš! To bude mít Louis radost, ta jeho prdelka je dost vybíravá, ale což o to, dokud si pořád chce sedat na můj xicht, klidně mu tu lavičku přenesu do skleníku… eh, no nic, pardon. Haz mi zase bude vyčítat, že kazím děti," Zayn mu opět podrží dveře od skleníku a Luke se začervená, než pípne "dík", čemuž Zayn hrdelně zavrní a Luka napadne, jestli někdy bude mít taky tak příjemný hlas. "No, hele, vidíš tam? No to je naše milovaná kytička, viď? Ťuťuťu, no jak se máš? Počkej, tě poliju, když už tu jsem… no jak ses měla? Ani jsme se za tebou nezastavili v pátek, viď? Jsme příšerní, já vím…"

Luke se tiše směje, ovšem Zayn tohle asi nedělá pro pobavení Luka, myslí to nejspíš vážně. Lukovi přijde slušné pozdravit kytičku tichým "ahoj", načež se Zayna zeptá: "Jak se jmenuje?"

Zayn se zarazí v polovině pohybu, poté odloží konev a zadívá se na Luka. "No jo. Hergot. Jak by se měla jmenovat?!"

Luke se rozhlédne, jestli tu někde není banánovník. Byl přesvědčený, že ho tu najde. Že by ho ten Buddha zase přesadil?! Ninja banánovník, a teď se Buddha beztak maskuje za tu trávu. Je to jasné. "Buddha."

"Co- co?!" bůh se rozesměje a vydá se uličkou mezi dvěma záhony zpátky k Lukovi, který zůstal stát na hlavním chodníku. "Ježiši, kotě…"

Obejme Luka okolo ramen a za spokojeného smíchu ho vyvede ze skleníků: "Tak Buddha, miláček, no, je fakt, že jistého druhu nirvany pak dosáhnem, to jo, a já jsem si jistý, že on to Buddha hulil taky."

Zayn ho pustí, aby mohl zamknout skleník a Luke si připadá jako ve snách. Kde se to ocitl. Kdo mu žehnal, aby se setkal se svým bohem?! Luke nebude přemýšlet nad tím, co se dneska zase děje. Od toho pátku je to nějaké divné, a teď na něj najednou bůh nejenom mluví, ale taky ho objímá a očividně mu Lukova přítomnost nevadí. To je pro blonďáčka zcela nový koncept.

"Tak jo, ze skleníků se dostanem tudy k šatnám prváků. Vím, že bys trefil, ale stejně půjdu s tebou."

"D-dobře, děkuju…" Luke ví, že teď mají taky tělocvik, protože na kluky ze čtvrťáku vždycky během své hodiny tak trochu kouká. Ale jenom malinko. No dobře, tak před dvěma týdny sebral strom při slalomu, když se díval, jak si Louis protahuje svaly v těch šortkách, co tolik lichotí jeho masivnímu majestátu.

"Mám sice taky tělocvik, ale já jsem hodný bůh, takže tam většinou nejsem, nebo se jenom tak poflakuju okolo. Ale tak když už tudy jdu, tak se tam zastavím," pokračuje Zee, jako by se s Lukem znali desetiletí a byli nejlepší kamarádi. "Stejně chci vidět Louise na hřišti, ten jeho zadek…! No a chci se smát Haz, jak dycky slintá, je tak nápadný, až se divím, že ho kouč nevyhodí z hřiště. Ale z nějakého důvodu má kouč děsný respekt z Haz. Nevím proč, ale vždycky, když se na to Louise nebo Harryho zeptám, chlamou se jak sjetí a nic mi neřeknou. Parchanti, asi jim zakážu Buddhu, haha. No a ty? A jo, na Buddhu si ještě mladý, co? My jsme ji s Louisem začali pěstovat na konci třeťáku, takže tobě to taky dřív nepovolím. Jenže s Michaelem a s Gee bude problém. No a pak je tu Caspar. Tomu to nesmíš říct, už bychom se ho nezbavili. O té trávě ví jenom Haz, Louis a já. No, upřímně, něco tuší i Mamba, není blbá, buďme upřímní, ale jinak nikdo. Takže to bude takové naše malé tajemství, okej?" ponoukne ho něžně Zayn, pohladí ho po vlasech a popožene ho k jeho šatnám. Ještě na něj mrkne, než projde chodbou dozadu k šatnám svého družstva.

"Nesnáším tělocvik," zabrblá Michael těsně za ním. "Co ti bůh říkal?"

"Tajemství," zašeptá Luke a Michael si odfrkne.

"Ta jejich tráva ve skleníku, co? Bože, oni si fakt myslí, že to nikdo neví…" Mikey si svlíkne tričko a Luke se konečně otočí čelem do šatny. Hledí na něj celý jeho ročník.

"Ehm…," Luke popošlápne na místě, načež skoro zakopne o vlastní tkaničku, takže tak trochu popoškobrtne, musí se chytit Mikeyho, aby nespadl. Třída hledí a mlčí.

"Co je?" zvedne hlavu Michael, když cítí nějaké šmatlání po svém rameni, zatímco byl skloněný ke své tašce, aby si z ní vytáhl čisté tričko. "co?"

"Eh-ehm, pardon… já jsem, eh. promiň," vyblekotá Luke a rychle stáhne ruku z jeho těla. To bylo velmi neomalenné.

"No jako, co je, co se děje? Klidně si mě ošahej, což o to, akorát…" Michael najde, co hledal, a napřímí se, aby na menšího Luka viděl. "Všecko v pohodě?"

"Jo, to…" Luke opět zčervená. "Jo. Akorát ne-neumím ani s-stát n-na m-mí-místě."

"Aha, no tak to potom jo. A neko-ko-ko-koktej, ko-ko-ko-kokotko," uchechtne se Mikey a oblékne si tričko.

Luke přistiženě sklopí hlavu:"Pr-promi-promiň." Nedokáže vyjádřit, jak trapně si připadá.

Michael se zamračí a sehne se, aby mohl prostudovat Lukovu tvář. "Co ti je?"

"N-nic. Nic."

Lukova uneasiness není přehlédnutelná, takže se Michael rozhlédne okolo sebe, co to malé kotě mohlo rozhodit.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama